Zdravotní gramotnost romské minority v České republice


Health literacy of the Romany minority in the Czech Republic

Aim:

The goal of the study was to assess the health and the use of healthcare in association with health literacy in the Romany minority living in the Czech Republic.

Method:

The quantitative study was performed using the brief form of the HLS-EU-Q16 questionnaire used for the identification of the population’s health literacy. The sample consisted of 300 Romany subjects.

Results:

The results show that inadequate or marginal health literacy prevails in the Romany population. Most of the respondents suffer from one or multiple chronic diseases. A significant correlation was proven between health literacy and health of the Romany – the worse the health the lower health literacy. No correlations between health literacy and sex or age were proven. On the other hand, the correlation between health literacy and the fact whether the respondent can afford the visit to the doctor proved to be statistically significant.

Conclusion:

The study results confirmed the conclusions of a number of international studies, which draw the attention to very low health literacy associated with poor health of the Romany population. Prevention and a healthy lifestyle need to be focused on, as well as the Romany’s ability to understand the healthcare system.

Keywords:

the Romany minority – health literacy – health – prevention – healthcare


Autoři: L. Rolantová 1;  A. Kajanová 2;  J. Maňhalová 1
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Ředitelka: doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph. D. 1;  Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta Ústav sociálních a sociálněpedagogických věd, Ředitelka: doc. PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2019; 99(1): 33-36
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:

Cílem šetření bylo zhodnotit zdravotní stav a využívání zdravotní péče v souvislosti se zdravotní gramotností u romské populace v České republice.

Metodika:

Kvantitativní výzkumné šetření bylo realizováno za pomoci krátké formy standardizovaného dotazníku HLS-EU-Q16, určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Výzkum byl realizován na výběrovém vzorku 300 Romů.

Výsledky:

Výsledky ukazují, že mezi Romy převládá nedostatečná nebo problematická zdravotní gramotnost. Většina respondentů trpí jedním a více chronickým onemocněním. Byla také prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a zdravotním stavem Romů. Čím horší je zdravotní stav, tím nižší je jejich zdravotní gramotnost. Nebylo prokázáno spojení zdravotní gramotnosti s pohlavím nebo věkem. Naopak souvislost mezi zdravotní gramotností a skutečností, zda si respondent může dovolit návštěvu lékaře, se ukázal jako statisticky významný.

Závěr:

Výsledky naší studie potvrdily závěry z celé řady mezinárodních studií, které poukazují na velmi nízkou zdravotní gramotnost, a s tím související špatný zdravotní stav u romské populace. Je důležité zaměřit se na zajištění dostupnosti informací pro všechny skupiny Romů. Důležité je také zvýšit zájem o prevenci a zdravý způsob života a zvýšit schopnost Romů orientovat se v systému zdravotní péče.

Klíčová slova:

romská minorita – zdravotní gramotnost – zdraví – prevence – zdravotní péče

ÚVOD

Zdravotní gramotnost je výrazným činitelem, který se podílí na kvalitě zdraví (19). Jak uvádí Holčík (3), podpora zdraví a prevence nemocí během celého života jedince zahrnuje širokou oblast a různé aktivity, které přispívají ke zlepšení zdraví populace v dané zemi. Tradiční oblasti, které přispívají ke zvyšování kvality zdraví, jsou ochrana a podpora veřejného zdraví a zdravotní výchova. Zdravotní gramotnost má být zlepšována napříč celou populací s respektem k etnickým, kulturním a socioekonomickým odlišnostem (3). Tyto odlišnosti mohou být důvodem snížené zdravotní gramotnosti, a tím se stát nerovností ve zdraví (5).

Romové představují nejpočetněji zastoupenou etnickou minoritu v České republice, která má z velké části velmi znevýhodněnou společenskou a zdravotní pozici (10). Jak ukazují některé studie, zdravotní stav Romů je horší než u většinové populace (20). I přesto, že studie týkající se problematiky zdraví Romů jsou vzácné, můžeme nalézt několik studií, které uvádějí vyšší míru úmrtnosti dětí a kratší střední délku života mezi Romy a majoritní společností (15). Obecně platí, že romští muži a ženy se dožívají o 10–15 let méně než ostatní jejich spoluobčané ze stejného regionu (15). Dále můžeme sledovat vyšší výskyt různých onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, obezita, hyperlipidemie a diabetes mellitus (15).

