Strava založená na potravinách rostlinného původu v prevenci civilizačních onemocnění


Plant based diet in the prevention of civilization diseases

Exercise and plant based diet can reduce the risk for diabetes, cancer and cardiovascular disease. An underlying cause of these diseases is chronic inflammation. American Study (2011) demonstrated that non-smoking adult men and women whose lifestyles were most consistent with the 2006 American Cancer Society (ACS) cancer prevention guidelines for weight control, diet, physical activity, and alcohol had a significantly lower risk of dying from cancer and cardiovascular disease. Two of recommendations (ACS) for individual choices are: consume a healthy diet, with an emphasis on plant foods and limit consumption of processed meat and red meat. A Mediterranean diet is associated with lower levels of some important biomarkers of inflammation (such as C-reactive protein (CRP), interleukin-6 and fibrinogen) thus suggesting an anti-inflammatory action of its main food components.

Keywords:
healthy diet – chronic inflammation – Mediterranean diet – phytoprophylaxis


Autoři: L. Křivohlavá
Působiště autorů: Nemocnice Pelhřimov ;  Interní oddělení ;  Primář: MUDr. Roman David ;  České vysoké učení technické v Praze ;  Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno ;  Děkan: prof. MUDr. Ivan Dylevský, DrSc. ;  Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva ;  Vedoucí: prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2017; 97(3): 131-133
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cvičení a dieta založená na potravinách rostlinného původu může snížit riziko diabetu, nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Skrytou příčinou těchto onemocnění je chronický zánět. Americká studie (2011) ukazuje, že nekouřící dospělí muži a ženy, jejichž životní styl byl nejvíce v souladu s Guidelines American Cancer Society (ACS) z roku 2006 na kontrolu váhy, diety, fyzické aktivity a alkoholu, měli signifikantně nižší riziko úmrtí na rakovinu a kardiovaskulární nemoci. Dvě z doporučení (ACS) pro individuální volbu jsou: Konzumujte zdravou stravu, s důrazem na potravu z rostlin a limitujte konzumaci zpracovaného a červeného masa. Středomořská dieta je spojená s nižšími hladinami některých důležitých biomarkerů zánětu (jako jsou C-reaktivní protein (CRP), interleukin-6 a fibrinogen), což naznačuje protizánětlivé působení jejích hlavních složek potravy.

Klíčová slova:
zdravá strava – chronický zánět – středomořská dieta (strava, způsob stravování) – fytoprevence

ÚVOD

Úkolem preventivních prohlídek v ordinaci praktického lékaře je i edukace o správné životosprávě a upozornění na zdravotní rizika vyplývající z nezdravého životního stylu. Změny chování, které snižují riziko rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a diabetu, spadají do primární prevence. Ta cílí na chování a jevy asociované se zvýšeným rizikem onemocnění, jako jsou užívání tabáku, špatná dieta, obezita, fyzická inaktivita a expozice jistým infekčním agens, UV radiaci a toxinům z pracovního i životního prostředí (1).

