Maligní glaukom patří k nebezpečným stavům, které vyžadují urgentní řešení. Jak vytipovat pacienty, kteří jsou jím ohrožení?
Maligní glaukom je jednou z nejvážnějších komplikací glaukomových operací oka. Jeho důsledkem může být ireverzibilní ztráta zraku v krátkém čase, proto je nutné mu předcházet. Jeho incidence je naštěstí relativně nízká, ale o to nesnadnější je analyzovat jeho rizikové faktory.
Tradičně se za riziko maligního glaukomu považuje chronický glaukom s uzavřeným komorovým úhlem, nicméně byly publikovány i případy, kdy se rozvinul u pacientů s otevřeným úhlem. Za etablované rizikové faktory se také považuje malé oko a anatomické abnormality obecně. K jeho vzniku může dále přispět menší rozměr přední komory.
Riziko maligního glaukomu rovněž zvyšují příznaky zánětu předního segmentu oka a předchozí chirurgické zákroky, po určitou dobu byl za významný považován také vysoký nitrooční tlak před operací, ale klinický výzkum tento vztah nepotvrdil.
Tým polských autorů nedávno publikoval zajímavou studii, která se snaží vnést světlo do předoperačních rizik spojených s maligním glaukomem a porovnat výskyt maligního glaukomu podle typu provedené primární operace. Jednalo se o retrospektivní analýzu dat 1689 pacientů, kteří podstoupili glaukomovou operaci (samostatně nebo v kombinaci s fakoemulzifikací). V této kohortě se maligní glaukom vyskytl u 22 očí, což představuje 1,3 %. Průměrný čas od provedení zákroku do diagnózy maligního glaukomu činil 61,4 ± 190,5 dne.
U pacientů s penetrující operací se maligní glaukom vyskytl ve 2,3 %, zatímco u nepenetrujících zákroků ani jednou (p = 0,00004). Častěji byl diagnostikován u pacientů s mělkým iridokorneálním úhlem (p = 0,0013).
Autoři také porovnávali incidenci maligního glaukomu po jednotlivých typech operace, ale pacienti nebyli pro typ operace randomizováni, proto je interpretace výsledků velmi problematická.
(pez)
Zdroj: Krix-Jachym K., Żarnowski T., Rękas M. Risk factors of malignant glaucoma occurrence after glaucoma surgery. J Ophthalmol 2017 : 9616738, doi: 10.1155/2017/9616738.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
