Normotenzní glaukom je definován jako typ glaukomu s otevřeným úhlem, u kterého je léčebně neovlivňovaný nitrooční tlak v mezích určitého statistického rozmezí, které je obvykle nižší než 21 mmHg.
Normotenzní glaukom tvoří významné procento případů glaukomu s otevřeným úhlem. V baltimorské studii, do které bylo zahrnuto 5 308 osob, mělo 24 % pacientů trpících glaukomem s otevřeným úhlem naměřen nitrooční tlak nižší než 21 mmHg. Prevalence glaukomu u osob se skríningově zjištěným nitroočním tlakem nižším než 16 mmHg byla 0,65%. Studie z Beaver Damu, zahrnující 4 926 osob, zjistila prevalenci glaukomu s otevřeným úhlem v obecné populaci 2,1%. Z toho ve 32 % případů byl naměřen nitrooční tlak nižší než 22 mmHg. Ve studii Early Manifest Glaucoma Trial byla naměřena bazální hodnota nitroočního tlaku nižší než 21 mmHg u 69 pacientů z celkového počtu 129 (53,5 %) ve skupině léčených pacientů a u 63 případů ze 126 (50 %) v kontrolní skupině neléčených pacientů.
Vysoký nitrooční tlak je obecně považován za hlavní rizikový faktor pro rozvoj a progresi glaukomu a v současné době je to také jediný faktor ovlivnitelný léčbou. Několik multicentrických klinických studií potvrdilo význam snížení nitroočního tlaku u pacientů s nitrooční hypertenzí, glaukomem s otevřeným úhlem se zvýšeným tlakem a také normotenzním glaukomem. Přesto samotné snížení nitroočního tlaku nemusí nutně zpomalit nebo zastavit progresi tohoto onemocnění.
Signifikantní snížení nitroočního tlaku zůstává v současné době jediným významným prostředkem léčby u pacientů s normotenzním glaukomem. Léčba lokálními antiglaukomatiky však obvykle nezpůsobí dostatečné snížení nitroočního tlaku a je potřeba zvážit chirurgickou léčbu, jako je například selektivní laserová trabekuloplastika. Proti použití chirurgické léčby však mluví skutečnost, že u velké části pacientů s normotenzním glaukomem nedochází v průběhu několika let k progresi onemocnění, a terapeutický postup by tedy měl být spíše zdrženlivý.
Kromě ovlivnění nitroočního tlaku mohou u normotenzního glaukomu příznivě působit také léky zvyšující krevní průtok v terči zrakového nervu nebo neuroprotektivní látky; studie zaměřené na tento typ léčiv jsou však zatím pouze předběžné.
(vek)
Zdroje: Krupin, T.: Can. J. Ophthalmol. 42, 414–7 (2007); PMID: 17508037, Výborný P. Normotenzní glaukom. Remedia 2006; 16 : 567–573.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
