Je prospěšné kombinovat inhibitory protonové pumpy a prokinetika v terapii gastroezofageálního refluxu?
Vzhledem k tomu, že v literatuře existují kontroverze ohledně prospěšnosti kombinace inhibitorů protonové pumpy s prokinetiky v léčbě refluxní choroby jícnu (GERD), byla již v roce 2014 provedena metaanalýza s cílem popsat její účinnost a bezpečnost pro pacienty.
Úvod
Refluxní choroba jícnu je onemocnění postihující 10–20 % Evropanů. Mezi hlavní symptomy patří pálení žáhy, bolest na hrudi, regurgitace kyseliny, chronický kašel a nadýmání. To vše závažným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů, navíc je GERD spojena s vážnými komplikacemi, jako je krvácení, stenóza jícnu, Barrettův jícen a adenokarcinom jícnu.
Mechanismy účinku
Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou látky, které snižují sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Patří do standardního armamentaria terapie GERD, i když přibližně třetina pacientů po jejich podání nepociťuje zmírnění příznaků.
Prokinetika pak zvyšují tlak na dolní jícnový svěrač, zrychlují peristaltiku jícnu a vyprázdnění žaludku. Tyto léky působí různými mechanismy – jako agonisté serotoninového receptoru 5-HT4, receptoru GABA-B a antagonisté dopaminového receptoru D2.
Analyzované studie
Do metaanalýzy bylo zařazeno 12 randomizovaných kontrolovaných klinických studií zahrnujících celkem 2403 pacientů. V každé z klinických studií byla vždy srovnávána monoterapie PPI s kombinovanou terapií. V 7 studiích byla použita kombinace PPI s agonisty receptoru 5-HT4, ve 4 studiích s agonisty receptoru GABA-B a v jedné studii s antagonisty receptoru D2.
Výsledná zjištění
Kombinovaná léčba nevedla k významnému zmírnění symptomů ve srovnání s monoterapií PPI (95% interval spolehlivosti [CI] 1,0–1,2; p = 0,05) ve srovnání s monoterapií PPI. Nesignifikantního rozdílu z hlediska účinku kombinované terapie oproti monoterapii (95% CI 0,66–2,61; p = 0,44) bylo dosaženo v parametru zhojení sliznice jícnu, jež bylo hodnoceno endoskopicky.
Dvě klinické studie kombinovaly PPI s agonisty receptoru 5-HT4 a pro vyhodnocení účinku využily skóre četnosti symptomů GERD. U tohoto parametru vedla kombinovaná terapie k významně většímu zlepšení než monoterapie (95% CI 2,14–3,02; p < 0,00001). To znamená, že kombinovaná terapie může mít pozitivní vliv na kvalitu života pacientů.
Podíl pacientů s nežádoucími účinky byl významně vyšší u kombinované léčby než u monoterapie PPI (95% CI 1,06–1,36; p = 0,005). Nejčastěji se jednalo o reflux, bolesti břicha, poruchy trávení, průjem, bolest na hrudi a zácpu. Nicméně když byly z porovnání odstraněny klinické studie zahrnující kombinaci s agonisty receptoru GABA-B, nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi kombinovanou léčbou a monoterapií PPI (95% CI 0,84–1,39; p = 0,53).
Závěr
Kombinovaná terapie PPI a prokinetiky může částečně zlepšit kvalitu života pacienta, ale nemá významný vliv na úlevu od příznaků a hojení sliznice při GERD. Může být spojena s častějšími vedlejšími účinky, zejména při použití agonistů GABA-B.
(jtr)
Zdroj: Ren L. H., Chen W. X., Qian L. J. et al. Addition of prokinetics to PPI therapy in gastroesophageal reflux disease: a meta-analysis. World J Gastroenterol 2014; 20 (9): 2412–2419, doi: 10.3748/wjg.v20.i9.2412.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
