Alternativní metoda chirurgické léčby refrakterního GERD po laparoskopické sleeve gastrektomii


An alternative method of surgical treatment in refractory GERD following laparoscopic sleeve gastrectomy

Obesity has become a global problem with increasing prevalence. Undoubtedly, bariatric surgery is the most effective way to treat morbid obesity. Laparoscopic sleeve gastrectomy (LSG) is currently the most commonly performed bariatric procedure worldwide. The prevalence of gastroesopha­geal reflux disease (GERD) is also increasing, a close association with increasing prevalence of obesity being regarded as the main cause of this trend. The relationship between LSG and GERD is still unclear, at least controversial. If GERD occurs in the postoperative period, the first therapeutic intervention is initiation of proton pump inhibitors (PPI) treatment, which is effective in the vast majority of patients. In patients resistant to this treatment, conversion to laparoscopic Roux en Y gastric bypass (LRYGB) is usually necessary. The authors present the case report of a patient who developed GERD in the longer postoperative period and conversion to LRYGB was not appropriate due to previous complications and surgical procedures. Therefore, this patient was managed operatively by an alternative method – hiatoplasty with partial posterior fundoplication. The success of the treatment was confirmed clinically by disappearance of GERD symptomatology postoperatively even after PPI discontinuation. LRYGB is the method of choice for GERD after restrictive bariatric procedures. However, some patients are not suitable for conversion to LRYGB, and alternative treatment options are therefore needed.

Keywords:

sleeve gastrectomy – reflux – hiatal hernia repair


Autoři: P. Ostruszka ;  P. Ihnát ;  L. Tulinský ;  P. Vávra
Působiště autorů: Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2019, roč. 98, č. 5, s. 214-218.
Kategorie: Kazuistika

Souhrn

Obezita se stala celosvětovým problémem s neustále narůstající prevalencí. Bariatrická chirurgie je nepochybně nejefektivnějším způsobem léčby morbidní obezity. Laparoskopická sleeve gastrektomie (LSG) je v současné době nejčastěji prováděnou bariatrickou operací na světě. Prevalence gastroezofageální refluxní choroby (GERD) rovněž narůstá, přičemž za hlavní příčinu tohoto trendu je považována úzká spojitost s rostoucí prevalencí obezity. Vztah LSG a GERD je stále nejasný, budící značné kontroverze. Objeví-li se u pacientů pooperační GERD, první terapeutickou intervencí je zahájení medikamentózní léčby inhibitory protonové pumpy (PPI), která je efektivní u většiny pacientů. U pacientů rezistentních na tuto léčbu je většinou nutné ke zvládnutí GERD symptomatologie operační konverze na laparoskopický Roux en Y gastrický bypass (LRYGB). Autoři prezentují kazuistiku pacientky, u které se vyvinul GERD v delším pooperačním období a u které nebyla konverze na LRYGB vhodná pro předchozí komplikace a operace. Tato pacientka byla proto operačně řešena alternativní metodou – plastikou hiátu s parciální zadní hemifundoplikací. Úspěch léčby byl potvrzen klinicky vymizením GERD symptomatologie i po vysazení PPI. LRYGB je metodou volby při GERD po restriktivních bariatrických operačních výkonech. Někteří pacienti však ke konverzi na LRYGB nejsou vhodní, a je proto potřeba hledat alternativní způsoby léčby.

Klíčová slova:

sleeve gastrektomie – reflux – plastika hiátové kýly

Úvod

Obezita představuje celosvětový zdravotnický problém s neustále narůstající prevalencí. Bariatrická chirurgie je prokazatelně nejefektivnějším způsobem léčby morbidní obezity, který vede k signifikantnímu a dlouhodobému poklesu na váze, zlepšení některých komorbidit asociovaných s obezitou a snížení celkové mortality [1]. Celosvětově nejčastěji prováděným baria­trickým operačním výkonem je laparoskopická sleeve gastrektomie (LSG) [2].

