Zdravotní gramotnost a potřeba komunitních center zdraví


Health literacy and the need for community health centres

Introduction:
The paper presents the results of quantitative research, which looked at the level of health literacy in relation to health status, long-term illness, physical activity, visits to the doctor and hospitalization.

Methods:
The data obtained by the HSLQ-EU standardized questionnaire – a total of 251 adults aged 18–70 years old in the Czech Republic, were processed by the SPSS and SASD program, Chi quadrat by the Good Test and the Independence Test.

Results:
Half of people in the sample show only sufficient health literacy. We have found that the lower the health literacy of people, the worse their health, their physical activity is reduced, i.e. they have not practiced or practiced recently. They are also more often hospitalized. We have also found that the number of visits to a doctor does not significantly influence health literacy. We have not demonstrated the link between health literacy by smoking and alcohol use.

Conclusion:
The level of health literacy of the population has an important role to play in the prevention and maintenance of health, thus directly affecting the amount of financial costs of treatment and the complications of the illnesses and subsequent hospitalization..

Keywords:
health literacy – health – illness – physician – hospitalization – activity


Autoři: D. Filausová ;  M. Trešlová
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ;  Rektor: doc. Tomáš Machula, Th. D., Ph. D. ;  Zdravotně sociální fakulta ;  Děkanka: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D. ;  Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče ;  Ředitelka: doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2018; 98(3): 127-130
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Úvod:
Příspěvek předkládá výsledky kvantitativního výzkumu, který sledoval míru zdravotní gramotnosti ve vztahu ke zdravotnímu stavu oslovených, dlouhodobému onemocnění, fyzické aktivitě, návštěv u lékaře a k hospitalizaci.

Metodika:
Data získaná standardizovaným dotazníkem HSLQ-EU-16 souborem 251 dospělých osob ve věkovém rozmezí 18–70 let v České republice byla zpracována programem SPSS a SASD, chí kvadrát testem dobré shody a testem nezávislosti.

Výsledky:
Polovina osob sledovaného vzorku vykazuje jen dostatečnou zdravotní gramotnost. Zjistili jsme, že čím je menší zdravotní gramotnost osob, tím je horší jejich zdravotní stav, dochází ke snížení jejich fyzické aktivity, tzn., že v poslední době necvičili nebo nemohli cvičit. Dále jsou také častěji hospitalizováni. Dále jsme zjistili, že zdravotní gramotnost není ve významné míře ovlivňována počtem návštěv u lékaře. Neprokázali jsme souvislost mezi zdravotní gramotností kouřením a požíváním alkoholu.

Závěr:
Míra zdravotní gramotnost obyvatel vykazuje významnou roli v prevenci a udržení zdraví a tím přímo ovlivňuje výši finančních nákladů na léčbu a komplikace vzniklých onemocnění a následnou hospitalizaci.

Klíčová slova:
zdravotní gramotnost – zdraví – nemoc – lékař – hospitalizace – aktivita

ÚVOD

Jednou z důležitých determinant zdraví je zdravotní gramotnost (7). Ta je definována jako míra, do které jsou jedinci schopni získat (dosáhnout), zpracovat a pochopit základní informace o zdraví a službách, které potřebují, aby mohli činit náležitá rozhodnutí o zdraví a efektivně fungovat v prostředí zdravotní péče (14). Sørensen et al. (16) popisují zdravotní gramotnost jako schopnost získat, zhodnotit a použít informace související se zdravím k zachování dobrého zdraví a provádět adekvátní rozhodnutí o zdraví. V rámci systému zdravotní péče se předpokládá i požaduje, aby byl každý občan zodpovědný za vlastní zdraví (8). Zdravotní péče se podílí na zdraví maximálně 20 % (10). Aby mohl občan být zodpovědný za své zdraví, musí mít náležité informace a znalosti o prevenci a udržení zdraví, tzn. být gramotný ve sféře zdraví a zvládat udělat rozhodnutí v této oblasti. Zdravotní gramotnost člověku umožňuje jednat na základě informací o zdraví a využívat tyto informace ke zlepšování zdraví (6). Obsahem zdravotní gramotnosti je nejen znalost o systému péče, tedy kde je péče poskytována, kdo ji poskytuje a jakou péči či služby může občan požadovat, ale také a to především co konkrétně může udělat sám pro svoje zdraví (1). Tyto znalosti jsou mimo jiné orientovány na prevenci a tím spojené determinanty zdraví (12). Můžeme předpokládat, že čím vyšší bude zdravotní gramotnost, tím bude méně nemocných a více zdravých jedinců. A také to, že zdravotně gramotní budou dodržovat zdravý životní styl.

SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA

V rámci kvantitativního výzkumu bylo osloveno 303 dospělých občanů – dospělých ve věkovém rozmezí 18–70 let v České republice. Pro neúplnost odpovědí a z důvodu statického zpracováni bylo nutné některé dotazníky vyřadit. Konečný výzkumný soubor činil 251 osob. Sběr dat by prováděn v období leden až březen 2017. Data byla statisticky zpracována v programu SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) na hladině významnosti p < 0,05. Byla použita krátká forma dotazníku HSLQ-EU-16 items, určeného k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva. K určení souhrnného koeficientu zdravotní gramotnosti, byly vyloučeny odpovědi „nevím“ a chybějící odpovědi a výpočet byl prováděn pouze na základě čtyř kategorií, vyjadřujících hodnocení dané teze (odpovědi „velmi snadné“, „docela snadné“, „docela těžké“ a „velmi těžké“). Bodování a výpočet krátké verze dotazníku zdravotní gramotnosti bylo provedeno na základě dichotomizace odpovědí a stanovení následujících kategorií:

  1. Kategorie vyjadřující skutečnost, že daná činnost je pro respondenta obtížná (hodnocení „docela těžké“ a „velmi těžké“) byly kódovány číslem 0 (nula).
  2. Kategorie vyjadřující skutečnost, že daná činnost je pro pacienta snadná (hodnocení „velmi snadné“ a „docela snadné“) byly kódovány číslem 1 (jedna).
  3. Odpovědí „neví“ nebo chybějící odpovědi byly kódovány jako chybějící hodnoty (missingy).

Index, charakterizující zdravotní gramotnost (HL score) tvořil prostý součet bodů, přidělených odpovědím, označujících činnost jako velmi snadnou a docela snadnou. Byly definovány tři základní úrovně zdravotní gramotnosti:

  1. neadekvátní zdravotní gramotnost (0–8 bodů)
  2. problematická zdravotní gramotnost (9–12 bodů)
  3. dostatečná zdravotní gramotnost (13–16 bodů)

VÝSLEDKY

Na základě výpočtu indexu zdravotní gramotnosti, vypočítaného jen na základě úplných odpovědí respondentů (n = 251) lze konstatovat, že neadekvátní (nedostatečná) zdravotní gramotnost byla zjištěna u 17,5 % dotázaných, problematická zdravotní gramotnost u 31,5% dotázaných a dostatečná zdravotní gramotnost u 51,0 % dospělých občanů (tab. 1). Statisticky významnou souvislost jsme prokázali mezi mírou zdravotní gramotnosti a zdravotním stavem ve výběrovém souboru dospělých, jejich dlouhodobým (chronickým) onemocněním, mírou omezení aktivit v důsledku zdravotních problémů a počtem hospitalizací v posledních 12 měsících. To znamená, že čím horší je zdravotní stav dospělých, tím menší je jejich zdravotní gramotnost a naopak. Dospělí s neadekvátní zdravotní gramotností ve významně větší míře uváděli, že trpí více než jedním dlouhodobým (chronickým) onemocněním a také ve významně větší míře uváděli, že jejich aktivity byly v posledních 6 měsících omezeny zdravotními problémy. Naopak jsme nezaznamenali statisticky významnou souvislost mezi zdravotní gramotností a četností kontaktů dospělých s lékařskou pohotovostí v posledních 2 letech ani počtem návštěv dospělých u lékaře v posledních 12 měsících a také mezi zdravotní gramotností a frekvencí návštěv zdravotnických specialistů v posledních 12 měsících u výběrového souboru dospělých (tab. 2). Ve dvou případech nebyla prokázána statisticky významná souvislost. A to v případě vztahu mezi zdravotní gramotností a kouřením a konzumací alkoholu u dospělých v průběhu posledních 30 dnů. Byla však prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a pohybovými aktivitami v posledním měsíci. Kdy platí, že dospělí s neadekvátní zdravotní gramotností významně více uváděli, že v posledním měsíci vůbec necvičili nebo nebyli schopni cvičit (tab. 3).

Tab. 1. Míra zdravotní gramotnosti (HL)
Míra zdravotní gramotnosti (HL)

Tab. 2. Souvislost zdravotní gramotnosti
Souvislost zdravotní gramotnosti
χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,05)
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,01)
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti (α = 0,001)

Tab. 3. Zdravotní gramotnosti a determinanty zdraví
Zdravotní gramotnosti a determinanty zdraví

