Komisionální posuzování zdravotního stavu lékařskými posudkovými komisemi


Commission health assessment by medical assessor committees

The article informs about the expert committees of the Ministry of Labour and Social Affairs. The authors describe the history of expert committees and examine the reasons for its further existence. The committee are the only authority, where about the outcome of the assessment of the health status of a citizen decides the vote. Member of the Committee is also non-medical person – Secretary. She/he is the employee of Medical Assessment Service.

The role of Secretary of the Commission is very important. Secretary to participate and vote on assessor concludes. Composition of expert committees and the way that they make decisions about the assessor concludes on the basis of voting may call up ethical dilemmas. The authors also point to the existing organizational integration of expert committees, which is contrary to the principles of public administration. Authors propose the transfer of expert committees MoLSA to the Czech Social Security Administration (CSSA). This would lead to the unification of organizational components of the medical assessment service with one employer and streamline operations of Medical Assessment Service.

Keywords:
Medical Assessment Service – advisory committee – Ministry of Labour and Social Affairs (MoLSA)


Autoři: L. Čeledová ;  R. Čevela
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze ;  Lékařská fakulta v Plzni ;  Ústav sociálního lékařství ;  Přednostka: doc. MUDr. Libuše Čeledová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2015; 95(6): 267-271
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Článek informuje o postavení a roli posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Autoři popisují historii posudkových komisí a zamýšlí se nad důvody jejich dalšího přetrvávání. Posudkové komise jsou jediným komisionálním orgánem, kde o výsledku posouzení zdravotního stavu občana rozhoduje výsledek hlasování. Členem komise je i nezdravotník, i když zaměstnanec lékařské posudkové služby, v roli tajemnice komise. Tajemnice se účastní i hlasování o posudkovém závěru. Složení posudkových komisí a způsob jejich rozhodování o posudkovém závěru na základě hlasování může vyvolávat etická dilemata. Autoři rovněž upozorňují na stávající organizační začlenění posudkových komisí, které je v rozporu s principy veřejné správy a navrhují převedení posudkových komisí MPSV na ČSSZ. Došlo by tak ke sjednocení organizačních součástí lékařské posudkové služby u jednoho zaměstnavatele a zefektivnění činnosti lékařské posudkové služby.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba – posudkové komise – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV)

ÚVOD

Lékařská posudková služba (LPS) a její činnost v sociálním zabezpečení má široký význam medicínský, sociální, pracovněprávní a ekonomický. Teorie a praxe lékařské posudkové činnosti prodělává od počátku třetího tisíciletí prudký vývoj. Příčiny tohoto jevu je třeba hledat ve společenském a ekonomickém vývoji a sociální politice státu. Hlavním úkolem lékařské posudkové služby však stále zůstává posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, podávání posudků o zdravotním stavu a o některých důsledcích z něj vyplývajících. Lékařská posudková činnost v resortu MPSV je vykonávána Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV), posudkovými komisemi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (PK MPSV), Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresními správami sociálního zabezpečení (OSSZ) (1–3, 11).

POSUDKOVÉ KOMISE MPSV OPTIKOU HISTORIE

Posudkové komise MPSV určené k posudkové činnosti v opravných řízeních byly zřízeny v roce 1990 a tento krok byl ve struktuře orgánů sociálního zabezpečení považován za jednoznačně přechodné řešení. Komise však fungují již skoro čtvrt století, a to s kompetencemi, které se od těch původních odlišují víceméně kosmeticky. Kdy se dostal komisionální prvek do orgánů lékařské posudkové služby?

V roce 1951 se těžištěm lékařské posudkové služby poprvé staly sborové orgány, posudkové komise důchodového zabezpečení, a to dle Směrnice Státního úřadu důchodového zabezpečení (SÚDZ). Další interní normativní instrukcí SÚDZ byl v dohodě s tehdejším ministerstvem zdravotnictví vydaný Jednací řád posudkových komisí, který stanovil působnost, složení a některá procesní pravidla postupu těchto komisí působících při tehdejších okresních národních výborech (ONV). Hlavním úkolem posudkových komisí bylo v té době podávat posudky o tom, zda jsou splněny „zdravotně pracovní“ podmínky nároků na invalidní důchod a jiné dávky důchodového zabezpečení, které byly podmíněny nepříznivým zdravotním stavem, a předkládat orgánům SÚDZ návrhy na přiznání dávky nebo zamítnutí návrhu na dávku nebo na změny důchodu. Posudková komise se usnášela po předchozím vyšetření posudkovým lékařem, doplněném popřípadě dalším odborným vyšetřením, a to na základě zpráv, které si o žadateli opatřila, a se zřetelem k názoru, který si sama učinila pohovorem se žadatelem. V tomto pravidle lze již spatřovat první náznaky příštího nezdravotnického a nelékařského složení komisionálních orgánů LPS. V čele každé komise byl však v té době ještě stále posudkový lékař, v tehdejší terminologii lékař sociálního zabezpečení (6, 7, 12).

