Srovnání účinku inhibitorů acetylcholinesterázy na klinické projevy a změny mozkového průtoku u pacientů s Alzheimerovou chorobou

Předkládaná studie se zabývá srovnáním efektivity různých typů inhibitorů acetylcholinesterázy ve farmakoterapii kognitivních poruch u pacientů s Alzheimerovou chorobou. 

Alzheimerova nemoc (AZ) představuje neurodegenerativní onemocnění, které má progresivní charakter a v pokročilých formách kompletně invalidizuje pacienta. Při léčbě neuropsychických příznaků AZ jsou užívány léky ovlivňující jednak acetylcholinergní systém pacientů – inhibitory acetylcholinesterázy (např. donepezil, rivastigmin, galantamin) – a dále preparáty zasahující do metabolismu neurotransmiteru glutamátu (antagonista NMDA receptoru – memantin). Inhibitory acetylcholinesterázy (AchE) jsou standardně užívány v terapii mírného a středního stadia nemoci, pro závažnější projevy choroby je určen memantin. Použití AchE má významný příznivý efekt na kognitivní schopnosti nemocných. K objasnění patofyziologie AZ slouží funkční zobrazovací metody jako pozitronová emisní tomografie (PET) a jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT). U pacientů s AZ léčených inhibitory cholinesterázy byly v řadě klinických studií prokázány změny regionálního mozkového průtoku a mozkového glukózového metabolismu.

Japonská studie publikovaná v Dementia and Geriatric Cognitive Disorders v roce 2015 měla za cíl zhodnotit odlišnosti efektu jednotlivých AchE na kognitivní schopnosti a mozkový průtok pacientů s AZ. Jednalo se prospektivní randomizovanou otevřenou studii, ve které byli pacienti s AZ rozděleni do 3 kohort dle použitého AchE (donepezil, rivastigmin, galantamin) a sledováni po dobu 12 měsíců. Všichni zařazení pacienti měli na začátku studie skóre kognitivních funkcí 10–24 (Mini Mental State Examination – MMSE) a mírný nebo střední stupeň demence dle testu Clinical Dementia Rating. Po randomizaci užívala první skupina pacientů orálně donezepil 5 mg denně, druhá skupina transdermálně rivastigmin 18 mg denně a třetí skupina orálně galantamin 24 mg denně. Zhodnocení účinku farmakoterapie bylo provedeno po 6 a 12 měsících prostřednictvím 5 typů neuropsychologických testů: MMSE, Alzheimer’s Disease Assessment Scale-Cognitive Subscale (ADAS-cog), Trail Making Test (TMT)-Part A, Neuropsychiatric Inventory (NPI) a Functional Activities Questionnaire (FAQ). Vyšetření SPECT bylo u každého pacienta provedeno na začátku studie a po 12 měsících léčby.

Z výsledků vyplynulo, že po 6 měsících pacienti léčení donezepilem vykazovali statisticky významné zlepšení skóre kognitivních funkcí (testy MMSE a TMT-Part A) ve srovnání s hodnotami na začátku studie. U žádné skupiny pacientů nebyl po 12 měsících nalezen statisticky významný pokles hodnot kognitivních funkcí (testy MMS, Adas-cog). U všech skupin probandů bylo prokázáno signifikantní zvýšení regionálního mozkového krevního průtoku, zejména v oblasti frontálního laloku, lepší výsledky vykazovala skupina pacientů s donezepilem a rivastigminem. Výskyt nežádoucích účinků léčby byl shodný ve všech třech skupinách, nejčastěji byla pozorována nauzea.

Závěrem autoři konstatovali, že 12měsíční podávání zmíněných tří typů inhibitorů acetylcholinesterázy vedlo k prevenci zhoršování kognitivních funkcí a současně ke zvýšení frontálního krevního průtoku v CNS u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Výsledky studie dále podporují nutnost individualizace farmakoterapie u pacientů s AZ dle efektu a tolerability zvoleného léku.

(moa)

Zdroj: Shimizu S. et al. Differential effects of acetylcholinesterase inhibitors on clinical responses and cerebral blood flow changes in patients with Alzheimer’s disease: a 12-month, randomized, and open-label trial. Dement Geriatr Cogn Dis Extra. 2015 Apr 10; 5 (1): 135–46.