Výskyt metabolického syndromu u žen se syndromem polycystických ovarií


Autoři: Jana Vrbíková;  Martin Hill;  Kateřina Dvořáková;  Soňa Stanická;  Luboslav Stárka
Působiště autorů: Endokrinologický ústav, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 337-339
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Syndrom polycystických ovarií postihuje mezi 4–10 % žen ve fertilním věku. Často se u něj vyskytuje inzulínová rezistence. Cílem naší práce bylo zjistit výskyt metabolického syndromu u českých žen se syndromem polycystických ovarií a popsat vazbu jeho jednotlivých prvků s inzulínovou senzitivitou.

Metody a výsledky.
U 179 žen se syndromem polycystických ovarií bylo provedeno klinické vyšetření a stanoveno lipidové spektrum. U 114 byl proveden euglykemický hyperinzulínový clamp. Metabolický syndrom (kritéria ATP III) se vyskytoval u 28,7 % vyšetřených žen se syndromem polycystických ovarií. Nejčastějšími prvky byl obvod pasu nad 80 cm a snížení HDL – cholesterolu (u 96 %), vyšší krevní tlak (88 %), zvýšení triglyceridů (49 %) a nejméně často vyšší glykémie nalačno nebo přítomnost diabetes mellitus 2. typu (37,3 %). Průměrná inzulínová senzitivita hodnocená parametrem korigované spotřeby glukózy byla v celém souboru 34,9 Ī 12,70 μmol/kg/min. Korigovaná spotřeba glukózy nejtěsněji souvisela s obvodem pasu (r = -0,896, p < 0,01), hmotností (r = -0,875, p < 0,01) a BMI (r = -0,844, p < 0,01).

Závěry.
Vyšší riziko výskytu metabolického syndromu a nižší inzulínová senzitivita se u syndromu polycystických ovarií pojí těsně s výskytem obezity, a to zejména abdominálního typu.

Klíčová slova:
syndrom polycystických ovarií, obezita, metabolický syndrom, inzulínová senzitivita.

ÚVOD

Syndrom polycystických ovarií (PCOS) se považuje za jednu z nejčastěji se vyskytujících endokrinopatií u žen ve fertilním věku, neboť postihuje mezi 4–10 % žen v této věkové skupině (1–3). PCOS není jen gynekologickým onemocněním. Do centra pozornosti se u pacientek s PCOS v posledních letech dostaly tzv. dlouhodobé důsledky tohoto syndromu, kam jsou zařazovány diabetes mellitus 2. typu (DM 2) a ischemická choroba srdeční (ICHS).

V literatuře se můžeme se setkat s názorem, že PCOS je další součástí metabolického syndromu (MetSy) (4). Práce z USA, které shodně prokazují signifikantně vyšší výskyt MetSy u PCOS než v celoamerické populaci, a to i při srovnatelném body mass index (BMI) (5, 6). Prevalence MetSy u PCOS dosahovala v těchto studiích 40–50 %, ovšem soubory žen s PCOS v obou studiích měly průměrný BMI přes 30 kg/m2. V letošním roce byla publikována metaanalýza studií zabývajících se výskytem MetSy u žen s PCOS v porovnání s BMI srovnatelnou kontrolní populací, podle níž je u žen s PCOS výskyt MetSy cca 2× zvýšený (7).

Cílem naší práce bylo zjistit výskyt MetSy u českých žen s PCOS a popsat vazbu jeho jednotlivých prvků s inzulínovou rezistencí hodnocenou metodou euglykemického clampu.

Soubor nemocných a použité metody

Za pomoci ambulantní počítačové databáze bylo vybráno 179 žen s PCOS diagnostikovaným podle ESHRE kritérií, které byly vyšetřené v naší ambulanci v letech 2000–2009 a měly provedené antropometrické vyšetření, měření krevního tlaku, lipidogram a glykémii.

