Jak ukázala studie DAJ* z roku 2004, trend poklesu výskytu zubního kazu u dětí a mladých lidí pokračuje (Pieper 2005). Zdraví chrupu 12letých dětí se sice ve všech německých zemích zlepšilo, avšak situace u dětí starých 6–7 let je mnohem nejednoznačnější. Vněkterých regionech bylo možné pozorovat pokles výskytu zubního kazu i v této věkové kategorii, avšak v jiných spolkových zemích jsme viděli stagnaci nebo zhoršení orálního zdraví. Možným vysvětlením různého vývoje u kazů mléčných zubů v různých spolkových zemích je sociodemografický vývoj, například vysoká míra migrace cizinců do určitých oblastí. Mezi hlavní sociální problémy, minimálně v některých regionech, by ale mohly patřit také nezaměstnanost, sociální znevýhodnění generace mladých lidí a obtíže s integrací imigrantů (Ferchland 2004).
* DAJ = Deutsche Arbeitsgemeinschaft für Jugendzahnpflege (Německý pracovní spolek pro péči o zuby mládeže)
Navzdory všeobecnému zlepšení orálního zdraví zjistila čtvrtá německá studie (DMSIV) významné rozdíly ve výskytu zubního kazu mezi členy různých sociálních vrstev (Micheelis a Schiffner 2006): preventivní chování v rodinách souvisí se společenským postavením rodičů a zejména s jejich školním a profesním vzděláním. Rodiče s vyšším sociekonomickým postavením se starají o zdraví ústní dutiny svých dětí zpravidla lépe než rodiče s nízkým společenským postavením (Micheelis a Schröder 1999). Abychom byli schopni specificky a preventivně podporovat malé a předškolní děti, je nutné včas identifikovat děti s vysokými potřebami profylaxe. Cílem této studie proto bylo zaznamenat preventivní chování rodičů předškolních dětí v jednom regionu severního Hesenska a prozkoumat, jaké faktory souvisejí se zdravím ústní dutiny dětí.
Výzkum probíhal v okrese Waldeck-Frankenberg. Do výzkumu byly zahrnuty všechny děti ve věku 5 až 7 let, které v tomto regionu navštěvovaly mateřské školy a byly svými rodiči zaregistrovány do studie. Studie, která probíhala od března do července roku 2006, se zúčastnilo celkem 1082 dětí předškolního věku z 86 mateřských škol. To odpovídá 67,6% základní populace.
Výzkum probíhal v příslušných mateřských školách. U každého dítěte byl zaregistrován počet zubů s neošetřeným kazem, zubů s výplní a zubů, které byly extrahovány z důvodu kazu (k3pe zubů).
S pomocí dotazníku pro rodiče bylo zaznamenáno, jaká preventivní opatření byla prováděna doma a v zubní ordinaci. Zvláštní část dotazníku pro rodiče byla věnována charakteristickým rysům výživy v časném dětství. V úvahu byly vzaty všechny nezávislé proměnné, které se podle literatury týkají zdraví ústní dutiny (Harris a kol.).
K prošetření vztahu mezi zubním kazem a různými ovlivňujícími faktory byly použity analytické metody s dvěma proměnnými. Za účelem stanovení simultánního vlivu různých nezávislých proměnných na zdraví ústní dutiny byla použita stupňovitá analýza logistická regrese. Hladina významnosti byla stanovena jako < 0,05.
Celkem 55% z dětí ve věku 5–7 let mělo mléčné zuby bez zubního kazu (k3pe = 0). Průměrná hodnota k3pe zubů činila 1,88 a stupeň ošetření činil 45,7%. Poškození horních mléčných řezáků bylo zjištěno u 12,9% dětí, avšak pouze 3,3% z nich vykazovalo klasický obraz kazu časného dětství (ECC – early childhood caries), s postižením čtyř horních předních zubů (Wyne 1999).
Děti z rodin s nízkým sociálním postavením měly téměř dvakrát vyšší hodnotu indexu kpe zubů (2,46) než děti z rodin s vysokým sociálním postavením (průměrná hodnota k3pe zubů = 1,33).
72,3% dotázaných rodičů uvedlo, že zahájili péči o chrup dítěte už v prvním roce jejich života. Celkově používaly malé a předškolní děti téměř výhradně dětskou zubní pastu. Nejpoužívanější zubní pastou byl elmex pro děti (69,2%) , který obsahuje fluorid.
