Věda hovoří jasně: Láska dokáže tlumit bolest i uzdravovat

Láska jako všelék

„A jestlipak víš, co je víc než sůl?“ táže se v závěru slavné pohádky Byl jednou jeden král zmoudřelý vladař své novomanželky. „To ví přece každý! Láska,“ odpovídá mu. A kouzelná babička dodává: „A láska je solí života.“ Tuto moudrost potvrzují jako ověřený fakt mnohé studie a vědecká bádání.

Po staletí se ví, že člověk je z lásky ochoten překonávat sám sebe, dostávat ze sebe to nejlepší a vybičovat se k maximálním výkonům. Moderní studie, jejichž autorům téma lásky nedalo spát, dokládají jako hlavní přínos tohoto intenzivního citu zlepšení zdraví i dlouhověkost. Studie ilustrují, že chemické a funkční změny, k nimž dochází vlivem lásky, nás činí odolnějšími vůči bolesti a stresu, snižují riziko kardiovaskulárních příhod, případně podporují zotavení z nich, a dokonce pomáhají bojovat proti infekcím.

Tvář milé(ho) jako analgetikum

Na začátku nového romantického vztahu je vše nádherné. Člověk prožívá intenzivní pocity euforie, pohody a zaujetí partnerem, vznáší se na růžovém obláčku a celý svět je úžasný. Malá studie dokonce potvrdila hypotézu, že sledování obrázku obličeje osoby, do níž je člověk zamilován, snižuje fyzickou bolest. Při jejím ověřování autoři vyšli z výsledků předchozích bádání, v nichž 1) neurozobrazovací metody doložily, že opojné pocity v úvodní fázi romantického vztahu způsobují spuštění mozkových drah odměny a 2) v základním výzkumu u zvířat aktivace center odměny farmaky podstatně zmírnila bolest.

Studijní soubor tvořilo 15 studentů (8 žen a 7 mužů) ve věku 19–21 let (medián 20), kteří se nacházeli v prvních 9 měsících romantického vztahu a všichni se označili za intenzivně zamilované. Museli zvládnout 3 úkoly při pocitu mírné až silné bolesti navozované teplem, a to: 1) prohlížet si obrázky obličeje svého romantického partnera, 2) prohlížet si obrázky stejně atraktivní osoby dobře známé a 3) úkol obnášející rozptýlení, u nějž bylo již dříve prokázáno tlumení bolesti. Pro vyhodnocování byla použita funkční magnetická rezonance (fMRI).

Partner i rozptýlení významně zmírnily bolest hlášenou účastníky, přičemž pouze sledování milované osoby aktivovalo centra odměny. Větší analgezie při prohlížení obrázků romantického partnera byla spojena se zvýšenou aktivitou v několika oblastech zpracování odměn, včetně hlavy. Výsledky naznačují, že aktivace nervových systémů odměn bez léků může snížit prožitek bolesti.

Hormonální „koktejl lásky“ proti stresu

Nejen lidé, ale i zvířata se silnou emoční podporou a vztahy jsou odolnější tváří v tvář stresorům než ti, kteří se cítí izolovaní nebo osamělí. U zvířat bylo zjištěno, že léze v tělesných tkáních včetně mozkových se jim hojí rychleji, pokud žijí společensky. Zdá se, že ochranné účinky má stejný koktejl hormonů, který v těle nese biologické poselství lásky.

Molekuly spojené s láskou dokážou leccost spravit, například doslova uzdravit „zlomené srdce“. Oxytocin, „milostný hormon“, se uvolňuje fyzickým kontaktem, jako je objímání, líbání, sex a přitulení, podporuje pocity důvěry a zároveň snižuje stres, může usnadnit neurogenezi v dospělosti a opravu tkání, zejména po stresovém zážitku, a srdce dokáže částečně chránit a opravovat díky své schopnosti převést nediferencované kmenové buňky na kardiomyocyty.

Co dělá s vysokým rizikem KVO rodinný stav?

