Změny tělesného složení a stravovacích návyků obézních pacientů po zavedení intragastrického balónu


Changes in body composition and eating habits of obese patients after intragastric balloon insertion

Purpose:
The effects of the intragastric balloon MedSil® on anthropometric measures and dietary habits were evaluated in this study.

Methods:
Twenty-four patients aged from 24 to 61 with BMI 42 ± 10 kg/m2 underwent insertion of the intragastric balloon MedSil® and following a clinical exam: body height, weight, BMI and body composition scan by dual-energy X-ray absorptiometry (device Discovery A, Hologic, USA). Dietary habits were found out by the questionnaire and 4–7 day eating records.

Results:
Six months after insertion of the MedSil® balloon, an average body weight reduction of 10.1 kg (p < 0.001), body mass index reduction of 3,8 kg/m2 (p < 0.001), fat mass reduction of 7.5 kg and fat free mass reduction of 2.6 kg were found. Average daily energy intake was 6474 ± 2683 kJ. Patient’s average daily intake of protein, vitamin C and vitamin B12 was adequate. Average daily intake of fibre, iodine and folic acid was low. Patients reported greater regularity of meals, more servings per day, reduced appetite and positive changes in food consumption.

Conclusion:
Intragastric balloon insertion helped to improve patient’s dietary habits and led to positive changes of body composition during next six months.

Keywords:
intragastric balloon – dietary habits – body fat – fat free mass


Autoři: V. Mizerová 1;  M. Bužga 1;  E. Machytka 2;  A. Seidlerová 1
Působiště autorů: Ostravská univerzita v Ostravě Lékařská fakulta ;  Ústav fyziologie a patofyziologie Vedoucí: Mgr. Marek Bužga, Ph. D. 1;  Katedra interních oborů Vedoucí: MUDr. Ivo Valkovský, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2015; 95(6): 276-279
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Účel studie:
Cílem práce bylo sledování změn tělesného složení a stravovacích návyků pacientů během šesti měsíců po zavedení intragastrického balónu Medsil®.

Metodika:
Soubor tvořilo 24 osob ve věku 24–61 let (BMI 42 ± 10 kg/m2). Vstupní vyšetření zahrnovalo měření tělesné hmotnosti a výšky, výpočet BMI, stanovení množství tělesného tuku metodou duální rentgenové absorpciometrie (přístroj Discovery A, Hologic, USA). Stravovací zvyklosti byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Kontrolní vyšetření probíhala 3 a 6 měsíců po zavedení intragastrického balónu. V tomto období prováděli pacienti také 24hodinové záznamy stravy za 4–7 dnů.

Výsledky:
Po půl roce došlo u sledovaného souboru k významnému poklesu průměrné tělesné hmotnosti o 10,1 kg (p < 0,001), poklesu BMI o 3,8 kg/m2 (p < 0,001). Množství tělesného tuku se snížilo o 7,5 kg a aktivní tuku-prostá hmota poklesla o 2,6 kg (p < 0,001). Denní energetický příjem souboru byl 6474 ± 2683 kJ. Pacienti přijímali dostatečné množství bílkovin, vitaminu C a vitaminu B12. Denní příjem vlákniny, jodu a kyseliny listové, byl nízký. Pacienti uváděli častější konzumaci menších porcí jídel, snížení chuti k jídlu a příznivou změnu v konzumaci některých potravin.

Závěr:
Zavedení intragastrického balónu vedlo během následujícího půl roku k příznivému ovlivnění stravovacích návyků a ke zlepšení tělesného složení pacientů

Klíčová slova:
intragastrický balón – stravovací návyky – tělesný tuk

ÚVOD

Prevalence obezity v posledních desetiletích celosvětově výrazně stoupá. Obezita zhoršuje zdravotní stav a kvalitu života obézního jedince. Je prokázáno, že zvyšuje riziko výskytu celé řady závažných onemocnění (13). Pokles tělesné hmotnosti již o 10 % vede ke zmírnění a k prevenci výskytu komorbidit spojených s obezitou (5). Toto snížení hmotnosti je ale často nedostatečné pro zlepšení kvality života morbidně obézních jedinců. Využití intragastrického balónu (IGB) může být významným podpůrným prostředkem redukční diety, zejména u osob s vyšším stupněm obezity, u kterých není možné provést bariatrický výkon. Intragastrický balón je doporučován v terapii obezity také ke snížení tělesné hmotnosti u morbidně obézních pacientů před plánovanými chirurgickými výkony kvůli zlepšení jejich zdravotního stavu a snížení rizik souvisejících s operací (2, 3, 12).

