Patří PPI do léčby funkční dyspepsie?

21. 11. 2018

Skutečná úleva pro pacienta, nebo jen pokus bezradného lékaře? Níže prezentované recentní přehledové práce hledaly odpověď na otázku, jak je to s účinností inhibitorů protonové pumpy (PPI) u funkčních dyspeptických obtíží.

Inzerce

Obtížná léčba funkční dyspepsie

Neznáme-li příčinu onemocnění, nemůžeme indikovat kauzální terapii. Proto je řešení funkční dyspepsie (bolestí a dyskomfortu v epigastriu bez objektivním vyšetřením zjistitelné organické příčiny) mnohdy obtížné. Spočívat by mělo v první řadě v edukaci pacienta o benigní podstatě jeho onemocnění a případně i ve vhodně zvolené psychoterapeutické intervenci, která musí být často dlouhodobá. Kromě toho máme několik skupin léčiv, jež byly spojeny se zlepšením symptomů funkční dyspepsie, a které se proto „zkušebně“ předepisují. Mezi nejčastěji nasazované patří inhibitory protonové pumpy.

Systematický přehled

Účinnost PPI v této indikaci však byla opakovaně zpochybněna, a ač jsou považovány za bezpečné a dobře tolerované léky, objevily se i obavy stran jejich bezpečnosti při dlouhodobém užívání. Z tohoto důvodu byl vypracován systematický přehled zveřejněný v roce 2017 v Cochrane Database of Systematic Reviews. Jeho cílem bylo posoudit účinnost PPI pro dosažení úlevy od symptomů dyspepsie a pro zvýšení kvality života pacientů, a to v porovnání s placebem, blokátory H2 a prokinetiky. Do analýzy bylo zahrnuto 25 randomizovaných klinických studií s celkem 8 453 účastníky.

Výsledná zjištění

Perorálně podávané PPI se ukázaly být pro úlevu od funkčních dyspeptických obtíží efektivnějšími oproti placebu (relativní riziko [RR] 0,88; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,82−0,94), a to nezávisle na dávce (nízké i standardní dávky) a době trvání léčby. Pro spolehlivé porovnání s ostatními skupinami léčiv nebyly podklady dostatečně kvalitní, PPI se však zdály být stejně účinné jako blokátory H2 a mírně účinnější než prokinetika. Kombinace PPI s prokinetiky byla stejně účinná nebo jen mírně účinnější než PPI samotné.

Na tyto výsledky neměla vliv přítomnost či nepřítomnost H. pylori, země původu pacienta, přítomnost gastroezofageálního refluxu ani rozdělení konkrétních obtíží podle subtypů na základě Římských kritérií III.

Co se týče bezpečnosti, výskyt nežádoucích příhod při léčbě PPI byl srovnatelný s ostatními modalitami a kombinace PPI + prokinetika si vedla lépe než samotná prokinetika.

Závěr a diskuse

Inhibitory protonové pumpy se zdají mít na symptomy funkční dyspepsie nevelký, avšak dokumentovaný účinek a zároveň jsou dobře tolerovány. Je proto namístě je v rámci léčby zkušebně nasadit. Vzhledem k tomu, že v této indikaci nejsou kauzálními léky, nedoporučují autoři studií chronickou medikaci a přiklánějí se (stejně jako u všech ostatních léčiv používaných u funkční dyspepsie) k jejich podávání v obdobích výskytu obtíží, s maximální dobou kontinuálního užívání okolo 8–12 týdnů.

(luko)

Zdroje:
1. Pinto-Sanchez M. I., Yuan Y., Hassan A. et al. Proton pump inhibitors for functional dyspepsia. Cochrane Database Syst Rev 2017 Nov 21; 11: CD011194, doi: 10.1002/14651858.CD011194.pub3.
2. Madisch A., Andresen V., Enck P. et al. The diagnosis and treatment of functional dyspepsia. Dtsch Arztebl Int 2018 Mar 30; 115 (13): 222–232, doi: 10.3238/arztebl.2018.0222.

Štítky
Gastroenterologie a hepatologie Interní lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se