Okulomotorika u výslechu: Může být změna fixačních pohybů oka známkou probíhajícího onemocnění?

Význam fixace

Asi 80 % doby, kdy jsme bdělí, trávíme zrakovou fixací, fixační dynamika oka tvoří zásadní součást zrakových funkcí.

Různá oftalmologická a neurologická onemocnění však charakter těchto pohybů mění. A to tak specifickým způsobem, že předpokládáme, že by se tyto změny mohly stát významným nástrojem v časné diagnostice, diferenciální diagnostice, sledování progrese a hodnocení terapeutické odpovědi u různých onemocnění, od poruch hybnosti přes poruchu pozornosti s hyperaktivitou až po amblyopii.

Oči nejsou nikdy v klidu

Když se snažíme fixovat pohled na určitý cíl, naše oči nikdy nejsou v klidu. Stále provádějí drobné fixační pohyby, které se skládají z tremoru, driftu a mikrosakkád.

1. Mikrosakkády (zvané rovněž fixační sakkády) mají obvykle frekvenci 1–2 Hz. Jejich délka se ale různí, od nejjemnějších mikrosakkád až po delší sakkády.
2. Drift je pomalý pohyb (kolem 2°/s), který nastává v období mezi sakkádami a mikrosakkádami a má nahodilý směr.
3. Tremor (nebo také okulární mikrotremor) se objevuje zároveň s driftem, během intersakkadických intervalů. Jsou to úplně nejjemnější fixační pohyby oka a jejich amplituda je srovnatelná se šířkou jedné světločivné buňky. Frekvence tremoru se pohybuje kolem 84 Hz.

Zaostřeno na oftalmologii

V oftalmologii mění fixační pohyby především:

• amblyopie a strabismus,
• centrální skotom daný makulární chorobou nebo dysfunkcí,
• myopie,
• retinální implantáty.

Většina publikovaných studií na toto téma se věnuje amblyopii a strabismu. Zjistily, že amblyopičtí pacienti provádějí při binokulárním vidění a monokulárním vidění zdravým okem normální fixační pohyby, ale při monokulárním vidění amblyopickým okem mají zvýšený drift, a to nezávisle na přítomnosti strabismu. U amblyopie způsobené strabismem a v případech alternujícího strabismu byl nárůst driftu doprovázen častým pronikáním sakkád. Naproti tomu amblyopická fixace v podmínkách adaptace na tmu vykazovala dynamiku normální nebo velmi podobnou normálu.

V poslední době navíc přibylo zjištění, že během monokulární fixace amblyopickým okem se objevují mikrosakkadické pohyby méně často, ale mají větší amplitudu v porovnání s fixací zdravým okem. A je také prokázáno, že normální binokulární fixace velkých objektů má podobný charakter jako u monokulární fixace amblyopickým okem. To může ukazovat na méně přesnou fixaci v obou zmíněných situacích.

Stojí za přečtení

Další změny jsou patrné na konjugaci a fixační stabilitě. Zmíněné snížení počtu mikrosakkád může vést ke slábnutí zrakového vjemu nebo snížení zrakové ostrosti. Tato studie je opravdu velice zajímavá. Další údaje jsou k dispozici v plném znění článku, který najdete zde.

(pez)

Zdroj: Alexander R. G., Macknik S. L., Martinez-Conde S. Microsaccade characteristics in neurological and ophthalmic disease. Front Neurol 2018; 9: 144, doi: 10.3389/fneur.2018.00144.