Za účinnosti zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, došlo k dalším organizačním změnám, neboť vznikly posudkové komise sociálního zabezpečení. Podrobnosti o organizaci a činnosti komisí byly v té době upraveny vyhláškami Státního úřadu sociálního zabezpečení a mezi jejich úkoly náleželo podávání posudků, vyjádření, doporučení a návrhů a v jakých oblastech. Jakékoliv rozhodování, tj. vydávání správních rozhodnutí, jim – stejně jako podle dnes platné právní úpravy stávajícím orgánům LPS – nepříslušelo. V komisích kromě předsedů, kterými v té době nadále museli být lékaři sociálního zabezpečení, působili jako členové další lékaři, ale také již laici – poslanci národního výboru, zástupci odboru sociálního zabezpečení národního výboru a zástupci pracujících. Po přijetí vládní vyhlášky č. 151/1960 Sb., o organizaci a působnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení, nadešlo období, v němž posudkové lékaře ve funkci předsedů posudkových komisí na obou stupních nahradili poslanci, a to na dlouhých 30 let. Podle citované vyhlášky byly posudkové komise sociálního zabezpečení zřizovány jako tzv. užší komise při komisích sociálního zabezpečení příslušného národního výboru, kterým byli všichni členové komise také voleni. Nelékařští členové přitom měli v minimálně pětičlenných komisích převahu, když vyhláška stanovila počet lékařů v každé PKSZ na alespoň dva. Zásadní změnou v postavení PKSZ bylo, že kromě posudkových, poradních a dozorových úkolů byly nově vybaveny také rozhodovací pravomocí. Z hlediska složení tehdejší komise je zajímavé, a to i ve vztahu ke složení dnešních komisí, že člen komise, který byl za jejího člena zvolen jako pracovník sociálního odboru příslušného národního výboru, vykonával zároveň funkci tajemníka komise. Jde tak o obdobu dnešní právní úpravy, podle níž je tajemník posudkové komise rovněž jejím členem a pro výkon funkce postačuje pracovněprávní vztah k lékařské posudkové službě (MPSV). Podmínkou není vzdělání zdravotnického, sociálního či zdravotně sociálního zaměření (6, 7, 12, 13).

Zákon č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení stanovil působnost jak posudkových komisí sociálního zabezpečení okresních národních výborů (ONV), tak krajských národních výborů (KNV). Je s podivem, že zákonem stanovená působnost posudkových komisí sociálního zabezpečení KNV, byla ve své konstrukci prakticky totožná s působností současných posudkových komisí MPSV podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. I dnes nalézáme některá téměř shodná vymezení kompetencí PK MPSV s vymezením kompetence PK KNV před téměř 40 lety. Bližší pravidla pro volbu tehdejších členů posudkových komisí a pro jejich složení a jednání byla obsažena ve vyhlášce MPSV a poprvé se zde výslovně objevilo procedurální pravidlo, podle kterého při rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy (6, 7, 12, 13).

