Perzistence foramen ovale patens a riziko paradoxní embolizace žilních bublin u potápěčů – cave pro sklerotizaci varixů pěnovou metodou


Patent foramen ovale and the risk of paradoxical embolization of venous bubbles in divers – cave for foam sclerotization of varicose veins

Introduction:
Foam sclerotization of varicose veins may cause paradoxical embolization through patent foramen ovale (PFO). The aim of our study was to: 1) select an optimal screening method for the detection of PFO; 2) determine the prevalence of PFO in a non-selected population; and 3) test the risk of paradoxical embolization of venous bubbles in patients with PFO.

Materials and methods:
A diver after decompression is a suitable model for determining the risk of paradoxical embolization of venous gas bubbles. 329 Czech divers were screened for PFO. In a pilot study, we compared Transcranial Doppler Sonography (TCD) with Transesophageal Echocardiography (TEE) in 100 patients. TCD alone was used for further screening. In 31 divers with PFO, nitrogen bubbles were detected after simulated dives. Transthoracic Echocardiography (TTE) was used to detect venous bubbles in right-sided heart chambers; TTE and TCD were used to detect arterial bubbles. The right-to-left shunt was rated as non-significant (<20 arterial bubbles) or significant (≥20 arterial bubbles). Different decompression regimens were compared.

Results:
In the pilot study, TCD was compared with the gold standard in PFO detection – TEE. The negative predictive value of TCD was 100%, positive predictive value was 92%. Screening was performed in a total of 329 divers, PFO was detected in 85 (25%), significant R-L shunt in 45 (14%). In simulated dive to 50 m maximum depth, venous nitrogen bubbles were detected in 7/8 (88%) divers. In 6/8 (75%) divers, paradoxical embolization was confirmed – nitrogen bubbles were detected in the systemic circulation.

Conclusion:
PFO prevalence with significant R-L shunt was 14% in the non-selected population of Czech divers. Simulated dives indicate that PFO represents a risk factor for paradoxical embolization of gas bubbles. TCD is a suitable screening method for the detection of PFO and the evaluation of R-L shunt significance. These results are indicative of a possible high risk of paradoxical embolization of gas bubbles and the trombogenic substance in patients with a larger PFO and significant R-L shunt undergoing foam sclerotization of varicose veins.

Key words:
patent foramen ovale – foam sclerotization


Autoři: J. Honěk 1;  T. Honěk 1;  J. Januška 2;  P. Šebesta 3;  Š. Novotný 4;  L. Šefc 5;  J. Fiedler 1;  M. Šrámek 6;  M. Horváth 3;  M. Parobková 7
Působiště autorů: Kardiologická klinika 2. LF UK a FN Motol, přednosta: Prof. MUDr. J. Veselka, CSc. 1;  Kardiocentrum, Nemocnice Třinec Podlesí, a. s., primář: MUDr. M. Branny 2;  Avicena – chirurgie, s. r. o., primář: Doc. MUDr. T. Honěk, CSc. 3;  Hyperbarická komora a poradna pro potápěče, Kladno, primář: MUDr. Š. Novotný 4;  Ústav patologické fyziologie 1. LF UK, přednosta: Prof. MUDr. E. Nečas, DrSc. 5;  Neurologické oddělení, Nemocnice Kladno, primář: MUDr. L. Sobotková 6;  Ústav speciálních služeb MVČR 7
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2012, roč. 91, č. 7, s. 378-380.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Pěnová sklerotizace varixů může způsobit paradoxní embolizaci bublin přes foramen ovale patens (PFO). Cílem naší práce bylo: 1) zvolit vhodnou screeningovou metodu k detekci PFO, 2) v neselektovaném souboru určit prevalenci PFO a 3) ověřit, zda je PFO rizikovým faktorem pro paradoxní embolizaci venózních bublin.

Materiál a metodika:
Pro zkoumání rizika paradoxní embolizace plynových bublin je vhodným modelem potápěč po dekompresi. Provedli jsme screening PFO u 329 potápěčů. V pilotní studii bylo u 100 potápěčů porovnáno vyšetření pomocí transezofageální echokardiografie (TEE) a transkraniální dopplerovské sonografie (TCD). Dále byl screening prováděn jen pomocí TCD. V druhé fázi byl u 31 potápěčů s prokázaným PFO po simulovaných sestupech v barokomoře sledován výskyt venózních bublin v pravostranných srdečních oddílech pomocí transtorakální echokardiografie (TTE) a arteriálních bublin v systémovém oběhu pomocí TTE a TCD. Pravo-levý zkrat byl hodnocen jako malý (do 20 arteriálních bublin) nebo významný (20 a více bublin). Byly porovnány různé dekompresní režimy.

