Vybrané ukazatele zdravotního stavu české populace – výsledky studie EHES 2014


The selected indicators of health status of the Czech population – results of EHES study 2014

Objective:
Main goal of the European Health Examination Survey (EHES) was to obtain actual and relevant information about the non-communicable diseases risk factors among the Czech middle-aged population.

Methods:
Respondents of the European Health Interview Survey (EHIS), which was realised in 2014 on the representative sample, were asked to participate in EHES survey. The health examination involved repeated measure of blood pressure, anthropometric measures and blood sample analysis including total cholesterol blood level, HDL-cholesterol blood level and glycated haemoglobin.

Results:
There were 1220 participants aged 25–64 years of EHES survey examined; the respondence rate was 32%. The dataset was divided into two age group categories; the younger ones aged 25–44 years (n = 537, 44%) and the older ones aged 45–64 years (n = 683, 56%). The prevalence of hypertension was found in 19% of younger age group (14% females and 26% males; p < 0.001) and in 54% of older age group (44% females and 69% males; p < 0.001). Anti-hypertensive drug treatment was used by 82% of younger ones and 96% of older ones, who had the hypertension anamneses. Prevalence of prehypertension was detected in 11% of younger and 23% of older age group, who reported in questionnaire normal blood pressure. The population mean of total blood cholesterol level was 5.1 mmol/l among young and 5.5 mmol/l among old. Normal total blood cholesterol level (below 5 mmol/l) was found in 1 out of 2 young adults and only in 1 out of 3 older adults. Prevalence of diabetes was found among 2.5% of young and 12% of old (16% males a 10% females; p = 0.032) and prediabetes among 15% of young and 40% of old. The fatal cardiovascular risk in the next ten years was defined in 45% of respondents aged 45–64 year (65% males and 32% females; p < 0.001).

Conclusions:
The results show the high prevalence of NCD risk factors among the Czech population. As these factors are largely modifiable, not only the health promotion is important, but also the detection and identification of existing but not diagnosed diseases, where the main role play GPs

Keywords:
health status – cardiovascular risk, Czech population, EHES 2014


Autoři: K. Žejglicová;  J. Kratěnová;  M. Lustigová;  N. Čapková;  R. Kubínová
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav v Praze ;  Ústředí monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, Ředitelka: MUDr. Růžena Kubínová
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2017; 97(3): 123-130
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem studie EHES (European Health Examination Survey) bylo získat aktuální informace o prevalenci rizikových faktorů chronických onemocnění v české populaci středního věku.

Metodika:
O účast ve studii EHES byli požádáni respondenti celostátního dotazníkového šetření EHIS (European Health Interwiev Survey), provedeného v roce 2014 na reprezentativním vzorku české populace. Lékařské vyšetření zahrnovalo opakované měření krevního tlaku, změření antropometrických ukazatelů a odběr žilní krve na stanovení celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu a glykovaného hemoglobinu.

Výsledky:
Studie EHES se zúčastnilo 1220 osob ve věku 25 až 64 let, respondence byla 32 %. Soubor byl rozdělen na dvě věkové kategorie, mladší 25 až 44 let (n = 537, 44 %) a starší 45–64 let (n = 683, 56 %). Prevalence hypertenze byla 19 % u mladších (14 % žen a 26 % mužů; p < 0,001) a 54 % u starších osob (44 % žen a 69 % mužů; p < 0,001). Léky na tlak užívalo 82 % mladších a 96 % starších osob, které měly hypertenzi v anamnéze. Cílových hodnot dosahovalo 70 % mladších, ale pouze 56 % starších léčených hypertoniků (ženy 68 %, muži 43 %; p < 0,001). Krevní tlak v pásmu hypertenze mělo 11 % mladších a 23 % starších osob, které v dotazníku uvedly normální krevní tlak. Průměrné hodnoty celkového cholesterolu byly u mladších 5,1 mmol/l u starších 5,5 mmol/l. Celkový cholesterol v normě (< 5,0 mmol/l) měla polovina mladších a pouze třetina starších respondentů. Prevalence diabetu byla 2,5 % u mladších, 12 % u starších (16 % mužů a 10 % žen; p = 0,032). V pásmu prediabetu bylo 15 % mladších a 40 % starších osob. Obezitou trpělo 18 % mladších a 35 % starších osob. Vysoké fatální kardiovaskulární riziko v následujících 10 letech bylo zjištěno u 45 % osob (65 % mužů a 32 % žen; p < 0,001) ve věku 45–64 let.

Závěr:
Zjištěné výsledky ukazují vysoký výskyt rizikových faktorů chronických onemocnění v české populaci. Protože jde o ovlivnitelné rizikové faktory, je důležitá nejen cílená podpora zdravého životního stylu, ale i systematické vyhledávání již existujících, dosud nerozpoznaných onemocnění, v čemž mají nezastupitelnou roli praktičtí lékaři.

