Nečekaný vliv acetazolamidu na ovlivnění refrakterní epilepsie

Acetazolamid patří mezi inhibitory karboanhydrázy, které mají své použití v léčbě glaukomu. Jejich závažné systémové nežádoucí účinky však limitují použití pouze pro akutní a krátkodobé použití, například v případě akutního glaukomového záchvatu. Nedávno se v kanadském časopise Canadian Journal of Ophthalmology objevila kazuistika, ve které je popsán zajímavý vedlejší účinek acetazolamidu u mladé epileptičky.

Vyšetření a anamnéza

Žena ve věku 33 let se Sturgeovým-Weberovým syndromem byla odeslána na oftalmologické oddělení poté, co jí její optometrista naměřil zvýšený nitrooční tlak (NOT). Při vstupním vyšetření byla zjištěna zraková ostrost 6/6 bilaterálně. C/D poměr na levém oku byl 0,8 a NOT v tomto oku byl 55 mm Hg. Na pravém oku byl normální nález.

Pacientka již několik let trpěla sekundární epilepsií, uváděla dva až tři epileptické záchvaty denně. Jednalo se o komplexní parciální záchvaty se sekundární generalizací. Antikonvulzní terapie v době přijetí zahrnovala pregabalin, valproát a karbamazepin. Během posledních dvaceti let bylo u pacientky vyzkoušeno více než deset různých antikonvulziv, avšak pacientka jen zřídka zaznamenala více než dva dny bez záchvatu.

Léčba vysokého NOT

Počáteční lokální terapie vysokého NOT byla zahájena latanoprostem, timololem a dorzolamidem do levého oka. Účinek této kombinace na snížení extrémně vysokého NOT byl však nedostatečný, proto byla pacientka indikována k trabekulektomii, a rovněž byla zahájena léčba acetazolamidem.

V den plánované operace pacientka sdělila, že se již 13 dní neobjevil epileptický záchvat, což se jí při vší léčbě nepodařilo již několik let. Po operaci byl acetazolamid vysazen a hned následující den pacientka prodělala záchvat. Protože usoudila, že acetazolamid příznivě ovlivňuje její epilepsii, pokračovala z vlastní iniciativy v jeho užívání. Během následujících dnů se neobjevil žádný epileptický záchvat, avšak NOT poklesl na 5 mm Hg a objevila se choroidální ablace. Přes tato rizika se pacientka rozhodla pokračovat v užívání acetazolamidu.

Antikonvulzivní účinky acetazolamidu

V mozku existuje několik izoenzymů karboanhydrázy, které mají vliv na funkci CNS, a změněná aktivita karboanhydrázy mohla na epileptické záchvaty působit skrze několik možných mechanismů (změna pH, změna distribuce tekutin nebo iontové rovnováhy).

Inhibitory karboanhydrázy byly již dříve studovány pro své antikonvulzivní účinky, jejich použití k tomuto účelu v klinické praxi je však velmi omezené. Předložená kazuistika zdůrazňuje možnou roli inhibitorů karboanhydrázy v léčbě refrakterní epilepsie, a také podtrhuje systémové účinky léčiv běžně používaných v oftalmologii.

(vek)

Zdroj: Lyall DA. Unexpected control of a patient's refractory epilepsy when treating glaucoma with acetazolamide. Can J Ophthalmol 2008;(June).