Výsledky:
V pilotní studii bylo u 100 potápěčů srovnáno TCD se zlatým standardem, vyšetřením pomocí TEE. Negativní prediktivní hodnota TCD byla 100 %, pozitivní prediktivní hodnota 92 %. Celkem bylo v rámci screeningu vyšetřeno 329 potápěčů, PFO detekováno v 85 případech (25 %), významný zkrat v 45 případech (14 %). V simulovaném ponoru do 50 m hloubky bylo u 7 z 8 (88 %) potápěčů detekováno významné množství venózních bublin, u 6 z 8 (75 %) byly detekovány bubliny i v systémové cirkulaci, tedy prokázána paradoxní embolizace.

Závěr:
V neselektovaném souboru potápěčů byla prevalence signifikantního PFO 14 %. Simulovaný ponor naznačuje, že PFO je rizikovým faktorem pro paradoxní embolizaci plynových bublin. TCD je vhodná screeningová metoda k detekci a určení významnosti zkratu. Z výsledků lze usuzovat na riziko provádění pěnové sklerotizace u pacientů s větším PFO, především s ohledem na riziko mozkové embolizace bublinek a trombogenní látky.

Klíčová slova:
foramen ovale patens – pěnová sklerotizace

Projekt byl podpořen Nadací ČEZ

ÚVOD

Jednou z možností katetrizačního uzávěru vena saphena magna (VSM) při léčbě varixů dolních končetin je pěnová sklerotizace. Nejčastěji se užívá 1% Polidocanol (2 ml léku a 8 ml CO2) aplikovaný intravenózně pod ultrazvukovou kontrolou. Paradoxní embolizace a její symptomy při perzistenci foramen ovale (PFO) byly opakovaně popsány: od bolestí hlavy, poruch zraku, parestezií a paréz končetin až po poruchu vědomí. Incidence PFO v normální populaci (údaje z pitevních nálezů) je udávána mezi 20 a 30 % [1]. Údaje z klinických souborů vesměs postrádají kontrolní skupinu asymptomatických probandů. V naší práci jsme se zaměřili na screening PFO u potápěčů, dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských sportovních potápěčů. Zdravotní ústav speciálních služeb Ministerstva vnitra ČR zařadil vyšetření PFO jako vstupní vyšetření profesionálních potápěčů, obdobně bylo toto vyšetření doporučováno řadou potápěčských klubů pro účastníky kurzů sportovního potápění. Do této neselektované skupiny nebyli zařazeni potápěči, kteří přicházeli k vyšetření cíleně pro obtíže. V pilotní studii bylo naším cílem zvolit vhodnou neinvazivní screeningovou metodu, porovnali jsme vyšetření transkraniální dopplerovskou sonografií (TCD) se zlatým standardem v diagnostice PFO, semiinvazivní jícnovou echokardiografií (TEE). Další screening byl prováděn pomocí TCD. Součástí výzkumu byla observační studie při simulovaných sestupech v barokomoře s cílem ověřit, zda je PFO rizikovým faktorem pro paradoxní embolizaci u potápěčů s průkazem bublin v žilní krvi po dekompresi – tedy stavu obdobnému pěnové sklerotizaci.

MATERIÁL A METODIKA

Ve skupině 329 potápěčů (všichni podepsali informovaný souhlas) byl sledován výskyt PFO. Z původního souboru 353 potápěčů bylo vyloučeno 24, kteří přišli k vyšetření cíleně pro obtíže – dekompresní nemoc (DCS) nejčastěji s neurologickou a kožní symptomatologií. V pilotní studii bylo nejprve u 100 potápěčů porovnáno neinvazivní vyšetření TCD s klasickým kontrastním echokardiografickým transezofageálním vyšetřením (TEE). Použity byly ultrazvukové přístroje Philips HD10 a GE Vivid i s multipásmovou kardiologickou sondou o frekvenci 3 MHz, s továrním nastavením pro vyšetření srdce dospělého pacienta a pro TCD [2]. U zbylých 229 potápěčů byl nadále k screeningu PFO použit pouze TCD. U vybrané skupiny 31 potápěčů s prokázaným PFO byla v rámci simulovaných sestupů v barokomoře prováděna ultrazvuková detekce venózních a arteriálních bublin.