Prevalence gastroezofageální refluxní choroby (GERD) ve světě rovněž narůstá, přičemž za hlavní příčinu tohoto trendu je považována úzká spojitost s rostoucí prevalencí obezity [3]. Patofyziologických mechanismů, které jsou kauzálně zodpovědné za vztah obezity a GERD, je zřejmě celá řada, avšak mezi nejdůležitější patří – zvýšený intraabdominální tlak, častější výskyt hiátové hernie jícnu, vyšší výskyt poruch motility jícnu a častější přechodné relaxace dolního jícnového svěrače [4].

Kazuistika

52letá žena přišla v lednu roku 2014 do naší gastroenterologické ambulance k vyšetření a zvážení indikace k bariatrické operaci pro obezitu. Hmotnost pacientky byla 153 kg; BMI (body mass index) byl 48,98. Konzervativní léčba obezity pod dohledem a medikamentózní léčba v minulosti u pacientky selhaly. Proběhl standardní předoperační pohovor a vyšetření dle platných doporučení před bariatrickou operací.

Na předoperační gastroskopii byl popsán pouze duodenogastrický reflux, jinak norma na jícnu, žaludku a duodenu do D2, bez hiátové kýly, subjektivně pacientka popisovala pouze ojedinělé pálení žáhy. V osobní anamnéze figurovala hysterektomie s oboustrannou adnexektomií, apendektomie, hypotyreóza na substituci a hypertenze. Pacientka byla indikována k LSG. Laparoskopický operační výkon proběhl bez komplikací, peroperačně nebyla popsána hiátová herniace. Pooperační monitorace na jednotce intenzivní péče v operační den, další den zatížena tekutinami per os a přeložena na standardní chirurgické oddělení. 2. pooperační den byl extrahován břišní drén, 4. pooperační den dimise pacientky ve stabilizovaném klinickém stavu.

Před operací (hiátová hernie a GERD)<br>
Fig. 1. Before the operation (hiatal hernia and GERD)
Obr. 1. Před operací (hiátová hernie a GERD)
Fig. 1. Before the operation (hiatal hernia and GERD)

Po operaci (reparována hiátová hernie a parciální
fundoplikace<br>
Fig. 2. Post-operative status (hiatal hernia repair and
partial fundoplication)
Obr. 2. Po operaci (reparována hiátová hernie a parciální fundoplikace
Fig. 2. Post-operative status (hiatal hernia repair and partial fundoplication)

Pacientka byla 15. pooperační den rehospitalizována na chirurgické klinice FNO pro bolesti břicha, nauzeu, zvracení. V laboratoři byla nalezena elevace zánětlivých markerů (leu 20,5 tis., CRP 274 mg/l); akutní CT břicha prokazuje zánětlivé změny tenkého střeva s jeho edémem, mezenteriální lymfadenopatii, výpotek v subfréniích a Douglasově prostoru. Indikována akutní operační revize – z obloukovité incize v epigastriu provedena revize dutiny břišní s nálezem hnisavého výpotku difuzně v dutině břišní a nekrózou jejuna v délce asi 150 cm začínající cca 15 cm za Treitzovým vazem (příčinou nekrózy byla trombóza v mezenteriálním žilním řečišti). Byla provedena resekce nekrotického úseku jejuna s end-to-end anastomózou. Pooperačně zajištěna antibiotiky, 4. pooperační den z JIP na standardní oddělení, 10. pooperační den dimise při dále nekomplikovaném průběhu. Pacientka byla sledována v gastroenterologické ambulanci v pravidelných intervalech 1 rok po operaci, poté se již na doporučené kontroly nedostavila.

