K článku východočeských posudkových lékařů


Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 15, 2012, č. 3-4, s. 123-124
Kategorie: Diskuze

Chtěl bych navázat na diskusní příspěvek východočeských posudkových lékařů MUDr. M. Fajmanová et al. Jistě velmi dobře vystihují smutný obraz našeho současného posudkového lékařství. Ale jsou drobnosti, které by mohly posudkářům pomoci.

Rád bych upozornil na to, že sledování kvality posudkové práce by již nemělo být problémem. Současný program, jehož základy byly převzaty z posudkové služby Úřadu práce, totiž vede dobrou statistiku o rozhodování u jednotlivých posudkových lékařů.

Na Úřadu práce jsme měli tyto statistiky přístupné a mohli jsme průběžně sledovat úroveň svoji práce i své sousedy. Každý byl varován, když začal ujíždět.

Na České správě řadoví lékaři nemají k těmto statistikám přístup, což je zcela nepochopitelné. Mnozí posudkoví lékaři o této statistice vůbec nevědí a domnívají se, že jejich práce je prakticky nekontrolovatelná, na občasné recenze stačí vybrat vhodné případy. Otevřené informace sledování kvality by přispěly k uklidnění poctivých posudkářů a varování těch druhých.

Cenné údaje publikovala podle podkladů ČSSZ dr. Zvoníková – tabulka 1.

Tab. 1. Procentuální podíl jednotlivých stupňů invalidity (zjišťovací i KLP)
Procentuální podíl jednotlivých stupňů invalidity (zjišťovací i KLP)

Vysoký podíl invalidit neuznaných i prvního stupně ukazuje, že většina posudkových lékařů pracuje poctivě. Na druhé straně zjištěná data nejsou v souhlasu s lékařskou logikou, podle které je nejvíce lehkých případů a nejméně těžkých případů. Pokud tedy je podíl třetího stupně invalidity vyšší než u druhého stupně, vyžaduje to sledování a nátlak na ty posudkáře, kteří jsou příliš štědří. Rozhodně by to dalo přesnější přehled než občasné recenze.

V současné době jsme svědky opakovaných útoků proti posudkovým lékařům v tisku či v televizi jen proto, že klientovi byly odebrány dosavadní nepřiměřené dávky. Větší sjednocení posudků by přispělo ke zklidnění nálad mezi posuzovanými.

Velmi podnětný je návrh moravských kolegů na zvýšení odměny za zpracování většího počtu posudků. Jistě by to pomohlo zejména mladým a dosud výkonným kolegům, možná by to přivedlo i nové posudkové lékaře. I zde by ovšem byla nutná důsledná kontrola kvality. Pohled na procento přiznaných invalidit III. stupně by i bez recenzí pomohl určit komu odměnu a komu říci: práce kvapná… Kritériem by byl samozřejmě celostátní průměr publikovaný dr. Zvoníkovou, s jistou tolerancí by podíl invalidit III. stupně neměl překročit 40 %.

Chtěl bych ještě upozornit na další závažný problém, který nepříznivě ovlivňuje rozhodování posudkových lékařů a přispívá k vyplácení neoprávněných sociálních dávek.

Jsou to neustále se zhoršující zprávy praktických lékařů. Mladší praktičtí lékaři se často diví, že posudkový lékař je vázán vyhláškami, neznají ani institut dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudkový lékař tak často nemá dostatečné podklady, aby mohl korigovat nepřiměřené požadavky klientů. A dožadování doplňků téměř ke každé druhé zprávě je při současném pracovním zatížení jen iluze.

Jako hlavní příčinu vidím ztrátu zpětné vazby s praktickými lékaři. Bohužel, v posudkových problémech neznalý právník kdysi rozhodl, že se nebudou praktickým lékařům posílat posudkové protokoly.

Navrhuji, aby pro zlepšení spolupráce s praktickými lékaři byla zavedena 2 opatření:

  1. Obnovení zasílání posudků i s lékařským hodnocením, zvláště u nepojistných systémů. To by zlepšilo kontakt se vstřícnými praktickými lékaři.
  2. Pro nespolupracující praktické lékaře zavedení snížené úhrady za neúplné zprávy. Myslím, že by to mělo výchovný účinek.

Jsem si vědom, že část těch druhých bude kverulovat, že nebudou zprávy psát. Na to je jednoduchá odpověď: „Neříkejte to mně, řekněte to svým pacientům.“ Všichni couvli, protože boj o pacienta trvá.

Posudkové lékařství je v problémech. Myslím si, že je potřeba využít každé možnosti ke zlepšení pracovní situace posudkových lékařů.

MUDr. Václav Škramovský, CSc.

posudkový lékař LPS Praha 10


Zdroje

1. Najmanová, M., Kaltofenová, D., Mervart, I., Metlický, I., Neuman, J., Novák, B. Cesta posudkového lékařství na Chodov a zpět. Reviz. posud. Lék., 2011, 14, č. 3, s. 114–117.

2. Zvoníková, A. Posuzování invalidity a invalidizace v roce 2009 a 2010. Reviz. posud. Lék., 2011, 14, č. 2, s. 51–53.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 3-4

2012 Číslo 3-4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se