Doporučené postupy České revmatologické společnosti pro léčbu psoriatické artritidy


Czech Rheumatological Society recommendations for the treatment of psoriatic arthritis

Psoriatic arthritis (PsA) is at present regarded as multifaceted disease with multiple manifestations. Apart from inflammatory involvement of joint or tendon synovium (arthritis and tenosynovitis respectively) inflammation of the attachment of the tendon into the bone (enthesitis) and diffuse swelling of the whole digit (dactylitis) may participate on clinical manifestation of PsA. Psoriatic skin involvement is essential for the diagnosis, be it present at the examination, or in the past, or even in first degree relatives. It would be therefore more appropriate to call it „psoriatic disease“. This complexity is after all reflected in the new classification criteria for PsA (CASPAR.). It has also its consequences in the assessment of disease activity which, besides of arthritis should also assess the other manifestations mentioned above. Experts of GRAPPA (Group for research and assessment of psoriasis and psoriatic arthritis) as well as of EULAR (European League against Rheumatism) are searching the best way to assess the activity of the disease in its complexity. The recommendations of the Czech Society of Rheumatology date back to the year 2005. These new developments led us to set up the new recommendations, which are mainly based on the EULAR ones. The therapy is divided in four levels, the indications for biological therapy are mentioned separately.

Key words:
psoriatic arthritis, classification criteria, enthesitis, dactylitis, recommendations of therapy, composite disease activity index, biologic therapy of PsA


Autoři: J. Štolfa ;  J. Vencovský ;  K. Pavelka
Působiště autorů: Revmatologický ústav Praha
Vyšlo v časopise: Čes. Revmatol., 20, 2012, No. 1, p. 13-18.
Kategorie: Doporučení k léčbě

Souhrn

Psoriatická artritida (PsA) je v současné době nazírána jako komplexní onemocnění s více tkáňovými manifestacemi. Kromě zánětlivého postižení synovialis kloubu nebo šlachové pochvy (synovialitida, tendovaginitida) se na klinickém obrazu podílí i zánět šlachových úponů (entezitida) a komplexní zánětlivé postižení měkkých tkání prstů zahrnující artritidu, tenosynovitidu a podkoží (daktylitida). Postižení kůže je nezbytnou podmínkou diagnózy, ať již je aktuálně přítomná, byla přítomna v minulosti, nebo se vyskytuje v přímém příbuzenstvu. Měli bychom tedy spíše hovořit o „psoriatické nemoci“ než o psoriatické artritidě. Odráží se to ostatně i v nových klasifikačních kritériích pro PsA (CASPAR). Má to své konsekvence i v hodnocení aktivity, které by kromě artritidy mělo hodnotit i ostatní uvedené tkáňové manifestace. Na systému hodnocení aktivity a léčebných doporučení pracují v současné době experti GRAPPA (Group for research and assessment of psoriasis and psoriatic arthritis) a EULAR (European League against Rheumatism). Dosud platná doporučení ČRS (Česká revmatologická společnost) pocházejí z r. 2005. Tyto nové poznatky nás vedly k vytvoření nových doporučení, která vycházejí převážně z doporučení EULAR. Léčba je zde rozdělena do 4 úrovní, zvlášť jsou uvedeny indikace pro zavedení biologické léčby.

Klíčová slova:
psoriatická artritida, klasifikační kritéria, entezitida, daktylitida, léčebná doporučení, kompozitní index aktivity, biologická léčba PsA

Úvod

Psoriatická artritida (PsA) je onemocnění, které zahrnuje více klinických manifestací než jen postižení kloubů (artritida) a kůže (psoriáza). Týká se to entezí (entezitida), difuzního zánětu celého prstu (daktylitida) a axiálního skeletu (sakroiliitida/spondylitida). Proto by bylo výstižnější hovořit spíše o “psoriatické nemoci” než jen o “psoriatické artritidě”. V souvislosti s touto heterogenitou vyvstává otázka klasifikačních kritérií pro PsA. Dosud používaná diagnostická kritéria dle Molla Wrighta z r. 1971 (1) nepostihují v plné šíři klinický obraz PsA. Od té doby byla vyvinuta řada dalších klasifikačních kritérií mj. (2; 3) která se však neujala. Nová klasifikační kritéria CASPAR (ClASsification criteria for Psoriatic ARthritis) (tab. 1) umožňují stanovení diagnózy jak časné, tak etablované psoriatické artritidy s vysokou specificitou a senzitivitou (4). Na rozdíl od předchozích postihují i jiné manifestace než artritidu.

