VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (5092 výsledků)
Antibiotická rezistence u nety
Novinky Léčba osimertinibem u pacientů s NSCLC po progresi onemocnění na předchozí léčbě – kazuistika
Předkládáme kazuistiku pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou aktivační mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR), u které se v průběhu léčby objevila rezistence vůči inhibitoru tyrosinkinázy (TKI) EGFR 1. generace gefitinibu. Po prokázání sekundární mutace EGFR T790M byl nasazen osimertinib, EGFR TKI 3. generace, na kterém došlo k regresi onemocnění, jež trvá. Tato kazuistika ilustruje význam postavení osimertinibu v léčbě pacientů s NSCLC s aktivační mutací EGFR, u kterých dojde v průběhu léčby EGFR TKI 1. a 2. generace k progresi onemocnění v důsledku vzniku sekundární mutace EGFR T790M.
Články časopisu Kyselina močová jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění
Část práce byla přednesena formou přednášky pod názvem „Kyselina močová a její vztah k parametrům metabolického syndromu – staro-nové poznatky“ na Šobrově dni 8. 6. 2016 v Praze.
Novinky Diabetes mellitus a srdeční selhání − propojené jednotky s komplexní patogenezí
Diabetes mellitus (DM) představuje významný rizikový faktor rozvoje srdečního selhání. Patogeneze tohoto onemocnění je velmi komplexní a roli v ní hrají jak hyperglykémie a další metabolické abnormality, tak také často se vyskytující komorbidity jako hypertenze, ischemická choroba srdeční nebo diabetická neuropatie. Rozvoj DM 2. typu (DM2) u pacientů se srdečním selháním (kardiogenní DM2) je rovněž poměrně častý a za jeho hlavní příčinu je považována rezistence periferních tkání na inzulin. Výsledkem kardiogenního DM bývá další progrese a horší prognóza srdečního selhání. Recentní poznatky k tomuto tématu shrnuli ve svém přehledovém článku pro Journal of Clinical Medicine řečtí odborníci.