Do 30 min po vynoření bylo u všech provedeno TTE a TCD. Jednu minutu byl sledován výskyt bublin v pravostranných oddílech v 2D zobrazení z apikální čtyřdutinové projekce. Byl počítán absolutní počet bublin do 20, dále jen jako velký počet (≥ 20). Poté byl jednu minutu sledován výskyt bublin ve výtokovém traktu pravé komory (RVOT) pomocí pulzní dopplerovské ultrasonografie (PW), zobrazeno 2D v krátké ose. Počet bublin z obou měření byl sečten a uvádíme jej jako bubliny ve venózní krvi. Poté byl stejnou sondou sledován pulzní dopplerovskou ultrasonografií výskyt bublin v arteria cerebri media, přístroj nastaven v režimu TCD. Počet bublin kvantifikován v absolutním počtu do 20, dále jako velký počet (≥20). Provedeny 3 simulace s porovnáním 2 dekompresních postupů – Bühlmann 1983 (ponor do 18 m) a US Navy 1996 (ponor do 18 a do 50 m) [3].

VÝSLEDKY

Pilotní studie: U 100 potápěčů proveden screening PFO. Bylo porovnáno vyšetření pomocí TCD se zlatým standardem – vyšetřením kontrastní TEE. Pravo-levý zkrat byl pomocí TCD prokázán v 25 případech (25 %). Při vyšetření TEE nebylo u dvou z těchto případů prokázáno PFO. V 75 (75 %) případech bylo jak TCD, tak TEE vyšetření negativní (bez průkazu zkratu).

TCD bylo pozitivní u všech probandů s TEE průkazem. Senzitivita TCD vyšetření byla 100 %, specificita 97 %, negativní prediktivní hodnota 100 %, pozitivní prediktivní hodnota 92 %.

Screening PFO: Celkem byl pomocí TCD proveden screening PFO u 329 neselektovaných potápěčů. Významný pravo-levý zkrat (20 a více bublin) byl nalezen u 45 potápěčů (14 %). Celkově byl prokázán pravo-levý zkrat (významný i nevýznamný) u 85 potápěčů (25 %).

Simulované ponory: Při sestupu Bühlmann 18 m byly detekovány venózní bubliny u 3 z 14 (21 %) potápěčů, arteriální bubliny nebyly prokázány (0 %). Při sestupu US Navy 18 m venózní bubliny detekovány u 6 z 9 (67 %), arteriální u 2 (22 %). Při sestupu US Navy 50 m detekovány venózní bubliny u 7 z 8 (88 %), arteriální u 6 (75 %). Po sestupech dle Bühlmanna vznikal signifikantně menší počet venózních bublin proti postupu dle US Navy (21 % vs. 76 %, P < 0,01).

Jícnová echokardiografie (Pohled v krátké příčné ose na mezisíňovou přepážku s patrným PFO a průnikem kontrastní látky do levé síně při Valsalvově manévru. Změřena šíře otevření (0,744 cm). LA – levá síň, RA – pravá síň, PFO – foramen ovale patens.)
Fig. 1: Transesophageal echocardiography (Short-axis view of the interatrial septum. Contrast agent penetration through PFO into the left atrium during the Valsalva maneuver. The width of PFO opening was measured (0.744 cm). LA – left atrium, RA – right atrium, PFO – patent foramen ovale.)
Obr. 1. Jícnová echokardiografie (Pohled v krátké příčné ose na mezisíňovou přepážku s patrným PFO a průnikem kontrastní látky do levé síně při Valsalvově manévru. Změřena šíře otevření (0,744 cm). LA – levá síň, RA – pravá síň, PFO – foramen ovale patens.) Fig. 1: Transesophageal echocardiography (Short-axis view of the interatrial septum. Contrast agent penetration through PFO into the left atrium during the Valsalva maneuver. The width of PFO opening was measured (0.744 cm). LA – left atrium, RA – right atrium, PFO – patent foramen ovale.)

DISKUZE

Možnost katetrizačního uzávěru PFO otevřela otázku, zda provádět screening u anomálie tak časté – podle literatury 20–30 % [4]. Obdobně jako dusíkové bubliny u potápěčů může suspenze bublinek s Polidocanolem při paradoxní embolizaci skrze PFO způsobit vznik akutní neurologické symptomatologie. Na rozdíl od kryptogenní mozkové příhody (kde nelze vyloučit jiné příčiny, například nezdokumentovaný paroxysmus fibrilace síní) je kauzalita neurologické symptomatologie po sklerotizaci nebo při dekompresní příhodě potápěčů zřejmá (u 24 potápěčů v naší sestavě s opakovanou neurologickou DCS a prokázaným PFO došlo po katetrizačním uzávěru k eliminaci obtíží) [5].