Na podzim 2017 přichází opět do naší gastroenterologické ambulance pro úporné refluxní a regurgitační obtíže, hmotnost 3 roky po LSG 127 kg (BMI 41,95, EBWL 29,3 %). Byla nasazena medikamentózní léčba (PPI 2x denně a prokinetika 3x denně). V rámci klinické kontroly po měsíci pacientka neudává větší úlevu od refluxních a regurgitačních obtíží ani při nasazené medikaci. Gastroskopie prokazuje ezofagitidu II. st., menší hiátovou hernii, nedovíravou kardii a mírnou gastritidu (HP negativní) v dilatovaném tubulizovaném žaludku. Rentgenová pasáž horním GIT popisuje mírně dilatovaný tubulus žaludku se zvýrazněním v proximální části, bez poruchy průchodnosti kontrastní látky a bez poruchy evakuace žaludku. Další tři měsíce probíhala medikamentózní léčba (rotace PPI v kombinaci s prokinetiky a H2 blokátory), avšak bez zásadního efektu na refluxní obtíže. Při selhání konzervativní terapie byla proto nabídnuta pacientce revizní bariatrická operace s cílem laparoskopické plastiky hiátové hernie a fundoplikace při dilatované proximální části žaludku. LRYGB nebyl indikován pro riziko zhoršení sekundární malabsorpce po předchozí resekci jejuna, riziko zhoršení inkontinenčních potíží (pacientka měla inkontinenci větrů a frekventnější stolice) a předpokládané adheze v dutině břišní po předchozích operacích.

Po zvyklé předoperační přípravě bylo kapnoperitoneum zavedeno v levém hypochondriu, provedena rozsáhlá adheziolýza supramezokolicky. Postupně byl uvolněn levý lalok jaterní od tubulizovaného žaludku a tento poté uvolněn z fixace do bursy omentalis. Dilatace původně tubulizovaného žaludku symetrická, bez stenózy. Standardním způsobem přes pravé crus hiátu byl uvolněn abdominální jícen, preparace do mediastina, zavedena sonda 48 CH. Byla provedena plastika hiátu dvěma silonovými křížovými stehy. Dilatovaná proximální část žaludku protažena za abdominálním jícnem a provedena parciální zadní fundoplikace dle Toupeta. Operační výkon v délce trvání 111 minut proběhl bez komplikací. Pooperační průběh byl rovněž nekomplikovaný, dimise pacientky 4. pooperační den po zatížení per os a obnovení pasáže. Pacientka byla následně sledována v gastroenterologické ambulanci. Subjektivně uváděla pacientka vymizení příznaků GERD – bez pyrózy či regurgitace, bez dyspepsií, bez polykacích obtíží. Kontrolní gastroskopie s odstupem 6 měsíců odhalila vymizením ezofagitidy, kontrolní rentgenová pasáž v uspokojivá, bez refluxu či poruchy průchodnosti horním GIT. Vymizení symptomatologie GERD přetrvává u pacientky i po vysazení PPI.

Diskuze

Změny v přítomnosti/závažnosti symptomatologie GERD v závislosti na provedené LSG jsou nejasné. Světová literatura na toto téma je ambivalentní. U pacientů po LSG uvádějí autoři některých studií buďto vznik GERD de novo, nebo zhoršení refluxních potíží [5,6]. Na druhé straně jiní autoři popisují redukci, resp. úplné vymizení GERD symptomatologie po LSG [7,8].

Za hlavní anatomické a patofyziologické změny podílející se na zhoršení symptomů GERD po LSG jsou považovány: destrukce Hisova uhlu, přítomnost hiátové hernie, „tvar“ žaludku po LSG, snížená compliance žaludku, zvýšený intragastrický tlak a relativní hypotonus dolního jícnového svěrače [9,10,11,12,14,15,16,17].

