Ageneze postranního řezáku: ortodontický uzávěr mezery versus protetické řešení
V případě ageneze horního laterálního řezáku existuje více možností řešení. Přehledová práce brazilských autorů publikovaná v prestižním American Journal of Orthodontics and Dentofacial Orthopedics se zabývá srovnáním výsledků studií zaměřených na porovnání ortodontického uzavření mezery a protetického řešení. Na základě výsledků lze ortodontický uzávěr mezery označit za vhodnou volbu v případě ageneze postranního řezáku.
Úvod
Ideální přístup k řešení ageneze horního postranního řezáku je předmětem diskusí už více než 50 let. Hlavní otázkou zde je, zda otevírat místo v oblasti nezaloženého řezáku a tento následně nahradit protetickou prací, nebo zda provést ortodontický uzávěr mezery s následnou úpravou tvaru špičáku na místě postranního řezáku. V této souvislosti někteří autoři zdůrazňují, že je důležité před definitivním rozhodnutím zvážit další faktory, jako věk pacienta, okluzní a mezičelistní vztahy, případný výskyt stěsnání a typ profilu.
V případě protetického řešení se zdůrazňuje hlavně zachování špičákového vedení a také časté rozdíly v barvě, tvaru a prominenci kořene mezi řezáky a špičáky, které mohou zhoršit výsledný estetický efekt. Naopak u ortodontického uzávěru mezery se zdůrazňuje dlouhodobě lepší stav periodoncia a gingivy a možnost zlepšení estetického výsledku jak úpravou korunky špičáku, tak i zvolením vhodné torze jeho kořene.
Metodika
Do přehledu byly zahrnuty práce, které se současně zabývají funkčními, estetickými i periodontálními aspekty výsledku léčby. U protetických prací nebylo rozhodující, zda pacient předtím prodělal ortodontickou léčbu. U případů s ortodontickým uzávěrem mezery byly použity pouze práce s použitím fixního aparátu. Vyloučeny byly práce zabývající se případy se ztrátou dalších zubů, s provizorním nebo semipermanentním protetickým řešením, se syndromovými pacienty, s rozštěpovými pacienty, s pacienty s další ortodontickou vadou, dále pak práce, kde chybělo statistické zpracování výsledků, a práce hodnotící estetiku s pomocí počítačových simulací různých výsledků.
Pro vyhledání relevantních studií byly použity následující databáze: Cochrane Central Register of Controlled Trials, Medline via PubMed, Web of Science, Scopus a LILACS. Z celkového počtu 2174 studií a článků nalezených na základě vyhledávání klíčových slov a vyhledávání relevantních citací bylo po vyloučení duplicitních publikací a na základě kritérií výběru použito pro další zpracování 9 studií případů a kontrol (case-control study).
Výsledky
Stav parodontu
Stav parodontu byl hodnocen na základě výskytu edému, krvácivosti, ulcerací, složení bakteriálního plaku, hloubky gingiválního sulku, ústupu dásní a vyplnění interdentálních prostor papilou. Řešení s užitím protetického můstku vykazovalo horší hodnocení stavu než ortodontický uzávěr mezery. V případech užití implantátu v místě postranního řezáku byl také oproti ortodontickému uzávěru snížen objem mezizubní papily sousedící s implantátem.
Výsledná artikulace a funkční hledisko
Nebyl shledán rozdíl v počtu prematurních kontaktů, kvalitě řezákového ani špičákového vedení. Ve třech studiích byl ale zaznamenán statisticky významný rozdíl v množství kontaktů na pracovní straně při lateropulzi mezi pacienty po ortodontickém uzávěru mezery a pacienty s protetickým řešením: ve srovnání ortodontického uzávěru s protetickým můstkem to bylo 100, respektive 96 % u ortodontického uzávěru versus 89 a 67 % u můstku, a ve srovnání ortodontického uzávěru s implantátem to bylo 42 % u ortodontického řešení a 20 % u implantátu.
Z hlediska případného výskytu problémů s temporomandibulárním kloubem nebyl shledán mezi skupinami žádný rozdíl.
Estetika
Celkově byla ve studiích estetika po ortodontickém uzávěru hodnocena lépe než u protetického řešení. Výjimkou bylo horší hodnocení barvy zubu v místě laterálního řezáku u pacientů s ortodontickým uzávěrem mezery (kde byl na místě řezáku špičák) v dotazníkové studii Robertssona a Mohlina. V tomto dotazníku byly subjektivně hodnoceny i symetrie, tvar zubů a velikost mezizubních prostor, kde však rozdíly mezi skupinami shledány nebyly. Naopak v další práci (De Marchi et al.), která hodnotila celkovou spokojenost s estetikou úsměvu, byla skupina pacientů s ortodontickým uzávěrem mezery nejspokojenější.
U skupiny s implantací v místě postranního řezáku byl popsán častější výskyt nedostatečného vyplnění mezizubního prostoru interdentální papilou, což ve frontálním úseku může působit esteticky rušivě.
Závěr
Řešení ageneze horního postranního řezáku s pomocí protetického můstku vykazuje horší výsledný stav parodontu než ortodontický uzávěr mezery. Zároveň celkové hodnocení estetiky chrupu je lepší u pacientů s ortodontickým uzávěrem mezery. Posun špičáku na místo postranního řezáku nemá negativní vliv na artikulaci ani na funkci čelistního kloubu. Proto lze ortodontický uzávěr mezery doporučit jako vhodnou variantu řešení ageneze malého řezáku, zejména u mladších pacientů.
(norg)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
StomatologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Předstírání vlastní smrti, tajemné mumie, elektrifikované stehy a tekutost koček – „jednohubky“ z výzkumu 2024/37
- Pomůže v budoucnu s triáží na pohotovostech umělá inteligence?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
Mohlo by vás zajímat
- Epidemiologie zubního kazu – předpoklady pro stanovení zdravotního stavu ústní dutiny a důkaz účinnosti preventivních opatření
- Zpráva o klinických zkušenostech s aminfluoridem v oblasti individuální a skupinové profylaxe
- Antibakteriální účinky aminfluoridu na dentální plak
- Jak správně ošetřit první zubní kaz u dítěte předškolního věku?
- Význam krycí vrstvy z fluoridu vápenatého v prevenci zubního kazu
- Výskyt zubního kazu u předškolních dětí – korelace s různými nutričními a profylaktickými parametry