Klíčová slova:
zdravotní stav – kardiovaskulární riziko – česká populace – EHES 2014

ÚVOD

Chronická onemocnění jsou hlavními příčinami úmrtí a invalidity v Evropě. Většina z nich má společné rizikové faktory, které je možné příznivě ovlivnit změnou životního stylu, a tím zabránit velkému podílu předčasných úmrtí. Pro splnění cíle snížit předčasnou úmrtnost vhodnými preventivními aktivitami navrhla Světová zdravotnická organizace (WHO) sledování 25 vybraných indikátorů (12). Patří mezi ně např. hypertenze, hladina krevních tuků, cukru a nadváha, tedy ukazatele, které vznik a rozvoj závažných chronických onemocnění významně ovlivňují.

Rutinní zdravotnické statistiky poskytují údaje pouze o pacientech sledovaných lékařem; lidé si však často nejsou svého případného rizika vědomi, protože se zdravotní obtíže u nich dosud neprojevily. Skutečný výskyt rizikových faktorů v populaci tak lze zjistit pouze pomocí výběrových šetření, pokud možno na reprezentativním vzorku obyvatel. Jedním z mála zdrojů dat o prevalenci rizikových faktorů jsou populační dotazníkové průzkumy doplněné fyzikálním vyšetřením nebo odběrem biologického materiálu. V důsledku používání různých metod v těchto průzkumech však srovnatelnost výsledků byla a je omezená (12). O sjednocení metodických postupů v Evropě usiluje současná evropská iniciativa EHIS/EHES (European Health Interview/Examination Survey).

Dotazníková šetření EHIS v České republice probíhají s tříletou periodicitou a zajišťuje je Ústav zdravotnických informací a statistiky. Na poslední šetření EHIS v roce 2014 navázalo lékařské vyšetření EHES (European Health Examination Survey), které organizoval Státní zdravotní ústav ve spolupráci se zdravotními ústavy a krajskými hygienickými stanicemi, praktickými lékaři a vybranými nemocnicemi. Proces evropské standardizace lékařských vyšetření byl zahájen v roce 2009 Národním institutem pro zdraví a sociální péči v Helsinkách (National Institute for Health and Welfare – THL). Náplní projektu, financovaného prostřednictvím akčního programu Community Public Health Programme, bylo testování jednotné evropské metodiky vyšetření. Pilotní studie se v roce 2011 zúčastnilo 12 zemí EU, včetně České republiky, celostátní šetření pak bylo v Česku provedeno v roce 2014. Zatímco EHIS vychází z nařízení Evropského parlamentu a rady, realizace EHES v jednotlivých zemích probíhá bez legislativní opory, jen na základě ochoty a možností jednotlivých zemí. V České republice se díky podpoře Ministerstva zdravotnictví ČR a tehdejšího hlavního hygienika podařilo tuto studii realizovat společně s dotazníkovým šetřením EHIS.

Jedním z cílů studie EHES bylo stanovit prevalenci rizikových faktorů, zejména kardiovaskulárních onemocnění, jako je hypertenze, nadváha, zvýšená hladina krevních tuků a cukru. Dalším cílem bylo zjistit, jaký je v běžné populaci podíl osob, které svoje rizikové faktory neznají, případně nejsou léčeni úspěšně, a poskytnout tak zpětnou vazbu zdravotníkům zabývajícím se léčbou a prevencí kardiovaskulárních onemocnění (KVO).

Předkládané sdělení se zabývá výsledky lékařského vyšetření respondentů EHES.

METODIKA

Výběr osob

Účastníci lékařského vyšetření byli vybíráni z respondentů studie EHIS, která byla napojena na 5. vlnu Integrovaného šetření v domácnostech (IŠD), realizovaného profesionální tazatelskou sítí Českého statistického úřadu ve všech krajích a okresech ČR ve druhém čtvrtletí roku 2014. V každé ze zařazených domácností byla náhodně vylosována jedna osoba, která byla požádána o účast v dotazníkovém šetření EHIS. Takto bylo vylosováno a osloveno celkem 9561 jednotlivců starších 15 let, EHIS se nakonec zúčastnilo 6737 respondentů, míra účasti byla 70 %. Navazující lékařské vyšetření EHES bylo nabídnuto všem respondentům EHIS ve věku 25–64 let (3850 osob), tedy ekonomicky produktivní části populace. Data z obou studií byla propojena na individuální úrovni a o respondentech jsou tak k dispozici jak objektivní údaje (EHES), tak subjektivní data (EHIS). Studie byla schválena etickou komisí Státního zdravotního ústavu a každý z respondentů podepsal informovaný souhlas.

Lékařské vyšetření

Lékařské vyšetření zahrnovalo měření krevního tlaku, výšky, hmotnosti, obvodu pasu a odběr vzorku žilní krve, ve kterém se zjišťovala hladina celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu a glykovaného hemoglobinu. Toto vyšetření provedli zaškolení zdravotníci dle evropského manuálu (dostupný na stránkách studie EHES: http://www.szu.cz/ehes). Vyšetřovací místa byla zřízena v 74 městech tak, aby byla k dispozici minimálně 1–2 dny v týdnu, v co nejširším časovém rozmezí. Do ordinací bylo pořízeno jednotné vybavení, které zahrnovalo osobní elektronické váhy, výškoměr, metr na měření obvodu pasu a kalibrované digitální tonometry.

