Novinky v molekulární diagnóze flavivirů
Rod Flavivirus patří mezi RNA viry a zahrnuje původce závažných onemocnění. Jedná se zejména o klíšťovou encefalitidu a dále o exotické choroby, jako jsou horečka dengue, žlutá zimnice a japonská encefalitida.
Rod Flavivirus patří mezi RNA viry a zahrnuje původce závažných onemocnění. Jedná se zejména o klíšťovou encefalitidu a dále o exotické choroby, jako jsou horečka dengue, žlutá zimnice a japonská encefalitida. Vzhledem k tomu, že klinická diagnostika je kvůli nespecifické etiologii onemocnění nemožná, zbývá k prokázání přítomnosti flavivirů laboratorní diagnostika.
V posledních dekádách se hojně využívá sérologických testů. Často se však lze setkat s chybným určením původce. Na vině je zkřížená reaktivita různých druhů virů.
Přesnější metodou je kombinace RT-PCR pro namnožení vzorku a jeho následná analýza. U RT-PCR se templátová RNA viru obsažená v séru či plazmě pacienta nejdříve pomocí reverzní transkriptázy přepíše do DNA. Ta se pak amplifikuje za použití klasické polymerázové řetězové reakce. Využitelnost však v běžné praxi klesá kvůli značné časové náročnosti. Namnožení vzorku a přesná diagnostika trvají více než 7 dní, což se neslučuje se snahou lékařů o dostatečnou kontrolu akutního onemocnění.
Skupina vědců při Institutu Roberta Kocha v Berlíně se pokusila upravit metodologii celé diagnostiky tak, aby byla nejenom dostatečně přesná, ale zároveň rychlá. Místo klasické RT-PCR použila k namnožení vzorku tzv. real-time technologie. Sem patří LAMP (loop-mediated isothermal amplification), TMA (transcription-mediated amplification) a NASBA (nucleic acid sequence-based amplification). Tyto postupy se jeví pro použití v praxi jako vhodné. Splňují důležité aspekty, jako jsou jednoduchost, specifičnost, ekonomičnost a rychlost. K namnožení vzorku nukleové kyseliny dochází díky obohacovacímu kultivačnímu kroku řádově za desítky minut. To má pro praktické použití nemalý význam.
Výsledek této studie nám tedy mnohé napovídá o směřování laboratorní diagnostiky v blízké budoucnosti.
(msd)
Zdroj: Cristina Domingo, Pranav Patel, Sonja Linke, Katharina Achazi, Matthias Niedrig. Molecular diagnosis of Flaviviruses. Future Virology. 2011; 6 (9): 1059–1074. Publikováno online dne 31. 11. 2011.
MUDr. Emil Pavlík. Molekulárně biologické techniky pro mikrobiologickou diagnostiku – část 6.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Infekční lékařstvíOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- Předstírání vlastní smrti, tajemné mumie, elektrifikované stehy a tekutost koček – „jednohubky“ z výzkumu 37/2024
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
Mohlo by vás zajímat