Další významné změny v organizaci posudkových komisí přinesly až změny celospolečenské po roce 1989. S účinností od 1. května 1990 přinesla novela zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení jednak změnu názvu z posudkových komisí sociálního zabezpečení na posudkové komise a zároveň byl počet členů posudkových komisí ONV i KNV snížen z pěti na tři. Dále z nich vyřazeni poslanci jakožto předsedové komisí a také zástupci pracujících. Významným krokem k profesionalizaci a medicinalizaci bylo, že předsedy posudkových komisí se stali po třech desetiletích namísto poslanců opět posudkoví lékaři, zaměstnaní na příslušném národním výboru. Posudkové komise měly v té době postavení tzv. zvláštních orgánů, které byly zřizovány ONV a KNV k posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely sociálního zabezpečení. Posudková komise ONV byla v té době podle zákona podřízena posudkové komisi KNV. Od 1. září 1990 došlo k další významné organizační změně. Zákonem č. 210/1990 Sb. byly prvoinstanční posudkové komise přesunuty k nově zřízeným okresním správám sociálního zabezpečení (OSSZ) a byly vybaveny pouze pravomocí k vydávání posudků. Předchozí posudkové KNV, které byly začleněny do organizačních struktur MPSV se rovněž staly součástí právního řádu, a vznikly tak posudkové komise MPSV (PK MPSV). Od svého ustavení byly koncipovány jako posudkové orgány vykonávající posudkovou činnost pro účely opravných řízení, jejichž okruh se do současnosti měnil poměrně málo (4–7, 12, 13).

V roce 1993 pak došlo novelou zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, k zásadním změnám v organizaci LPS, které přetrvávají dodnes. Posudkové komise OSSZ jako sborové orgány byly zrušeny a posudková činnost pro účely rozhodování v prvním stupni správního řízení byla přenesena na jednotlivé lékaře OSSZ. Posudkové komise MPSV tak zůstaly v resortu práce a sociálních věcí jedinými kolektivními orgány LPS.

Obdobným kolektivním orgánem, který pracoval se stejně eticky citlivým zdravotním tématem na zdravotně-sociálním pomezí, a rozhodoval tak o zdravotním stavu tisíců žen, bývaly tzv. interrupční komise. Zákonem č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, byly zavedeny komise, které měly posoudit oprávněnost žádosti těhotné ženy o přerušení těhotenství, a to jak ze zdravotních, tak ze sociálních důvodů. Povolení vydávala komise jen ze zdravotních důvodů nebo z jiných důvodů zvláštního zřetele, zvláště tedy sociálních. Mezi zdravotní důvody patřilo početí do 16. roku věku a otěhotnění po 45. roku věku. Maximální hranice pro přerušení těhotenství byla stanovena na 3 měsíce. Jako další důvody byly brány např. rozvrat rodiny, více dětí, obtížná situace vzniklá u ženy neprovdané, těhotenství vzniklé znásilněním ženy apod. Historickým předělem ve vývoji našeho trestního práva pak bylo i ustanovení tohoto zákona, podle něhož žena, která si sama uměle přerušila těhotenství nebyla trestně odpovědná. Těhotenství mohlo být tedy přerušeno s jejím souhlasem a s předchozím povolením komise v lůžkovém zdravotnickém oddělení. Práce komisí se rovněž v průběhu let měnila v závislosti na vícekrát upravovaných prováděcích předpisech. Až v roce 1986 byl přijat zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, který zrušil komise a úplně uvolnil přístup k potratům do konce 12. týdne těhotenství. Tedy rovněž i v této vysoce etické otázce trvalo téměř 30 let, než se nalezl společensky přijatelný konsenzus, který by se měl nalézt i u odůvodnění trvání posudkových komisí s jejich zákonným právem hlasovat o zdravotním stavu, umožňujícím toto hlasování i nezdravotníkům.

HLASOVÁNÍ O VÝSLEDKU POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU

Základním právním předpisem, který upravuje činnost PK MPSV, je zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Na činnost PK MPSV dále dopadá ve vymezeném rozsahu zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (6,7,8).

Při výkonu vlastní posudkové činnosti aplikují PK MPSV posudková kritéria, která jsou stanovena zejména v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Bližší podrobnosti o aplikaci posudkových kritérií jsou pro celou oblast LPS stanoveny v příslušných výkladech MPSV (Metodický pokyn, 2013).

PK MPSV posuzují zdravotní stav v konkrétních případech a vydávají posudky pouze pro účely vymezeného okruhu opravných řízení, a to přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku OSSZ (8).

Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsou organizačně začleněny v rámci regionálních organizačních struktur MPSV. V současné době jde o detašovaná pracoviště MPSV v Ostravě, Brně, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni a Praze. Jde o jediné komisionální/kolektivní orgány LPS. Své posudkové závěry o zdravotním stavu a pracovní schopnosti posuzovaných osob pro účely vymezeného okruhu opravných řízení přijímají v rámci komise (3, 6, 7, 9, 10, 11). Ta je tvořena minimálně třemi členy – posudkovým lékařem, který je předsedou komise, tajemnicí a odborným lékařem některého klinického oboru (nejčastěji jde o ortopeda, internistu, neurologa nebo psychiatra, může však jít i o lékaře dalších klinických oborů). Lékaři sociálního zabezpečení musí splňovat odborný požadavek – nástavbové atestace z oboru posudkové lékařství, rovněž takový je požadavek na přísedícího specialistu. Požadavek na vzdělání dalšího člena komise – tajemnice, která se účastní nejen procesu posuzování zdravotního stavu, včetně vyšetření klienta, ale i hlasování o posudkovém závěru, není žádný.

K projednání každého případu nařizuje předseda PK MPSV jednání posudkové komise, rovněž rozhoduje o přizvání posuzované osoby k jednání komise. Posuzovaná osoba by pak měla obdržet pozvánku v dostatečném časovém předstihu před jednáním PK MPSV. V případě, že je posuzovaná osoba pohybově, orientačně či jinak velmi těžce postižena, a lze proto předpokládat, že vyžadováním její účasti na jednání PK MPSV by došlo k jejímu nepřiměřenému zatěžování, může předseda PK MPSV rozhodnout, že namísto jejího přizvání k jednání PK MPSV bude provedena návštěva v místě jejího pobytu. Tuto návštěvu lze provést pouze po předchozím písemném ohlášení jejího dne spolu orientačním časovým vymezením doby jejího provedení. Předseda a tajemník PK MPSV jsou pak povinni se na počátku návštěvy prokázat (legitimovat) pracovním průkazem zaměstnance MPSV posuzované osobě (popřípadě podle okolností i dalším osobám v bytě či domě, v němž je návštěva prováděna) a sdělit jí konkrétní důvod návštěvy. V průběhu návštěvy musí být posuzované osobě (popřípadě jejímu zástupci) dána možnost se k věci vyjádřit, předložit lékařské nálezy, popřípadě navrhnout provedení dalších lékařských vyšetření. Na závěr provedeného šetření musí být posuzovaná osoba informována o zjištěních, která budou jedním z podkladů pro přijetí posudkového závěru na jednání PK MPSV. Návštěva musí být provedena vždy předsedou a tajemníkem PK MPSV, kteří jsou povinni v každém případě respektovat ústavně zakotvenou nedotknutelnost obydlí (čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) vstupovat do bytu či domu, v němž má být návštěva provedena, a na případné přilehlé pozemky pouze na základě předchozího souhlasu posuzované osoby, popřípadě jejích rodinných příslušníků, pokud jsou v době návštěvy v bytě či domě přítomni (v případě návštěvy posuzované osoby v ústavním zařízení pouze po předchozím souhlasu odpovědných zaměstnanců tohoto zařízení). Pokud je takový souhlas ke vstupu odepřen, předseda a tajemník PK MPSV nejsou oprávněni návštěvu provést (8).

Jednání PK MPSV, které musí předseda PK MPSV nařídit k projednání každého případu (tj. požadavku zadavatele na podání posudku v konkrétní věci), je neveřejné. Jiným osobám než osobám posuzovaným a jejich zástupcům předseda PK MPSV účast umožní pouze za podmínek stanovených právním předpisem. První podmínkou je žádost nebo alespoň souhlas posuzované osoby, druhou podmínkou je, že podle předsedy PK MPSV lze očekávat, že tyto jiné osoby přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr. Bez splnění těchto podmínek předseda PK MPSV účast jiných osob nepřipustí, protože by tím došlo k porušení citovaného právního předpisu. Předseda PK MPSV dále umožní účast také zaměstnancům MPSV provádějícím kontrolní činnost vůči PK MPSV, kteří jsou vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti zaměstnanců orgánů sociálního zabezpečení. Vzhledem k principům ochrany soukromí i vzhledem k zákonné ochraně citlivých osobních údajů je nepřípustné, aby se kterákoliv osoba mimo členy PK MPSV jako správního orgánu zúčastnila projednávání věci posuzované osoby bez jejího souhlasu; souhlas s účastí jiné osoby je nutné zaznamenat do protokolu o jednání. O jednání PK MPSV se pořizuje protokol o jednání. Úprava náležitostí protokolu o jednání PK MPSV a pravidel pro jeho předávání je dána vnitřními předpisy LPS MPSV (8).