Cílem této práce bylo sledování změn tělesného složení, zejména množství tělesného tuku, a stravovacích návyků u pacientů s intragastrickým balónem MedSil®.

METODIKA

Soubor tvořilo 24 osob (16 žen a 8 mužů) ve věku 24–61 let s průměrným BMI 42,0 ± 10,0 kg/m2. Pacientům byl v Endoskopickém centru Interní kliniky Fakultní nemocnice Ostrava zaveden intragastrický balón Medsil®. Jedná se o silikonový intragastrický balón plněný fyziologickým roztokem zaváděný endoskopicky do žaludku na dobu 6–12 měsíců. Maximální objem tohoto typu balónu je 700 ml a jeho implantace je téměř stejná jako např. u balónu BIB® a nebo Silimed®. Balóny byly pacientům zaváděny za použití sedativ (Midazolam 5–10 mg). Nejprve byla provedena endoskopická diagnostika horního zažívacího traktu s cílem vyloučit u pacientů kontraindikace. Poté pacienti polkli prázdný intragastrický balón. Pod endoskopickou kontrolou byl balón naplněn 500 ml fyziologického roztoku. Na dobu 1 týdne byly nevolnosti pacientů tlumeny antiemetiky (metoklopramid a thiethylperazin). Pacienti byli sledováni ve Výzkumném obezitologickém centru Ústavu fyziologie a patofyziologie Lékařské fakulty OU. Studie byla schválena etickou komisí Lékařské fakulty OU v Ostravě. Vstupní vyšetření před zavedením intragastrického balónu zahrnovalo měření tělesné hmotnosti a tělesné výšky, výpočet body mass indexu (BMI) a stanovení tělesného složení metodou duální rentgenové absorpciometrie (DXA, přístroj Discovery A, Hologic, Waltham, MA, USA).

Stravovací zvyklosti byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Otázky byly zaměřeny na pravidelnost stravy, počty denních jídel a velikost porcí, chuť k jídlu, četnost konzumace vybraných potravin a pitný režim. Kontrolní vyšetření probíhala 3 a 6 měsíců po zavedení intragastrického balónu. V období 2–6 měsíců s IGB pacienti také prováděli 24hodinové záznamy stravy za 4–7 dnů. Jídelní záznamy byly propočítávány v programu NutriDan II.

Výsledky byly statisticky hodnoceny Studentovým t-testem, χ2-testem a Wilcoxonovým párovým testem na hladině významnosti 5 %.

VÝSLEDKY

Tělesné složení

U sledovaného souboru došlo během 3 měsíců po zavedení IGB k významnému poklesu tělesné hmotnosti v průměru o 8,2 ± 4,8 kg (p < 0,001), poklesu BMI o 2,8 ± 1,6 kg/m2 (p < 0,001). Množství tělesného tuku se snížilo o 6,1 ± 3,3 kg (p < 0,001) a aktivní tukuprostá hmota o 1,5 ± 2,3 kg (p = 0,006). V dalších 3 měsících došlo u pacientů s IGB k dalšímu snížení tělesné hmotnosti, zejména tělesného tuku a k mírnému snížení aktivní tukuprosté tělesné hmoty (tab. 1). V porovnání se vstupním vyšetřením měli pacienti po 6 mě-sících o 10,1 ± 7,7 kg nižší tělesnou hmotnost, o 3,8 ± 2,7 kg/m2 nižší BMI. Množství tělesného tuku se snížilo v průměru o 7,5 ± 5,5 kg a ATH byla nižší o 2,6 ± 2,4 kg. Všechny uvedené rozdíly byly statisticky významné (p < 0,001) (tab. 1).

