Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

„AI společník“ byl v průzkumu definován jako digitální přítel, se kterým si lze kdykoliv povídat –⁠ na rozdíl od běžných asistentů či nástrojů na úkoly. Patří sem sdílení pocitů, nácvik rozhovorů, role-play nebo tvorba vlastních postav. Příklady představují Character.AI, Replika nebo i ChatGPT, pokud je používán tímto způsobem.

Sykofantství vede k závislosti

Uvedené aplikace umožňují vést zdánlivě osobní rozhovory s „virtuálními přáteli“, přestože často chybí účinné ověření věku a některé služby jsou přímo nabízeny dětem od 13 let. V citlivém období dospívání tak vyvstávají otázky o dopadu na identitu, sociální dovednosti a vztahy mladých lidí.

Rizika nejsou jen teoretická. Popsány byly případy, kdy interakce s AI přispěly k sebepoškozujícímu či násilnému chování. Systémy jsou navíc konstruovány tak, aby uživateli přitakávaly („sykofantství“), což může posilovat emoční závislost. Testování organizace Common Sense Media ukázalo, že dokážou generovat i vysoce rizikový obsah. Studie vychází z reprezentativního průzkumu mezi 1060 americkými teenagery ve věku 13–17 let, který proběhl v letošním dubnu a květnu pod vedením výzkumného institutu NORC při Chicagské univerzitě.

Používají je, ale moc jim nevěří

Výsledky studie ukázaly, že AI společníky už někdy vyzkoušelo 72 % amerických teenagerů a více než polovina (52 %) je používá pravidelně, nejčastěji několikrát týdně. Denní uživatele tvoří asi 13 %, zatímco přibližně čtvrtina mladých (28 %) s nimi nemá zkušenost.

Třetina dospívajících využívá AI společníky pro sociální interakce a vztahy –⁠ k rozhovorům, hledání podpory či hraní rolí. Téměř polovina je ale vnímá spíše jen jako nástroj nebo program, nikoliv jako náhražku skutečných vztahů. Nejčastější motivací je zábava (30 %) a zvědavost (28 %), menší část oceňuje rady (18 %), stálou dostupnost (17 %) či možnost svěřit se bez obav z hodnocení (14 %).

Pokud jde o důvěru, polovina teenagerů považuje rady od AI společníků za nedůvěryhodné, druhá polovina jim věří částečně. Z hlediska spokojenosti s komunikací označilo 67 % rozhovory s AI za méně uspokojivé než s přáteli, avšak třetina je hodnotila jako srovnatelné nebo lepší. Přibližně dvě pětiny uživatelů (39 %) dokázaly dovednosti procvičené s AI –⁠ například začínání konverzace či vyjadřování emocí –⁠ využít i v reálném životě.

Ačkoliv se AI společníci stali běžnou součástí života mladých, 80 % teenagerů tráví více času s reálnými přáteli než s nimi. Jen malá menšina (6 %) dává přednost AI. Rizikové ale je, že 33 % se někdy svěřilo s vážnou záležitostí raději AI než člověku, a 24 % sdílelo osobní údaje, jako jméno, místo pobytu či tajemství. Více než třetina uživatelů navíc uvedla, že se někdy cítila nepříjemně kvůli tomu, co AI společník řekl či udělal.

Obr.  Hlavní zjištění z výzkumu Common Sense Media

Varování pro odborníky, školy i rodiče

AI společníci se stali běžnou součástí života teenagerů, většinou je ale využívají jen ze zvědavosti a pro zábavu. Menší část je vnímá jako náhradu vztahů či zdroj důvěrných rozhovorů, což je rizikové zejména proto, že třetina mladých se jim svěřuje s vážnými tématy a čtvrtina sdílí osobní údaje. Více než třetina zažila i nepříjemné interakce.

Systémy navíc dokážou generovat nebezpečný obsah, proto autoři doporučují, aby uživatelé mladší 18 let AI společníky nepoužívali. Rodiče, školy i technologické firmy mají usilovat o bezpečnější prostředí. Lékaři by o tomto fenoménu měli vědět a zohlednit jej při práci s mladými pacienty, zvláště v souvislosti s úzkostmi, izolací či sebepoškozováním.

(asa)

Zdroj: Robb M. B., Mann S. Talk, trust, and trade-offs: How and why teens use AI companions. Common Sense Media, 2025 Jul 16. Dostupné na: www.commonsensemedia.org/research/talk-trust-and-trade-offs-how-and-why-teens-use-ai-companions