Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
    5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika
    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czTémaTromboprofylaxe
Z medicínyRozhovory

S doc. Janou Hirmerovou o tromboprofylaxi v břišní či onkologické chirurgii a jak k ní správně přistupovat

Téma: Tromboprofylaxe
1. října 2025
4 min čtení
Břišní a pánevní operace, zejména u onkologických pacientů, představují zvýšené riziko žilního tromboembolismu i po propuštění z nemocnice. Jak správně posoudit trombotické a krvácivé riziko, kdy uvažovat o prodloužené profylaxi a co ovlivňuje adherenci pacienta? Tématu se věnujeme s doc. MUDr. Janou Hirmerovou, Ph.D., ze II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň.

Reklama

     

Reklama

Co říkají aktuální guidelines ohledně délky podávání tromboprofylaxe u pacientů po břišních chirurgických výkonech?

Doporučení odborných společností jsou průběžně aktualizována tak, aby odrážela nová data a vycházela z principů medicíny založené na důkazech (EBM). Z mezinárodních doporučení jsou často citována ta od Americké hematologické společnosti (ASH) z roku 2019 nebo Americké společnosti hrudních lékařů (ACCP), naposledy aktualizovaná v roce 2021. U nás se otázkou antitrombotické prevence v chirurgii zabývá například dokument „Akutní žilní trombóza: současný stav prevence, diagnostiky a léčby –⁠ aktualizace 2020“ (dostupný na stránkách České angiologické společnosti ČLS JEP) a dále také novelizace doporučených postupů antitrombotické prevence a léčby z roku 2024 pro praktické lékaře. Mezi jednotlivými guidelines mohou být drobné odlišnosti, ale panuje shoda v tom, že rizikoví pacienti zůstávají ohroženi tromboembolickými komplikacemi ještě několik týdnů po operaci.

K farmakologické tromboprofylaxi po břišních operacích lze použít nízkomolekulární hepariny (LMWH) –⁠ tedy u nás enoxaparin či nadroparin, případně pentasacharid fondaparinux. Ve studiích byla hodnocena také přímá perorální antikoagulancia (DOACs), zatím však pro tuto indikaci nejsou schválena. Farmakologická tromboprofylaxe by měla být zahájena 2–12 hodin před operací (v případě LMWH), eventuálně 6 hodin po operaci (v případě fondaparinuxu). Podle souhrnů údajů o přípravcích (SPC) je u jednotlivých antitrombotik používaných k tromboprofylaxi v břišní chirurgii doporučeno podávat je po celé rizikové období, nejméně však po dobu 7–10 dní nebo do propuštění. U nemocných s vysokým rizikem je doporučena prodloužená profylaxe až po dobu 4 týdnů.

A jak je tomu v onkologické chirurgii?

Právě pacienti po břišní či pánevní operaci pro malignitu patří do nejrizikovější kategorie. Prevencí a léčbou trombózy či embolie u onkologicky nemocných se zabývá mezioborový konsenzus z roku 2023, obsažený v Modré knize České onkologické společnosti ČLS JEP. Farmakologická tromboprofylaxe u pacientů podstupujících operaci pro malignitu má být podávána nejméně 7–10 dní; po rozsáhlé operaci pro zhoubný nádor je indikovaná prodloužená profylaxe po dobu 4 týdnů. Doporučení platí jak pro laparotomické, tak i pro laparoskopické výkony.

Co považujete v klinické praxi za rozhodující faktory při zvažování prodloužené tromboprofylaxe po propuštění pacienta z nemocnice?

Riziko tromboembolie souvisí jednak s charakteristikami pacienta (zvyšuje ho zejména malignita, dále pak vyšší věk, obezita, známý trombofilní stav, imobilita, gravidita a některé komorbidity či medikace), jednak s chirurgickým výkonem (délka a náročnost operace).

Jak přistupujete k posouzení rizika tromboembolické nemoci oproti riziku krvácení u pacientů po břišní operaci? Je k dispozici osvědčený algoritmus nebo skórovací systém?

Porovnání rizik tromboembolie a krvácivých komplikací je zcela zásadní při rozhodování o formě, dávce i délce profylaxe. U nemocných s vysokým rizikem krvácivosti nebo s aktivním krvácením upřednostňujeme mechanické metody (kompresní punčochy, případně intermitentní pneumatickou kompresi), u jedinců s vysokým rizikem tromboembolie kombinujeme farmakologickou profylaxi s mechanickými metodami.

I pro chirurgické pacienty existují ověřené skórovací systémy k hodnocení rizika tromboembolie (například Capriniho skóre, umožňující klasifikaci rizika tromboembolie na vysoké, střední, nízké a velmi nízké) a krvácení, avšak v našich podmínkách je tromboprofylaxe zpravidla založená na empirickém přístupu a zvyklostech pracoviště.

Riziko krvácení rovněž souvisí jak s pacientem, tak s typem výkonu. Známá krvácivá diatéza, křehkost nemocného, těžší anémie, trombocytopenie a podobně riziko zvyšují. Velmi nízká hmotnost nebo těžší renální insuficience by měly vést k redukci dávky použitého antitrombotika.

Existují rozdíly v přístupu k tromboprofylaxi mezi jednotlivými pracovišti? A pokud ano, v čem spočívají?

Rozdíly mezi chirurgickými pracovišti zcela jistě existují, a to třeba i v rámci jednoho zdravotnického zařízení. Jednotlivá pracoviště se liší například v preferenci jednoho typu LMWH před jiným, v dávce či délce podávání.

