#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Mění se při Parkinsonově nemoci tloušťka cévnatky?


Autoři: Ç. Öktem 1;  E. Ö. Öktem 2;  A. Kurt 1;  R. Kilic 3
Působiště autorů: Department of Ophthalmology, Alaaddin Keykubat University Alanya Education and Research Hospital, Antalya, Turkey 1;  Department of Neurology, Alaaddin Keykubat University Alanya Education and Research Hospital, Antalya, Turkey 2;  Department of Ophthalmology, Ahi Evran University Education and Research Hospital Kirsehir, Turkey 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(6): 677-681
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019677

Souhrn

Cíl: Stanovit tloušťku cévnatky u pa­cientů s Parkinsonovou nemocí (PN) v porovnání se zdravými jedinci a vyhodnotit vztah mezi trváním onemocnění a tloušťkou cévnatky.

Materiály a metody: Studovaná skupina zahrnula 24 pravých očí 24 pa­cientů s PN a kontrolní skupina zahrnula 25 pravých očí 25 zdravých jedinců. Tloušťka cévnatky byla v obou skupinách měřena optickou koherentní tomografií ve spektrální doméně (SD-OCT) v 6 bodech: ve středu fovea centralis a 500µm intervalech temporálně (3 body) a nazálně (2 body) od středu fovea centralis. Skupiny byly porovnány podle hodnot tloušťky cévnatky a byly provedeny skupinové analýzy. Dále byla hodnocena korelace mezi trváním PN a tloušťkou cévnatky.

Výsledky: Střední věk 24 pa­cientů s PN (14 mužů) byl 67,5 ± 12,8 let a průměrný věk 25 zdravých jedinců (13 mužů) byl 66,1 ± 9,7 let. Mezi skupinami nebyly s ohledem na věk nebo pohlaví žádné významné rozdíly (p = 0,59 a p = 0,768). U pa­cientů s PN byly pozorovány významně vyšší hodnoty tloušťky cévnatky subfoveálně (p = 0,04), 500 µm nazálně (p = 0,03) a 500, 1 000 a 1 500 µm temporálně od středu fovea centralis (p = 0,02, p = 0,02, resp. p = 0,02, ). Mezi trváním PN a tloušťkou cévnatky nebyla shledána žádná korelace (p > 0,05).

Závěr: Tloušťka cévnatky může být u pa­cientů s PN vyšší v porovnání se zdravými jedinci. Pro potvrzení našich výsledků a zhodnocení souvisejících patofyziologických mechanismů jsou však zapotřebí další studie.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Klíčová slova:

tloušťka cévnatky – optická koherentní tomografie


Zdroje

1. Moschos MM, Chatziral­li IP. Evaluation of choroidal and retinal thickness changes in Parkinson‘s dis­ease us­­ing spectral domain optical coherence tomo­graphy. Semin Ophthalmol 2018; 33(4): 494 –⁠ 497. doi: 10.1080/ 08820538.2017.1307423.

2. Archibald NK, Clarke MP, Mosimann UP et al. The retina in Parkinson‘s dis­ease. Brain 2009; 132(Pt 5): 1128 –⁠ 1145. doi: 10.1093/ brain/ awp068.

3. Aaker GD, Myung JS, Ehrlich JR et al. Detection of retinal changes in Parkinson’s dis­ease with spectral-domain optical coherence tomography. Clin Ophthalmol 2010; 4 : 1427 –⁠ 1432. doi: 10.2147/ OPTH.S15136.

4. Archibald NK, Clarke MP, Mosimann UP et al. Retinal thickness in Parkinson’s dis­ease. Parkinsonism Relat Disord 2011; 17(6): 431 –⁠ 436. doi: 10.1016/ j.parkreldis.2011.03.004.

5. Moschos M, Tagaris G, Markopoulos I et al. Morphologic changes and functional retinal impairment in patients with Parkinson dis­ease without visual los­s. Eur J Ophthalmol 2011; 21(1): 24 –⁠ 29. doi: 10.5301/ EJO.2010.1318.

