LAUREÁTI NOBELOVY CENY

FRITZ ALBERT LIPMANN

(1899–1986)

V roce 1953 získal Nobelovu cenu Fritz Albert Lipmann za objev koenzymu A, nízkomolekulární látky nebílkovinné povahy, která tvoří součást složených enzymů, v organizmu nutné při metabolizmu sacharidů a lipidů a při syntéze hormonů, aminokyselin, acetylcholinu, hemoglobinu a řady jiných důležitých látek. Tuto cenu získal společně s Hansem Adolfem Krebsem.

Fritz Albert Lipmann se narodil 12. června 1899 v židovské rodině v Kenigsbergu. V letech 1917–1922 studoval medicínu na univerzitách v Koenigsbergu, Berlíně a Mnichově. Doktorát z medicíny získal v roce 1924 v Berlíně. Na univerzitě v Amsterodamu studoval farmakologii u profesora Ernesta Laquera. Jelikož potřeboval získat hlubší poznatky z chemie, vrátil se do Koenigsbergu, aby tuto disciplínu studoval pod vedením chemika profesora Hanse Meerweina (1879–1965). Jako asistent Otty Meyerhofa (1888–1951) fyziologa a biochemika se v laboratoři na Kaiser Wilhelm Institute (Berlín) připravuje na obhajobu titulu Ph.D. Po jeho obdržení v roce 1927 spolu s Ottou Meyerhofem odcházejí do Heidelbergu, kde se věnují výzkumu biochemických pochodů vyskytujících se ve svalech. V roce 1930 se vrátil do Berlína na Kaiser Wilhelm Institute, kde začal pracovat jako vědecký asistent v laboratoři Alberta Fishera.

V roce 1939 odjel do Spojených států amerických, kde nejdříve působil jako vědecký pracovník v biochemickém ústavu na Cornell Medical School ve státě New York a o dva roky později pracuje ve výzkumném týmu na Massachusetts General Hospital v Bostnu, nejprve jako vědecký pracovník na chirurgickém oddělení, pak jako vedoucí biochemického výzkumného ústavu.

V roce 1947 při práci s výtažky z holubích jater našel katalyticky aktivní (schopnou vyvolat a ovlivňovat rychlost chemických reakcí), tepelně stabilní sloučeninu, která měla schopnost přenášet acyl. Tuto látku izoloval a po určení její struktury se ukázalo, že se jedná o sloučeninu převážně složenou z kyseliny pantothenové. Izolovanou látku nazval Koenzym A (A podle schopnosti přenášet acylové skupiny). Tušení, že koenzym A hraje katalyticky důležitou úlohu v citrátovém cyklu, se mu později potvrdilo. Na Harvard Medical School v Bostonu se stává v roce 1949 profesorem biochemie. V roce 1957 byl jmenován členem a profesorem Rockefellerova institutu v New Yorku. Lipmann se stal členem několika vědeckých společností v USA včetně Faraday Society, zahraničním členem Royal Society of England, Danish Royal Academy of Science, je držitelem čestných titulů na univerzitách v Marseille, Chicagu a Chile.

Zemřel 24. července 1986 v New Yorku.

HANS ADOLF KREBS

(1900–1981)

Hans Adolf Krebs se narodil 25. srpna 1900 v Hildesheimu v Německu. Po absolvování gymnasia v Hildesheimu studoval v letech 1918–1923 medicínu v Göttingenu, Freiburgu a Berlíně. V roce 1925 získal titul M.D. na univerzitě v Hamburgu. Po ročním studiu chemie na univerzitě v Berlíně nastoupil do biologického ústavu Kaiser Willhelm Institute v Berlíně. Zde se stal asistentem Otty Warburga, německého fyziologa a biochemika, držitele Nobelovy ceny z roku 1931 za objev povahy a funkce dýchacího systému, se kterým spolupracuje na výzkumu enzymů. V tomto ústavu setrval Krebs do roku 1930. Po svém odchodu krátce působil v zemské nemocnici v Altone a pak na lékařské klinice univerzity ve Freiburgu. V roce 1932 objevil močovinový cyklus. Rok po tomto úspěchu se dostává k moci NSDAP a Krebs, který má židovský původ, je nucen odejít z Německa. Jeho novým domovem se stala Anglie, kam přijal pozvání na Cambridge a pracoval na biochemickém oddělení pod vedením Sira Fredericka Gowlanda Hopkinse (1861–1947), biochemika držitele Nobelovy ceny z roku 1929 za průkopnický výzkum vitaminů. Krebs zde začíná pracovat na výzkumu trikarboxylových kyselin, který dokončuje na univerzitě v Sheffieldu, kde v roce 1937 objevil citrátový cyklus později pojmenovaný na jeho počest jako Krebsův cyklus, za který získal v roce 1953 Nobelovu cenu společně s Fritzem Albertem Lipmannem. V letech 1954–1967 působil na univerzitě v Oxfordu, kde získal titul profesora. Za svoji vědeckou činnost získal řadu ocenění. Byl členem Royal Society of London, od které obdržel roku 1954 medaili. V roce 1954 mu byla udělena zlatá medaile Netherlands Society for Physics, Medical Science and Surgery, v roce 1958 byl pasovám na rytíře. Získal čestné tituly na univerzitách Chicagu, Freiburgu, Paříži, Glasgow, Londýně, Sheffieldu, Berlíně a v Jeruzalémě.

Zemřel 22. listopadu 1981 v Oxfordu.

Mgr. Alexandra Surá

Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK

Karlovo náměstí 40, 128 00 Praha

e-mail: alexandrafi@seznam.cz