Obvod pasu byl měřen s přesností na 0,5 cm v polovině vzdálenosti mezi dolním okrajem žeber a spina iliaca anterior superior. Hodnoty krevního tlaku byly měřeny pomocí rtuťového tonometru, dvakrát po 10 minutách klidného sezení a z hodnot byl k dalšímu hodnocení užit průměr. U 114 z nich bylo provedeno i vyšetření metodou euglykemického hyperinzulínového clampu.

Hladiny glykémie, celkového a HDL-cholesterolu a triglyceridů byly měřeny ze vzorku séra nabíraného ráno nalačno, enzymatickými metodami analyzátorem Cobas 6000 modul C (Roche Diagnostic GmbH Mannheim). Inzulín a C peptid byly měřeny metodou ECLIA analyzátorem Cobas 6000 modul E (Roche Diagnostic GmbH Mannheim). Steroidní hormony, gonadotropiny a sexuální hormony vážící globulin byly stanoveny, jak bylo popsáno v (8). Euglykemický hyperinzulínový clamp s cílovou glykémií 5 mmol/l byl proveden podle metody (9) v modifikaci s empirickou korekcí rychlosti infúze glukózy, jak jsme popsali v (10). Přítomnost MetSy byla hodnocena podle kritérií ATP III (11). Vztahy mezi jednotlivými prvky MetSy a hodnotami inzulínové senzitivity měřené euglykemickým clampem byly hodnoceny vícerozměrnou regresí s redukcí dimenzionality pomocí metodiky ortogonální projekce do latentních struktur.

Výsledky

Metabolický syndrom se vyskytoval u 28,7 % z 179 vyšetřených žen s PCOS. Nejčastějšími prvky byl obvod pasu nad 80 cm a snížení HDL – cholesterolu (u 96 %), vyšší krevní tlak (88 %), zvýšení triglyceridů (49 %) a nejméně často vyšší glykémie nalačno nebo přítomnost DM2 (37,3 %). Padesát tři žen (29,6 %) nemělo pozitivní žádný z diagnostických prvků metabolického syndromu, pouze tři z nich měly BMI mezi 25–26 kg/m2, zbylých 50 mělo BMI pod 25 kg/m2.

Průměrná inzulínová senzitivita hodnocená parametrem Mk byla v celém souboru 34,9 Ī 12,70 μmol/kg/min.

Korelace jsou vyjádřeny jako korelační koeficienty (symbol R) závisle a nezávisle proměnných se společnou prediktivní komponentou, oddělující variabilitu, která je sdílená mezi závisle a nezávisle proměnnými. Mk nejtěsněji souviselo s obvodem pasu (r = -0,896; p < 0,01), hmotností a BMI (r =  0,875 a  0,844; p < 0,01). Volnější pak byla korelace s hladinami triglyceridů (r = -0,602; p < 0,01), HDL cholesterolu (r = 0,533; p < 0,01) a systolického krevního tlaku (r = -0,344; p < 0,01) (tab. 1).

Tab. 1. Vztahy mezi ukazateli inzulínové senzitivity z euglykemického clampu a antropometrickými charakteristikami, lipidovými markery, gonadotropiny, SHBG – simultánně hodnocené vícerozměrnou regresí s redukcí dimenzionality metodou ortogonálních projekcí do latentních struktur (O2PLS)
Vztahy mezi ukazateli inzulínové senzitivity z euglykemického clampu a antropometrickými charakteristikami, lipidovými markery, gonadotropiny, SHBG – simultánně hodnocené vícerozměrnou regresí s redukcí dimenzionality metodou ortogonálních projekcí do latentních struktur (O2PLS)
aCI – interval spolehlivosti komponentní váhy, bR – komponentní váha pro prediktivní komponentu vyjádřená jako korelační koeficient proměnné s prediktivní komponentou *p < 0,05, **p < 0,01 FG – Ferrimanovo-Galwayovo skóre, TKs – systolický krevní tlak, TG – triglyceridy, HDL – C HDl cholesterol, I1 – inzulín v průběhu clampu, I0 – inzulín nalačno, FTI – index volného testosteronu, HOMAIR – HOMA index inzulínové rezistence

Diskuze

Metabolický syndrom jsme prokázali téměř u 30 % žen s PCOS. Nejčastějším prvkem bylo zvýšení obvodu pasu a nižší hladiny HDL-cholesterolu.