Obecné principy sledování a léčby PsA
Obecné principy sledování a léčby PsA

Chceme-li tedy hodnotit psoriatickou artritidu komplexně, je třeba do tohoto hodnocení zahrnout nejen artritidu a psoriázu, ale i uvedené další projevy, tj. entezitidy, daktylitidy a axiální postižení.

Po extenzivním studiu literatury, diskuzích expertů a konečném konsenzu publikovala skupina GRAPPA (“Group for Research in Psoriasis and Psoriatic arthritis”) doporučení pro hodnocení a léčbu jednotlivých manifestací “psoriatické nemoci” (5). Tato doporučení byla následně inkorporována do numerického kompozitního indexu, ve snaze vyjádřit komplexně aktivitu všech manifestací “psoriatické nemoci” - CPDAI (“Composite psoriatic disease activity index”) (6; 7). Probíhající diskuze ale poukazuje na obtíže při konstrukci takto vytvořeného jednoduchého sumačního skóre, jehož použití v praxi by mohlo být problematické 8. Paralelně s vývojem doporučení GRAPPA vytvořila pracovní skupina Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) vlastní doporučení pro sledování a farmakologickou léčbu psoriatické artritidy, která byla recentně publikována 9. Výsledkem práce této skupiny je 5 obecných principů, 10 doporučení pro sledování a léčbu PsA a algoritmus léčebného postupu, zčásti zohledňující i ostatní klinické manifestace psoriatické artritidy.

Doporučení

  1. Nesteroidní antirevmatika mohou být použita ke kontrole symptomů jako lék první linie. Ke kontrole symptomů může být použito i prostých analgetik.
  2. Pacienti s aktivním onemocněním (definice zdola) a s přítomností nepříznivých prognostických ukazatelů (zejm. polyartritida, strukturální kloubní poškození, elevace reaktantů akutní fáze- FW, CRP a s klinicky významnými extraartikulárními manifestacemi) by měli být zavedeni na léčbu DMARD (metotrexát- MTX, leflunomid a sulfasalazin - SSZ), nejlépe již v časných fázích onemocnění.
  3. Pacienti s aktivní artritidou a současně s klinicky významnou psoriázou by měli být léčeni farmaky, která současně příznivě ovlivňují i kožní syndrom (např. MTX, leflunomid, cyklosporin A).
  4. Lokální injekce glukokortikoidů jsou významnou adjuvantní léčbou u psoriatické nemoci. Systémové podávání glukokortikoidů v nejnižší účinné dávce může být použito s opatrností.
  5. U pacientů s aktivní artritidou a neadekvátní odpovědí na 1 syntetické DMARD by měla být zavedena biologická léčba anti-TNFα.
  6. U pacientů s aktivní entezitidou a / nebo daktylitidou s neadekvátní odpovědí na NSA a lokální injekce glukokortikoidu může být zvážena léčba anti-TNF.
  7. U pacientů s převažujícím aktivním axiálním postižením, které neodpovídá na léčbu NSA by měla být zvážena léčba anti-TNFα.
  8. Léčba inhibitory TNFα může být výjimečně použita bez předchozího selhání DMARDs v případě velmi aktivního onemocnění (polyartritida s více aktivními klouby, strukturální kloubní poškození v přítomnosti známek zánětu a/ nebo s klinicky významnými extraartikulárními manifestacemi, zejména s extenzivním kožním postižením).
  9. U pacientů, kteří neodpovídají adekvátně na jeden inhibitor TNFα by měla být zvážena změna za jiný preparát anti-TNFα.
  10. Při volbě / úpravě léčby by měly být zváženy i jiné faktory než je aktivita onemocnění, jako komorbidity a bezpečnost léčby.

Doporučené postupy ČRS pro léčbu psoriatické artritidy

Dosud platná doporučení ČRS (Česká revmatologická společnost) pocházejí z r. 2005 (10). Tyto nové poznatky nás vedly k vytvoření nových doporučení, která vycházejí převážně z doporučení EULAR (9).