DISKUZE

Vzhledem ke zvyšujícímu se věku odchodu do důchodu je třeba myslet na to, jak zajistit dostatečně zdravou populaci, aby byla schopná v daném věku podávat požadovaný pracovní výkon. Se zvyšující se střední délkou života je také nutné myslet na to, aby člověk po 70. roce života žil kvalitní život, tzn. bez zdravotního hendikepu, či upoutání na lůžku (4). Jestliže má zdravotní péče asi jen pětinový vliv na zdraví, je důležité, aby každý občan byl schopen provádět intervence v rámci udržení svého zdraví. Principy zdravého životního stylu jsou obecně známé (10) podobně jako determinanty zdraví (12). Nepochybně každý ví, že je vhodné cvičit, provádět jakoukoliv pohybovou aktivitu, nekouřit, nepožívat velké množství alkoholu, ve stravě omezit či vynechat cukry, nenasycené mastné kyseliny. Také je obecně známé, že nedodržování těchto zásad může vést k onemocnění kardiovaskulárního systém a vzniku nádorových onemocnění. Z výzkumného šetření však vyplývá, že necelá polovina dotázaných má znalosti související se zdravotní gramotností nedostatečné nebo problematické (49 %) (tab. 1). Podobně se k míře zdravotní gramotnosti vyjadřuje Kučera (9). Nutnost zvýšení zdravotní gramotnosti je podpořena zjištěním, že ti, kdo jsou nedostatečně zdravotně gramotní, trpí více než jedním dlouhodobým (chronickým) onemocněním a také souvisí s tím, že jejich aktivity byly v posledních 6 měsících ve významně větší míře omezeny zdravotními problémy. Je zřejmě přirozené, že v tomto případě také docházelo k častějším hospitalizacím oslovených dospělých v posledních 12 měsících (tab. 2). Souvislost vyššího počtu hospitalizací a míry zdravotní gramotnosti popisují také Betz et al. (2). Pohybová aktivita jako jedna z determinant zdraví je sporná. A to z důvodu toho, že její nedostatek (sedavý způsob života) vede k obezitě a následným i chronickým onemocněním a tato onemocnění zpětně neumožňují dostatečný pohyb (19). Z výsledků výzkumu můžeme konstatovat, že u respondentů, kteří častěji v posledním měsíci vůbec necvičili, nebo nebyli schopni cvičit, byla zjištěna neadekvátní zdravotní gramotnost (tab. 3). Návštěva pohotovostní služby a specialistů však se zdravotní gramotností oslovených nesouvisí. Je možné tomu rozumět tak, že lidé svoje zdravotní problémy podceňují a nechají svůj stav dojít tak daleko, že je nutné je rovnou hospitalizovat (9). Na druhou stranu se můžeme ptát, proč není souvislost mezi návštěvou lékaře a zdravotní gramotností? Neposkytují lékaři dostatek vhodných informací svým pacientům? Či poskytují, ale nemají dostatek času věnovat se edukaci ve smyslu motivace, poradenství a vedení náročným procesem změny? Podaná informace jako taková není dostatečně efektivní ani v případě, kdy jde o kombinaci ústní a písemné formy. Na základě našich zjištění zásadní otázkou tedy je, jak zvýšit zdravotní gramotnost dospělé populace? Nabízí se možnost center, kde by byl dostatek času na efektivní edukační a poradenskou činnost, např. komunitních center zdraví či edukačních center zdraví. I když se zatím jen pozvolně „rodí“, jsou důkazy i zkušenosti s jejich efektivním účinkem (3). Kromě efektivity dosažení cíle mají tato centra další významné výhody. Nemusí v nich pracovat lékař, ale všeobecná sestra, eventuálně s nutričním terapeutem a fyzioterapeutem. Taková centra může navštívit občan sám nebo po doporučení lékaře. Spolupráci s lékařem vidíme jako výhodnou, protože může sledovat změny a být dalším motivujícím článkem v procesu udržování zdraví.

V čem tedy spočívá efektivní práce edukačního centra? Osoba provádějící edukační proces musí ovládat didaktické a komunikační dovednosti na vysoké úrovni. Proto je vhodná vysokoškolsky vzdělaná sestra – edukátorka, která má všechny nezbytné profesní znalosti i dovednosti. A na základě nejen zdravotní, ale také edukační anamnézy s klientem vytvoří edukační plán, vybere vhodné edukační formy a metody. Rozezná a použije motivační prvky klienta. Bezpodmínečně nutná je zpětná vazba – reflexe, kdy se však nejedná o jednorázovou akci či návštěvu klienta, ale opakující se proces. Tímto procesem klienta sestra provádí a pomáhá mu překonávat překážky a podporuje ho v započatém procesu změn, aby si nové návyky udržel (17). Předpokladem je holistický přístup k jedinci, eventuálně i ke skupinám v plánování i realizaci edukačního procesu a zohledňování jejich možnosti, rozdílnosti a potřeby, aby preventivní činnost zvýšila svoji efektivitu. Úkolem edukátora je vytvořit prostředí, které nepřináší pocit strachu nebo ublížení a ohrožení. Potřebná je však multidisciplinární spolupráce. Dart (5) potvrzuje, že edukátor plánuje změnu životního stylu pomocí získání podpory a spolupráce dalších členů týmu při plánování, sestavování edukačního plánu a šíření informací. V neposlední řadě je důležité ovládat efektivní komunikaci a umět motivovat ostatní (11). Saffi et al. (15) doplňují, že edukační proces zahrnuje vzdělávání související se změnou samotnou, jako je filozofie individuálního přístupu, stejně jako je tomu v ošetřovatelském procesu. K provádění změny je zásadní určení jasných cílů, aby ti, kdo jsou zapojeni do vzdělávání, věděli, čeho mají dosáhnout, a jaký je jejich podíl na celé činnosti (17). Je nutné počítat s tím, že udržování přijaté změny je často obtížnější než zavedení změny samotné. Edukační a poradenská činnost poskytovaná všeobecnou sestrou klade nároky na její přípravu i na systém zdravotní péče, který však zatím nedává možnost a podmínky k její efektivní realizaci. Výsledky výzkumu tedy vyzývají ke změně ve prospěch jak kvality života obyvatel, tak k možnému snížení nákladů na zdravotní péči.

Výzkum je podpořen účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu, číslo: ZGO2016_001.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Drahomíra Filausová

Jihočeská univerzita, Zdravotní sociální fakulta

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

U Výstaviště 26, 370 05 České Budějovice

e-mail: filausov@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. Bakker CJ, Koffel JB, Theis-Mahon NR. Measuring the health literacy of Upper Midwest. J Med Libr Assoc 2017; 105(1): 34–43.

2. Betz CL, Ruccione K, Meeske K, et al. Health literacy: a pediatric nursing concern. Pediatr Nurs 2008; 34(3): 231–239.

3. Česká kardiologická společnost. Národní kardiovaskulární program [on line]. Dostupné z: http://www.kardio-cz.cz/data/clanek/604/dokumenty/narodni-kardiovaskularni-program.pdf [cit. 2017-12-05].

4. Český statistický úřad. Střední délka života se zvyšuje [on line]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/stredni-delka-zivota-se-zvysuje [cit. 2017-12-05].

5. Dart MA. Motivational interviewing in nursing practice. Sadbury Massachusetts: Jones and Bartlett Publishers 2011.

6. Holčík J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita 2010.

7. Kolarcik P, Cepova E, Madarasova Geckova A, et al. Structural properties and psychometric improvements of health literacy questionnaire in Slovak population. Int J Public Health 2017; 62(5): 591–604.

8. Krausová A. Odpovědnost za vlastní zdravotní stav [online]. 2013-10-24 Dostupné z: https://zdravotnickepravo.info/odpovednost-za-vlastni-zdravotni-stav/ [cit. 2017-12-05].

9. Kučera Z. Výzkum: Češi neumějí hledat a správně chápat informace o zdraví. Medical Tribune CZ [on line]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/36042-vyzkum-cesi-neumeji-hledat-a-spravne-chapat-informace-o-zdravi [cit. 2017-10-09].

10. Machová J, Kubátová D, a kol. Výchova ke zdraví. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing 2016.

11. Mandysová P. Příprava na edukaci v ošetřovatelství. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií 2016.

12. Marková M. Determinanty zdraví. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů 2012.

13. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Akční plán č. 12: Rozvoj zdravotní gramotnosti na období 2015–2020 [online]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Admin/_upload/files/5/ akční plány - přílohy/AP 12 rozvoj zdravotní gramotnosti.pdf [cit. 2017-12-05].

14. Nielsen-Bohlman L, Panzer AM, Kinding DA (eds.). Health literacy: a prescription of end confusion. Washington, DC: National Academies Press 2004.

15. Saffi MA, Polanczyk CA, Rabelo-Silva ER. Lifestyle interventions reduce cardiovascular risk in patients with coronary artery disease: A randomized clinical trial. Eur J Cardiovasc Nurs 2014; 13(5): 436–443.

16. Sørensen K, van den Broucke S, Fullam J, et al. Health literacy and public health: a systematic review and integration of definitions and models. BMC Public Health 2012; 12: 80.

17. Špirudová L. Doprovázení v ošetřovatelství I: Pomáhající profese, doprovázení a systém podpory pro pacienty. Praha: Grada Publishing 2015.

18. Tóthová V, Bártlová S, Šedová L, et al. The nurse’s role in preventive care in the field of community nursing. Neuro Endocrinol Lett. 2014; 35(Suppl 1): 26–33.

19. World Health Organization. Global recommendations on physical activity for health. Geneva: WHO Press, 2010. Dostupné z: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/44399/1/9789241599979_eng.pdf. [cit. 2017-12-05].

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se