Destrukce Hisova úhlu (součást antirefluxní bariéry) během LSG může být zodpovědná za zhoršení reflux­ních potíží časně po operaci. Na druhé straně znovuobnovení Hisova úhlu v pozdějších letech může vést ke snížení četnosti příznaků GERD [9]. S destrukcí Hisova úhlu úzce souvisí pokles napětí dolního jícnového svěrače s jeho následnou inkompetencí [10]. Zvýšený výskyt hiátové hernie u obézních pacientů je všeobecně známým faktem. Přítomnost hiátové hernie však není většinou bariatrických chirurgů považována za kontraindikaci provedení LSG [11]. Dilatace hiátu pravděpodobně snižuje vliv bránice na napětí dolního jícnového svěrače [12]. Ačkoliv se v nedávné době objevily práce neprokazující jednoznačný efekt plastiky hiátu na pooperační GERD [13], většina publikovaných studií udává uspokojivé snížení GERD symptomatologie pooperačně včetně snížení potřeby antirefluxní medikace. Proto se při peroperačním nálezu hiátové hernie doporučuje současně s LSG provést plastiku hiátu [14].

Samotný tvar žaludku po LSG má vliv na symptomatologii GERD v pooperačním období. Pozdější dilatace proximální části žaludku s relativním zúžením ve střední části žaludku může zhoršovat GERD [15]. Tato anatomická situace nastává zejména při nedostatečné resekci fundu žaludku nebo v případě snahy o provedení velmi „úzké“ sleeve gastrektomie v distální a střední části ve spojitosti se zachováním části fundu žaludku při nakládání posledního stapleru daleko od levého crus bráničního hiátu. Dochází tak k poruše evakuace proximální části žaludku, stagnaci potravy a zachované sekreci kyseliny v oblasti reziduálního fundu [16]. LSG snižuje intragastrický objem, snižuje compliance žaludku a zvyšuje intragastrický tlak, jehož výsledkem je relativní hypotonus dolního jícnového svěrače a zvýšení refluxních epizod [17].

Na druhé straně LSG vytváří pooperační změny, které by měly logicky vést ke snížení četnosti přítomnosti/závažnosti pooperačního GERD. Hlavním předpokladem pro snížení pooperačního GERD by měl být očekávaný pokles na váze se snížením intraabdominálního tlaku. Celá řada studií dokazuje přímou souvislost GERD s obezitou, resp. s výškou hodnoty BMI [18]. Resekce žaludku a především pak žaludečního fundu zmenšuje celkovou sekreční plochu a zejména pak počet parietálních buněk, které jsou zodpovědné za tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku [19]. Po odeznění časných pooperačních změn může dojít ke zvýšení compliance žaludeční stěny, snížení napětí žaludeční stěny a snížení intragastrického tlaku [20]. Technicky správně provedená LSG (bez stenóz, bez twistingu atd.) mění tvar žaludku, vede ke snížení žaludečního objemu a urychluje jeho evakuační schopnost [21].

Objeví-li se u pacienta po LSG symptomatický GERD, terapeutickou metodou první volby je medikamentózní léčba blokátory protonové pumpy (PPI), doplněná eventuálně o prokinetika a/nebo H2 blokátory [22,23]. Pokud medikamentózní léčba selže, refrakterní GERD vyžaduje revizní bariatrickou operaci. Za zlatý standard je považována laparoskopická konverze na Roux-en-Y gastrický bypass (LRYGB), který je ve své podstatě antirefluxním operačním výkonem [24,25]. Malý žaludeční pouch vytvořený při malé křivině po LRYGB neobsahuje téměř žádné parietální buňky; Roux-en-Y rekonstrukce zabraňuje zpětnému biliárnímu refluxu a tahem kaudálně zabraňuje intratorakální migraci pouche [26]. Pokud je LSG konvertována na LRYGB, nový žaludeční pouch musí být dostatečně zmenšen k prevenci po­operačního GERD [27].

Konverze na LRYGB však může být u některých pacientů problematická (srůsty v dutině břišní po předchozích operačních výkonech, malabsorpce, inkontinence apod.), proto je potřeba hledat alternativní terapeutické postupy. Mezi alternativní revizní bariatrické operace po LSG pro refrekterní GERD patří re-sleeve žaludku, laparoskopická implantace LINX® Systemu nebo antirefluxní operace (hiátoplastika, kardioplikace či fundo­plikace).

