Diskuse k chirurgickým kongresům


Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2007, roč. 86, č. 7, s. 389-390.
Kategorie: Diskuze

V uplynulých dnech jsem byl vyzván šéfredaktorem Rozhledů v chirurgii prof. MUDr. Milošem Hájkem DrSc., abych provedl recenzi článku o chirurgických kongresech. Autorem tohoto sdělení předloženého k všeobecné diskusi je prof. MUDr. Karel Novák, DrSc. Článek jsem si přečetl velmi pozorně a domnívám se, že by měl být zveřejněn v celém rozsahu, jak je napsán. Nebudu jej recenzovat, ale napíši svoje představy k tomuto tématu.

V textu se budu vyjadřovat pouze k některým uvedeným souvislostem a jenom některé připomínky povedu směrem k uvedenému článku. Pokusím se o celkový pohled, nepochybně značně subjektivní, ale vyplývající z rozsáhlých diskusí a událostí, ovlivňujících moje uvažování v posledních létech.

Chirurgické kongresy celostátního významu jsou klíčové nejen po stránce odborné, ale jsou významné i společensky. V dobách svého mládí jsem je vnímal jako téměř posvátná shromáždění a k jejich aktérům jsem měl neskonalý obdiv. Vystupovaly na nich mimořádné osobnosti z uplynulých desetiletí mého chirurgického vnímání. Velmi živě si vybavuji pravidelně se opakující významný bratislavský chirurgický kongres Kostlivého den, ale i ostatní podobná shromáždění. Patřily k výjimečně slavnostním událostem. Mezinárodní kontakty byly dříve velmi omezené, proto jsem vždy s velkým nadšením vítal možnosti účastnit se trilaterálních hrudně chirurgických sympozií pořádaných pravidelně hrudními chirurgy z Československa, NDR a Maďarska. K velkým událostem jsem vždy řadil i tradiční krajské semináře a měl jsem štěstí, že na nich často vystupovali naši přední, renomovaní a všeobecně vzdělaní chirurgové. Atmosféra těchto shromáždění byla vždy velice přátelská.

V posledních asi 15 letech jsem tyto události sledoval již jako jeden z aktivních účastníků, nebo přímo jeden z hlavních organizátorů. Svoje dojmy z těchto událostí nevnímám však proti původním až příliš příznivým pocitům, s žádným velkým nadšením. Nemyslím si, že by odborná úroveň byla zásadně jiná, změnil se však přístup všech zúčastněných. Kongresy se nestaly výjimečnou, ale naopak zcela všední událostí s téměř nesledovatelnou frekvencí jejich počtu. Původně krajská shromáždění se změnila na regionální a nadregionální, velmi často s celostátní působností. Často jsou provázeny víc komerčním zájmem, konvenčním koloritem a omezeným, byť silně prezentovaným významem. Bohužel ne vždy s odpovídající odbornou úrovní. Úroveň těchto shromáždění je posuzována hlavně z hlediska doprovázejících programů a méně důležitých událostí. Mohlo by se říci, že jsou z hlediska odborného, komerčního a společenského výrazně dysproporcionální. Kongresů, konferencí a seminářů je tolik, že je nelze obsáhnout ani zaznamenat. S jejich množstvím se významně mění i jejich kvalita. Sdělení se opakují a velmi často nic nového nepřinášejí. Není to jenom náš český problém. Sám jsem vyslechl několik úplně stejných přednášek od velmi renomovaných zahraničních autorů a to na několika místech v zahraničí, naposledy i v České republice. Na našich shromážděních je pravidlem nedodržování určeného času, vymezeného pro každé sdělení. Časový rozvrh se zhroutí během prvních přednášek, stále se pospíchá, neprobíhá téměř žádná diskuse. Z časových důvodů se na správnou míru neuvádějí ani přednášky a vystoupení, s jejichž obsahem nelze vyslovit ani elementární souhlas. Stává se, že přednášející odjede dříve, než se program sjezdu přiblíží k diskusi. Kromě vlastního vystoupení je pro některé účastníky vše ostatní nepodstatné. Poslední nejvýznamnější chirurgické kongresy, včetně kongresů národních, končily s počtem několika posluchačů a velmi často bylo problémem sehnat někoho, kdo by se obětoval a kongres při závěru zhodnotil. Pohled na ojedinělé účastníky v auditoriu byl ve vztahu k jejich trpělivosti sice obdivuhodný, ale z celkové situace téměř žalostný.

Nedomnívám se, že kongresy, zvláště ty nejvýznamnější z posledních roků je možné srovnávat. Každý z nich měl jinou atmosféru, a domnívám se dobrou odbornou i společenskou úroveň. Nevím, který byl nejlepší a který přinesl nejvíce peněz do chirurgické pokladny. Nemyslím si, že to je nejdůležitější. Národní kongresy by měly mít přijatelné náklady a nízké sjezdové poplatky, aby umožnily alespoň pasivní účast každému zájemci z chirurgické obce. Není potřeba na nich vydělávat. Dokonce je zapotřebí je v této rovině velmi podporovat. Do budoucnosti bychom neměli národní kongresy opouštět. Měli bychom pokračovat ve vzácné a velmi dobré spolupráci se slovenskými chirurgy a vztahů s nimi si mimořádně vážit. Národní česko-slovenské kongresy se v poslední době střídají s pravidelností dvou roků. Jsou jednou v České republice, podruhé na Slovensku. Od posledního 4. českého kongresu v roce 2004, byl Slovenský kongres v Nitře v roce 2006, další 5. český chirurgický kongres může být v roce 2008. Nic se tím nepopírá. Příprava kongresů nemusí trvat déle než jeden rok. Doba může být i kratší. Důvody nejsou ani tak v přípravě odborného programu, ale v zajištění sponzorských příspěvků a v účasti firem. Kongresy jsou stále nákladnější a bez peněz to nikdy nešlo a ani nepůjde. Nemusí se jim však podřizovat všechno. Organizace a zajištění musí být již opravdu na profesionální úrovni. Komerční hledisko by však nemělo být nikdy rozhodující.

Do budoucnosti se musíme určitě orientovat na velké a významné kongresy mezinárodní, ať již pořádané v naší republice nebo v okolních státech. Mělo by být samozřejmé, že je navštěvují ve velkém počtu zahraniční účastníci, ale ještě více čeští chirurgové. Spolupráce se zahraničními chirurgy a jejich účast na našich kongresech vyplývá ještě ze stále omezených a obecně nedostatečných osobních kontaktů. Kromě pravidelných velkých kongresů, pořádaných s velkou podporou firem, které odpovídají zájmu jejich prezentace, je účast spíše nahodilá a spontánní. Na mezinárodní úrovni jsme se až na nepočetné a malé výjimky dosud nedokázali prosadit a je to stále velmi obtížné. Budeme-li spolupracovat nejprve na úrovni středoevropské a potom postupně získávat prostor v uznání států celé evropské unie není nyní zásadní. Musíme se o to stále, a značně usilovně snažit. Můžeme i doufat, že připravované a předložené aktivity budou znamenat určitý pokrok.

K. Havlíček


Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 7

2007 Číslo 7

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se