-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Práce v oboru
Doporučené pozice
Reklama- Praktické
Top novinky
ReklamaModerní dlouhodobá léčba pacientů s RS – vyvážení přínosů a rizik
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(1): 119
Kategorie: Zprávy z odborných akcí
Při rozhodování o farmakoterapii roztroušené sklerózy (RS) hrají roli dvě hlediska – bezprostřední potřeba pacienta a současně dlouhodobá účinnost a bezpečnost zvolené léčby. Lékař a pacient neustále balancují mezi jejími očekávanými benefity a možnými riziky. Na co se soustředit, aby za těchto okolností byla volba pro konkrétního pacienta co nejpřínosnější? Tím se 8. října 2015 v průběhu kongresu ECTRIMS zabývalo sympozium podpořené společností Merck Serono.
V úvodním slově Dr. Óscara Fernándeze z Hospital Regional Universitario de Málaga, Španělsko, zaznělo, že v současné době je sice k dispozici mnoho léčebných možností, avšak jejich profily benefitů a rizik jsou proměnlivé, což generuje další potřebu nových terapeutik. Dr. Mark S. Freedman z University of Ottawa, Kanada, upozornil, že většina recentních guidelines uvádí jako cíl léčby RS předcházení invaliditě nebo její oddalování a modifikaci progrese onemocnění s vyhodnocením relapsů, avšak jen relativně málo pokynů pro léčbu RS je založeno na důkazech (evidence-based). Nejvyšším cílem léčby RS má být podle Dr. Freedmana prevence dlouhodobé invalidity. S tím souvisí i potřeba vyhodnocovat účinnost terapie v průběhu delšího časového rámce, a to spolehlivým predikčním nástrojem, jímž by bylo možné včas identifikovat pacienty s vyšším rizikem progrese onemocnění a nástupu invalidity, a lépe individualizovat terapii. Výsledky klinických studií oporu příliš nenabízejí, neboť pro účinnost řady léčebných režimů používaných u RS poskytují pouze dvouletá data – ta nemohou predikovat invaliditu v dlouhodobějším časovém horizontu, neboť populace pacientů s RS se mění. Nevýhodné je i vycházet z konvenční MR, která má sice vysokou senzitivitu, avšak nízkou specificitu pro RS. Nadějněji se jeví novější MR měřítka poškození způsobených RS (MR měření kortikálních lézí, míry atrofie mozku a tzv. černých děr).
Spolehlivější ukazatele – NEDA a MRS
„Pro predikci dlouhodobých výsledků jsou zapotřebí lepší metody hodnocení krátkodobé odpovědi na léčbu – a těmi jsou MRS, tedy modifi kované skóre Rio, a kritéria NEDA,“ konstatoval Dr. Freedman. Kritérium NEDA (No Evidence of Disease Activity) zohledňuje projev aktivity onemocnění podle MR, progresi podle skóre EDSS a nepřítomnost klinického relapsu. Podstata hodnocení podle kritérií NEDA vychází z předpokladu, že míra relapsů, progrese invalidity a MR aktivita nejsou vzájemně nezávislé ukazatele. Krátkodobé účinky léčby zjišťované na základě jejich kombinace mohou predikovat výsledky dvouleté a ty následně výsledky dlouhodobější – např. sedmileté, jak prokázala analýza kohortové studie CLIMB publikovaná v JAMA Neurology. Kamenem úrazu může být i snížená odpověď některých pacientů na léčbu. „Možnost včas je identifikovat a předvídat u nich progresi onemocnění by umožnila switch léčby ještě předtím, než se stane neefektivní,“ předeslal Dr. Freedman. Vhodným nástrojem pro tento případ se jeví skóre MRS, které u pacientů s RRRS zohledňuje výskyt časného relapsu a detekci nových T2 lézí pomocí MR. Ve studii PRISMS 7/ 8 se MRS osvědčilo u nemocných léčených IFN-β – byla zjištěna úzká souvislost mezi progresí invalidity a zvýšením MRS během 7 – 8 let.