Obezita je jedním z rizikových faktorů ICHS i DM 2. Výskyt obezity u žen s PCOS kolísá od cca 20 % v některých evropských zemích až po 80 % v USA (12). Může významným způsobem modifikovat i endokrinní i gynekologickou stránku tohoto syndromu. Nárůst hmotnosti u žen s latentní formou PCOS může pravděpodobně toto onemocnění klinicky demaskovat (13). Tuto teorii podporují intervenční studie, ve kterých byla prokázána úprava reprodukčních abnormalit po redukci hmotnosti (14).

Naše údaje o výskytu metabolického syndromu odpovídají zhruba situaci v německé a italské populaci (15, 16) a jsou asi 3× vyšší, než je tomu v jihoitalské populaci žen s PCOS (17). Shodně však prokazujeme (15, 17), že výskyt metabolického syndromu výrazně souvisí s výskytem obezity. Podobné závěry jsou publikovány i z populace adolescentních dívek s PCOS, kde je riziko metabolického syndromu dáno obezitou a PCOS sám o sobě již riziko nezvyšoval (18).

Inzulínová rezistence se pokládá za centrální abnormalitu metabolického syndromu. V naší studii jsme prokázali, že nejtěsněji souvisí s abdominální obezitou hodnocenou pomocí obvodu pasu a s BMI, zatímco jsme neprokázali žádnou vazbu s hodnotami diastolického krevního tlaku a jen slabou vazbu s hodnotami systolického krevního tlaku. Tyto údaje odpovídají situaci, jak bylo popsáno například u mužů (19).

ZÁVĚR

Závěrem lze říci, že vyšší riziko výskytu metabolického syndromu u PCOS se pojí zejména s výskytem obezity, a to zejména abdominálního typu.

Zkratky

  • ATP III – Adult Treatment Panel III
  • BMI – body mass index
  • DM2 – diabetes mellitus 2. typu
  • ESHRE – European Society for Human Reproduction and Embryology
  • HDL-cholesterol – cholesterol o vysoké denzitě
  • ICHS – ischemická choroba srdeční
  • Mk – korigovaná spotřeba glukózy
  • PCOS – syndrom polycystických ovarií

Studie byla podpořena grantem NS/9831-4 IGA MZ ČR.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Jana Vrbíková, PhD.
Endokrinologický ústav
Národní 8, 116 94 Praha 1
e-mail: jvrbikova@endo.cz


Zdroje

1. Azziz, R, et al. The prevalence and features of the polycystic ovary syndrome in an unselected population. J Clin Endocrinol Metab 2004; 89: 2745–2749.

2. Diamanti-Kandarakis E, et al. A survey of the polycystic ovary syndrome in the Greek island of Lesbos: hormonal and metabolic profile. J Clin Endocrinol Metab 1999; 84: 4006–4011.

3. Knochenhauer ES, et al. Prevalence of the polycystic ovary syndrome in unselected black and white women of the southeastern United States: a prospective study. J Clin Endocrinol Metab 1998; 83: 3078–3082.

4. Sam S, et al. Polycystic ovary syndrome: syndrome XX? Trends Endocrinol Metab 2003; 14: 365–370.

5. Glueck CJ, et al. Incidence and treatment of metabolic syndrome in newly referred women with confirmed polycystic ovarian syndrome. Metabolism 2003; 52: 908–915.

6. Apridonidze T, et al. Prevalence and characteristics of the metabolic syndrome in women with polycystic ovary syndrome. J Clin Endocrinol Metab 2005; 90: 1929–1935.

7. Moran LJ, et al. Impaired glucose tolerance, type 2 diabetes and metabolic syndrome in polycystic ovary syndrome: a systematic review and meta-analysis. Hum Reprod Update. 2010; 16(4): 347–363.