První zkušenosti s provedením re-sleeve (jako potenciální řešení opětovného váhového přírůstku) u pacientů, kteří v minulosti podstoupili LSG a u nichž došlo k primární nebo sekundární dilataci sleevem upraveného žaludku, byly publikovány teprve nedávno [28]. Teoreticky vzato, opětovné snížení objemu žaludku a snížení sekreční kapacity žaludku, resekce dilatované proximální části žaludku a eventuální reparace přítomné hiátové hernie mohou vést ke zlepšení pooperační symptomatologie GERD [29,30]. Zatím však ve světové literatuře nejsou dostupné studie s většími soubory pacientů a výsledky dlouhodobějšího sledování těchto pacientů [31].

U pacientů, u kterých se po LSG vyvinul GERD de novo a není u nich přítomný dilatovaný neofundus žaludku, je příčinou refluxních obtíží s největší pravděpodobností snížený tonus dolního jícnového svěrače. Pro tyto pacienty byla vyvinuta nová miniinvazivní metoda – LINX® System. Jejím principem je laparoskopická implantace cirkulárního mechanismu okolo abdominálního jícnu, jehož cílem je zvýšení napětí insuficientního dolního jícnového svěrače. Zkušenosti s využitím tohoto systému v léčbě GERD po LSG jsou však minimální – ve světové literatuře jsou dostupné pouze kazuistiky [32,33]. Podobně slibnou metodou je endoskopická technologie Stretta, která aplikací radiofrekvenční energie remodeluje a zesiluje svalové napětí dolního jícnového svěrače, čímž zlepšuje bariérovou funkci a snižuje počet refluxních epizod [34].

Primární provedení kombinace bariatrické a antirefluxní operace představuje velmi zajímavou možnost pro obézní pacienty s BMI pod 35 a příznaky GERD. Doplnění LSG o hiátoplastiku, kardioplikaci či fundoplikaci signifikantně snižuje výskyt symptomů pooperačního GERD, redukuje množství užívaných PPI a přitom nezvyšuje morbiditu ani nezhoršuje pooperační váhový úbytek [25,35].

Závěr

LSG je efektivní, technicky dobře proveditelná a bezpečná bariatrická operace, jejíž efekt na pooperační zhoršení, zlepšení či de novo objevení se GERD je stále nejasný. Provedení LSG není u obézních pacientů s příznaky GERD kontraindikováno (vyjma přítomnosti příznaků těžkého GERD a Barretova jícnu). Symptomy GERD jsou u drtivé většiny pacientů po LSG dobře zvladatelné medikamentózně; v případě selhání konzervativní léčby je metodou volby konverze LSG na gastrický bypass. Na základě našich zkušeností se domníváme, že plastika hiátu a parciální zadní hemifundoplikace dilatovaným žaludečním tubulem může představovat cennou alternativní operační metodu v léčbě pacientů s refrakterním GERD po LSG.

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise.