DIETNÍ PROZÁNĚTLIVÝ INDEX

Mimo geneticky daných rizik máme všichni možnost ovlivnit svůj zdravotní stav pomocí sportu a potravy, kterou jíme. Jídlo může být jedem i lékem. Nadměrný přísun kalorií vede k nadváze až obezitě. Ta pak může být jednou z příčin chronického zánětu. Dochází k produkci cytokinů a vzrůstu oxidačního stresu, což v konečném důsledku vede k riziku diabetu 2. typu i kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. Asociace mezi rakovinou a zánětem je zřejmá např. u ulcerózní kolitidy, která často končí karcinomem tlustého střeva. Dalším příkladem může být fakt, že infekce Helicobacter pylori zvyšuje riziko karcinomu žaludku, stejně jako HPV riziko rakoviny děložního čípku nebo schistosomiáza riziko karcinomu močového měchýře (2). Chronický zánět je centrálním mechanismem podílejícím se na kardiovaskulárních onemocněních, rakovině, diabetu a chronických respiračních onemocněních, čtyřech vedoucích příčinách mortality. Strava je hlavním zdrojem pro- a protizánětlivých bioaktivních sloučenin. Dietní prozánětlivý index (Dietary Inflammatory Index – DII) byl navržen tak, aby umožnil odhadnout celkový zánětlivý potenciál stravy. Studie z roku 2016 zkoumající prospektivní asociaci mezi DII naznačuje, že prozánětlivá strava je spojena se zvýšeným rizikem celkové mortality i mortality na rakovinu. Antioxidanty mohou působit proti tomuto prozánětlivému efektu diety (3). Vysoká konzumace červeného a zpracovaného masa je spojována s vyšším rizikem chronických chorob. Existuje hypotéza, že prozánětlivé markery mohou zprostředkovat část tohoto spojení. Většina předchozích studií na spojení příjmu červeného masa s cirkulací prozánětlivých markerů užívala CRP raději než jiné markery a ne všechny diferencovaly mezi zpracovaným a nezpracovaným červeným masem. Výsledky německé studie z ledna 2017 naznačují inverzní asociaci mezi oběma zpracovaným i nezpracovaným červeným masem a zánětlivými markery TNF (tumor necrosis factor) cesty u dospělých v Bavorsku, ale bez spojení s CRP. Další výzkum role markerů TNF cesty v chronickém zánětu je nutný (4).

STŘEDOMOŘSKÁ DIETA

Dieta založená na ovoci, zelenině, celozrnných potravinách a konzumaci ořechů může být všeobecně doporučena (2). V poslední době se do popředí dostává tzv. středomořská dieta (nebo spíše způsob stravování). Pro tu je charakteristické vysoké množství potravy rostlinného původu, olivový olej a střední množství masa, mléčných produktů a vína. Denní konzumace červeného masa a výrobků z něj není ve středomořské dietě doporučována a bílé maso je preferováno před červeným masem (5). U osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem středomořská dieta obohacená olivovým olejem (extravirgin) nebo ořechy snížila incidenci většiny kardiovaskulárních příhod (6).

Pacienti s diabetem 2. typu na středomořské dietě měli nižší hladinu HbA1c a zlepšené faktory kardiovaskulárního rizika v porovnání s kontrolními dietami, většinou nízkotučnými. Současné dostupné důkazy naznačují, že středomořská dieta je stravovací zvyklost vhodná pro celkové zvládnutí diabetu 2. typu. UNESCO vepsalo středomořskou dietu v roce 2010 a znovu v roce 2013 na list nemateriálního dědictví lidstva (7). V roce 2015 byla publikována první randomizovaná studie, která našla vliv dlouhodobé změny stravování na incidenci karcinomu prsu. Výsledky této studie upozorňují na středomořské diety obohacené olivovým olejem (extra virgine) v primární prevenci rakoviny mammy. Tyto výsledky vzešly ze sekundární analýzy předchozích studií a měly by být potvrzeny dlouhodobějšími a většími studiemi (8).

PREVENTIVNÍ PŮSOBENÍ POTRAVIN

Fytoprevence na bázi ovlivnění skladby a výběru potravin ve stravě je budoucností v této oblasti. Možný preventivní účinek však vyžaduje mnohem větší spolupráci rizikových pacientů. Nejedná se o jednoduché spolknutí zázračné pilulky, ale především o ovlivnění celého životního stylu, což jak víme z prevence např. kardiovaskulárních chorob, bývá mnohdy kamenem úrazu. Preventivní působení některých potravin můžeme však všem pacientům doporučit. Zejména pokud se jedná o pacienty s pozitivní rodinnou anamnézou. Nízkotučná strava (bez konzumace velkého množství tepelně upraveného masa a naopak s velkým množstvím rajčat, kečupu, rajčatové šťávy (zdroj lykopenů), hlávkové a košťálové zeleniny, ryb a tedy i omega 3-mastných kyselin (n-3 PUFA), vitaminu E, D a selenu, má prokázané preventivní účinky např. při prevenci karcinomu prostaty (CaP). Poněkud problematické zůstává možné zvýšení rizika CaP po příjmu vápníku, zinku, mléka a mléčných výrobků. Opomenut by neměl zůstat ani fakt, že konzumace sóji (lignany, izoflavony) během puberty a adolescence může riziko CaP snížit (9).

Poslední studie naznačují, že zvýšená konzumace n-3 PUFA je spojena s nižším rizikem rakoviny žaludku. Endogenní n-3 PUFA zpožďují progresi karcinomu tlustého střeva a žaludku. Očekává se, že kombinace n-3 PUFA s některým dalším nutrientem přinese změny v prevenci rakoviny žaludku (10). Zdrojem omega 3-mastných kyselin jsou ryby, rybí olej a ořechy. Ořechy jsou zkoumány i pro obsah dalších látek v nich obsažených. Podle americké studie z roku 2012 pojídání celých ořechů zredukovalo růst a velikost transgenního adenocarcinomu prostaty u laboratorní myši (11).

RIZIKA VYŠŠÍ KONZUMACE ČERVENÉHO MASA

Španělská studie z roku 2016 uvádí, že vyšší konzumace červeného masa je spojena se zvýšeným rizikem diabetu 2. typu (12). Ve dvou kohortových studiích (zahrnujících 134 290 středně starých a starších žen a mužů z čínské Šanghaje) zjistili, že přísun červeného masa je pozitivně asociován s celkovou mortalitou a mortalitou na rakovinu plic u mužů, ale ne u žen. Dále, že přísun červeného masa byl pozitivně spojen se statisticky vyšším rizikem úmrtí na ischemickou chorobu srdeční u mužů. U žen naopak byl přísun červeného masa spojen s rizikem úmrtí na hemoragickou cévní mozkovou příhodu. U mužů byla pozitivní asociace mezi příjmem červeného masa a celkovou mortalitou signifikantní ve skupině s nižšími příjmy. Objasnění výsledků této studie, jak uvádějí sami autoři, bude vyžadovat další podrobnější výzkum. Podle předcházející obdobné japonské studie může být drůbeží konzumováno jako zdravější alternativa k červenému masu. Další studie na toto téma jsou rovněž potřebné provést (13).

ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY STRAVOVÁNÍ

Nadměrná spotřeba masa má nejen zdravotní, ale i environmentální dopady. Největší dopad na životní prostředí z oblasti stravy je z produkce a konzumace masa a mléčných produktů; odhadované emise skleníkových plynů jsou 50 % a při celkovém použití půdy až 80 % (myšleno z produkce skleníkových plynů připadající na oblast stravování). Maso a mléčné produkty nás také zásobují 1/3 příjmu energie z potravy a jsou hlavním zdrojem nasycených mastných kyselin. Diety bohaté na živočišné produkty a chudé na zeleninu a ovoce, jako „západní dieta“, jsou spojené s vyšším rizikem chronických onemocnění. Porovnání mezi „na masu založenou“ a laktoovovegetariánskou dietou ukázalo, že typická „západní dieta“ je méně vhodná (14).

Americká onkologická společnost formulovala v roce 2012 doporučení pro prevenci nádorů kombinací zdravé výživy a pohybové aktivity. Výživová doporučení jsou uvedena v tabulce 1.

Tab. 1. Doporučení z guidelines American Cancer Society (volně podle 15)
Doporučení z guidelines American Cancer Society (volně podle 15)

ZÁVĚR

Dieta založená převážně na potravinách rostlinného původu obohacená o ryby, olivový olej, ořechy a drůbeží maso může být považována za opatření sloužící k primární prevenci kardiovaskulárních, nádorových onemocnění a diabetu 2. typu. Této dietě nejlépe odpovídá středomořský způsob stravování. Nadbytečný příjem masa a živočišných bílkovin vůbec spolu s celkovým nadměrným příjmem kalorií je jednou z nejčastějších dietních chyb české populace.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Lucie Křivohlavá

Nemocnice Pelhřimov, Interní oddělení

Slovanského bratrství 710,

393 01 Pelhřimov

e-mail: lucie@krivohlavy.cz


Zdroje

1. Ciadella-Kam L, Sabado P, Bernstein L, et al. Implementing cancer prevention into clinical practice. J Cancer Educ 2012; 27(2 Suppl): S136–S143.

2. Hardman E. Diet components can suppress inflammation and reduce cancer risk. Nutr Res Pract 2014; 8(3): 233–240.

3. Neufcourt L, Assmann K, Fezeu L. Prospective association between the dietary inflammatory index and metabolic syndrome: findings from the SU.VI.MAX study. Nutr Metab Cardiovasc Dis 2015; 25(11): 988–996.

4. Schwedhelm C, Pischon T, Rohrmann S, et al. Plasma inflammation markers of the tumor necrosis factor pathway but not C-reactive protein are associated with processed meat and unprocessed red meat consumption in Bavarian adults. J Nutr 2017; 147(1): 78–85.

5. Sindhu L, Judd S. Diet and stroke: recent evidence supporting a Mediterranean style diet and food in the primary prevention of stroke. Stroke 2015; 46(7): 2007–2011.

6. Estruch R, Ros E, Salas-Salvadó J, et al. Primary prevention of cardiovascular disease with Mediterranean diet. N Engl J Med 2013; 368(14): 1279–1290.

7. Esposito K, Maiorino M, Bellastella G, et al. A journey into a Mediterranean diet and type 2 diabetes: a systematic review with meta-analyses. BMJ Open 2015;5:e008222. doi: 10.1136/bmjopen-2015-008222

8. Toledo E, Salas-Salvadó J, Donat-Vargas C, et al. Mediterranean diet and invasive breast cancer risk among women at high cardiovascular risk in the PREDIMED trial: a randomized clinical trial. JAMA Intern Med 2015; 175(11): 1752–1760.

9. Zadražilová L. Fytoprovence karcinomu prostaty. Diplomová práce. Praha: 3. lékařská fakulta 2009. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/49941/ [cit. 12-3-2017].

10. Park J-M, Kwon S-H, Han Y-M, et al. Omega-3 polyunsaturated fatty acids as potential chemopreventive agent for gastrointestinal cancer. J Cancer Prev 2013; 18(3): 201–208.

11. Davis P, Vasu V, Gohil K, et al. A high-fat diet containing hole walnuts (Junglans regia) reduces tumour size and growth along with plasma insulin-like growth factor 1 in the trangenic adenocarcinoma of the mouse prostate model. Br J Nutr 2012; 108(10): 1764–1772.

12. Mari-Sanchis A, Gea A, Basterra-Gortari F, et al. Meat consumption and risk of developing type 2 diabetes in the SUN Project: A highly educated middle-class population. PloS One 2016; 11(7): e0157990.

13. Takata Y, Shu X-O, Gao Y-T, et al. Red meat and poultry intakes and risk of total and cause-specific mortality: results from cohort studies of Chinese adults in Shanghai. PLoS One 2013; 8(2): e56963.

14. Biesbroek S, Bueno-de-Mesquita H, Peeters P, et al. Reducing our environmental footprint and improving our health: greenhouse gas emission and land use of usual diet and mortality in EPIC-NL: a prospective cohort study. Environ Health 2014; 13: 27.

15. Kushi L, Doyle C, McCullough M, et al. American Cancer Society guidelines on nutrition and physical activity for cancer prevention: reducing the risk of cancer with healthy foood choices and physical activity. CA Cancer J Clin 2012; 62(1): 30–67.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2017 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Výhody léčby pacientů s DM 2. typu GLP-1 agonisty
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Syndrom suchého oka – diagnostika, komplikace a léčba
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Systémová léčba psoriázy
Autoři: MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D

Klinická farmakokinetika betablokátorů
Autoři:

Současné možnosti terapie osteoartrózy
Autoři: MUDr. Jakub Holešovský

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×