Při vyšetření byl respondentům nejdříve v minutových intervalech změřen 3krát krevní tlak a jako výsledná hodnota byl použit průměr druhého a třetího měření. Měření tlaku bylo provedeno na pravé paži po 5 minutách klidného sezení. Následovalo změření antropometrických parametrů (výšky, hmotnosti a obvodu pasu) a stanovení body mass indexu (BMI). Vyšetření bylo ukončeno odběrem žilní krve. Aby respondenti nemuseli být odebíráni na lačno, byl pro zjištění hladiny krevního cukru vybrán parametr glykovaný hemoglobin (HbA1c), který je objektivnějším ukazatelem dlouhodobé hladiny krevního cukru. Biochemická analýza krevních vzorků byla provedena v místních laboratořích akreditovaných Českým institutem pro akreditaci (ČIA) podle mezinárodně platné normy ČSN EN ISO 15189. Délka celého vyšetření se pohybovala od 30 do 40 minut a s každým účastníkem bylo na závěr provedeno krátké zhodnocení naměřených výsledků. Výsledky z odběru krve respondent obdržel do několika dnů e-mailem nebo telefonicky s příslušným komentářem.

Statistické metody

Výsledky byly popsány pomocí absolutních a relativních četností, pro spojité proměnné ve formě aritmetických průměrů a směrodatné odchylky. Hypotéza o shodě procentuálního zastoupení hodnocených kategorií v kontingenční tabulce byla testována pomocí Pearsonova χ2-testu nezávislosti, u spojitých proměnných byly rozdíly testovány pomocí nepárového t-testu. Testy byly prováděny na hladině významnosti 0,05.

Definice sledovaných ukazatelů

Hodnoty krevního tlaku byly rozděleny do čtyř kategorií podle Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro hypertenzi (9); optimální tlak (krevní tlak < 120/80 mm Hg), normální tlak (systolický tlak 120–129 mm Hg nebo diastolický tlak 80–84 mm Hg), prehypertenze (systolický tlak 130–139 mm Hg nebo diastolický tlak 85–89 mm Hg) a hypertenze (≥ 140/90 mm Hg). Hypertenze byla definována jako průměr 2. a 3. hodnoty naměřeného systolického tlaku ≥ 140 mm Hg nebo diastolického tlaku ≥ 90 mm Hg nebo užívání antihypertenziv. Léčba hypertenze představuje podíl osob s hypertenzí v anamnéze, užívajících v současnosti antihypertenziva. Kontrola hypertenze byla stanovena jako hodnota tlaku < 140/90 mm Hg u osob léčených antihypertenzivy a neznalost hypertenze jako krevní tlak > 140/90 mm Hg u osob, které před vyšetřením uvedly, že mají normální krevní tlak.

Preobezitu a obezitu v současnosti dle WHO zahrnuje pojem nadváha. Hodnoty BMI mezi 25,0–29,9 kg/m2 představují preobezitu a hodnoty BMI ≥ 30,0 kg/m2 obezitu. Indikátorem abdominální obezity signalizující možné kardiovaskulární riziko, byla hodnota obvodu pasu. Za mírnou abdominální obezitu se považují u mužů hodnoty v rozmezí 94–101 cm, u žen 80–87 cm, za závažnou abdominální obezitu hodnoty ≥ 102 cm u mužů a ≥ 88 cm u žen.

Pro zjištění hladiny krevního cukru byl použit parametr HbA1c (glykovaný hemoglobin), který poskytuje informaci o průměrné hladině cukru v krvi za období 8–12 týdnů. Za diabetiky byly považovány osoby s hodnotou glykovaného hemoglobinu ≥ 48 mmol/mol nebo osoby léčené pro diabetes mellitus. Vzhledem k možnému rozvoji cévních komplikací jsou v současnosti považovány za významné i hodnoty v pásmu tzv. prediabetu v rozmezí 39–47 mmol/mol.

V současné době je stanovena hodnota < 5,0 mmol/l jako norma pro hladinu celkového cholesterolu v krvi, pro HDL-cholesterol hodnota ≥ 1,0 mmol/l u mužů a ≥ 1,2 mmol/l u žen (1). NonHDL-cholesterol (celkový cholesterol – HDL-cholesterol) zohledňuje koncentraci cholesterolu ve všech aterogenních lipoproteinech a riziková je hodnota ≥ 3,8 mmol/l.