O výsledku hlasování se pořizuje protokol o hlasování, který podepisují všichni přítomní členové PK MPSV a jehož vzor je součástí počítačového programu. Protokol o hlasování se zakládá do spisu v zalepené obálce opatřené úředním razítkem. Pokud je při jednání PK MPSV v souladu s výsledkem hlasování přijat posudkový závěr, je dalším výstupem v projednané věci posudek. Za jeho podrobné a včasné zpracování v návaznosti na průběh jednání PK MPSV a výsledek hlasování odpovídá předseda PK MPSV. Úprava náležitostí posudku PK MPSV a pravidel pro jeho předávání je rovněž součástí vnitřních předpisů LPS MPSV. Hlavním účelem protokolu o jednání PK MPSV je zachycovat skutečný průběh jednání v dané posudkové věci. Objektivita obsahu tohoto protokolu je zajištěna právem všech osob zúčastněných na jednání PK MPSV protokol podepsat, popřípadě uvést důvody odepření podpisu a námitky proti obsahu protokolu, které musejí být do protokolu zaznamenány. Hlavním účelem posudku PK MPSV je v návaznosti na průběh jednání PK MPSV a výsledek hlasování provést podle posudkových kritérií stanovených právními předpisy posudkové zhodnocení každého projednaného případu a zdůvodnit přijatý posudkový závěr tak, aby celkový posudek byl objektivní, úplný a přesvědčivý. I proto musí obsahovat posudkové zhodnocení s přijatým posudkovým závěrem, tj. zhodnocením ve vztahu k posudkovým kritériím pro posuzovaný předmět řízení, tj. zdravotní stav a pracovní schopnost posuzované osoby a jeho řádným odůvodněním (včetně vyrovnání se s námitkami a návrhy posuzované osoby, s odlišným posouzením ve vztahu k OSSZ nebo ve vztahu k minulým posouzením ve stejném předmětu řízení anebo ve vztahu k provedenému sociálnímu šetření). Při vypracování posudku je podstatné, aby se PK MPSV v posudkovém zhodnocení vždy dostatečně posudkově medicínsky vyrovnala s napadenými skutečnostmi (8).

DISKUZE

Dle některých autorů v současné době zřejmě nadále existují tři zásadní důvody pro další existenci PK MPSV jako komisionálního posudkového orgánu v opravných řízeních (5, 6). Patří k nim dosavadní absence klasického dvouinstančního správního řízení ve věcech důchodového pojištění (spolu s tradicí posudků sborových orgánů LPS v rámci soudního přezkumu v důchodových věcech) a dále skutečnost, že MPSV působí jako odvolací orgán v nepojistných sociálních dávkách (posudková a rozhodovací činnost v odvolacím řízení tak fakticky probíhá v rámci jednoho orgánu státní správy). V neposlední řadě jde i o garanci MPSV za odbornou úroveň a jednotnost posuzování na území celé ČR pro účely vymezeného okruhu opravných řízení. Perspektiva PK MPSV tak bude v budoucnu nepochybně záviset nejen na dalším směřování celé soustavy LPS, ale i na vývoji některých procesních modelů uplatňovaných v našem sociálním systému (5, 6, 9, 10).

Jedná se však o problém čistě právní, související s organizací LPS resortu a pojetím posudku pro orgány, které rozhodují o dávkách. V současném organizačním uspořádání jsou posudky považovány za důkazy, které musí být hodnoceny orgánem, jež o dávce rozhoduje. Tato skutečnost má řadu nevýhod. Jednak orgán, který rozhoduje, nedisponuje potřebnými posudkově medicínskými znalostmi, a tak ačkoliv má posudek hodnotit pouze z hlediska úplnosti a přesvědčivosti pro potřeby rozhodnutí, činí takové hodnocení značné potíže. Ty se zpětně vracejí do lékařské posudkové služby v podobě požadavků na doplnění posudků, které je v řadě případů z odborného posudkově medicínského hlediska vnímáno posudkovými orgány jako zbytečné prodlužování (a tedy i prodražování) řízení. Další zásadní komplikace vznikají z povahy posudku jako dokumentu, který nutně pracuje s citlivými údaji o zdravotním stavu posuzovaného účastníka řízení, a pokud má být hodnocen jako důkaz, musí se s těmito údaji seznámit i dávkový pracovník orgánu, který rozhoduje o dávce.