Schopnost tohoto hormonu stimulovat regeneraci kardiomyocytů může podle studie z roku 2022 pomoci zhojit srdeční tkáň po infarktu. V srdci jsou exprimovány oxytocinové receptory a prekurzory pro oxytocin se zdají být zásadní pro vývoj srdce plodu, u in vitro modelů aterosklerózy oxytocin působí přímo protizánětlivě a antioxidačně. Výzkum též naznačuje, že oxytocin může potlačit, a dokonce zvrátit nahromadění tuku a cholesterolu v tepnách, a tedy potenciálně zpomalit progresi ischemické choroby srdeční.

To by mohlo vysvětlovat, proč mají lidé s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění (KVO) žijící v manželství menší pravděpodobnost infarktu myokardu (IM) nebo úmrtí na KVO.

Prospektivní kohorta (počáteční období 2003–2015) 6051 pacientů (průměrný věk 63 let, 64 % tvořili muži, 23 % černošská populace) podstupujících srdeční katetrizaci pro podezření nebo potvrzení onemocnění koronárních tepen bylo po dobu 3,7 roku (mezikvartilní rozmezí: 1,7–6,7 roku). Většina žila v manželství (n = 4088), mezi nesezdané (n = 1963) patřili svobodní (n = 451), rozvedení či odloučení (n = 842) a ovdovělí (n = 670).

Vztah mezi rodinným stavem a primárním výsledkem kardiovaskulární smrti a infarktu myokardu byl zkoumán pomocí Coxových regresních modelů upravených pro klinické charakteristiky. Probandi nežijící v manželství měli oproti ženatým či vdaným vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny (o 24 %, poměr rizik [HR] 1,24; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,06–1,47), na KVO (o 45 %, HR 1,45; 95% CI 1,18–1,78) a na KVO nebo konkrétně infarkt myokardu (o 52 %, HR 1,52; 95% CI 1,27–1,83). Vyšší výskyt úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo na infarkt myokardu byl podobný pro účastníky rozvedené či odloučené (HR 1,41; 95% CI 1,10–1,81), ovdovělé (HR 1,71; 95% CI 1,32–2,20) i svobodné (HR 1,40; 95% CI 0,97–2,03).

Zdá se také, že větší profit z hlediska kardiovaskulárních výsledků manželství přináší mužům. Jiná studie, provedená American College of Cardiology a publikovaná v roce 2023, totiž na souboru 6800 dospělých Američanů ve věku 45–84 let zjistila, že muži, kteří se nikdy neoženili, mají do 5 let od diagnózy více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že zemřou na srdeční selhání, oproti ženatým. U žen v tomto hodnocení rodinný stav nebyl prediktorem úmrtí.

(esr)

Zdroje:
1. Younger J., Aron A., Parke S. et al. Viewing pictures of a romantic partner reduces experimental pain: involvement of neural reward systems. PLoS One 2010; 5 (10): e13309, doi: 10.1371/journal.pone.0013309.
2. Schultz W. M., Hayek S. S., Samman Tahhan A. et al. Marital status and outcomes in patients with cardiovascular disease. J Am Heart Assoc 2017; 6 (12): e005890, doi: 10.1161/JAHA.117.005890.
3. Carter C. S., Porges S. W. The biochemistry of love: an oxytocin hypothesis. EMBO Rep 2013; 14 (1): 12–16, doi: 10.1038/embor.2012.191.
4. Wasserman A. H. et al. Oxytocin promotes epicardial cell activation and heart regeneration after cardiac injury. Front Cell Dev Biol 2022; 10: 985298, doi: 10.3389/fcell.2022.985298.
5. Lifelong bachelors face poorest prognosis with heart failure. American College of Cardiology’s Annual Scientific Session, World Congress of Cardiology, 2023. Dostupné na: www.acc.org/About-ACC/Press-Releases/2023/02/22/21/23/Lifelong-Bachelors-Face-Poorest-Prognosis-with-Heart-Failure