K hodnocení kardiovaskulárního rizika, které je výsledkem řady vzájemně působících rizikových faktorů, doporučují Evropská kardiologická společnost a Evropská společnost pro aterosklerózu používat v klinické praxi systém SCORE (Systematic Coronary Risk Evaluation), kalibrovaný pro různé populace. Systém SCORE slouží k odhadu rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v následujících 10 letech. Riziko nabývá hodnot od 0 % do 57 %; nízké riziko (0–1 %), střední riziko (2–4 %), vysoké riziko (5–9 %) a velmi vysoké riziko (10 % a více). Pro hodnocení rizika v české populaci je tabulka rizika přizpůsobena českým poměrům jak z hlediska úmrtnosti, tak prevalence rizikových faktorů. Podle evropských doporučení pro prevenci KVO je stanovení celkového kardiovaskulárního rizika na základě tabulek SCORE vhodné pro dospělé nad 40 let bez manifestního kardiovaskulárního onemocnění, diabetu a závažného renálního onemocnění. Jedná se o tzv. asymptomatické jedince, kde riziko vyplývá z kombinace faktorů pohlaví, věku, systolického tlaku, celkového cholesterolu a kuřáckých zvyklostí. Osoby s již zdokumentovanými chorobami nebo s vysokými hladinami individuálních rizikových faktorů, jako je hladina celkového cholesterolu > 7,5 mmol/l nebo krevního tlaku > 180/110 mm Hg, spadají automaticky do kategorie vysokého rizika. V klinické praxi jsou předmětem zájmu právě tito pacienti a také asymptomatičtí jedinci s vypočítanými hodnotami SCORE ≥ 5 % (9).

VÝSLEDKY

Z oslovených 3850 osob účast přislíbilo 1745, na vyšetření se dostavilo 1220, konečná respondence činila 32 %. Z celkového počtu vyšetřených osob bylo 40 % mužů a 60 % žen. Soubor vyšetřených byl rozdělen na dvě věkové kategorie: 25–44 let (n = 537, 44 %) a 45–64 let (n = 683, 56 %). V obou věkových kategoriích zůstal poměr mužů a žen zachován.

V popisovaných výsledcích jsou uvedeny jednak průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů (tab. 1) a dále prevalence rizikových faktorů (tab. 2) zvlášť pro mladší a starší věkovou skupinu.

Tab. 1. Sledované ukazatele studie EHES 2014 (průměr, směrodatná odchylka, p-hodnota pro rozdíl mezi muži a ženami) podle věku
Sledované ukazatele studie EHES 2014 (průměr, směrodatná odchylka, p-hodnota pro rozdíl mezi muži a ženami) podle věku
SD – směrodatná odchylka, n – počet respondentů

Tab. 2. Sledované ukazatele studie EHES 2014 (absolutní a relativní četnosti, p-hodnoty pro rozdíl mezi muži a ženami) podle věku
Sledované ukazatele studie EHES 2014 (absolutní a relativní četnosti, p-hodnoty pro rozdíl mezi muži a ženami) podle věku
1průměr 2. a 3. hodnoty naměřeného systolického tlaku ≥ 140 mm Hg nebo diastolického tlaku ≥ 90 mm Hg nebo užívání antihypertenziv 2hodnota tlaku < 140/90 mm Hg u léčených antihypertenzivy 3krevní tlak > 140/90 mm Hg u osob, které před vyšetřením uvedly, že mají normální krevní tlak 4snížený HDL-cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,2 mmol/l u žen 5osoby s hodnotou glykovaného hemoglobinu ≥ 48 mmol/mol nebo osoby léčené pro diabetes

Krevní tlak

U skupiny mladších osob obou pohlaví a také u starších žen byly průměrné hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku v pásmu normálního (u mladších žen dokonce optimálního) tlaku, u starších mužů již v pásmu prehypertenze. Bez ohledu na věk byly průměrné hodnoty krevního tlaku i prevalence hypertenze významně vyšší u mužů než u žen (p < 0,001). Prevalence hypertenze byla logicky výrazně vyšší u starších osob ve srovnání s mladšími (p < 0,001); optimální hodnoty krevního tlaku (< 120/80 mm Hg) měla pouze necelá pětina starších osob. Asi tři čtvrtiny mladších hypertoniků (bez rozdílu mezi muži a ženami), kteří uvedli lékařem diagnostikovaný vysoký krevní tlak a byli léčeni, dosahovali cílových hodnot tlaku < 140/90 mm Hg (= kontrola hypertenze). Podíl úspěšně léčených starších hypertoniků byl ve srovnání s mladšími o 18 procentních bodů (p.b.) nižší (p < 0,001), rozdíl byl výraznější u mužů. Významně větší počet mužů než žen (v obou věkových skupinách) nevěděl o svém vysokém krevním tlaku (= neznalost hypertenze), šlo tedy o první zjištění vysokých hodnot. Téměř polovina starších mužů, kteří před vyšetřením uvedli, že mají normální krevní tlak, měla naměřené hodnoty krevního tlaku ≥ 140/90 mm Hg.

Lipidy

Průměrná hladina celkového cholesterolu v krvi mírně přesáhla doporučenou hodnotu 5 mmol/l; ve skupině starších osob byla podle očekávání významně vyšší ve srovnání s mladšími (p = 0,001). Průměrné hodnoty nebyly u mužů a žen významně odlišné ani v jedné věkové skupině. Normální hodnoty celkového cholesterolu měla polovina mladších a třetina starších respondentů.