Dlouhodobé benefity vs. potenciální rizika
Téma přednášky Dr. Alexandra Prata z CHUM Research Centre při Notre-Dame Hospital, Montreal, Kanada, lze krátce shrnout jako vyzdvihnutí, jak je důležité zvažovat benefity a rizika konkrétních léčiv používaných u RS. Agresivnější či radikálnější režimy léčby se závažnými nežádoucími účinky a toxicitou jsou podle jeho slov potřebné pro léčbu RS jen zřídka nebo pouze ve výjimečných případech, tzn. například u pacientů s očividným a zdokumentovaným selháním léčby či s onemocněním, které je od počátku velmi agresivní. „RS je pouze vzácně letální onemocnění. Měli bychom se vyvarovat použití léčiv, která mají potenciál zvýšit invaliditu, zapříčinit větší poškození nebo předčasné úmrtí – toto by měl být primární cíl, nad rámec kontroly relapsů a progrese invalidity související s RS,“ upozornil Dr. Prat.
Eva Srbová
AM Review
doc. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D.
Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek vyšel v časopiseČeská a slovenská neurologie a neurochirurgie
Nejčtenější tento týden
2016 Číslo 1- Naděje budí časná diagnostika Parkinsonovy choroby založená na pachu kůže
- Doporučené postupy diagnostiky a terapie vaskulární demence
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?
- Nízká hladina vitamínu D v prenatálním období může zvýšit riziko roztroušené sklerózy
-
Všechny články tohoto čísla
- Konsenzus a návrh k algoritmu léčby – mechanická trombektomie u akutního mozkového infarktu
- Webové okénko
-
Analýza dat v neurologii
LV. Koncept atributivního rizika v analýze populačních studií – II. Vícenásobný vliv rizikových faktorů -
Zomrel prof. MU Dr. Ján Faguľa, DrSc.
1. 8. 1930– 4. 11. 2015 - Recenze knih
- Moderní dlouhodobá léčba pacientů s RS – vyvážení přínosů a rizik
- Parkinsonova choroba JE priónové ochorenie
- Parkinsonova nemoc NENÍ prionové onemocnění
-
Komentář ke kontroverzím
Je Parkinsonova choroba prionové onemocnění? - Psychické poruchy a kardiovaskulární onemocnění
- Použití optické koherenční tomografie u roztroušené sklerózy
- Pozorovanie hrúbky vrstvy nervových vlákien sietnice u pacientov so sklerózou multiplex pomocou optickej koherentnej tomografie
- Sympatická kožní odpověď v diagnostice neuropatie tenkých vláken
- Editorial
- Kardioembolizace je nejčastější příčinou akutní ischemické cévní mozkové příhody u pacientů přijatých do Komplexního cerebrovaskulárního centra do 12 hodin od začátku příznaků – výsledky studie HISTORY
- Dynamické metody kvantitativního testování senzitivity
- Indikace dekompresivní kraniektomie
- Projekt ncRNAPain
- Komplikace kranioplastik po dekompresivní kraniektomii
- Možnosti terapie pacientů s meningeomem grade III
- Promptní resorpce traumatického akutního subdurálního hematomu – kazuistika
- Neobvyklá příčina spánkové apnoe – kazuistika
- Spinální epidurální lipomatóza – tři kazuistiky
- Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Sympatická kožní odpověď v diagnostice neuropatie tenkých vláken
- Pozorovanie hrúbky vrstvy nervových vlákien sietnice u pacientov so sklerózou multiplex pomocou optickej koherentnej tomografie
- Kardioembolizace je nejčastější příčinou akutní ischemické cévní mozkové příhody u pacientů přijatých do Komplexního cerebrovaskulárního centra do 12 hodin od začátku příznaků – výsledky studie HISTORY
- Komplikace kranioplastik po dekompresivní kraniektomii
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání