Zpráva ze studijního pobytu


Vyšlo v časopise: Úraz chir. 15., 2007, č.2

Ve dnech 7. 5.–16. 6. 2007 jsem absolvoval studijní pobyt na BG-Unfall-Universitätsklinik v Tübingenu v Německu. To mi bylo umožněno díky získání stipendia v rámci programu AO Fellowship organizovaného AO International. Mým tutorem byl prof. dr. med. Dankward Höntzsch (autor některých AO videoprogramů a spoluautor publikace AO Principles of fracture management).

Vedoucím lékařem celé nemocnice je prof. dr. med. K. Weise, který je pro tento rok také předsedou DGU (Deutsche Gesellschaft für Unfallchirurgie).

BGU (Berufsgenossenschaftliche Unfallklinik) založena v roce 1957, byla v letech 2001–2006 v několika etapách přestavěna. V současné době má přes 320 lůžek, rozdělených mezi tyto kliniky a oddělení: Klinika úrazové a elektivní chirurgie (ortopedie) – cca 200 lůžek, Klinika chirurgie ruky, plastické, rekonstrukční a popáleninové chirurgie, Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie, Oddělení anestézie, intenzivní medicíny a terapie bolesti, Oddělení rehabilitace, Oddělení medicínského výzkumu.

Denní program na klinice úrazové a elektivní chirurgie začíná v 7.00 hodin ranní vizitou za přítomnosti vedoucích lékařů oddělení. Od 7.45 do 8.00 h je na programu ranní konference – referováni jsou jen pacienti ošetření operačně ve službě (pondělní ranní konference s referencí víkendové služby trvá do 8.45 h). Operační programy, až na výjimky, končí mezi 15–16 hodinou. Třikrát do týdne probíhá v poledních hodinách vizita přednosty kliniky na některém z oddělení. V 15.15 h začíná odpolední konference s prezentací peroperačních rentgenových snímků a sestavení operačního programu na následující den včetně prezentace dokumentace všech pacientů zapsaných do operačního programu. Přítomný rentgenolog většinou komentuje provedená CT a MRI vyšetření. Odpolední konference končí většinou až po 16.00 hodině. Do služby nastupují dva lékaři a další dva jsou v pohotovosti na telefonu.

BGU má k  dispozici 11 operačních sálů (včetně superčistého sálu pro endoprotetiku a dvou sálů pro septickou chirurgii), na kterých se denně provádělo 40–60 výkonů. „Traumatologicko-ortopedický“ operační program probíhá většinou na 5–6 čistých a jednom septickém sále. Problémem proto není aktuální zařazení akutních výkonů a stejně tak akutních úrazů přijatých v pozdních nočních hodinách do operačního programu. Otevřené zlomeniny a mnohočetná poranění jsou ošetřovány urgentně po celou dobu pohotovostní služby a stejně tak jsou prováděny i replantace.

V BGU je ročně podle oficiálních údajů ošetřeno asi 60–80 polytraumatizovaných pacientů. Primární selekci provádí již záchranná služba a při podezření na dutinová poranění jsou pacienti primárně transferování na chirurgickou kliniku (vzdálena od BGU cca 500m) a z BGU je přítomen traumatologický konziliář. Ošetření je buď provedeno simultánně, nebo je pacient po ošetření dutinových poranění předán do BGU.

Můj denní program začínal ráno vizitou na jednom z oddělení úrazové chirurgie a následně jsem byl zařazen na jeden z operačních sálů na celý program jako asistence. Skončil-li program dříve, (anebo o přestávkách mezi jednotlivými výkony) bylo možno shlédnout operaci na kterémkoli dalším sále. Pokud jsem měl zájem zúčastnit se konkrétního operačního programu, bylo mi vždy vyhověno. Po odpolední konferenci jsem byl k dispozici pro ambulantní provoz a akutní operativu, nicméně má přítomnost zde byla dobrovolná. Ubytován jsem byl přímo v areálu nemocnice a obědy jsem měl zajištěny v místní jídelně.

Studijní pobyty lékařů v rámci programu AO-Fellowship jsou zde časté. Podle pamětní knihy BGU je to asi 10–15 frekventantů ročně. Mimo Evropy také z Indie, Japonska a Jižní Ameriky. Přístup všech lékařů a personálu je velmi přátelský, během operací bylo možno zcela otevřeně diskutovat jednotlivé operační kroky a vyjadřovat své názory. Všichni měli velmi dobrou aktivní znalost angličtiny a pa-cientům jsem byl vždy představován jako „Gastarzt“.

Spektrum prováděných traumatologických a ortopedických výkonů je velmi rozsáhlé. Z těch pro mne méně frekventních bylo zajímavé shlédnout užití LISS v různých indikacích, endoprotetiku hlezenního kloubu nebo artroskopii loketního kloubu.

V době mého pobytu zde probíhaly odborné i společenské akce při příležitosti oslav 50. výročí založe-ní BGU v Tübingenu. Zajímavý byl „den otevřených dveří“, kdy v neděli mezi 10.00–16.00 hodinou mohl kdokoliv z veřejnosti přijít do nemocnice, na recepci obdržel plánek a mimo celodenního bloku přenášek pro veřejnost (v sále bylo přibližně 150–200 poslu-chačů) si mohl například na modelech vyzkoušet dlahovou osteosyntézu nebo zevní fixaci, vyšetřit model kloubu artroskopem nebo si pod mikroskopem provést mikrochirurgický steh. Přítomni byli prakticky všichni starší lékaři, kteří zodpovídali dotazy. Zájem veřejnosti byl pro mne až nečekaně velký.

Mimo nabitý odborný program bylo možno, především o víkendech, poznat i samotné město a jeho nejbližší okolí. Tübingen leží na řece Neckar asi 50 km jižně od Stuttgartu ve spolkové zemi Baden-Württemberg. Statistiky hovoří o 75 000 obyvatel + cca 30 000 studentů! Zdejší univerzita byla založena v roce 1477 hrabětem Eberhardem a nese jeho jméno. Historie byla k Tübingenu velmi shovívavá. Interiér místního Stiftskirche unikl z velké části reformačnímu ikonoklasmu a celé centrum starého města pak bylo během II. světové války ušetřeno bombardování a představuje tak unikátní soubor pozdně gotické, renezanční i barokní architektury. Některé dosud stojící stavby jsou datovány již od 14. století. Velké množství pamětních desek upozorňuje místní i turisty, ve kterém domě bydlel J. W. Goethe, ve kterém knihkupectví pracoval Hermann Hesse, a že zde jako vysokoškolský učitel působil i Johannes Kepler. A abych nezapomněl, pamětní desku zde má i Alois Alzheimer, který zde studoval v letech 1886 –1887.

Zatímco budovy univerzity jsou rozptýleny po celém městě, většina univerzitních klinik byla nově postavena v posledních 20 letech na kopcích severně nad městem a vznikl tak rozsáhlý komplex nazývaný „Uni-Klinik-Berg“. Pro samotné město a okolí je typické velké množství zeleně a hustá a bohatě využívaná síť cyklostezek.

Kromě mnoha nových poznatků ohledně indikačních a operačních postupů s možností si některé z nich „osahat“ během operací bylo možno poznat i organizaci provozu velkého klinického pracoviště a výuky mediků i postgraduálních studentů. Obdobný studijní pobyt (včetně této konkrétní kliniky) mohu všem, kteří se rozhodují, doporučit.

MUDr. Pavel Dráč, Ph.D.

Traumatologické oddělení FN Olomouc

dracpa@fnol.cz


Štítky
Chirurgie všeobecná Traumatologie Urgentní medicína
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se