Ani v hodnotách HDL-cholesterolu se muži a ženy výrazně nelišili, průměrné hladiny odpovídaly hodnotám doporučeným, u žen dokonce ideální hladině (od 1,6 do 1,8 mmol/l). Rizikově nízkou hladinu HDL-cholesterolu mělo přibližně 10 % ze všech respondentů, bez ohledu na věk.

U hladin nonHDL- cholesterolu byl věk naopak ovlivňujícím faktorem, v pásmu normy byly průměrné hodnoty pouze u skupiny mladších jedinců obou pohlaví. V obou věkových skupinách byla prevalence zvýšené hladiny nonHDL-cholesterolu vyšší u mužů, s věkem se výrazně zvyšovala, zejména u žen.

Diabetes mellitus

Většina mladších osob (80 %) měla normální hladinu HbA1c a tudíž její průměrná hodnota, byla v pásmu normy u obou pohlaví. Skupina starších osob již měla průměrnou hodnotu na hranici prediabetu (40 mmol/mol) a normální hladinu HbA1c měla pouze necelá polovina z nich. Prevalence jak diabetu, tak i prediabetu byla tedy u starších osob výrazně vyšší (p < 0,001). Zatímco u mladších osob nehrálo ve výskytu diabetu pohlaví roli, u starších byl významně vyšší podíl diabetiků mužů (p = 0,032). Naopak, ve srovnání s muži bylo v pásmu prediabetu více starších žen. U osob s již diagnostikovaným diabetem bylo možné orientačně posoudit úspěšnost kontroly nemoci. Kompenzovaný diabetes (hodnoty HbA1c ≤ 53 mmol/mol) měla pouze polovina léčených, vliv věku ani pohlaví se zde významně neprojevil.

Počet respondentů, kteří v dotazníku odpověděli, že diabetes nemají nebo nebyli vyšetřeni, nicméně při vyšetření měli hodnoty HbA1c odpovídající diabetu, byl velmi malý (19 osob).

Antropometrické ukazatele

Průměrné hodnoty BMI byly vyšší u mužů než u žen a také u starších ve srovnání s mladšími. V obou věkových skupinách byl průměr BMI v pásmu nadváhy. Zatímco v mladším věku měly normální váhu dvě třetiny žen, u starších to byla již jen třetina. Podobná změna s věkem nastala u mužů, ale procento mladších mužů s normální váhou bylo podstatně nižší než u žen, rozdíl byl 20 %. Obézní byla pětina mladších a více než třetina starších respondentů, podíl obézních mužů a žen byl srovnatelný.

Průměrná hodnota obvodu pasu byla ve skupině mladších mužů ještě v doporučovaném rozmezí (do 94 cm), ve skupině žen již v pásmu mírné abdominální obezity (mezi 80 a 87 cm). Z toho plyne celkově horší situace u žen, neboť přestože ve starším věku byly podle očekávání hodnoty rizikové již u obou pohlaví, podíl žen se závažnou abdominální obezitou (60 %) významně převýšil podíl mužů (50 %).

Kardiovaskulární riziko

Odhad rizika fatálního KVO v následujících 10 letech byl proveden zvlášť pro muže a ženy ve věku 45–64 let (267 mužů a 394 žen). Do kategorie vysokého rizika byli automaticky zařazeni ti, kteří měli v anamnéze kardiovaskulární onemocnění, diabetes, závažné renální onemocnění, nebo vysoké hladiny individuálních rizikových faktorů a také asymptomatické osoby s vysokým rizikem (≥ 5 %) stanoveným na základě tabulky SCORE. Vysoké riziko dané přítomností alespoň jednoho ukazatele v anamnéze měla třetina mužů a čtvrtina žen (rozdíl mezi muži a ženami byl významný (tab. 3). Další třetina mužů dospěla k vysokému riziku kombinací několika méně závažných ukazatelů na základě tabulky SCORE (graf 1). Podíl žen s takto vypočítaným rizikem byl podstatně menší. Celkově měly vysoké fatální riziko KVO více než dvě třetiny mužů a třetina žen (p < 0,001).

Rozložení rizika úmrtí na KVO v následujících 10 letech u osob ve věku 45–64 let na základě osobní anamnézy a tabulky SCORE
Graf 1. Rozložení rizika úmrtí na KVO v následujících 10 letech u osob ve věku 45–64 let na základě osobní anamnézy a tabulky SCORE
* riziko stanoveno dle tabulky SCORE Pozn.: Riziko bylo stanoveno buď na základě anamnézy (vysoké riziko měly osoby s kardiovaskulárním nebo závažným renálním onemocněním, s diabetem a dále osoby s hodnotami celkového cholesterolu > 7,5 mmol/l nebo krevního tlaku > 180/110 mm Hg), anebo pomocí tabulky SCORE.