V naší práci jsme se zaměřili na stanovení prevalence PFO v neselektované populaci a nalezení jednoduché screeningové metody na průkaz PFO a určení velikosti zkratu. Naším cílem bylo dále určit prevalenci klinicky signifikatního PFO v populaci na základě stanovení velikosti P-L zkratu, pomocí zvolené screeningové metody.

Práce ověřuje na středně velkém souboru literárně známý údaj o dokonalé senzitivitě TCD v diagnostice PFO [6]. V naší pilotní studii byla negativní prediktivní hodnota vyšetření pomocí TCD 100 %, senzitivita 100 %. Incidence klinicky relevantního PFO (TCD detekce >20 bublin) byla 14 %. Výskyt PFO v našem souboru (25 %) odráží prevalenci v normální populaci (24 pacientů přicházejících k vyšetření cíleně pro obtíže bylo ze souboru vyloučeno). Simulovanými ponory v barokomoře jsme ověřili riziko paradoxní embolizace dusíkových bublin, v nejhlubším, a tedy nejrizikovějším ponoru došlo u 88 % potápěčů k vzniku bublin a u 75 % i k jejich paradoxní embolizaci.

Screeningové vyšetření PFO pomocí TCD doporučujeme u všech sportovních i profesionálních potápěčů [7]. U pacientů před pěnovou sklerotizací VSM podle dostupných informací rutinně prováděno není. Sklerotizace pěnovou suspenzí trombogenního léku u pacienta s PFO je podle našeho soudu s ohledem na prokázané riziko kontraindikována, i když symptomy nemusejí být vždy přítomny anebo je většina autorů s PFO ani nespojuje [8]. Ultrazvuková kontrola a polohování pacienta nemusí paradoxní embolizaci zabránit. Hodnotit, zda je vhodné vyšetřit PFO před pěnovou sklerotizací, nebo raději použít termální ablaci VSM, je však mimo rámec našeho šetření.

ZÁVĚR

V našem neselektovaném souboru byla prevalence PFO 25 %, prevalence signifikantního PFO 14 %. Simulovaný ponor naznačuje, že PFO je rizikovým faktorem pro paradoxní embolizaci plynových bublin při potápění s přístrojem. Obdobné riziko lze předpokládat při pěnové sklerotizaci varixů. TCD je vhodná screeningová metoda k detekci PFO a určení významnosti zkratu.

MUDr. Jakub Honěk

Na Struze 6

110 00 Praha 1

e-mail: jakub.honek@gmail.com


Zdroje

1. Hagen PT, Scholz DG, Edwards WD. Incidence and size of patent foramen ovale during the first 10 decades of life: an autopsy study of 965 normal hearts. Mayo Clin Proc 1984;59:17–20.

2. Honěk T, Veselka J, Tomek A et al. Foramen ovale patens jako příčina paradoxní embolizace u sportovních potápěčů. Cor Vasa 2006;48:286–288.

3. Honěk J, Januška J, Novotný Š et al. Detekce dusíkových bublin po simulovaném ponoru potápěčů s foramen ovale patens. Kdy doporučit katetrizační uzávěr? Interv Akut Kardiol. 2012;11: 108–111.

4. Torti SR, Billinger M, Schwerzmann M et al. Risk of decompression illness among 230 divers in relation to the presence and size of patent foramen ovale. Eur Heart J 2004;25:1014–1020.

5. Januška J. Paradoxní embolizace – diagnostika a léčba patent foramen ovale. Interv Akut Kardiol 2008;7:24–29.

6. Souteyrand G, Motreff P, Lusson JR et al. Comparison of transthoracic echocardiography using second harmonic imaging, transcranial Doppler and transesophageal echocardiography for the detection of patent foramen ovale in stroke patients. Eur J Echocardiography 2006;7:147–154.

7. Honěk T, Veselka J, Tomek A et al. Paradoxní embolizace při foramen ovale patens u potápěčů: možnosti screeningu. Vnitř Lék 2007;53(2):143–146.

8. Morrison N, Neuhardt DL, Rogers CL, McEown J, Morrison T, Johnson E, Salles-Cunha SX. Incidence of Side Effects Using Carbon Dioxide-Oxygen Foam for Chemical Ablation of Superficial Veins of the Lower Extremity. Eur J Vasc Endovasc Surg 2010;40:407–413.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 7

2012 Číslo 7

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se