MUDr. Petr Ostruszka

Jana Šoupala 1607/23

708 00 Ostrava

e-mail: petr.ostruszka@fno.cz


Zdroje
  1. Sjöström L, Narbro K, Sjöström CD, et al. Effects of bariatric surgery on mortality in Swedish obese subjects. N Engl J Med. 2007;357:741−52. doi: 10.1056/NEJMoa066254.
  2. Ponce J, DeMaria EJ, Nguyen NT, et al. American Society for Metabolic and Bariatric Surgery estimation of bariatric surgery procedures in 2015 and surgeon workforce in the United States. Surg Obes Relat Dis. 2016;12:1637. doi: 10.1016/j.soard.2016.08.488.
  3. El-Serag HB, Sweet S, Winchester CC, et al. Update on the epidemiology of gastro-
  4. oesophageal reflux disease: a systematic review. Gut 2014;63:871−80. doi:10.1136/gutjnl-2012-304269.
  5. Chang P, Friedenberg F. Obesity & GERD. Gastroenterol Clin North Am. 2014;43:161–73. doi:10.1016/j.gtc.2013.11.009
  6. DuPree CE, Blair K, Steele SR, et al. Laparoscopic sleeve gastrectomy in patients with preexisting gastroesophageal reflux disease: a national analysis. JAMA Surg. 2014;149:328−34. doi: 10.1001/jamasurg.2013.4323.
  7. Soricelli E, Iossa A, Casella G, et al. Sleeve gastrectomy and crural repair in obese patients with gastroesophageal reflux disease and/or hiatal hernia. Surg Obes Relat Dis. 2013;9:356−61. doi: 10.1016/j.soard.2012.06.003
  8. Chiu S, Birch DW, Shi X, et al. Effect of sleeve gastrectomy on gastroesophageal reflux disease: a systematic review. Surg Obes Relat Dis. 2011;7:510−5. doi: 10.1016/j.soard.2010.09.011.
  9. Pallati PK, Shaligram A, Shostrom VK, et al. Improvement in gastroesophageal reflux disease symptoms after various bariatric procedures: review of the bariatric outcomes longitudinal database. Surg Obes Relat Dis. 2014;10:502−7. doi: 10.1016/j.soard.2013.07.018.
  10. Himpens J, Dapri G, Cadière GB. A prospective randomized study between laparoscopic gastric banding and laparoscopic isolated sleeve gastrectomy: results after 1 and 3 years. Obes Surg. 2006;16:1450–6. doi: 10.1381/096089206778869933.
  11. Braghetto E, Lanzarini O, Korn H, et al. Manometric changes of the lower esophageal sphincter after sleeve gastrectomy in obese patients. Obes Surg. 2010;20:357–62. doi: 10.1007/s11695-009-0040-3
  12. Gagner M, Hutchinson C, Rosenthal R. Fifth international consensus conference: current status of sleeve gastrectomy. Surg Obes Relat Dis. 2016;12:750−6. doi: 10.1016/j.soard.2016.01.022.
  13. Kahrilas PJ, Lin S, Chen J, et al. The effect of hiatus hernia on gastro-oesophageal junction pressure. Gut 1999;44:476–82.
  14. Santonicola A, Angrisani L, Cutolo P, et al. The effect of laparoscopic sleeve gastrectomy with or without hiatal hernia repair on gastroesophageal reflux disease in obese patients. Surg Obes Relat Dis. 2014;10:250−5. doi: 10.1016/j.soard.2013.09.006.
  15. Mahawar KK, Carr WR, Jennings N, et al. Simultaneous sleeve gastrectomy and hiatus hernia repair: a systematic review. Obes Surg. 2015;25:159−66. doi: 10.1007/s11695-014-1470-0.
  16. Himpens J, Dobbeleir J, Peeters G. Long-term results of laparoscopic sleeve gastrectomy for obesity. Ann Surg. 2010;252:319−24. doi: 10.1097/SLA.0b013e3181e90b31.
  17. Toro JP, Lin E, Patel AD, et al. Association of radiographic morphology with early gastroesophageal reflux disease and satiety control after sleeve gastrectomy. J Am Coll Surg. 2014;219:430−8. doi: 10.1016/j.jamcollsurg.2014.02.036.
  18. Yehoshua RT, Eidelman LA, Stein M, et al. Laparoscopic Sleeve gastrectomy - volume and pressure assessment. Obes Surg. 2008;18:1083–8. doi: 10.1007/s11695-008-9576-x.
  19. Jacobson BC, Somers SC, Camargo CA. Association between body mass index and gastroesophageal reflux symptoms in both normal weight and overweight women. N Engl J Med. 2006;354:2340–8. doi: 10.1056/NEJMoa054391.