Na zhoršeném zdravotním stavu Romů se odráží socioekonomické životní podmínky, nesprávný životní styl, špatné životní, pracovní, kulturní nebo environmentální podmínky (2). Zdravotní stav bohužel ovlivňuje u romské minority také řada přidružených problémů souvisejících se životem v sociálně vyloučených lokalitách, jako je např. nízká kvalita bydlení, nedostatečná infrastruktura, špatná kvalita a přeplněnost bytů, společné koupelny a toalety (13).

Obecně špatný zdravotní stav Romů ovlivňuje v neposlední řadě nedostatečné povědomí o významu prevence v oblasti zdraví. Zdraví je chápáno pouze jako nepřítomnost nemoci (1). Nedostatečné vnímání vlastního zdraví, může být spojeno s nedostatečnou účastí romských komunit v preventivních aktivitách v oblasti zdraví (16).

Nízká zdravotní gramotnost nemá jen souvislost s nevyužíváním preventivních prostředků, ale také jak pacient rozumí lékařským instrukcím ohledně léčby (4). Holčík (4) uvedl, že lidé s nízkou zdravotní gramotností nejsou schopni pochopit ústní i písemné informace od zdravotníků, dodržovat terapeutický režim nebo respektovat principy zdravého životního stylu.

SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA

Jeden z dílčích cílů našeho výzkumného šetření byl zaměřen na zdravotní stav Romů a využívání zdravotní péče v souvislosti se zdravotní gramotností. Kvantitativní výzkumné šetření bylo realizováno za pomoci krátké formy standardizovaného dotazníku HLS-EU-Q16 items, určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Dotazník, jenž obsahuje 16 položek, je prezentován pomocí Rasch-škály (one-dimenzional Rasch-scale), pomocí které byl proveden výpočet na základě určení jedné hodnoty stupnice zdravotní gramotnosti pro každou osobu. Na základě zmíněných 16 položek je počítán souhrnný index zdravotní gramotnosti, tzv. HL score. Tento index je vyhodnocen na základě prostého součtu hodnot označených možností na uvedené škále. V rámci zmíněné analýzy je možnostem odpovědí „velmi snadné“ a „docela snadné“ přiřazena hodnota 1, zbývajícím možnostem „docela těžké“ a „velmi těžké“ hodnota 0. Výsledný zisk 0 až 8 bodů je vyhodnocen jako neadekvátní zdravotní gramotnost, zisk 9 až 12 bodů jako problematická a zisk 13 až 16 jako dostatečná zdravotní gramotnost. Standardizovaný dotazník zdravotní gramotnosti byl doplněný o několik vlastních otázek zaměřených na sociodemografické údaje a možnosti návštěv lékaře a užívání léků.

Do kvantitativního výzkumu bylo celkem zahrnuto 300 respondentů v poměru 150 mužů a 150 žen. Respondenti byli nejvíce zastoupeni ve věkové kategorii 18–30 let (27 %). Nejstaršímu respondentovi bylo 79 let. Nedokončené základní vzdělání mělo 20 % respondentů, 42 % mělo základní vzdělání, 18 % bylo vyučeno nebo mělo středoškolské vzdělání bez maturity, 4 % mělo středoškolské vzdělání s maturitou, 2 % mělo vyšší odborné vzdělání a jeden respondent (0,3 %) měl vysokoškolské vzdělání. Vlastní sběr dat byl uskutečněn formou standardizovaného rozhovoru, v rámci kterého byl zmíněný standardizovaný dotazník využit jako záznamový arch. Sběr dat byl realizován formou terénního výzkumu v domácnostech respondentů, konkrétně v městě Písku, Táboře, Volarech a v Českých Budějovicích v období leden až březen 2017.

