#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Audiatur et altera pars


Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 12, 2009, č. 4, s. 94
Kategorie: Dopisy čtenářů

(Reakce na přednášku MUDr. Aleny Zvoníkové „Quo vadis, LPS“ na Vědecko-pracovních dnech Společnosti posudkového lékařství ČLS JEP v Litomyšli dne 17. 9. 2009)

Jako jedna z nemalého počtu jsem se zúčastnila uvedené vzdělávací akce a touto cestou se ohrazuji proti obsahu předmětné přednášky, který se většiny z nás hrubě dotkl. Je škoda, že nám nebylo umožněno na přednesené teze reagovat ihned, a to s odkazem na nedostatek času pro diskusi. Osobně jsem byla zaskočena tvrdým vyzněním slov, hodnotících naši práci v uplynulých letech (včetně práce těch, kteří již mezi námi z nejrůznějších důvodů nejsou), dále tím, že jsme byli všichni en bloc vrženi do jednoho pytle, jakožto osoby nekompetentní, nevzdělané, po vzdělávání netoužící, laxní, vykonávající posudkovou činnost převážně jako přivýdělek k důchodu…

A tak se ptám, je-li skutečně po personální stránce lékařská posudková služba na první instanci takto vybavena, KDO to tedy byl, kdo za rok 2008 vypracoval 180 000 posudků na OSSZ a 307 000 posudků na úřadech práce?

Ze slov, která dopadala bez možnosti odezvy na naše hlavy, souhlasím s jedinou výtkou – týkající se izolovanosti mezi lékaři první a druhé instance. Opět není vinou posudkových lékařů „ve výkonu posudkové činnosti“, že chybí kontakty mezi oběma složkami. Bylo by proto jistě užitečné, aby naši řídicí pracovníci zorganizovali v jednotlivých regionech pravidelné společné semináře (třeba formou pozvání lékařů PK MPSV k účasti na pravidelných seminářích organizovaných ČSSZ). Ty by mohly sloužit k výměně informací a otevřeným diskusím nejen o posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů, ale i k platným právním normám, kterými jsme při lékařské posudkové činnosti vázáni.

Ke vzdělávání mám rovněž jednu aktuální připomínku, týkající se výběru k účasti na vzdělávacích akcích se zamítnutím žádosti „neperspektivním osobám“. Takovou praxi považuji za diskriminaci věkem, řečeno jazykem zákoníku práce, a vzhledem k věkovému průměru lékařů OSSZ (a nejen jich) a při drastické redukci katedry posudkového lékařství IPVZ na dvě fyzické osoby, dokonce za LPS – destruktivní postup. Opět se „šetří“ na nesprávném místě. A jak konstatovali naši předkové – za málo peněz málo muziky, tomu se říká používat „selský rozum“.

Padla rovněž zmínka o tom, kolik z nás listovalo v „Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví“. Přiznám se, že po absolvování pracovního semináře pro LPS dne 9. 9. 2008 (informaci o této vzdělávací akci jsem podala v časopisu Revizní a posudkové lékařství“ číslo 1/2009) jsem navrhla jako členka vedení Úřadu práce Praha-západ na poradě, aby byla tato publikace zakoupena pro LPS ÚP i pro zprostředkovatelky, zabývající se zaměstnáváním osob zdravotně postižených, což se i stalo. Po jejím prostudování jsme shodně konstatovali, že nám při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, popř. vhodného zaměstnání, pranic nepomůže. S touto klasifikací totiž má pracovat ergoterapeutický a konziliární team z rezortu zdravotnictví a vypracovat závěrečnou zprávu, která by byla využitelná pro rehabilitaci, pracovní zařazení, školství a sociální služby. Tedy nic pro posudkového lékaře, který je navíc vázán pevně stanovenými právními předpisy, které se o onu klasifikaci vůbec neopírají.

Bylo by patrně přínosné, aby nejen autorka přednášky, ale i další vedoucí a metodičtí pracovníci se v rámci rozšíření vlastních představ o fungování lékařské posudkové služby přišli mezi nás na první instanci podívat a v praxi nám ukázali, jak dojít k jimi vytčeným cílům. Rádi je mezi sebou uvítáme, věnujeme jim svoji pozornost a necháme se jejich příkladem inspirovat. V rezortu zdravotnictví, ze kterého jsme ostatně všichni vzešli, je střídavá praxe lékařů na různých odděleních standardním postupem při získávání a obnovování nezbytných profesních dovedností.

A až budeme všichni disponovat stejnými bezprostředními zkušenostmi, pak si budeme nejen moci položit otázku: „Kam kráčíš, lékařská posudková službo?“, ale možná i na ni nalézt adekvátní odpověď.

V Praze dne 21. 9. 2009

MUDr. Eva Sixtová

posudková lékařka PSSZ pro Prahu 3,

bývalá kmenová lékařka LPS

Úřadu práce Praha-západ


Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 4

2009 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#