  20. Yao X, Forte JG. Cell biology of acid secretion by the parietal cell. Annual Review of Physiology 2003;65:103–31. doi: 10.1146/annurev.physiol.65.072302.114200
  21. Karamanakos SN, Vagenas K, Kalfarentzos F, et al. Weight loss, appetite suppression, and changes in fasting and postprandial ghrelin and peptide-YY levels after Roux-en-Y gastric bypass and sleeve gastrectomy: a prospective, double blind study. Ann Surg. 2008;247:401–7. doi: 10.1097/SLA.0b013e318156f012.
  22. Pilone V, Tramontano S, Di Micco R, et al. Gastric emptying after sleeve gastrectomy: statistical evidence of a controlled prospective study with gastric scintigraphy. Minerva Chir. 2013;68:385−92.
  23. Thereaux J, Lesuffleur T, Czernichow S, et al. Do sleeve gastrectomy and gastric bypass influence treatment with proton pump inhibitors 4 years after surgery? A nationwide cohort. Surg Obes Relat Dis. 2017;13:951−9.
  24. Khan A, Kim A, Sanossian C, et al. Impact of obesity treatment on gastroesophageal reflux disease. World J Gastroenterol. 2016;22:1627−38. doi: 10.3748/wjg.v22.i4.1627.
  25. Stenard F, Iannelli A. Laparoscopic sleeve gastrectomy and gastroesophageal reflux. World J Gastroenterol. 2015;21:10348−57. doi: 10.3748/wjg.v21.i36.10348.
  26. Lasnibat JP, Braghetto I, Gutierrez L, et al. Sleeve gastrectomy and fundoplication as single procedure in patients with obesity and gastroesophageal reflux. Arq Bras Cir Dig. 2017;30:216−21. doi:10.1590/0102-6720201700030012.
  27. Melissas J, Braghetto I, Molina JC, et al. Gastroesophageal reflux disease and sleeve gastrectomy. Obes Surg. 2015;25:2430–5. doi: 10.1007/s11695-015-1906-1.
  28. Gautier T, Sarcher T, Contival N, et al. Indications and mid-term results of conversion from sleeve gastrectomy to Roux-en-Y gastric bypass. Obes Surg. 2013;23:212–5. doi: 10.1007/s11695-012-0782-1.
  29. Nedelcu M, Noel P, Iannelli A, et al. Revised sleeve gastrectomy (re-sleeve). Surg Obes Relat Dis. 2015;11:1282−8. doi: 10.1007/s00464-013-3277-9.
  30. Stenard F, Iannelli A. Laparoscopic sleeve gastrectomy and gastroesophageal reflux. World J Gastroenterol. 2015;21:10348−57. doi: 10.3748/wjg.v21.i36.10348.
  31. Daes J, Jimenez ME, Said N, et al. Laparoscopic sleeve gastrectomy: symptoms of gastroesophageal reflux can be reduced by changes in surgical technique. Obes Surg. 2012; 22:1874−9. doi: 10.1007/s11695-012-0746-5.
  32. Noel P, Nedelcu M, Nocca D, et al. Revised sleeve gastrectomy: another option for weight loss failure after sleeve gastrectomy. Surg Endosc. 2014;28:1096–102. doi: 10.1007/s00464-013-3277-9.
  33. Hawasli A, Tarakji M, Tarboush M. Laparoscopic management of severe reflux after sleeve gastrectomy using the LINX® system: Technique and one year follow up case report. Int J Surg Case Rep. 2017;30:148–51. doi: 10.1016/j.ijscr.2016.11.050.
  34. Desart K, Rossidis G, Michel M, et al. Gastroesophageal reflux management with the LINX® System for gastroesophageal reflux disease following laparoscopic sleeve gastrectomy. J Gastrointest Surg. 2015;19:1782−6. doi: 10.1007/s11605-015-2887-z.
  35. Mattar SG, Qureshi F, Taylor D, et al. Treatment of refractory gastroesophageal reflux disease with radiofrequency energy (Stretta) in patients after Roux-en-Y gastric bypass. Surg Endosc. 2006;20:850−4. doi: 10.1007/s00464-006-0513-6
  36. Santoro S, Lacombe A, Aquino CGG, et al. Sleeve gastrectomy with anti-reflux procedures. Einstein (São Paulo). 2014;12:287−94.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 5

2019 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se