Tab. 3. Odhad rizika úmrtí na KVO v následujících 10 letech u osob ve věku 45–64 let na základě osobní anamnézy a tabulky SCORE (absolutní a relativní četnosti)
Odhad rizika úmrtí na KVO v následujících 10 letech u osob ve věku 45–64 let na základě osobní anamnézy a tabulky SCORE (absolutní a relativní četnosti)
1k zařazení do skupiny s vysokým rizikem úmrtí na KVO stačí pozitivita jednoho z uvedených kritérií 2osoby, které nemají vysoké riziko úmrtní na KVO vyplývající z anamnézy, ale na základě tabulky SCORE

DISKUZE

Efektivní zaměření preventivních aktivit vyžaduje spolehlivé informace o zdravotním stavu, z nichž většinu je možné získat pouze prostřednictvím národních studií, jako je EHES. Opakované provedení studie v budoucnosti navíc umožní sledování vývoje vybraných ukazatelů.

Díky lékařskému vyšetření realizovanému společně s dotazníkovým šetřením lze nejen stanovit prevalenci rizikových faktorů, ale také posoudit, zda jsou tyto ukazatele dané osobě známé a odhadnout tak podíl populace, která svá zdravotní rizika nezná.

Respondence studie EHES dosáhla 32 %. Přestože možnost vyšetření byla nabídnuta téměř 4000 osobám, zájem projevila pouze necelá polovina. Na tomto faktu se pravděpodobně podílelo několik skutečností. Nejvýznamnější moment v rozhodování, zda se zúčastnit lékařského vyšetření, závisel na osobnosti profesionálního tazatele ČSÚ. Tazatelé byli osobami bez zdravotnického vzdělání, a přestože byli zaškoleni, ukázalo se, že jejich schopnost přesvědčit respondenty k účasti nebyla dostatečná. Dalším faktorem, který mohl nepříznivě respondenci ovlivnit, byla dostupnost vyšetřovacího místa, které z praktických důvodů bylo vždy zřízeno v bývalém okresním městě. Pro mnohé byla velká vzdálenost důvodem k odmítnutí účasti. Mezi další argumenty neúčasti patřily návštěvy preventivních prohlídek, dispenzarizace u odborných lékařů nebo časová zaneprázdněnost. Řada oslovených také uvedla, že jsou zdraví a k lékaři nepotřebují. Obecně platí, že zájem účastnit se podobných šetření v posledních letech klesá, což dokládá od devadesátých let 20. století klesající trend respondence ve studiích tohoto typu nejen v České republice (4). V současnosti se respondence obdobných studií v Evropě pohybuje od 20 do 40 % (5).

Podle WHO byla v Evropě prevalence hypertenze u dospělých v roce 2014 odhadována na 24 %, v České republice na 33 % (29 % žen a 38 % mužů). V zemích s vysokými příjmy, asi pětina osob s hypertenzí nemá povědomí o svém zvýšeném krevním tlaku, čtvrtina se neléčí a jen asi polovina se léčí úspěšně (15).

V poslední etapě studie post-MONICA, realizované v České republice zhruba 8 let před studií EHES, byla prevalence vysokého krevního tlaku srovnatelná u mladších mužů i žen. U starších osob ve věku 45–64 let byla v EHES zjištěna u žen nižší prevalence hypertenze o 7 p.b. U mužů byla naopak situace v EHES populaci horší, což může souviset s horší kontrolou i znalostí hypertenze. Průměrná hodnota krevního tlaku byla u vyšetřených osob v EHES sice v rozmezí normálního (ve skupině mladších žen optimálního) tlaku, nicméně ani to nedává jistotu, že jsou tito jedinci zcela bez rizika, protože na základě výsledků epidemiologických studií je známo, že riziko vzniku KVO a náhlého úmrtí se v populaci zdvojnásobuje s každým zvýšením tlaku systolického o 20 mm Hg a diastolického o 10 mm Hg a narůstá již od hodnoty 115/75 mm Hg (7).

Podíl dospělých osob se zvýšeným celkovým cholesterolem byl v Evropě v roce 2008 odhadován na 54 % u obou pohlaví (14), v naší studii měla cholesterol ≥ 5 mmol/l polovina mladších a téměř 70 % osob nad 45 let věku. V české populaci došlo od osmdesátých let k poklesu cholesterolemie z hodnot vyšších než 6 mmol/l na průměrnou hodnotu 5,3 mmol/l (4). Odhaduje se, že toto snížení bylo zodpovědné až za 40 % celkového poklesu kardiovaskulární úmrtnosti (3). Studie EHES dospěla v roce 2014 ke stejné průměrné hodnotě celkového cholesterolu jako studie post-MONICA. Naše výsledky tedy naznačují, že příznivý trend poklesu průměrné hodnoty celkového cholesterolu se zastavil nebo alespoň zpomalil. Přestože průměrná populační hodnota je relativně příznivá, stále téměř dvě třetiny populace mají vyšší než doporučené hodnoty, a tak je zde stále prostor pro zlepšení. Ani v průměrné hladině HDL-cholesterolu se výsledky EHES a post-MONICA nelišily, v obou studiích hladina shodně zůstávala na stejné hodnotě bez ohledu na věk.

