Účinnost ivabradinu v kombinované léčbě pacientů s chronickým systolickým srdečním selháním po infarktu myokardu

Metodika a průběh studie

Jednalo se o randomizovanou prospektivní populační studii, do které bylo zahrnuto 49 pacientů (40 mužů – 81,6 %; průměrný věk 63,1 ± 8,1 roku) se sinusovým rytmem a s infarktem myokardu před více než 3 měsíci. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin: 23 pacientů (skupina 1) bylo léčeno standardní terapií chronického srdečního selhání v kombinaci s ivabradinem, 26 pacientů (skupina 2) bylo léčeno pouze standardní terapií bez ivabradinu. Následné sledování trvalo 36,1 ± 6,2 měsíce. Autoři sledovali vliv ivabradinu na srdeční rytmus, krevní tlak, echokardiografické parametry, EKG, hladinu elektrolytů a kreatininu, frekvenci hospitalizací, rekurentní nefatální infarkty myokardu a letalitu (kombinovaný cílový parametr).

Výsledky

Na konci studie ivabradin signifikantně snížil srdeční frekvenci z průměrných 71 na 64 tepů za minutu. Dosažení primárního cílového parametru bylo častější u pacientů s vysokou vstupní tepovou frekvencí než u pacientů s tepovou frekvencí < 70 tepů za minutu. V parametrech EKG a hladin elektrolytů nebo kreatininu nebyly nalezeny žádné signifikantní rozdíly.

Závěr

V uvedené studii došlo u pacientů léčených ivabradinem k výraznějšímu poklesu tepové frekvence. Přidání ivabradinu ke standardní léčbě vede u pacientů s chronickým srdečním selháním po infarktu myokardu ke snížení frekvence hospitalizací a rekurentních nefatálních infarktů myokardu. Tento efekt byl zvláště výrazný u pacientů s vysokým vstupním HR.

(epa)

Zdroj: Potapenko A. V., Abdulazizov O. S., Diachuk L. I. et al. Efficacy of ivabradin in combined treatment of patients with postinfarction systolic chronic cardiac failure. Ter Arkh 2011; 83 (12): 19−26.