V rámci statistické analýzy dat byl nejprve proveden přepis vyplněných dotazníků do předem připravené matice v programu SASD (Statistická analýza sociálních dat). Následně byl realizován první stupeň třídění dat, v rámci kterého byly uskutečněny výpočty absolutních a relativních četností a dalších veličin popisné statistiky, jako stanovení středních hodnot a míry variability. V další části analýzy byl vyhodnocen index zdravotní gramotnosti každého respondenta. Z této analýzy byly vyřazeny dotazníky, v rámci kterých respondenti neodpověděli na všechny otázky. V poslední fázi analýzy dat byl index zdravotní gramotnosti testován ve vztahu k dalším ukazatelům, jako jsou vzdělání, schopnost platit za léky, návštěvy lékaře, společenské postavení, zdravotní stav, hospitalizace během posledních 12 měsíců, kouření a pohybové aktivity. Pro zmíněné testování byly využity χ2-test a test nezávislosti.

VÝSLEDKY

Po výpočtu indexu zdravotní gramotnosti lze konstatovat, že nedostatečná zdravotní gramotnost byla zjištěna u 31,1 % dotázaných, problematická zdravotní gramotnost u 31,1 % dotázaných a dostatečná zdravotní gramotnost u 37,8 % občanů romské minority (tab. 1).

Tab. 1. Zdravotní gramotnost (HL)
Zdravotní gramotnost (HL)

Jedna z otázek v dotazníku se respondentů dotazovala na jejich zdravotní stav. Z celkového počtu respondentů (n = 300) 15,7 % považuje svůj zdravotní stav za velmi dobrý, 26,3 % za dobrý a 26 % za uspokojivý. Dále však 19,7 % Romů pokládá svůj zdravotní stav za špatný a 10 % respondentů dokonce za velmi špatný (tab. 2).

Tab. 2. Zdravotní stav
Zdravotní stav

Další otázka byla zaměřena na možnost respondentů navštívit lékaře. Jak vyplynulo z výsledků, pro 19 % Romů je to velmi snadné a téměř polovina (49,3 %) respondentů uvedla, že je to vcelku snadné. Pro 14 % občanů romské minority je však návštěva lékaře docela obtížná, pro 9 % dokonce velmi obtížná (tab. 3). Nejčastějším důvodem obtížné návštěvy lékaře uvedlo 39,7 % respondentů čas. Dalším důvodem je cena za dopravu, kterou zmínilo 26,5 % dotázaných a dopravní situace, kterou zvolilo 11,8 % Romů. Pro 2,9 % respondentů je důvodem obtížné návštěvy lékaře chybějící zdravotní pojištění.

Tab. 3. Možnosti navštívit lékaře
Možnosti navštívit lékaře

Co se týče schopnosti Romů platit za léky, které potřebují k uchování zdraví, 19,7 % z dotázaných uvedlo, že je to pro ně velmi snadné léky uhradit, pro 35 % respondentů je to pak vcelku snadné. Naopak pro 15 % z oslovených je platba za léky docela obtížná a pro 23,7 % dokonce velmi obtížná, 10,3 % Romů u této otázky zvolila odpověď – nevím.

Co se týče souvislosti zdravotní gramotnosti s pohlavím, nebyla prokázána významná souvislost (χ2 = 0,981; p = 0, 612). Zdravotní gramotnost mužů a žen se tedy statisticky významně neliší. Jinak tomu nebylo ani u statistické souvislosti mezi zdravotní gramotností a věkem ve výběrovém souboru (χ2 = 10, 461; p = 0,234). Zdravotní gramotnost jednotlivých věkových skupin se u Romů statisticky významně neliší.

Po otestování souvislosti mezi zdravotní gramotností a skutečností, zda si respondent může dovolit navštívit lékaře, byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a návštěvou lékaře. Platí tedy, že pro Romy s neadekvátní zdravotní gramotností je významně obtížnější navštívit lékaře (χ2 = 24, 752; p < 0,001).

Souvislost mezi zdravotní gramotností Romů a jejich schopností platiti za léky, pokud je respondent potřebuje k uchování zdraví, se rovněž ukázala statisticky významná (χ2 = 28, 820; p < 0,001). Platí tedy, že neadekvátní zdravotní gramotnost mají ve významně větší míře ti Romové, pro které je obtížné nebo velmi obtížně platit za léky, které potřebují k uchování zdraví.