Vzhledem k prokázanému zánětlivému působení vysoké hladiny krevního cukru na cévní stěnu je významným rizikovým faktorem KVO diabetes. V Evropě je průměrná prevalence diabetu odhadována na 7,3 %, v České republice kolem 10 % (6). Stejně jako v EHES, byla ve studii post-MONICA zjištěna prevalence diabetu u obou pohlaví zřetelně vyšší u starších osob (45–64 let). Diabetes mělo 14 % starších mužů a 8 % žen. Ve studii EHES byla prevalence v tomto věkovém rozpětí o něco vyšší, 16 % u mužů a 10 % u žen. Podle údajů ÚZIS o počtu dispenzarizovaných pacientů s diabetem má incidence tohoto onemocnění v České republice stoupající tendenci, meziročně (2007–2015) se počet nových případů navyšoval o cca 3000 pacientů (13). Očekávali jsme tedy větší rozdíl v prevalenci diabetu mezi studiemi EHES a post-MONICA, a to nejen z důvodu časového odstupu, ale také proto, že v EHES bylo použito pro definici diabetu přísnější kritérium – hladina glykovaného hemoglobinu (ve studii Post-MONICA byl diabetes definován na základě hladin glykemie na lačno > 7,0 mmol/l nebo léčby glykemie). Výsledky epidemiologických studií ukazují, že při diagnostice diabetu s použitím glykemie na lačno, jsou výsledky podhodnocené ve srovnání s glykovaným hemoglobinem (17).

Celosvětový výskyt obezity se mezi lety 1980–2014 téměř zdvojnásobil, podle odhadů WHO mělo v evropském regionu nadváhu (zahrnující preobezitu a obezitu) v roce 2014 až 55 % mužů a 63 % žen, v České republice pak v průměru 62 % dospělých (16). Dle výsledků studie EHES měla nadváhu více než polovina mladších a tři čtvrtiny starších respondentů, častěji muži. Při srovnání se studií post-MONICA byly i přes časový odstup průměrné hodnoty BMI u mužů i žen podobné. Zatímco ukazatel BMI je používán spíše pro srovnání různých populací z hlediska zátěže nadváhou a obezitou, pro kardiovaskulární, s obezitou spojené riziko je stále častěji používán přísnější prediktor – ukazatel centrální obezity, měřený buď jako obvod pasu, nebo vyjádřený jako poměr pas/boky či pas/výška. V EHES byly hodnoty obvodu pasu a zjištěné riziko spojené s abdominální obezitou vyšší u žen ve srovnání s muži.

Multifaktoriální model SCORE odhaduje riziko úmrtí v důsledku srdečně-cévního onemocnění v příštích 10 letech na základě pěti rizikových faktorů (věk, pohlaví, kouření, hodnota systolického tlaku a celkového cholesterolu). Přestože se jedná zejména o klinickou pomůcku pro prevenci, lze metodu dobře uplatnit i v epidemiologických studiích a odhadnout tak riziko fatální kardiovaskulární příhody v populaci nad 40 let. Riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v následujících 10 letech bylo vysoké u téměř poloviny respondentů EHES. K výrazně nižším hodnotám dospěli ve Španělsku, kde na základě dat národní průřezové studie z let 2009–2010 hodnotili, podle stejných kritérií, fatální kardiovaskulární riziko u 2300 osob ve věku 40–65 let. Vysoké riziko, zde měla pouze čtvrtina osob (2).

Zdravotní stav jedince je významně ovlivňován věkem a pohlavím. Prevalence rizikových faktorů v této studii jednoznačně narůstala s věkem, riziko hypertenze se zvyšovalo u obou pohlaví, ženy si ale udržovaly lepší parametry v prevalenci, znalosti i její kontrole. Nejrizikovější skupinou byli muži ve věku 45–64 let, ti měli kromě hypertenze i nejvyšší prevalenci diabetu a vysokých hodnot aterogenního nonHDL-cholesterolu a logickým vyústěním této situace bylo vysoké fatální riziko KVO v následujících 10 letech u více než dvou třetin z nich. Ženy měly horší výsledky než muži v jediném parametru, a tím byla abdominální obezita. V obou věkových skupinách byl podíl žen se závažnou abdominální obezitou vyšší.

Studie EHES přinesla řadu poznatků, z nichž za důležité považujeme i ty, které ukázaly na nízkou znalost svých možných zdravotních problémů. Patří mezi ně jak vysoký krevní tlak, tak i hladina krevního cukru. Dále osoby, které o svých problémech věděly a byly léčeny, často nedosahovaly cílových hodnot. Podle Evropského doporučení pro prevenci KVO je například význam dosažení cílových hodnot krevního tlaku podpořen mnoha existujícími důkazy, zejména u mladších pacientů. U starších hypertoniků zatím důkazy chybějí, neboť u nich nebyl cíleně přínos snížení systolického tlaku < 140 mm Hg v randomizovaných studiích hodnocen (10). U kardiovaskulárních nemocí platí, že riziko onemocnění se zvyšuje kombinací více ukazatelů, které samostatně ještě nemusí dosahovat rizikových hodnot. Řada „lehce“ zvýšených hodnot představuje mnohdy větší ohrožení než výskyt jednoho rizikového faktoru.