6. Inzelberg R, Ramirez JA, Nisipeanu P et al. Retinal nerve fiber layer thin­n­­ing in Parkinson dis­ease. Vision Res 2004; 44(24): 2793 –⁠ 2797. doi: 10.1016/ j.visres.2004.06.009.

7. Weil RS, Schrag AE, War­ren JD et al. Visual dysfunction in Parkinson‘s dis­ease. Brain 2016; 139(11): 2827 –⁠ 2843. doi: 10.1093/ brain/ aww175.

8. London A, Benhar I, Schwartz M. The retina as a window to the brain-from eye research to CNS disorders. Nat Rev Neurol 2013; 9(1): 44 –⁠ 53. doi: 10.1038/ nrneurol.2012.227.

9. Eraslan M, Cerman E, Yildiz Balci S et al. The choroid and lamina cribrosa is af­fected in patients with Parkinson‘s dis­ease: enhanced depth imag­­ing optical coherence tomography study. Acta Ophthalmol 2016; 94(1): e68 –⁠ e75. doi: 10.1111/ aos.12809.

10. Garcia-Martin E, Pablo LE, Bambo MP et al. Comparison of peripapil­lary choroidal thickness between healthy subjects and patients with Parkinson‘s dis­ease. PLoS One 2017; 12(5): e0177163. doi: 10.1371/ journal.pone.0177163.

11. Satue M, Obis J, Alarcia R et al. Retinal and choroidal changes in patients with Parkinson‘s dis­ease detected by swept-source optical coherence tomography. Curr Eye Res 2018; 43(1): 109 –⁠ 115. doi: 10.1080/ 02713683. 2017.1370116.

12. Zengin MÖ, Karahan E, Özyurtlu F et al. The ef­fect of blood pres­sure regulation on choroidal thicknes­s. Ret Vit 2014; 22(3): 213 –⁠ 216.

13. Erol MK, Coban DT, Ceran BB et al. Enhanced depth imag­­ing optical coherence tomography and fundus autofluorescence findings in bilateral choroidal osteoma: a case report Arq Bras Oftalmol 2013; 76(3): 189 –⁠ 191. doi: 10.1590/ S0004-27492013000300012.

14. Reichman H. Clinical criteria for the dia­gnosis of Parkinson’s dis­ease. Neurodegener Dis 2010; 7(5): 284 –⁠ 290. doi: 10.1159/ 000314478.

15. Chakraborty R, Read SA, Col­lins MJ. Diurnal variations in axial length, choroidal thicknes­s, intraocular pres­sure, and ocular bio­metrics. Invest Ophthalmol Vis Sci 2011; 52(8): 5121 –⁠ 5129. doi: 10.1167/ iovs.11-7364.

16. Bodis-Wol­lner I. Retinopathy in Parkinson dis­ease. J Neural Transm (Vien­na) 2009; 116(11): 1493 –⁠ 1501. doi: 10.1007/ s00702-009-0292-z.

17. Velseboer DC, de Haan RJ, Wiel­­ing W et al. Prevalence of orthostatic hypotension in Parkinson‘s dis­ease: a systematic review and meta-analysis. Parkinsonism Relat Disord 2011; 17(10): 724 –⁠ 729. doi: 10.1016/ j.parkreldis.2011.04.016.

18. Senard JM, Brefel-Courbon C, Rascol O et al. Orthostatic hypotension in patients with Parkinson‘s dis­ease: pathophysiology and management. Drugs Ag­­ing 2001; 18(7): 495 –⁠ 505. doi: 10.2165/ 00002512-200118070-00003.

19. Schwartz RS, Hal­liday GM, Cordato DJ et al. Smal­l-ves­sel dis­ease in patients with Parkinson‘s dis­ease: a clinicopathological study. Mov Disord 2012; 27(12): 1506 –⁠ 1512. doi: 10.1002/ mds.25112.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2019 Číslo 6
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#