#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Možné vedlejší účinky očkování

28. 6. 2007

Oba typy komerčně dostupných vakcín jsou připraveny formaldehydovou inaktivací kultur virů klíšťové encefalitidy (kmen Neudörfl v případě FSME-IMMUN a kmen K-23 u vakcín typu Encepur®) pomnožených na kuřecích embryonálních buňkách.

Oba typy komerčně dostupných vakcín jsou připraveny formaldehydovou inaktivací kultur virů klíšťové encefalitidy (kmen Neudörfl v případě FSME-IMMUN a kmen K-23 u vakcín typu Encepur®) pomnožených na kuřecích embryonálních buňkách. Víceméně jediné reálné riziko, které tak hrozí po aplikaci příslušné očkovací látky, je riziko vzniku alergických reakcí různého rozsahu.

Místní reakce

Nejčastějším nežádoucím účinkem jak u dospělých, tak i u dětí je přechodná lokální reakce, vyskytující se až u 30 % očkovaných pacientů. Tato reakce většinou bývá mírná[1]. Obdobných výsledků bylo dosaženo aplikací vakcín FSME-IMMUN i Encepur[2].

Celkové reakce

Mezi celkovými vedlejšími reakcemi očkování dominuje cefalea, nauzea, myalgie a artralgie a celková únava. Tyto příznaky se vyskytují až u 10 % pacientů a většinou vymizí do 72 hodin[1]. Méně častá je zvýšená teplota, horečka a zvracení, čímž trpí asi 1 % pacientů. Poměrně vzácné (do 0,1 %), ale klinicky velice významné jsou celkové alergické reakce v důsledku přecitlivělosti na některou složku přípravku.

Touto složkou bývají nejčastěji komponenty kultivačního média viru. Zavedením opakovaných purifikačních kroků při výrobě nových formulací vakcín se ale podařilo přítomnost kultivačního média ve finálním produktu téměř eliminovat[3]. Tento technologický krok následně vedl k dramatickému poklesu nežádoucích účinků[4].

Velice vzácné jsou neurologické komplikace jako například paralýza, poruchy chůze, meningismus, ataxie a neuritidy. Závažné zaznamenané neurologické obtíže jsou dávány do souvislosti s aplikací starších typů vakcín FSME-IMMUN, u nichž byly jako médium pro kultivaci viru použity buňky myších mozků[5]. Procento výskytu mírnějších neurologických obtíží dosahuje zhruba 0,1 % a příznaky ustupují v průběhu několika dní. Byl zaznamenán i výskyt otoku přilehlých mízních uzlin a ojediněle i tvorby granulomů s pravděpodobností výskytu do 0,1 %.

Závěr

V nejnovějších klinických studiích prováděných jak u dospělých, tak pediatrických pacientů nebyl zaznamenán výskyt závažných nežádoucích účinků[6,7]. Převládajícím nežádoucím účinkem je přechodná bolestivost a otok v místě aplikace, který obvykle vymizí během následujících dnů. Přesto se doporučuje, aby vakcinovaná osoba setrvala minimálně 30 minut po aplikaci očkovací dávky pod lékařským dozorem.

(ver)

Zdroje:

  • 1. István L. Double blind study for the investigation of the immunogenicity of a new TBE vaccine. Study IMAG-062; unpublished work, Immuno AG Vienna 1997.
  • 2. Konior R. Single-blind, randomized,multicenter comparison of FSME-IMMUN® „New“ and Encepur®: safety and tolerability of two vaccinations in healthy volunteers aged 16 to 65 years. Study 208; unpublished work, Baxter Vaccine AG, Vienna 2002.
  • 3. Kunz. C, Heinz FX, Hofmann II. Immunogenicity and reactogenicity of a highly purified vaccine against tick-home encephalitis. J Med Virol 1980;6:103–109.
  • 4. Data on File, Chiron Behring Laboratories, 1997.
  • 5. Hofmann H. Muß nach FSME-Impfung mit dem Auftreten neurologischer Störungen gerechnet werden? Übersichten 1995:509–515.
  • 6. Kollaritsch H, Kreijs GJ, Mutz I, et coll. A new generation of TBE vaccines: Encepur® children and Encepur® adults. New Drugs Statement. Int J Postgrad Train Med 2002;19:1–12.
  • 7. Kunz C. TBE vaccination and the Austrian experience. Vaccine 2003;21:S1/50–S1/55.


Štítky
Infekční lékařství
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#