V současné době nelze pominout skutečnost, že PsA je onemocnění postihující mimo periferní klouby i enteze, měkké tkáně celého prstu (daktylitidy) a axiální skelet (pomineme-li extraskeletální manifestace). Proto existují tendence zahrnout do léčebných doporučení i tyto extraartikulární manifestace, což činí každý léčebný algoritmus složitějším. Je snaha, zejména ze strany GRAPPA konstruovat numericky vyjádřený kompozitní index jako obdobu DAS28 u revmatoidní artritidy (6; 7). Vzhledem ke komplikovanosti tohoto systému hodnocení, které zahrnuje i hodnocení kožního syndromu pomocí PASI (Psoriasis Area and Severity Index) jsme se přidrželi návrhu EULAR.

Pro diagnózu “psoriatické nemoci” bude vzhledem k heterogenitě projevů PsA použito nových klasifikačních kritérií CASPAR (4), tab. 1.

Tab. 1.

V našem systému je farmakoterapie rozdělena do 4 úrovní (tab. 2), každá úroveň pak podle přítomnosti či nepřítomnosti určitého znaku na podskupinu a, resp. b (např. v úrovni I je to tíže kožního syndromu, v úrovni II nepřítomnost či přítomnost kontraindikací k metotrexátu a v úrovni III je to přítomnost či nepřítomnost nepříznivých prognostických markerů). Úroveň IV se týká změny preparátu při neúčinnosti v monoterapii, nebo v kombinaci s „chorobu modifikujícími farmaky“ -DMARDs („disease modifying antirheumatic drugs“).

Tab. 2.
Legenda: DMARD: disease modyfying anti-rheumatic drug, DAKT/ENT/AX: daktylitida, nebo entezitida, nebo axiální postižení, MDA: Minimal disease aktivity – Tab. 3, MTX: metotrexát, SSZ: sulfasalazin, CsA: cyklosporin A, GK: glukokortikoidy

Současně tato doporučení zavádějí princip terapie zaměřené k určenému cíli („targeted therapy“). Léčebný cíl u PsA není zatím možno vyjádřit numericky tak jako u RA (DAS28). Za cíl tedy byla zvolena buď remise, nebo alespoň dosažení tzv. „minimální aktivity onemocnění“ (MDA –„minimal disease activity „) tab. 3 (11). Tato kritéria zahrnují nově i entezitidy. Ukazatele humorální aktivity (CRP) byly vypuštěny vzhledem k tomu že jsou často normální i u klinicky aktivních onemocnění. Bylo zahrnuto i funkční hledisko (HAQ). Použití MDA jako terapeutického cíle má i určitou prognostickou hodnotu vzhledem k tomu, že pacienti, kteří dosáhli tohoto stavu mají menší pravděpodobnost rentgenové progrese (12).

Tab. 3.

NSA - Úroveň I

Jsou lékem první volby u aktivní PsA – tab. 4. Není nezbytné podávat NSA paušálně všem pacientům, v některých případech lze vystačit s prostými analgetiky, někteří pacienti nevyžadují žádnou symptomatickou terapii. Koxiby jsou v této indikaci stejně účinné jako neselektivní NSA.

Tab. 4.

Glukokortikoidy (GK) – Úroveň I-IV

Intraartikulární aplikace GK je užitečná u lokalizovaných forem (oligo/monoartritida, entezitida, daktylitida) a u akutních vzplanutí jinak dobře kontrolovaných polyartikulárních forem. V případě daktylitid se glukokortikoid aplikuje do šlachové pochvy, případně do okolí šlachy).

Systémové podávání GK je spojeno s rizikem vzplanutí kožního syndromu při pokusu o jejich detrakci, i když pro to není opora v klinických studiích. Současně chybí doklady o účinnosti GK u psoriatické artritidy. Přesto v registrech pacientů s PsA užívá značná část pacientů systémové GK (např. v německém registru 30% pacientů). Podle současného názoru expertů by měly být GK užity se zvláštní opatrností zejména u pacientů s těžkou, nebo rozsáhlou psoriázou a / nebo u těch, bez současného podávání DMARDs.

DMARDs - Úroveň IIa;b/IIIa

Jsou indikovány tam, kde nebylo dosaženo léčebného cíle postupem na úrovni I (NSA; GK). Lékem 1. volby je při nepřítomnosti kontraindikací či intolerance metotrexát (úroveň IIa). Alternativou jsou leflunomid, sulfasalazin, nebo cyklosporin A. Jsou určité doklady o příznivém ovlivnění kloubního syndromu i pro zlato a azathioprin, úroveň důkazů účinnosti je ale nízká (13).

Obecně je předpokladem pro zavedení DMARDs nedosažení léčebného cíle léčbou v úrovni I (NSA, lokální instilace glukokortikoidu). V přítomnosti negativních prognostických markerů – tab. 5, nebo závažného kožního syndromu – tab. 6 je možné tuto úroveň vynechat a zavést léčbu DMARDs ihned.

Tab. 5.

Tab. 6.

Dávka MTX se pohybuje od 10 mg do 25 mg/týden v kombinaci s kyselinou listovou v dávce 5 až 10 mg / týden. Dávka MTX by měla být dostatečná, minimální léčebná dávka se zdá být 15 mg/týden (14).

Účinnost syntetických DMARDs nebyla prokázána pro entezitidy a axiální postižení.

Ovlivnění rentgenové progrese pro DMARDs nebylo testováno (cyklosporin, leflunomid), nebo nebylo prokázáno (MTX, sulfasalazin, zlato, azathioprin).

Biologická léčba (anti-TNF) - Úroveň IIIb:

Obecně je biologická léčba anti-TNF indikována v případě selhání léčby nižší úrovní tedy zpravidla syntetickými DMARDs v průběhu 3–6 měsíců (dle farmakodynamického profilu léku). Selháním léčby se rozumí nedosažení léčebného cíle, tj. remise, nebo stavu „minimální aktivity (MDA). Výjimečně může být anti-TNF lékem 1. volby (bez požadavku předchozího selhání léčby syntetickým DMARD). Důvodem pro tento postup může být přítomnost negativních prognostických faktorů- tabulka 5, zejména v přítomnosti těžkého kožního syndromu, nebo závažných extraartikulárních manifestací, kontraindikace všech syntetických DMARDs, případně nutnosti rychlého nástupu účinku u profesně vysoce angažovaných osob (9).

Nebyly prokázány rozdíly v účinnosti mezi jednotlivými inhibitory TNFα (TNFi), i když studie srovnávající jednotlivé preparáty přímo chybí. Nejsou žádné doklady o vyšší účinnosti TNFi v kombinaci se syntetickými DMARDs ve srovnání s TNFi v monoterapii. TNFi jsou účinné i u entezitid a daktylitid. U těchto pacientů může být léčba TNFi indikována i bez předchozího léčebného pokusu syntetickými DMARDs, vzhledem k tomu, že chybí doklady o jejich účinnosti v těchto situacích (13). Předpokladem pro takový postup je ale selhání nespecifické protizánětlivé léčby (NSA) a alespoň 2 lokálních injekcí glukokortikoidu a přetrvávající těžká entezitida / daktylitida. V současné době není shoda v definici závažné / těžké entezitidy / daktylitidy. Pro potřebu těchto „doporučení“ definujeme závažnou / těžkou daktylitidu jako přítomnost 3 míst s entezitidou, resp. 3 prstů postižených daktylitidou a významné funkční omezení – tab. 7 (6).

Tab. 7.

U pacientů s predominantním aktivním postižením axiálního skeletu je indikována biologická léčba bez předchozího pokusu se syntetickým DMARD. Aktivním axiálním postižením se zde rozumí hodnota BASDAI > 40 mm (VAS 100 mm) a hodnota ASQoL (Ankylosing Spondylitis Quality of Life) > 6 - tab. 7.

Změna za jiný TNFi (TNF inhibitor) - úroveň IV.

Evidence o účinnosti změny TNFi tam, kde selhala léčba prvním TNFi pochází pouze z observačních studií (15;16), resp. je extrapolována ze studií u RA. Randomizovaná studie, která by porovnala změnu jednotlivých TNFi v současné době není k dispozici.

Zvlášť je uveden postup při indikaci biologické léčby – tab. 8.

Tab. 8.

