Endoskopie a chirurgie – doplňující se obory
Autoři:
Š. Suchánek
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2017, roč. 96, č. 9, s. 363.
Kategorie:
Editorial
Časopis Rozhledy v chirurgii je tradiční (aktuálně jde již o devadesátý šestý ročník) národní odborné periodikum primárně zaměřené na odborná sdělení s chirurgickými tématy. Toto číslo přináší novinku ve formě rozšíření publikované problematiky o gastrointestinální a pankreatobiliární endoskopii. V posledních letech došlo díky významným technickým pokrokům k prudkému rozvoji diagnostických a zejména terapeutických metod. V některých případech se terapeutická endoskopie dostává do oblastí, které byly dříve vyhrazeny výhradně chirurgii. Na druhou stranu je ale nutné podotknout, že nejde o kompetici, nýbrž o kooperaci. A endoskopisté si musejí být vědomi hranice, kdy je operační řešení vhodnější. Velmi názorně je problematika překryvu endoskopie a chirurgie demonstrována ve třech kazuistikách publikovaných v tomto čísle – každá z trochu jiného pohledu.
První kazuistika ukazuje, že v určitých případech je výhodou s operací vyčkat. Pacientka ošetřená kolonoskopicky v ÚVN Praha vykazovala po běžné endoskopické polypektomii nepokročilých lézí v céku známky možné perforace (bolest břicha, febrilie, pneumoperitoneum dle nativního snímku břicha). Přesto ani při výkonu, ani při revizi fotodokumentace z endoskopického vyšetření (která byla kvalitní a kompletní) ??nebyla perforace vyloučena. Při následné laparoskopické operaci nebyla nalezena perforace ani výpotek v dutině břišní a pooperační průběh byl nekomplikovaný.
Druhá kazuistika z pracovišť ve FN Motol popisuje masivní krvácení u polymorbidního pacienta s jícnovými varixy při alkoholické jaterní cirhóze s portální hypertenzí. Metodou první volby je v takovém případě endoskopické řešení a při jeho neúspěchu operace nebo angiologické intervenční řešení [4]. V tomto případě došlo i přes kombinaci všech zmíněných metod pouze k přechodné stabilizaci pacienta, který svému stavu nakonec podlehl. Tento případ ukazuje složitost rozhodování v některých závažných situacích, kdy endoskopická terapie již není technicky možná a na řadu přichází operační řešení (s vysokou mortalitou) nebo radiologické intervenční řešení (taktéž s vysokou mírou komplikací).
V případě kolegů z Vítkovic a Nového Jičína jde o další rozšíření indikace nové metody endoskopické „full-thickness“ resekce (EFTR), která je kombinována s klasickou endoskopickou slizniční resekcí (EMR), a tak lze odstranit i větší léze s lokální reziduální neoplazií (LRN). Tedy komplexní léze, jejichž ošetření si v minulosti vyžadovalo opakované endoskopické zákroky s parciálním ošetřením resekční kličkou s/nebo argon plazma koagulací a jejich radikálním řešením byla v podstatě pouze operace. Význam EFTR stoupá s narůstajícím počtem EMR plochých adenomových lézí v kolorektu, které jsou prováděny většinou piecemeal technikou, čímž dochází častěji (ve 14–24 %) ke vzniku reziduální neoplazie [1]. EFTR se provádí pomocí speciálního akcesoria, které se skládá z upraveného OVESCO (Over-The-Scope) klipu, průhledného nástavce a přednastavené kličky. Při zákroku dojde k transmurální resekci se současným uzávěrem vzniklé perforace [2,3]. Tato metoda má jistě slibnou budoucnost, zejména v České republice, kde jsou adenomy diagnostikovány při každé třetí preventivní kolonoskopii.
Diagnostickou část vyzvaných článků představuje sdělení o metodách nových a experimentálních. Kapslová kolonoskopie je metoda již běžně využívaná v praxi, s ověřenou účinností v detekci kolorektální neoplazie se senzitivitou 79−89 % a specificitou 64–94 % [5]. Její použití je vhodné v případě předchozí inkompletní kolonoskopie, u nespecifických střevních zánětů a zcela zásadní je její využití ve screeningovém programu kolorektálního karcinomu (KRK), kde by mohla fungovat jako „filtrační test“. Šlo by o první fázi dvoustupňového programu s využitím kolonoskopie. Tedy o mnohem přesnější, ale i dražší variantu testů na okultní krvácení do stolice.
V případě karcinomu pankreatu je časná diagnostika nepoměrně složitější než u KRK. Standardní diagnostické metody nejsou efektivní a aktuálním odborným cílem je nalézt specifický biomarker. Vhodnou metodou by mohla být molekulová spektroskopie, jak ukazují výsledky pilotního projektu z ÚVN Praha a VŠCHT.
Věřím, že Vás toto číslo zaujme, a přeji inspirativní čtení.
MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
vedoucí lékař oddělení gastrointestinální endoskopie
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN
U Vojenské nemocnice 1200
169 02 Praha 6
e-mail: stepan.suchanek@uvn.cz
Zdroje
1. Hassan C, Repici A, Sharma P, et al. Efficacy and safety of endoscopic resection of large colorectal polyps: a systematic review and meta-analysis. Gut 2016;65:806−20.
2. Schmidt A, Damm M, Caca K. Endoscopic full-thickness resection using a novel over-the-scope device. Gastroenterology 2014;147:740−2.
3. Fähndrich M, Sandmann M. Endoscopic full-thickness resection for gastrointestinal lesions using the over-the-scope clip system: a case series. Endoscopy 2015;47:76−9.
4. Kim YD. Management of acute variceal bleeding. Clin Endosc 2014;47:308−14.
5. Spada C, Barbaro F, Andrisani G, et al. Colon capsule endoscopy: What we know and what we would like to know. World J Gastroenterol 2014;20:16948−55.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2017 Číslo 9
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Management léčby bolesti za minimálního používání opioidů k úlevě
- Terapie bolesti při výskytu akutní renální koliky – kazuistika
Nejčtenější v tomto čísle
-
Hamartomy dutiny břišní a retroperitonea
– souhrnné sdělení doplněné kazuistikou - Současné využití a budoucnost kapslové kolonoskopie
- Pneumoperitoneum po kolonoskopii – „to cut or not to cut“
- Diagnostika časného karcinomu pankreatu a prekurzorových lézí