Poranění srdce hrudním drénem


Chest drain injury of the heart

Introduction:
Injury to the heart during chest drainage is a very rare but potentially fatal complication of the procedure.

Case report:
A 56-year-old, polymorbid, poorly co-operative and extremely obese patient with chronic cardiac subcompensation and pleural effusion was admitted to a district hospital. A drain was inserted into the left pleural cavity in order to evacuate the pleural effusion. Fresh oxygenated blood was flowing out from the drain. The drain was clamped immediately.

Echocardiography showed drain insertion into the left ventricle. A cardiac surgeon was contacted and indicated patient transfer to a cardiac surgery department followed by an emergency surgery. During the surgery performed through a left thoracotomy, a defect in the left ventricular wall was sutured. The patient was then stabilized, transferred back to the district hospital and, after achieving cardiopulmonary compensation, discharged home.

Conclusion:
Injury to the heart in chest drainage is a very serious iatrogenic complication. If it is to be managed successfully, the site of the insertion of the drain tip needs to be correctly identified and the drain must not be extracted. A surgical department capable of adequately addressing this complication needs to be contacted promptly, as emergency surgery may be the only lifesaving possibility.

Key words:
chest drainage – complication – heart injury


Autoři: I. Hanke 1;  T. Suchý 2;  M. Lopourová 1;  J. Vojáček 1
Působiště autorů: Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové přednosta: prof. MUDr. J. Harrer, CSc 1;  Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Hradec Králové přednosta: MUDr. T. Suchý 2
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2017, roč. 96, č. 11, s. 475-477.
Kategorie: Kazuistika

Souhrn

Úvod:
Poranění srdce při hrudní drenáži je velmi ojedinělou, ale potenciálně fatální komplikací.

Kazuistika:
Ve spádové nemocnici byl hospitalizován 56letý polymorbidní, špatně spolupracující, extrémně obézní nemocný s chronickou kardiální subkompenzací, s pleurálním výpotkem. Ve snaze o evakuaci pleurálního výpotku mu byl zaveden drén do levé pleurální dutiny. Z drénu odešla pod tlakem čerstvá okysličená krev. Drén byl ihned klemován. Echokardiografie prokázala, že drén byl zaveden do levé srdeční komory. Přivolaný kardiochirurg indikoval překlad pacienta na kardiochirurgickou kliniku a urgentní operaci. Při operaci z levostranné torakotomie byl suturován defekt ve stěně levé komory. Nemocný byl následně stabilizován a přeložen zpět do spádové nemocnice, ze které byl po dosažení kardiopulmonální kompenzace propuštěn domů.

Závěr:
Poranění srdce při hrudní drenáži je velmi závažnou iatrogenní komplikací. Základem jejího úspěšného vyřešení je adekvátní rozpoznání místa zavedení konce drénu. V žádném případě nesmí dojít k jeho extrakci. Promptní kontakt chirurgického pracoviště, které je schopno komplikaci adekvátně řešit, je podmínkou zdárného průběhu.

Klíčová slova:
hrudní drenáž – komplikace – poranění srdce

ÚVOD

Poranění hrudníku patří mezi nejčastější zranění jak v dobách ozbrojených konfliktů, tak i v běžném životě. Penetrující poranění hrudníku z toho u nás však tvoří, dle recentně publikovaných údajů, asi pouze jedno procento. Poranění srdce představuje z tohoto malého počtu asi polovinu [1]. Kardiovaskulární komplikace se mohou v souvislosti s hrudní drenáží projevit i z útlaku důležitých cévních struktur. Poranění srdce při hrudní drenáži je velmi ojedinělou, ale potenciálně fatální komplikací zákroku [2]. Ve světovém odborném písemnictví jsou publikovány ojedinělé kazuistiky v počtu jednotek popisujících tento stav [3,4,5]. Je pravděpodobné, že k nechtěným drenážím srdečních oddílů dochází daleko častěji, než je publikováno, ale autoři necítí potřebu se svou zkušeností seznámit širokou odbornou veřejnost. Následující kazuistikou bychom chtěli seznámit čtenáře se zkušeností s iatrogenně zavedeným hrudním drénem do srdce při drenáži fluidotoraxu.