Závěr

Tato „Doporučení“ jsou pokusem shrnout poslední poznatky a výsledky práce pracovních skupin GRAPPA a EULAR týkající se klasifikace, monitorování průběhu a léčby psoriatické artritidy. Cílem je poskytnout lékařům zabývajícím se léčbou a sledováním těchto pacientů orientaci v této nyní rychle se vyvíjející oblasti a usnadnit rozhodování o léčebných postupech. Tato „Doporučení“ ale nemohou postihnout všechny specifické rysy průběhu onemocnění u jednotlivých pacientů. Při rozhodování o léčbě konkrétního pacienta bude vždy nutné tato specifika zohlednit. Lze očekávat, že v relativně krátké době dojde k dalšímu vývoji v této oblasti, který si vyžádá aktualizaci těchto doporučení.

Poděkování: Tato práce vznikla za podpory Výzkumných záměrů MZ ČR č. 000 000 23728

MUDr. Jiří Štolfa

Revmatologický ústav

Na Slupi 4

128 50 Praha 2


Zdroje

1. Wright V, Moll JM. Psoriatic arthritis. Bull Rheum Dis 1971;21:627-32.

2. Helliwell PS, Taylor WJ. Classification and diagnostic criteria for psoriatic arthritis. Ann Rheum Dis 2005;64 Suppl 2:ii3-8.

3. Fournie B, Crognier L, Arnaud C, et al. Proposed classification criteria of psoriatic arthritis. A preliminary study in 260 patients. Rev Rhum Engl Ed 1999;66:446-56.

4. Taylor W, Gladman D, Helliwell P, Marchesoni A, Mease P, Mielants H. Classification criteria for psoriatic arthritis: development of new criteria from a large international study. Arthritis Rheum 2006; 54:2665-73.

5. Ritchlin CT, Kavanaugh A, Gladman DD, et al. Treatment recommendations for psoriatic arthritis. Ann Rheum Dis 2009;68:1387-94.

6. Mumtaz A, Gallagher P, Kirby B, et al. Development of a preliminary composite disease activity index in psoriatic arthritis. Ann Rheum Dis 2011; 70:272-7. Erratum in: Ann Rheum Dis 2011;70(4):716.

7. Mumtaz A, FitzGerald O. Application of GRAPPA psoriatic artritis treatment recommendations in clinical practice. Curr Rheumatol Rep 2010;12: 264-71.

8. Coates LC, Mumtaz A, Helliwell PS, et al. Development of a disease Severity and responder index for psoriatic arthritis (PsA)-report of the OMERACT 10 PsA special intrest group. J Rheumatol 2011;38:1496-501.

9. Gossec L, Smolen JS, Gaujoux-Viala C, et al. European League Against Rheumatism recommendations for the management of psoriatic arthritis with pharmacological therapies. Ann Rheum Dis 2012 Jan;71:4-12.

10. Štolfa J, Pavelka K, Vencovský J. Standardní postupy v léčbě psoriatické artritidy. Čes Revmatol 2005; 3:97-105.

11. Coates LC, Cook R, Lee KA, Chandran V, Gladman DD. Frequency, predictors, and prognosis of sustained minimal disease activity in an observational psoriatic arthritis cohort. Arthritis Care Res (Hoboken) 2010 ;62:970-6.

12. Coates LC, Helliwell PS. Validation of minimal disease activity Criteria for psoriatic arthritis using international trial data. Arthritis Care Research 2010; 965-969.

13. Ash Z, Gaujoux-Viala C, Gossec L, et al. A systematic literature review of conventional and biologic drug therapies for the treatment of psoriatic arthritis: current evidence informing the EULAR recommendations for the management of Psoriatic arthritis. Ann Rheum Dis 2011; [Epub ahead of print].

14. Ceponis A, Kavanaugh A. Use of methotrexate in patients with psoriatic arthritis. Clin Exp Rheumatol 2010; 28 (Suppl. 61):S132-S137.

15. Gomez –Reino J, Carmona L. Switching TNF antagonists in patientes with chronic arthritis:an observational study od 488 patients over a four-year period. Arthritis Res Ther 2006;8:R29.

16. Saad A, Ashcroft DM, Watson KD, et al. Persistence with anti-tumour necrosis factor therapies in patients with psoriatic arthritis: observational study from the British Society of Rheumatology Biologic register. Arthritis Res Ther 2009;11:R52.

Štítky
Dermatologie Dětská revmatologie Revmatologie

Článek vyšel v časopise

Česká revmatologie

Číslo 1

2012 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se