Uplatní se kmenové buňky v oftalmologii?
Ke kmenovým buňkám se často vzhlíží jako k prostředku, který nám jednou umožní léčit celou škálu dosud jen těžko ovlivnitelných onemocnění.
Ke kmenovým buňkám se často vzhlíží jako k prostředku, který nám jednou umožní léčit celou škálu dosud jen těžko ovlivnitelných onemocnění. Tento zjednodušený pohled je sice atraktivní pro média, avšak mnohdy nemá oporu v realitě a současném technologickém pokroku.
Co jsou to kmenové buňky?
Kmenové buňky jsou nediferencované buňky, které mají sebeobnovující schopnost a mohou dát vzniknout mnoha různým buněčným typům. Kmenové buňky mohou být získány i z dospělého organismu, ačkoliv ty nejvíce potentní pocházejí z embryonální tkáně.
Dospělé kmenové buňky sice postrádají některé výhody embryonálních kmenových buněk, avšak na druhou stranu je můžeme izolovat a vypěstovat z vlastních tkání pacienta, což znamená, že při jejich aplikaci nehrozí žádná imunologická reakce. Dospělé kmenové buňky jsou zároveň méně náchylné k maligní transformaci než embryonální kmenové buňky.
Použití v oftalmologii
Z různých tkání oka byly zatím jako možné zdroje dospělých kmenových buněk identifikovány limbus, spojivka, ciliární epitel a retina. Onemocnění retiny jako makulární degenerace a retinitis pigmentosa stojí v popředí zájmu výzkumu zabývajícího se využitím kmenových buněk v oftalmologii. Výsledky však zatím nejsou jednoznačné.
U zvířecích modelů těchto onemocnění měla transplantace buněk za následek určité zmírnění potíží, a také transplantace buněk do fovey pacientů s makulární degenerací vyústila v klinické zlepšení. Na druhé straně fetální buňky transplantované u pacientů s retinitis pigmentosa jevily špatnou synaptickou integraci a nepřispěly ke zlepšení visu pacientů. V poslední době se zdá stále více zřejmé, že nejlepší cestou k účinnému využití kmenových buněk pro léčbu závažných očních onemocnění je použití endogenních kmenových buněk odvozených z ciliárního epitelu a gliových buněk retiny.
Kmenové buňky mohou být rovněž využity při rekonstrukci poškozené sítnice, kde je možné použít i buňky izolované z autologní kostní dřeně. Tyto buňky spontánně cestují do místa neovaskularizace a gliózy, kde mají neurotrofický účinek. Tyto buňky dále aktivují astrocyty a účastní se také na průběhu normálního vývoje retiny. Když jsou kmenové buňky z kostní dřeně injikovány intravitreálně, migrují do míst poškození, stabilizují je a zabraňují nadměrné vaskularizaci tkáně.
(vek)
Zdroj: K. John Morrow Jr. Stem cells in ophthalmology: future or fad? Ophthalmology Times Europe. 2008(September).
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.