Tab. 1. Změny tělesného složení 3 a 6 měsíců po zavedení IGB
Změny tělesného složení 3 a 6 měsíců po zavedení IGB
Studentův párový t-test – porovnání se vstupním vyšetřením: ap < 0,05; bp < 0,01; cp < 0,001

Stravovací návyky a složení stravy

Pacienti uváděli 3 měsíce po zavedení IGB častější konzumaci ryb (p = 0,003) a zeleniny (p = 0,034) a snížení zastoupení tučných druhů masa (p = 0,010), uzenin s vyšším obsahem tuku (p < 0,001), bílého pečiva (p < 0,001), moučníků (p = 0,034) a destilátů (p = 0,027) v jídelníčku. Při kontrole po 6 měsících s IGB pacienti uváděli významně nižší konzumaci uzenin s vyšším obsahem tuku, bílého pečiva, sladkostí a moučníků (p = 0,029–0,002) a vyšší konzumaci ryb (p = 0,003) v porovnání se vstupním vyšetřením (tab. 2). Změny v konzumaci ovoce, zeleniny, různých druhů příloh (brambory, těstoviny, knedlíky, rýže), alkoholických nápojů, tuků a libového masa nebyly po půl roce statisticky významné. Pacienti uvádějí častější konzumaci menších porcí jídel (p = 0,030), větší pravidelnost stravy (p = 0,002) a snížení chuti k jídlu (p = 0,005) půl roku s IGB.

Tab. 2. Změny konzumace vybraných potravin 3 a 6 měsíců po zavedení IGB
Změny konzumace vybraných potravin 3 a 6 měsíců po zavedení IGB
konzumace: 1 – více než 1krát za den, 2 – 1krát za den, 3 – 4–5krát za týden, 4 – 2–3krát za týden, 5 – 1krát za týden, 6 – alespoň 1krát za měsíc, 7 – výjimečně či vůbec velikost porcí: ryby (125 g), bílé pečivo (jeden rohlík, krajíc chleba), sladkosti, moučníky (0,5 ks zákusku, 10 g čokolády apod.), tučné maso (125 g), zelenina (jeden průměrný kus, miska salátu), destiláty (5 cl) Wilcoxonův párový test – porovnání se vstupním vyšetřením: ap < 0,05;bp < 0,01; cp < 0,001

Záznam stravy za 4–7 dní vyplnilo během půl roku celkem 18 pacientů (13 žen a 5 mužů). Průměrný denní energetický příjem a příjem vybraných nutrientů za období 2–6 měsíců po zavedení IGB je uveden v tabulce 3.

Tab. 3. Průměrný příjem energie a vybraných živin v průběhu 2–6 měsíců po zavedení IGB
Průměrný příjem energie a vybraných živin v průběhu 2–6 měsíců po zavedení IGB
Jedná se o průměrné hodnoty ze všechny dny, které vyšetřované osoby uvedly.

DISKUZE

Využití intragastrického balónu je účinnou metodou pro krátkodobé snížení nadváhy a obezity a pro snížení zdravotních rizik s nimi spojených (9). Jedná se o metodu méně invazivní než bariatrický výkon a je možné ji provést i u osob, u kterých je operace vzhledem k vysokému stupni obezity kontraindikována (2, 3, 10, 12). Mafort et al. uvádějí u pacientů s IGB (Silimed®, Brazílie) po 6 měsících zlepšení plicních funkcí, zejména zlepšení restrikční ventilační poruchy, zlepšení metabolického syndromu a příznivé ovlivnění distribuce tělesného tuku (15). Další autoři uvádějí také zlepšení glukózové tolerance při hubnutí pomocí IGB (11, 12, 15). V této studii mělo využití IGB příznivý vliv na snížení tělesné hmotnosti, zejména na snížení množství tělesného tuku. Hmotnost vyšetřovaných se snížila v průměru o 10,1 ± 7,7 kg za 6 měsíců. Průměrný úbytek BMI byl 3,8 ± 2,7 kg/m2. Podobné výsledky byly zjištěny také v dalších studiích. Půl roku po zavedení různých typů IGB uvádějí autoři průměrný úbytek tělesné hmotnosti o 9,7–17,8 kg (4, 6–8, 11, 12, 14, 17).