8. Vrbíková J, et al. Prevalence of insulin resistance and prediction of glucose intolerance and type 2 diabetes mellitus in women with polycystic ovary syndrome. Clin Chem Lab Med 2007; 45: 639–644.

9. DeFronzo RA, et al. Glucose clamp technique: a method for quantifying insulin secretion and resistance. Am J Physiol 1979; 237: E214–223.

10. Vrbíková J, et al. Insulin sensitivity in women with polycystic ovary syndrome. J Clin Endocrinol Metab 2004; 89: 2942–2945.

11. Alberti KG, et al. Harmonizing the metabolic syndrome: a joint interim statement of the International Diabetes Federation Task Force on Epidemiology and Prevention; National Heart, Lung, and Blood Institute; American Heart Association; World Heart Federation; International Atherosclerosis Society; and International Association for the Study of Obesity. Circulation 2009; 120: 1640–1645.

12. Vrbíková J, et al. Obesity and polycystic ovary syndrome. Obes Facts 2009; 2: 26–35.

13. Escobar-Morreale HF, et al. Abdominal adiposity and the polycystic ovary syndrome. Trends Endocrinol Metab 2007; 18: 266–272.

14. Escobar-Morreale HF, et al. The polycystic ovary syndrome associated with morbid obesity may resolve after weight loss induced by bariatric surgery. J Clin Endocrinol Metab 2005; 90: 6364–6369.

15. Hahn S, et al. Prevalence of the metabolic syndrome in German women with polycystic ovary syndrome. Exp Clin Endocrinol Diabetes 2007; 115: 130–135.

16. Amato MC, et al. The evaluation of metabolic parameters and insulin sensitivity for a more robust diagnosis of the polycystic ovary syndrome. Clin Endocrinol (Oxf) 2008; 69: 52–60.

17. Carmina E, et al. Metabolic syndrome in polycystic ovary syndrome (PCOS): lower prevalence in southern Italy than in the USA and the influence of criteria for the diagnosis of PCOS. Eur J Endocrinol 2006; 154: 141–145.

18. Rossi B, et al. Prevalence of metabolic syndrome and related characteristics in obese adolescents with and without polycystic ovary syndrome. J Clin Endocrinol Metab 2008; 93: 4780–4786.

19. Shen BJ, et al. Are metabolic risk factors one unified syndrome? Modeling the structure of the metabolic syndrome X. Am J Epidemiol 2003; 157: 701–711.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Anesteziologie a resuscitace Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská gynekologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská nefrologie Dětská neurologie Dětská onkologie Dětská otorinolaryngologie Dětská pneumologie Dětská psychiatrie Dětská radiologie Dětská revmatologie Dětská urologie Diabetologie Endokrinologie Farmacie Farmakologie Fyzioterapie Gastroenterologie a hepatologie Genetika Geriatrie a gerontologie Gynekologie a porodnictví Hematologie a transfuzní lékařství Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Chirurgie cévní Chirurgie hrudní Chirurgie plastická Chirurgie všeobecná Infekční lékařství Intenzivní medicína Kardiochirurgie Kardiologie Logopedie Mikrobiologie Nefrologie Neonatologie Neurochirurgie Neurologie Nukleární medicína Nutriční terapeut Obezitologie Oftalmologie Onkologie Ortodoncie Ortopedie Otorinolaryngologie Patologie Pediatrie Pneumologie a ftizeologie Popáleninová medicína Posudkové lékařství Praktické lékařství pro děti a dorost Protetika Psychologie Radiodiagnostika Radioterapie Rehabilitační a fyzikální medicína Reprodukční medicína Revmatologie Sestra Sexuologie Soudní lékařství Stomatologie Tělovýchovné lékařství Toxikologie Traumatologie Urgentní medicína Urologie Laboratoř Domácí péče Foniatrie Algeziologie Zdravotnictví Dentální hygienistka Student medicíny

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se