Konzervativní léčba symptomů dolních močových cest (LUTS) se soustředí na potíže spojené s mikcí a retencí moči u pacientů s benigní hyperplazií prostaty (BHP), která je nebo není doprovázena hyperaktivním močovým měchýřem (OAB). Individuální přístup k pacientovi přitom díky četným možnostem farmakoterapie představuje klíč k optimální kontrole symptomů.
Symptomy dolních močových cest (LUTS) je možné rozdělit na dvě základní skupiny, a to na jímací a mikční symptomy. Mikční symptomy je dále možné rozdělit na mikční a postmikční. Mezi jímací symptomy patří polakisurie, nykturie, urgence a urgentní, stresová či smíšená inkontinence. Mikční symptomy zahrnují slabý a přerušovaný proud moči, rozstřikování moči, obtížné spuštění močení či nutnost tlačit při močení. Mezi postmikční symptomy patří pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře a únik malého množství moči bezprostředně po vymočení (postmikční dribbling). Prevalence a závažnost LUTS stoupá s rostoucím věkem a často má negativní dopad na kvalitu života. V etiologii LUTS se nejčastěji uplatňuje BHP a OAB. Právě tyto obtíže lze zmírnit farmakoterapií. Aktuální možnosti konzervativní léčby BHP zahrnují α-blokátory, inhibitory 5α-reduktázy a inhibitory fosfodiesterázy 5. V konzervativní terapii OAB se naopak uplatňují antimuskarinika, β3-adrenergní agonista mirabegron a desmopressin.
Terapie LUTS se řídí podle závažnosti příznaků a pacientových preferencí. Lékem volby jsou α-blokátory, inhibitory 5α-reduktázy nebo jejich kombinace. S dostupností inhibitorů fosfodiesterázy 5 a léků pro terapii OAB se však zlepšují možnosti kombinované terapie. Α-blokátory jsou vyhrazeny pro terapii středně těžkých až těžkých případů LUTS při BHP. Vhodnou volbou jsou především alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, terazosin a silodosin. Všechny látky mají podobný lékový profil, výběr konkrétního přípravku je tak řízen komorbiditami, vedlejšími nežádoucími účinky a tolerancí terapie. Inhibitory 5α-reduktázy dutasterid a finasterid jsou efektivní u pacientů s prokazatelným zvětšením prostaty v prevenci progrese LUTS. Tyto léky tedy nepůsobí pouze proti symptomům, ale také snižují riziko akutní retence moči a potřebu chirurgického zákroku kvůli progresi BHP. Inhibitory fosfodiesterázy 5, mezi něž se řadí například sildenafil, vardenafil a tadalafil, také prokázaly zlepšení symptomů a kvality života u nemocných s LUTS.
V terapii OAB se užívají antimuskarinika samostatně nebo v kombinaci s α-blokátory. Monoterapie je obzvláště účinná v případě, že převažují jímací symptomy. Kombinace antimuskarinik a α-blokátorů působí efektivněji proti jímacím symptomům než monoterapie α-blokátory. Mirabegron je selektivní agonista β3-adrenoreceptorů. Aktivací těchto receptorů dochází k relaxaci hladkého svalstva močového měchýře, čímž dojde ke zvýšení jeho kapacity, ale také k prodloužení intervalu mezi močením. Desmopressin je syntetické antidiuretikem využívané v terapii nykturie. Jeho působením dochází ke zvýšení zpětného vstřebávání moči během nočních hodin.
S rozvojem kombinované terapie LUTS je výběr vhodných farmak klíčem k optimální kontrole symptomů u konkrétního pacienta. Preference určité terapie se odvíjí i od spektra možných nežádoucích účinků. Pacienti podstupující kombinovanou terapii LUTS tak v počáteční fázi terapie vyžadují pravidelné sledování ošetřujícím lékařem za účelem zhodnocení účinnosti terapie a možného rozvoje vedlejších efektů léčby.
(holi)
Zdroj: Radomski B. S. Update on medical therapy for male LUTS. Can Urol Assoc J. 2014 Jul–Aug; 8 (7–8 Suppl 5): S148–S150. Published online 2014 Aug 11; doi: 10.5489/cuaj.2310