Děti, které dlouhou dobu spaly se svými rodiči v jedné posteli a byly několikrát za noc kojeny nebo krmeny z kojenecké lahve, vykazovaly výrazně vyšší hodnoty kpe zubů než děti, které se s touto praxí nesetkaly (obr. 1).
Výživové parametry kojenců ve vztahu ke kazivosti (k3pe zuby) a výsledkům regresní analýzy s dvěma proměnnými
Důležitost včasného zahájení a důkladného provádění domácí profylaxe je zřejmá z obrázku č. 2: předškolní děti, které začaly s péčí o ústní dutinu již v prvním roce svého života, vykazovaly lepší orální zdraví s průměrnou hodnotou 1,68 kpe zubů. Jejich vrstevníci, kteří začali s péčí o ústní dutiny o rok později, měly průměrnou hodnotu kpe zubů = 2,51. Děti, které si čistily zuby méně než jednou denně, měly dvakrát více kpe zubů než děti, které prováděly pravidelnou hygienu ústní dutiny. Účinek byl obzvláště pozitivní, když rodiče pomáhali s čištěním zubů i dětem, kterým bylo 3 až 6 let: průměrná hodnota kpe zubů dětí s prodlouženou péčí o ústní dutinu 1,56 byla výrazně nižší než hodnota u dětí, kterým v pozdějším věku rodiče s čištěním již nepomáhaly (kpe zubů = 2,56).
Parametry domácí profylaxe ve vztahu k výsledkům d3mf-t analýzy s dvěma proměnnými
Jak ukázala logistická regresní analýza (tabulka), noční krmení z kojenecké lahve po 8. měsíci věku se ukázalo být rozhodujícím faktorem vzniku zubního kazu v časném dětství. Naopak se ukázalo, že vyšší socioekonomické postavení a pomoc rodičů s čištěním zubů i po 3. narozeninách významně přispěly k tomu, že byl mléčný chrup dětí bez kazů.
Tabulka: Výsledky stupňovité analýzy logistické regrese. Tabulka ukazuje, jaké proměnné v modelu v konečném důsledku zůstaly.
Relativně nízký výskyt zubního kazu byl zjištěn mezi předškolními dětmi, které se účastnily studie. 55% dětí ve věku 5–7 let nemělo žádnou zkušenost s kazem a průměrná hodnota kpe zubů činila 1,88. Hodnoty výskytu zubního kazu v okrese Waldeck- Frankenberg proto byly o něco příznivější než odpovídající indexy zjištěné v rámci poslední studie DAJ ( 2005) v Hesensku (50,6% k zuby = 0).
Výsledky ukazují, že opatření domácí profylaxe významně přispívají ke zlepšení orálního zdraví. Jak bylo uvedeno v jiných studiích, provádění opatření k podpoře orálního zdraví vykazuje jasný sociální rozpor; čím nižší socioekonomické postavení, tím větší podíl dětí s nižší frekvencí čištění zubů (Schenk a Knopf 2007).
Jednou z možností „sociálního srovnání“ je každodenní dohled na čištění zubů v mateřské školce nebo v mimoškolním kroužku. Děti, které se doma věnují péči o ústní dutinu málo nebo vůbec, poté mohou alespoň těžit z navštěvování mateřské školky, budou-li jejich zuby pravidelně čištěny fluoridovanou zubní pastou.
Používání dětské zubní pasty s obsahem aminfluoridu (zubní pasta pro děti elmex) může pozitivně přispět k prevenci zubního kazu (Stößer 2006).
Za účelem ověření účinnosti programů čištění zubů pod dohledem v mateřských školách v současnosti probíhá prospektivní intervenční studie. Studie má za účel rovněž prozkoumat, zda děti předškolního věku, které byly intenzivně podporovány v preventivní péči o ústní dutinu, vykazují lepší orální zdraví než děti, které ve školce preventivní opatření neprováděly nebo jen nepravidelně.
Korespondenční adresa:
Prof. Dr. med. dent. Klaus
Funktionsbereich Kinderzahnheilkunde Medizinisches Zentrum für Zahn-, Mund- und Kieferheilkunde (Odborník na pediatrickou stomatologii, Léčebné centrum pro stomatologii a ortodoncii) Georg-Voigt-Strasse 3 · 35033 Marburg · Německo
Tel.: +49 (0)6421-2866690
Fax: +49 (0)6421-2866691
e-mail: pieper@med.uni-marburg.de
Zdroj: PROPHYLAXISdialogue, 2010, 1, s. 14-16
