Vnímání světla fotosenzitivními retinálními gangliovými buňkami hraje významnou úlohu v synchronizaci cirkadiánního rytmu. Nízká koncentrace melatoninu je spojována s depresí, diabetem, postižením kognitivních funkcí a nádory prsu.
Operace katarakty vedoucí ke zvýšení vnímání světla může sekreci melatoninu ovlivňovat, nicméně dosud neexistovala žádná randomizovaná klinická studie, která by tuto hypotézu ověřila. Cílem citované práce proto bylo zjistit, zda operace katarakty modifikuje 3 měsíce po zákroku sekreci melatoninu u dospělých starších jedinců.
Studie byla provedena v čase mezi červencem 2014 a červnem 2017. Účastnilo se jí 169 pacientů, 97 (57,4 %) tvořili muži; jejich průměrný věk činil 75,7 (SD 6,7) roku. Všem zařazeným pacientům bylo ≥ 60 let, neprodělali předtím žádnou operaci katarakty a podle Klasifikačního systému opacit čočky III byl jejich šedý zákal na stupni ≥ 2.
Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 : 1 : 1. Skupina 1 byla operována v nejbližším možném termínu a dostala čirou nitrooční čočku (IOL). Skupina 2 byla také operována bez odkladu a dostala žlutou IOL. Skupina 3 měla zákrok odložený a implantována jí byla čirá IOL. Ve skupině 4 byla operace také odložena a IOL byla žlutá. Intervenční skupina pak byla vytvořena z jedinců zařazených do skupin 1 a 2, kontrolní skupina z účastníků ve skupinách 3 a 4. Exkrece melatoninu v moči byla měřena u intervenční skupiny 3 měsíce po operaci, u kontrolní skupiny potom před odloženou operací.
Průměrná exkrece melatoninu v moči byla významně vyšší u intervenční skupiny v porovnání s kontrolní skupinou (p = 0,007). Rozdíl mezi průměrnou koncentrací vylučování melatoninu v moči mezi pacienty ve skupině 1 a 2 nebyl statisticky významný (p = 0,48).
Výsledky této studie tedy podporují hypotézu, že operace katarakty vede ke zvýšení sekrece melatoninu, přičemž mezi čirou IOL a žlutou IOL nebyly v tomto ohledu zjištěny odlišnosti.
(lis)
Zdroj: Nishi T., Saeki K., Miyata K. et al. Effects of cataract surgery on melatonin secretion in adults 60 years and older: a randomized clinical trial. JAMA Ophthalmol 2020 Mar 5, doi: 10.1001/jamaophthalmol.2020.0206 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