KAZUISTIKA

56letý muž, polymorbidní, špatně spolupracující, extrémně obézní (body mass index 55) trpící chronickým městnavým srdečním selháním a intermitentními dekompenzacemi provázenými tvorbou pleurálních výpotků, byl hospitalizován v okresní nemocnici pro respirační insuficienci vyžadující opakované pleurální punkce. Před hrudní drenáží mu byl proveden prostý snímek plic vleže, který prokázal zastření levé pleurální dutiny (Obr. 1). Pacientovi byl při místním umrtvení zaveden drén do levé pleurální dutiny, aby mohl být výpotek evakuován. Při drenáži odešla z drénu čerstvá okysličená krev pod tlakem. Drén byl ihned klemován. Krevní ztráta byla minimální. Echokardiografie ukázala zavedení drénu do srdeční komory. Drén byl fixován a zabezpečen proti extrakci (Obr. 2). Kontaktovaný kardiochirurg indikoval překlad pacienta na kardiochirurgickou kliniku k urgentní operaci. Překlad se uskutečnil během hodiny.

Prostý snímek hrudníku vleže zobrazující zastřený levý hemitorax
Fig. 1: Plain chest x-ray in supine position showing a blurred left hemithorax
Obr. 1. Prostý snímek hrudníku vleže zobrazující zastřený levý hemitorax Fig. 1: Plain chest x-ray in supine position showing a blurred left hemithorax

Hrudník se zavedeným drénem
Fig. 2: Thorax with inserted drain
Obr. 2. Hrudník se zavedeným drénem Fig. 2: Thorax with inserted drain

Po přijetí na kardiochirurgickou kliniku kontrastní CT vyšetření prokázalo zavedení drénu do levé komory dilatovaného srdce naléhajícího na hrudní stěnu a skrze aortální chlopeň do vzestupné aorty (Obr. 3) s malým fluidotoraxem bez pneumotoraxu a bez jiných traumatických změn.

Drén procházející hrudní stěnou do levé komory a až do vzestupné aorty
Fig. 3: Drain passing through the chest wall into the left ventricle and up to the ascending aorta
Obr. 3. Drén procházející hrudní stěnou do levé komory a až do vzestupné aorty Fig. 3: Drain passing through the chest wall into the left ventricle and up to the ascending aorta

Při operaci z levostranné torakotomie operatér pronikl do levého hemitoraxu. V pleurální dutině našel pouze serózní výpotek a identifikoval drén zanořený do perikardu. Podél drénu, který byl zaveden do levé komory, neprosakovala krev (Obr. 4). Kolem vstupu do myokardu naložil dva transmurální matracové stehy s podložkou, odstranil drén a dotáhl stehy. Při ponechaném otevřeném perikardu chirurg založil do pleurální dutiny pojistný drén a provedl suturu měkkých tkání. Krevní ztráta nepřekročila 100 ml. Pacient dostal Cefazolin 3 g nitrožilně.

Drén po otevření perikardu prochází stěnou srdeční komory
Fig. 4: Drain passes through the wall of the ventricle after opening the pericardium
Obr. 4. Drén po otevření perikardu prochází stěnou srdeční komory Fig. 4: Drain passes through the wall of the ventricle after opening the pericardium

V průběhu pooperační péče, kdy byl pacient na umělé plicní ventilaci, progredovala chronická ledvinná nedostatečnost s oligurií (kreatinin 300 mmol/l, urea 34 mmol/l). Proto byla zahájena při současné extrémní anasarce kontinuální mimotělní veno-venózní eliminace (CRRT) s cílem dosažení negativní tekutinové bilance. Při monstrózní obezitě bylo velmi obtížně dosaženo principů protektivní plicní ventilace. Pro známky pneumonie byla zahájena empirická antimikrobní terapie. Při významně negativní tekutinové bilanci postupně regredovala anasarka. Pacient byl extubován 5. pooperační den. Oběhové stability bylo dosahováno za stacionární nízké vazoaktivní podpory. Zánětlivé markery postupně klesaly bez nových kultivačních nálezů. Bylo nutné pokračovat v CRRT k udržení tekutinové bilance. Podávání diuretik postupně vedlo k obnově spontánní diurézy. Byly odstraněny hrudní drény, kontrolní vyšetření nezjistila známky fluidotoraxu či neumo

toraxu. Pacient byl předán 9. pooperační den k dalšímu doléčení zpět do okresní nemocnice a po dosažení kardiopulmonální kompenzace propuštěn domů. V současné době je s dalšími atakami kardiálních dekompenzací v péči spádové nemocnice.

DISKUZE

Hrudní drenáž představuje nejstarší a nejčastější zákrok v hrudní chirurgii. Drenáž se provádí zpravidla v místním umrtvení. V případech těžké respirační nedostatečnosti při přetlakovém pneumotoraxu, významném fluidotoraxu či hemotoraxu je pro nemocného život zachraňující. Za všech okolností je třeba, vzhledem k blízkosti životně důležitých orgánů, zachovávat pravidla jejího správného a bezpečného provádění.

