Léčba progresivní BHP

Benigní hyperplazie prostaty (BHP) postihuje přes 50 % mužů ve věku 60 let. Klinicky se projevuje nejčastěji jako symptomy dolních močových cest (LUTS) a močová obstrukce. Primární cíl léčby tradičně spočíval v úlevě obtěžujících LUTS pramenících ze zvětšené prostatické žlázy. V poslední době se však léčba navíc zaměřuje na změny v progresi onemocnění a prevenci komplikací. K dispozici je řada různých skupin farmak, avšak volba terapeutické strategie BHP je skutečně složitý a neustále se proměňující fenomén.

Sledovat pacienta s pomalu progredujícím průběhem lze. Pokud se však setkáme s případem, kdy během několika málo let progredují příznaky na neúnosnou míru, je tato situace poněkud složitější, zvláště pokud chceme pacientovi umožnit, aby se vyhnul operaci.

Nejlepší a nejjednodušší by bylo odhalit pacienta se sklonem k rychlé progresi předem a od začátku ho intenzivněji léčit i bedlivěji sledovat. Jako prediktory progrese BHP lze použít počáteční hladinu PSA, větší objem přechodové zóny prostaty a vyšší skóre obstrukčních symptomů. Je však také třeba říci, že neexistuje jeden univerzální typ léčby, který by byl vhodný pro všechny pacienty. 

V současné době se terapie LUTS při progresivní BHP skládá ze dvou základních variant:

• α-adreergní blokátory (alfuzosin apod.), jejichž cílem jsou α1-adrenergní receptory na hladkých svalech v prostatickém stromatu a krčku močového měchýře, kterým zabraňuje v kontrakci. To znamená, že pouze zmírňují symptomatiku bez vlivu na velikost prostaty nebo progresi BHP.
• Inhibitory 5α-reduktázy neboli 5ARI (dutasterid a finasterid) blokují androgenní signalizaci snížením sérové hladiny DHT, tím snižují objem prostaty o 20 % a vylepšují průtok moči i LUTS. Také způsobují pokles velikosti epitelových buněk a stimulují apoptózu.

Několik velkých klinických studií prokázalo, že nejvýraznější dlouhodobé zlepšení symptomů plynulo z kombinace α-adrenergních blokátorů a 5ARI.

Ačkoli ovšem 5ARI dobře redukují objem prostaty, přibližně 25−30 % pacientů nevykazuje žádné zlepšení LUTS a dalších 5−7 % se nadále klinicky zhoršuje, až nakonec mohou dospět do stavu, který již vyžaduje operační léčbu. Rezistenci k finasteridu pravděpodobně způsobuje utlumení genu 5AR2, k němuž dochází metylací DNA.