Posudkové komise MPSV jsou zákonem povolány k podávání posudků pro účely odvolacích řízení správních, pokud napadané rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře OSSZ. Působnost posudkových komisí MPSV zakládá zákon také pro účely přezkumných řízení soudních, jde-li o věci důchodového pojištění, tedy invalidity. Skloubení soudního řízení s posudkem přicházejícím ze sféry státní správy bývá zpochybňováno, a to nejčastěji z důvodu, že posudek podává orgán téhož ministerstva, které současně řídí jednu stranu sporu, tedy Českou správu sociálního zabezpečení. Je poukazováno na vzájemnou provázanost jednotlivých složek rezortu MPSV. Na druhou stranu je pak argumentováno zvláštní povahou věci důchodového pojištění a odborností a složitostí posuzování pro účely důchodového pojištění a tím, že posudek PK MPSV podléhá v řízení před soudem volnému hodnocení důkazů. Měli bychom si však položit otázku, zda stávající organizace a činnost posudkových komisí MPSV odpovídá modernímu pojetí medicíny a moderním principům veřejné správy jako služby občanům.

ZÁVĚR

Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení doznal od svého vzniku již desítky novelizací, žádná se však netýkala organizace PK MPSV. Další novelizace by se měla zaměřit na převedení posudkových komisí MPSV na ČSSZ, tedy sjednocení těchto organizačních součástí lékařské posudkové služby u jednoho zaměstnavatele. Došlo by tak ke změně právní povahy posudku o zdravotním stavu, který by měl povahu závazného stanoviska, neboť podle správního řádu přezkoumává závazné stanovisko nadřízený orgán, což je vůči okresní správě sociálního zabezpečení ČSSZ. Současně by se odstranila etická dilemata nad komisionálním posuzováním zdravotního stavu tak, jako se odstranila v případě interrupčních komisí. V současné době je zřejmé, že organizace a činnost posudkových komisí by měla být řešena nejen z důvodu jejich působení na MPSV v rozporu s principy veřejné správy, ale i z důvodu zefektivnění jejich činnosti, a tím i činnosti lékařské posudkové služby rezortu MPSV. Rychlejší a hladší průběh procesu posuzování zdravotního stavu pro účely dávek ze sociálního zabezpečení pak bude výrazným přínosem i pro žadatele o benefity.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D.

Ústav sociálního lékařství LF UK

alej Svobody 31, 323 18 Plzeň

e-mail: libuse.celedova@lfp.cuni.cz


Zdroje

1. Čeledová L. Posudková činnost v ordinaci praktického lékaře. Manuál pro oblast sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Praha: Grada Publishing 2015: 210.

2. Čeledová L, Čevela R, Ornerová A. Roční zkušenosti s posuzováním stupně závislosti pro účely příspěvku na péči. Prakt. Lék. 2014; 94(2): 84–87.

3. Čevela R, a kol. Sociální a posudkové lékařství. Praha: Karolinum 2015: 159.

4. Langer R. Lékařská posudková služba. Kompetence Lékařské posudkové služby od 1. ledna 2012 – část 1. Národní pojištění 2012; 43(1): 23–25.

5. Langer R. Lékařská posudková služba. Kompetence Lékařské posudkové služby od 1. ledna 2012 – část 2. Národní pojištění 2012; 43(2): 19–21.

6. Langer R. O vývoji právní úpravy posudkových komisí – 1. část. Národní pojištění 2015; 46(4): 19–23.

7. Langer R. O vývoji právní úpravy posudkových komisí – 2. část. Národní pojištění 2015; 46(5): 23–27.

8. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Metodický pokyn pro postupy posudkových komisí MPSV při posuzování zdravotního stavu pro účely opravných řízení, 2013.

9. Ptáček R, Bartůněk P, a kol. Etické problémy medicíny 21. století. Praha: Grada Publishing 2014; 520.

10. Ptáček R, Bartůněk P, a kol. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada Publishing 2011; 528.

11. Seifert B, Čeledová L, a kol. Základní pojmy praktického a posudkového lékařství. Praha: Karolinum 2012; 193.

12. Veselý J. Právo sociálního zabezpečení. Praha: VŠAP 2009; 201.

13. Veselý J. K právní povaze posudku o zdravotním stavu ve věcech sociálního zabezpečení. Zdravotnictví a právo 2009; 13(4): 18–21.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2015 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se