Dle zkušeností [2] je výskyt časných komplikací hrudní drenáže do 24 hodin od jejího zavedení 3 % a dlouhodobých po 24 hodinách pak 8–10 %.

Časné komplikace jsou nejčastěji způsobeny krvácením z poraněné interkostální cévy, poranění plíce či některého z okolních orgánů v místě drenáže [6]. Z technických komplikací jde nejčastěji o nezavedení drénu do cílového místa, tedy konec drénu je zaveden do hrudní stěny, břišní dutiny nebo mimo místo lokalizované patologie. Z dlouhodobých jde nejčastěji o ucpání či dislokaci drénu, přetrvávající únik vzduchu či obtékání drénu v místě jeho zavedení a s tím spojených průvodních komplikací jako pneumotorax a infekce.

Ke snižování výskytu nitrohrudních komplikací významně přispívá znalost anatomických poměrů v hrudníku ve stanoveném místě zavedení hrudního drénu. U dobře rentgenem zobrazitelných nemocných může být dostatečným vyšetřením prostý snímek plic. Tam, kde je anatomicky nepřehledná situace, je nutné před drenáží získat přehled o anatomických poměrech na vnitřní straně pleurální dutiny další zobrazovací metodou. V současné době je ultrazvuk významným pomocníkem při zavádění hrudních drénů jak pro výpotek, tak i pro vzduch. Může poskytnout informaci o charakteru výpotku, jeho lokalizaci i množství. Tam, kde ani ultrazvuk nepomůže získat dobrou anatomickou orientaci vztahu drénované patologie a ostatních orgánů, je metodou volby využití zobrazovacích možností CT hrudníku. Toto vyšetření nám dá informace o charakteru tekutiny, anatomických vztazích, vzdálenostech, směrech a nutné hloubce zavedení drénu. Polohu drénu je touto metodou možno ihned ověřit. V obtížných lokalitách je metodou volby provedení drenáže přímo na CT pracovišti s ověřením jednotlivých kroků drenáže.

Pokud je při zavedení hrudního drénu podezření na zavedení jeho konce do srdce nebo jiných hojně prokrvených orgánů, je třeba zachovat chladnou hlavu a dodržet všechna pravidla jako při penetraci cizího předmětu do tělesných dutin. Drén zaklemovat, zafixovat, dostupnou zobrazovací metodou zjistit jeho uložení a získat informaci o způsobených průvodních komplikacích.

Dle nálezu pak kontaktovat chirurgické pracoviště, které bude schopno vzniklou komplikaci adekvátně řešit, a domluvit se na dalším postupu.

ZÁVĚR

Poranění srdce při hrudní drenáži je ojedinělou, velmi závažnou iatrogenní komplikací. Základem jejího úspěšného vyřešení je adekvátní rozpoznání místa zavedení konce drénu. V žádném případě nesmí dojít k extrakci drénu. Promptní kontakt chirurgického pracoviště, které je schopno komplikaci adekvátně řešit, a domluva dalšího postupu jsou podmínkou zdárného průběhu.

Drenáž hrudníku je relativně jednoduchý chirurgický zákrok. Provádět by jej měl dostatečně erudovaný lékař nebo lékař pod dohledem erudovaného odborného dozoru v této oblasti. Optimální je před drenáží objektivizovat anatomické poměry v hemitoraxu příslušnou zobrazovací metodou.

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise.

MUDr. Ivo Hanke

Labská Louka 667/17

500 11 Hradec Králové

e-mail: ivo.hanke@fnhk.cz


Zdroje

1. Vodička J, Doležal J, Vejvodová S, et l. Poranění hrudníku a jeho operační léčba u polytraumatizovaných nemocných v pětiletém období. Acta Chir OrthopTraum cech 2016;83:123–6.

2. Kwiatt M, Tarbox A, Seamon MJ, et al. Thoracostomy tubes: A comprehensive review of complications and related topics. Int J Crit Illn Inj Sci 2014;4:143–55.

3. Haron H, Rashid NA, Dimon MZ, et al. Chest tube injury to left ventricle: complication or negligence? Ann Thorac Surg 2010;90:308–9.

4. Abad C, Padron A. Accidental perforation of the left ventricle with a chest drain tube. Tex Heart Inst J 2002;29:143.

5. Asopa S, Iyenger S, Lloyd CT, et al. Accidental perforation of the left ventricle with a Bonanno catheter. J Thorac Cardiovas Surg 2009;137:1023–4.

6. Kerger H, Blaettner T, Froehlich C, et al, Perforation of the left atrium by a chest tube in a patient with cardiomegaly: management of a rare, but life-threatening complication. Resuscitation 2007;74:178–82.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 11

2017 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se