DISKUZE

V posledních letech se zdravotní gramotnost stává stále více diskutovaným tématem (11). Na její úrovni velmi záleží, a to hlavně z důvodu, že z vyšší úrovně zdravotní gramotnosti v populačních skupinách profitují celé společnosti (9). Osborne (11) se přiklání k názoru, že na zdravotní gramotnosti záleží hlavně z toho důvodu, že v dnešní uspěchané době nemá zdravotnický personál na pacienty tolik času, a očekává se, že se pacienti budou aktivně vzdělávat a správně provádět řadu úkolů, které se zdravím souvisejí. Holčík (3) dále uvádí, že zdravotní gramotnost je jedním z důležitých předpokladů k cestě ke zdraví a také nespornou ekonomickou prioritou, neboť jak dodává Kučera (9), omezená zdravotní gramotnost je spojena s vysokými nákla dy zdravotnického systému.

Úroveň zdravotní gramotnosti v ČR není příliš uspokojivá (9). Tuto skutečnost potvrzují i výsledky naší studie. Celkem 62,2 % respondentů má nedostatečnou nebo problematickou zdravotní gramotnost. U romské minority je to přisuzováno, dle Šlechtové a Bürgerové (16), zejména jejich odlišnému žebříčku hodnot, kde se zdraví nenachází na první příčce. Proto mu dle Příručky pro jednání s romskou minoritou (1) nevěnují pozornost a péči. To souvisí také s tím, že Romové vyhledávají méně lékařskou pomoc (8). Ivanová et al. (6) to přisuzují i jejich nedůvěřivosti ke zdravotnímu personálu. Jelikož zdraví není jejich prioritou, není tomu jinak ani u prevence (7). Prevence může být jedním z nástrojů zlepšení zdravotní gramotnosti. Zvýšenou pozornost je důležité také věnovat primární i sekundární prevenci, zejména pak očkování a životosprávě dětí. Preventivní prohlídky jsou vhodné k procesu edukace s dostatečným vysvětlením nemoci, zásad léčby či zdravotně výchovné intervenci k podpoře zdraví (12).

Jak uvádí Kučera (9), zdravotní gramotnost ovlivňuje schopnost navštěvovat lékaře. Výsledky naší studie ukazují, že pro 14 % respondentů je to těžké a 9 % to považuje za velmi obtížné. Jako příčinu respondenti uváděli cenu za dopravu a dopravní situaci. Dostupnost zdravotních služeb je zmíněna v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (18). Dostupnost zdravotní péče je jedním z důležitých cílů zdravotní politiky. Je nezbytné zajistit lidem ekonomickou dostupnost zdravotní péče, aby si mohli finančně dovolit navštívit lékaře. Dostupnost zdravotní péče ze sociálního hlediska je u nás dlouhodobě neřešena. Zdravotní pojišťovny sice musejí přijmout každého pojištěnce, který se k nim přihlásí, ale výslovný zákaz diskriminace v oblasti veřejného zdravotního pojištění absentuje, stejně jako v oblasti poskytování zdravotní péče samotné. Růžička (14) zmiňuje i skutečnost, že lidé žijící ve vyloučených lokalitách se špatnou dostupností veřejné dopravy budou velmi obtížně cestovat k lékaři.

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má každý povinnost být pojištěn. Proto bylo pro nás nečekaným zjištěním, že 2,9 % respondentů nemá zdravotní pojištění. Domníváme se však, že tato informace plyne ze všeobecné nevědomosti, která je odrazem nízké zdravotní gramotnosti.

U majority se nedostatečná zdravotní gramotnost projevuje nejhůře ve sféře podpory zdraví, kam spadají například informace o zdravém životním stylu a posilování vlastního zdraví. Za nedostatečnou zdravotní gramotnost je především zodpovědný nedostatek informací. Češi nemají dostatečný přehled o zdravotní péči a chybí jim i znalost nabídky zdravotních pojišťoven (19). Je dokázáno, že u majoritní společnosti zdravotní gramotnost klesá s věkem, roste s výší vzdělání a omezuje i schopnost platit za léky (17).

