Přední spondylodéza kortikospongiózním alloštěpem při kombinovaném postupu ošetření zlomenin Th-L přechodu páteře


Anterior Spondylodesis Using a Corticospongious Allograft in the Combined Management of Th-L Spinal Fractures

Aim:
The authors introduce a group of patients with thoracolumbar spinal fractures, following their combined management. The aim of this work is to retrospectively assess the allograft bone reconstruction and loss of spinal axis correction rate in the fused segments, following extraction of the posterior instrumentation.

Material:
During the period from 2002 to 2005, the authors managed 71 patients with spinal fractures in Th 11-12 segments, using the combined procedure, excluding anterior fixation, in the Traumatology Clinic of LF MU Brno. The study group included 37 patients, at least 6 months after extraction of the posterior stabilizator. The patient group included 12 females and 25 males, aged between 17 to 62 years. The mean age was 29.7 years.

Methods:
The patients were managed with transpedicular stabilization method as the first step and with anterior monosegmental spondylodesis using coticospongious allografts, excluding futher use of metal implants, as the second step. Assessment of the bone reconstruction and incorporation of the allograft at the anterior spondylodesis site, was based on x-ray and CT examinations.

Loss of correction in the fused segment was assessed based on measurement of GDW angles (Grund-Deckplattenwinkel) on x-rays following extraction of the implant. The findings were compared to those following stabilization. Upon CT examination, bone structure of the implanted allograft and its reconstruction and incorporation between the two vertebrae, was assessed. Furthermore, the concerned bone density was measured.

Results:
Out of our patient group, no loss of correction was detected in five subjects, only. In 32 subjects, the correction loss ranged from 1° up to 34°. The mean was 7.08°. Based on the CT examination, partial resorption of the graft edge occured in all subjects, in 32 subjects the allograft was fragmented , particullarly in its central part, with densities ranging from 122 HU

to 246 HU, the mean of 158 HU. The graft’s outline was partially undetectable in 20 subjects. Outer hypodense zone surrounding

the allograft was detected in all subjects.

Discussion:

Injured discs next to the injured vertebra undergo degeneration and, later on, collaps, which results in the correction loss. Therefore, fusion of the segments is an essential part of stabilization procedures. Either posterolateral fusion, interintraarticular

fusion or anterior intercorporal fusion methods may be applied. The authors concentrate primarily on adequate completion of the anterior fusion, which may prevent a serious secondary complication – posttraumatic kyphosis. However, opinions on management of the anterior segments and anterior spondylodesis, are not uniform. Also, best methods which would result in firm spondylodeses, are currently under discussion.

Conclusion:
The aim of the anterior column therapy is to create anterior spondylodesis firm enough to prevent future onset of a posttraumatic kyphosis. Anterior fusion based on conticospongious allografts without anterior instrumentation may frequently result in kyphotic spinal deformities, due to its partial resorption and fragmentation. Therefore, the authors would not recommend using corticospongious allografts without anterior instrumentation.

Key words:
fusion – allograft – loss of correction – bone healing


Autoři: A. Bilik;  J. Kočiš;  P. Wendsche;  V. Mužík;  L. Paša
Působiště autorů: Klinika traumatologie LF MU v Úrazové nemocnici Brno přednosta: prof. MUDr. P. Wendsche, CSc. ředitel: prof. MUDr. M. Janeček, CSc.
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2006, roč. 85, č. 11, s. 573-580.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Souhrn

Cíl práce:
V práci představujeme soubor pacientů se zlomeninou torakolumbálního přechodu páteře po kombinovaném postupu ošetření. Cílem práce je retrospektivně vyhodnotit kostní přestavbu alloštěpu a ztrátu korekce osy páteře v dézovaném segmentu po extrakci zadní instrumentace.

Materiál:
Za období od roku 2002 do roku 2005 jsme na Klinice traumatologie LF MU v ÚN Brno ošetřili pro zlomeninu páteře v segmentu Th 11-L2 kombinovaným postupem bez použití přední instrumentace již 71 pacientů. Náš sledovaný soubor tvoří 37 pacientů, kteří jsou již minimálně půl roku po extrakci zadního stabilizátoru. V souboru bylo 12 žen a 25 mužů ve věku od 17 do 62 let. V průměru 29,7 let.

Metoda:
Pacienti byli v první době ošetřeni transpedikulární stabilizací a ve druhé době byla provedena přední monosegmentální spondylodéza kortikospongiózním alloštěpem bez použití dalšího kovového implantátu. Kostní přestavba a inkorporace alloštěpu v místě přední spondylodézy byla hodnocena na základě RTG a CT vyšetření. Byla sledována ztráta korekce v dézovaném segmentu pomocí měření GDW úhlů (Grund-Deckplattenwinkel) na RTG snímcích po extrakci implantátu, který se porovnával s GDW úhlem po stabilizaci. Pomocí CT vyšetření jsme dále hodnotili kostní strukturu aplikovaného alloštěpu a jeho přestavbu a inkorporaci mezi dva obratle. Měřila se i kostní denzita v daném místě.

Výsledky:
V našem souboru bylo pouze 5 pacientů bez ztráty korekce. U 32 pacientů byla naměřena ztráta korekce od 1° až po 34°. V průměru 7,08°. Podle CT vyšetření ve všech případech došlo k částečné resorbci okraje štěpu a ve 32 případech k fragmentaci alloštěpu, zejména ve střední části s denzitními hodnotami od 122 HU po 246 HU, v průměru 158 HU. Obrysy štěpu byly místy nezřetelné, a to ve 20 případech. Ve všech případech byla kolem alloštěpu prokázána hypodenzní zóna.

Diskuse:
Poraněné disky v sousedství poraněného obratle podléhají degeneraci a časem dochází k jejich kolapsu a ztrátě korekce. Proto nezbytnou součástí stabilizace je fúze. Lze ji docílit metodou posterolaterální fúze, nebo inter-intrartikulární fúze, nebo metodou přední interkorporální fúze. My klademe značný důraz na řádné provedení přední fúze, která může zabránit vzniku vážné sekundární komplikaci – posttraumatické kyfóze. Ovšem názory na ošetření předního sloupce a provedení přední spondylodézy nejsou jednotné. Polemika pokračuje také při názorech jakým způsobem je vhodnější docílit pevnou spondylodézu.

Závěr:
Cílem ošetření předního sloupce je vytvořit natolik pevnou přední spondylodézu, abychom zabránili vzniku posttraumatické kyfózy. Samostatné použití kortikospongiózních alloštěpů bez přední instrumentace na vytvoření přední dézy vede často ke kyfotické deformitě páteře, a to na podkladě částečné resorpce a jejich fragmentace. Proto používání kortikospongiózního alloštěpu bez přední instrumentace nedoporučujeme.

Klíčová slova:
fúze – allogenní štěp – ztráta korekce – kostní hojení


Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 11

2006 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se