V pooperační péči jsou k tromboprofylaxi používány nízkomolekulární hepariny −⁠ v čem vidíte jejich hlavní výhody? A jaké faktory ovlivňují volbu konkrétního přípravku?

V odborných doporučeních se uvádí i možnost použití nefrakcionovaného heparinu (UFH), ten je však u nemocných s vysokým rizikem nutno podávat 3× denně. Aplikace LMWH 1× denně (byť rovněž parenterální, respektive subkutánní) je tedy komfortnější, poměrně snadná a naprostá většina pacientů ji zvládá i v ambulantním režimu. Použití LMWH v tromboprofylaxi u (nejen) chirurgických pacientů je podpořeno jak důkazy a doporučeními odborných společností, tak také dlouhou klinickou zkušeností (jsou využívány již od poloviny 80. let 20. století). Mají poměrně málo nežádoucích účinků, nemají žádné farmakokinetické interakce a pro praxi je výhodou i širší nabídka injekcí s různým obsahem účinné látky, umožňující adekvátní volbu dávky pacientovi „na míru“.

Volba konkrétního přípravku je ovlivněna více faktory –⁠ odbornými znalostmi a zkušenostmi lékařského personálu, zavedenými zvyklostmi na daném pracovišti, dostupností i cenou jednotlivých přípravků.

Jakým způsobem je vhodné edukovat pacienty o důležitosti pokračování v tromboprofylaxi po propuštění z hospitalizace? Mohou se u nich vyskytnout problémy s adherencí?

Pacienti jsou při dimisi vždy poučeni ošetřujícím lékařem o dalším postupu a o doporučené medikaci. Součástí takového pohovoru by mělo být rovněž vysvětlení nutnosti pokračovat v aplikaci antitrombotického léku po dimisi při přetrvávajícím vysokém trombotickém riziku, což se týká zejména nemocných po operaci pro zhoubný nádor v břišní dutině či pánvi (břišní chirurgie, urologie, gynekologie). Právě vhodná edukace pacientů by mohla zlepšit adherenci, neboť mohou vnímat podkožní injekce jako diskomfort. Uvádí se, že až 40 % jich aplikaci LMWH po dimisi přeruší z důvodu neochoty aplikovat si injekční léčbu, případně pro bolesti či svědění v místě vpichu.

Je podle vašeho názoru délka podávané tromboprofylaxe v pooperační péči dostatečná? A vnímáte v této oblasti v poslední době nějaké posuny či tendence?

Délka profylaxe, pokud bychom ji dodržovali striktně dle doporučení, je podle mého názoru dostatečná. Nicméně v reálné praxi pravděpodobně není vždy pomýšleno na prodlouženou tromboprofylaxi nebo není pacientem správně dodržena, jak bylo zmíněno výše. Situace se však zlepšuje –⁠ u lékařů se nutnost zvážit extenzi tromboprofylaxe nemocných po břišní či pánevní operaci pro malignitu pozvolna dostává do povědomí.

Do jaké míry přispívá k optimálním výsledkům v tromboprofylaxi mezioborová spolupráce mezi chirurgy, onkology, hematology, internisty a praktickými lékaři?

Tato spolupráce je naprosto klíčová. Chirurg má představu o tom, jak dlouhý a náročný bude výkon, provádí jej a monitoruje, respektive ošetřuje pacienta i po něm. Onkolog může přispět informacemi o pokročilosti onemocnění, o stávající či plánované onkologické léčbě, odhadované prognóze a podobně. Hematolog pomůže zhodnotit krvácivé riziko a případně navrhne opatření k jeho redukci, ale také posoudí význam případných hyperkoagulačních stavů. Internista (případně angiolog či kardiolog) hodnotí v rámci předoperačního vyšetření celkové trombotické riziko nemocného z klinického pohledu. Praktický lékař zná pacienta, jeho funkční stav, komorbidity, kvalitu života i rodinné zázemí. Postup tromboprofylaxe pak obvykle navrhuje internista, praktický lékař, eventuálně anesteziolog.

   

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

Tagy:

AngiologieGynekologie a porodnictvíHematologie a transfuzní lékařstvíChirurgie všeobecnáInterní lékařstvíOnkologieOrtopedieTraumatologieUrologie

Partner

Sanofi

Populární články

Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší – a co to znamená pro praxi?

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Tentýž virus jako viník, a přesto výrazně jiné chování nádorů. Dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu (OPSCC) způsobený lidským papilomavirem (HPV) je vysoce radiosenzitivní, což umožňuje deeskalaci léčby, a tedy snížení její toxicity. Dlaždicobuněčný karcinom děložního hrdla (CSCC) vyvolaný tímtéž virem naopak vyžaduje agresivní léčbu. Co může být za jejich rozdílným klinickým chováním jaké to má dopady na terapeutickou strategii?
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
V podmínkách běžné ambulantní praxe není podstatné, aby byl pacient s obtížně léčitelným astmatem exaktně klasifikován podle tíže nemoci a fenotypu. To je úkolem specializovaných pracovišť v rámci sítě Národního centra pro těžké astma (NCTA). Pojďme se však podívat, jaký je rozdíl mezi obtížně léčitelným astmatem a těžkým refrakterním astmatem a jaké farmakologické možnosti jsou dostupné pro pacienta odeslaného k centrové léčbě.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

Téma: Syndrom suchého oka10. listopadu 2026
Téma: Syndrom suchého oka10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Téma: Syndrom suchého oka10. listopadu 2026
Téma: Syndrom suchého oka10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026