Studie přinesla mnoho výsledků, které si svou důležitostí zaslouží velkou pozornost. Opatření pro zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti u Romů mohou být efektivní pouze tehdy, budou-li součástí celkové koncepce řešení problematiky této skupiny populace. Je důležité zaměřit se především na zajištění dostupnosti informací pro všechny skupiny Romů, zřizování informačních center v romských lokalitách a tam, kde je to potřebné posílit terénní sociálně zdravotní služby přímo v domácím prostředí Romů. Důležité je také zvýšit zájem o prevenci a zdravý způsob života a zvýšit schopnost Romů orientovat se v systému zdravotní péče a ve zdravotním pojištění. Studie ukazují, že porozumění a orientace v principech a zásadách sociálně zdravotních konceptů je mnohdy nedostatečné i v majoritní společnosti. Můžeme tedy předpokládat, že v případě romské populace bude situace ještě horší.

Předkládaný příspěvek prezentuje dílčí výsledky projektu RVO ZSF JU Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje (SDZ2016).

Projekt RVO ZSF JU: Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje (SDZ2016). Projekt byl schválen etickou komisí.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Mgr. Lucie Rolantová, Ph.D.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

U Výstaviště 26, 370 05 České Budějovice

e-mail: rolantova@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. Vivian C, Dundes L. The crossroads of culture and health among the Roma (Gypsies). J Nurs Scholarsh 2004; 36(1): 86–91.

2. Gecková MA, Babinská I, Bobáková D, et al. Socioeconomic characteristics of the population living in Roma settlements and their association with health and health-related behaviour. Cent Eur J Public Health 2014; 22(Suppl): S57–64.

3. Holčík J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: K teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita 2010.

4. Holčík J. Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví: K teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: MSD 2009.

5. WHO. Interim Second Report on Social Determinants of Health and the Health Divide in the WHO – European Region [online] 2011. Dostupné z: http://www.euro.who.int/_data/assets/pdf_file/0010/148375/id5E_2ndRepSocialDet-jh.pdf [cit. 2018-12-09].

6. Ivanová K, Špidurová L., Kutnohorská J. Multikulturní ošetřovatelství I. Praha: Grada Publishing 2005.

7. Kašparová I. Význam nemoci, dožívání a smrti pro současný život Romů: sociálně-antropologická perspektiva. Urol pro praxi 2015; 16(2): 88–90.

8. Klíčová K. Životní podmínky Romů v České republice v mezinárodním srovnání v kontextu rizik etnického významu. In: Sirovátka T. Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin. Brno: Masarykova univerzita 2004.

9. Kučera Z. Zdravotní gramotnost české populace: Výsledky reprezentativního šetření [online]. Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/Efektivni_strategie_podpory_zdravi_18062015/Zdravotni_gramotnost_ceske_populace_Vysledky_reprezentativniho_setreni.pdf [cit. 2018-12-09].

10. Marcincin A, Marcincinova L. The cost of non-inclusion: the key to integration respect for diversity. Bratislava: Open Society Foundation 2009.

11. Osborne H. Health literacy from A to Z: Practical ways to communicate your health message. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning 2013.

12. Příručka pro jednání s romskou komunitou v oblasti zdravotních služeb. Madrid: Fundación Secretariado Gitano 2007 [online]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/health/ph_projects/2004/action3/docs/2004_3_01_manuals_cs.pdf [cit. 2018-12-09].

13. Ptáček R, Bartůněk P, a kol. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada Publishing 2011.

14. Růžička M. Časoprostorové a infrastrukturní aspekty procesu sociální exkluze. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 2011; 47(2): 273–295.

15. Sepkowitz KA. Health of the world’s Roma population. Lancet 2006; 367(9524): 1707–1708.

16. Šlechtová D, Bürgerová O. Specifika romského etnika ve vztahu k poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče. Kontakt 2009; 1: 187–192.

17. Yamashita T, Kunkel SR. An international comparison of the association among literacy, education, and health across the United States, Canada, Switzerland, Italy, Norway and Bermuda: implications for health disparities. J Health Commun 2015; 20(4): 406–415.

18. Parlament České republiky. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-48 [cit. 2018-12-09].

19. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí [online]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html [cit. 2018-12-09].

20. Zeman CL, Depken DE, Senchina DS. Roma health issues: a review of the literature and discussion. Ethnic Health 2003; 8(3): 223–250.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2019 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se