Šetření EHES ukázalo, že výskyt rizikových faktorů chronických onemocnění je v české populaci stále vysoký, a že některé skryté zdravotní problémy lze odhalit ještě dříve, než se projeví. Protože mnohdy jde o ovlivnitelná rizika, je důležitá cílená podpora zdravého životního stylu i systematické vyhledávání již existujících, ale nerozpoznaných onemocnění. V tomto ohledu mají nezastupitelnou roli praktičtí lékaři. I přes pocit dobrého zdraví by mělo být samozřejmostí nezanedbávat preventivní prohlídky, kterých se však podle analýzy Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 2015 účastní méně než 40 % dospělých. Abychom mohli hodnotit trendy vývoje zdravotních ukazatelů, hodnotit kvalitu zdravotní péče či efektivitu preventivních doporučení, je nezbytné mít dostatek kvalitních dat pocházejících z národně reprezentativních a standardizovaných průzkumů, podobných studii EHES.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Kristýna Žejglicová

Státní zdravotní ústav

Šrobárova 48,

100 42 Praha 10

e-mail: kristyna.zejglicova@szu.cz


Zdroje

1. Catapano AL, Graham I, De Backer G, et al. 2016 ESC/EAS Guidelines for the Management of Dyslipidaemias. Eur Heart J 2016; 37(39): 2999–3058.

2. Amor A J, Masana L, Soriguer F, et al. Estimating cardiovascular risk in Spain by the European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. Rev Esp Cardiol 2015; 68(5): 417–425.

3. Bruthans J, Cífková R, Lánská V, et al. Explaining the decline in coronary heart disease mortality in the Czech Republic between 1985 and 2007. Eur J Prev Cardiol 2014; 21(7): 829–839.

4. Cífková R, Bruthans J, Adámková V, a kol. Prevalence základních kardiovaskulárních rizikových faktorů v české populaci v letech 2006–2009, Studie Czech post-MONICA. Cor Vasa 2011; 53(4–5): 220–229.

5. Eriksen L, Grønbæk M, Helge JW, et al. The Danish Health Examination Survey 2007-2008 (DANHES 2007-2008). Scand J Public Health 2011; 39(2): 203–211.

6. International Diabetes Federation. The International Diabetes Federation Atlas, 7th ed., 2015. Brussels, Belgium: International Diabetes Federation, 2015 [online]. Dostupné z: http://www. diabetesatlas.org [cit. 13-3-2017].

7. Lewington S, Clarke R, Qizilbash N, et al. Age-specific relevance of usual blood pressure to vascular mortality: a meta-analysis of individual data for one million adults in 61 prospective studies. Lancet 2002; 360(9349): 1903–1913.

8. Mack S, Jacobi F, Gerschler A, et al. Self-reported utilization of mental health services in the adult German population – evidence for unmet needs? Results of the DEGS1-Mental Health Module (DEGS1-MH). Int J Methods Psychiatr 2014; 23(3): 289–303.

9. Piepoli MF, Hoes AW, Agewall S, et al. 2016 European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. Eur J Prev Cardiol 2016; 23(11): 1–96.

10. Perk J, De Backer G, Gohlke H, et al. European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012). Eur Heart J 2012; 33(13): 1635–1701.

11. Rosella L, Lebenbaum M, Fitzpatrick T, et al. Prevalence of prediabetes and undiagnosed diabetes in Canada (2007-2011) according to fasting plasma glucose and HBA1c screening criteria. Diabetes Care 2015; 38: 1299–1305.

12. Tolonen H, Koponen P, Mindell J, et al. European Health Examination Survey-towards a sustainable monitoring system. Eur J Public Health 2014; 24(2): 338–344.

13. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnictví ČR: Stručný přehled činnosti oboru diabetologie a endokrinologie za období 2007-2015 [online]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvi-cr-strucny-prehled-cinnosti-oboru-diabetologie-endokrinologie-za-obdobi-2007-2015 [cit. 13-3-2017].

14. World Health Organization. Global atlas on cardiovascular disease prevention and control. WHO: 2011 [online]. Dostupné z: http://www.world-heart-federation.org/fileadmin/user_upload/images/CVD_Health/Global_CVD_Atlas.pdf [cit. 13-3-2017].

15. World Health Organization. Global status report on noncommunicable diseases 2014 [online]. Dostupné z: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/148114/1/9789241564854_eng.pdf?ua=1 [cit. 13-3-2017].

16. World Health Organization. Global Health Observatory Data Repository [online]. Dostupné z: http://apps.who.int/gho/data/?theme=main [cit. 13-3-2017].

17. Lai YJ, Lee ST, Kuo SC, Chou P. Comparison of fasting plasma glucose and glycated hemoglobin for diagnosing diabetes in a Taiwanese population. Metab Syndr Relat Disord 2015; 13(5): 203–207.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2017 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se