Nejdůležitějším ukazatelem účinnosti léčby nadváhy a obezity je snížení množství tělesného tuku. Často je však při redukčním režimu současně pozorován i úbytek tukuprosté tělesné hmoty (19, 20). Množství tělesného tuku se u sledovaného souboru snížilo za 6 měsíců s IGB v průměru o 7,5 kg. Pokles tukuprosté tělesné hmoty nebyl u pacientů s IGB výrazný. Za celé sledované období se množství ATH snížilo průměrně o 2,6 kg. Udržení tukuprosté tělesné hmoty je při léčbě nadváhy a obezity významné zejména v prevenci snížení bazálního metabolismu, a tedy i tzv. „jo-jo“ efektu. Nepříznivý vliv na snížení tukuprosté tělesné hmoty při redukci nadváhy a obezity mají negativní energetická bilance, nižší tělesná hmotnost a nedostatečná pohybová aktivita (19, 20).

U pacientů s IGB došlo také ke zlepšení stravovacích návyků a ke snížení chuti k jídlu. Pacienti uvádějí častější konzumaci menších porcí jídel. Jelikož neexistují oficiální doporučené postupy stravování pro pacienty IGB, vycházejí výživová doporučení z informací poskytovaným pacientům po restriktivních bariatrických výkonech (např. po tubulizaci žaludku, po bandáži žaludku apod.). Doporučuje se jíst častěji menší porce jídel, dodržovat časový odstup jídla a pití 30 minut a přihlédnout k individuální snášenlivosti jednotlivých potravin. Výživovým cílem léčby je, aby pacienti jedli pestrou stravu s dostatečným množstvím všech skupin potravin. Celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina a mléčné výrobky a jejich náhražky a tuky s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin, zejména ω-3, mají být přidávány do stravy, jakmile jsou tolerovány. Omezena nebo vyloučena by měla být konzumace sladkostí, přidaného cukru, nápojů sycených oxidem uhličitým, koncentrovaných džusů, smažených pokrmů, kofeinu a alkoholu (1, 16). Pacienti této studie uvádějí po půl roce s IGB významně nižší konzumaci tučných uzenin, bílého pečiva a sladkostí a moučníků a vyšší konzumaci ryb. Průměrný příjem energie odpovídal u sledovaného souboru doporučením pro snižování nadváhy a obezity, ale v rámci jednotlivých dnů u jednotlivých pacientů značně kolísal mezi nedostatečným a nadměrným příjmem energie. Příjem cholesterolu byl u mužů vyšší, než uvádějí výživová doporučení (18). Denní přísun vápníku celé skupiny odpovídal v průměru doporučovaným hodnotám, u mužů byl mírně nižší, než je doporučovaná denní dávka. U žen byl zjištěn nedostatečný příjem železa. V rámci celé skupiny byl dále zjištěn nízký příjem vlákniny, pouhých 15,7 ± 7,4 g, zatímco Společnost pro výživu doporučuje příjem vlákniny 30 g za den (18). To může být způsobeno nižší konzumací hůř stravitelných potravin, např. zeleniny a ovoce s tuhými slupkami a zrníčky. U pa-cientů byl zjištěn také nízký příjem jodu oproti doporučovaným 200 µg na den. Obsah jodu v potravinách ale značně kolísá v závislosti na oblasti a ročním období a také při přípravě pokrmů dochází nezřídka ke ztrátám jodu (18).

ZÁVĚR

U sledovaných osob během 6 měsíců po zavedení intragastrického balónu MedSil® bylo zaznamenáno významné snížení tělesné hmotnosti, zejména tělesného tuku. Došlo k významnému zlepšení stravovacích návyků. Pacienti jedli více pravidelně menší porce jídla za den. Snížila se konzumace uzenin s vyšším obsahem tuku, bílého pečiva, sladkostí a moučníků a naopak se zvýšila konzumace ryb. Pacienti uváděli také významné snížení chuti k jídlu. Další kontrolní vyšetření jsou plánována 6 a 12 měsíců po vyjmutí intragastrického balónu.

Výzkum byl podpořen grantem z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, přiděleným prostřednictvím Ostravské univerzity v Ostravě pod registračním číslem SGS06/LF/2014-2015.

Střet zájmů: žádný.

Mgr. Vladislava Mizerová, Ph.D.

Lékařská fakulta OU

Ústav fyziologie a patofyziologie

Syllabova 19, 703 00 Ostrava

e-mail: vladislava.mizerova@osu.cz


Zdroje

1. Allied Health Sciences Section Ad Hoc Nutrition Committee, Aills L, Blankenship J, Buffington C, et al. ASMBS Allied Health Nutritional Guidelines for the Surgical Weight Loss Patient. Surg Obes Relat Dis 2008; 4(Suppl 5): S73–S108.

2. Al-Momen A, El-Mogy I. Intragastric balloon for obesity: a retrospective evaluation of tolerance and efficacy. Obes Surg 2005; 15(1): 101–105.

3. Caglar E, Dobrucali A, Bal K. Gastric balloon to treat obesity: filled with air or fluid? Dig Endosc 2013; 25(5): 502–507.

4. Crea N, Pata G, Della Casa D, et al. Improvement of metabolic syndrome following intragastric balloon: 1 year follow-up analysis. Obes Surg 2009; 19(8): 1084–1088.

5. Dastis NS, François E, Deviere J, et al. Intragastric balloon for weight loss: results in 100 individuals followed for at least 2.5 years. Endoscopy 2009; 41(7): 575–580.

6. Dogan UB, Gumurdulu Y, Akin MS, et al. Five percent weight lost in the first month of intragastric balloon treatment may be a predictor for long-term weight maintenance. Obes Surg 2013; 23(7): 892–896.

7. Dumonceau JM. Evidence-based review of the Bioenterics intragastric balloon for weight loss. Obes Surg 2008; 18(12): 1611–1617.

8. Evans D, Scott MH. Intragastric balloon in the treatment of patients with morbid obesity. Br J Surg 2001; 88(9): 1245–1248.

9. Genco A, Cipriano M, Bacci V, et al. BioEnterics Intragastric Balloon (BIB): a short-term, double-blind, randomised, controlled, crossover study on weight reduction in morbidly obese patients. Int J Obes (Lond) 2006; 30(1): 129–133.

10. Giardiello C, Borrelli A, Silvestri E, et al. Air-filled vs water-filled intragastric balloon: a prospective randomized study. Obes Surg 2012; 22(12): 1916–1919.

11. Imaz I, Martínez-Cervell C, García-Alvarez EE, et al. Safety and effectiveness of the intragastric balloon for obesity. A meta-analysis. Obes Surg 2008; 18(7): 841–846.

12. Konopko-Zubrzycka M, Baniukiewicz A, Wróblewski E, et al. The effect of intragastric balloon on plasma ghrelin, leptin, and adiponectin levels in patients with morbid obesity. J Clin Endocrinol Metab 2009; 94(5): 1644–1649.

13. Kunešová M, Müllerová D, Hainer V. Epidemiologie a zdravotní rizika obezity. In Hainer, V. a kol. Základy klinické obezitologie. 2 vyd. Praha: Grada Publishing 2011; 15–34.

14. Lecumberri E, Krekshi W, Matía P, et al. Effectiveness and safety of air-filled balloon Heliosphere BAG® in 82 consecutive obese patients. Obes Surg 2011; 21(10): 1508–1512.

15. Mafort TT, Madeira E, Madeira M, et al. Six-month intragastric balloon treatment for obesity improves lung function, body composition, and metabolic syndrome. Obes Surg 2014; 24(2): 232–240.

16. Mechanick JI, Youdim A, Jones DB, et al. Clinical practice guidelines for the perioperative nutritional, metabolic, and nonsurgical support of the bariatric surgery patient-2013 update: cosponsored by American Association of Clinical Endocrinologists, The Obesity Society, and American Society for Metabolic & Bariatric Surgery. Obesity (Silver Spring), 2013; 21(Suppl 1): S1–S27.

17. Sallet JA, Marchesini JB, Paiva DS, et al. Brazilian multicenter study of the intragastric balloon. Obes Surg 2004; 14(7): 991–998.

18. Společnost pro výživu. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Výživaservis 2011.

19. Weck M, Bornstein SR, Barthel A, Blüher M. Strategies for successful weight reduction – focus on energy balance. Dtsch Med Wochenschr 2012; 137(43): 2223–2228.

20. Wycherley TP, Brinkworth GD, Clifton PM, Noakes M. Comparison of the effects of 52 weeks weight loss with either a high-protein or high-carbohydrate diet on body composition and cardiometabolic risk factors in overweight and obese males. Nutr Diabetes 2012; 2(8): e40.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2015 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se