Ověření reliability české verze dotazníku bažení po jídle


The reliability of the Czech version of the General-Food Craving Questionnaire-Trait

A questionnaire evaluating the intensity of food craving allows assessing the alimentary behaviour. Extreme eating patterns are typical of people with eating disorders; therefore the availability of suitable tools for measuring the intensity of food cravings could be an important factor for the diagnosis and determining of the appropriate treatment procedure for eating disorders. The aim of the study was to verify the specific and generic reliability of the Czech version of General-Food Craving Questionnaire-Trait (G-FCQ-T) which was translated into Czech by M. Světlák and M. Černík. A three-week interval of test and retest reliability was chosen, the same time as the authors of original questionnaire applied. The research sample consisted of 391 university students (157 men and 234 women) aged 18–21 years. The data analysis showed a very good internal consistency of the questionnaire, Cronbach’s alpha was 0.93 for total score; and a good stability over time, the test-retest reliability was 0.82 after 3 weeks. Therefore, the Czech version of the questionnaire G-FCQ-T has a very good specific and generic reliability. The questionnaire is useful both for the research and the clinical practice in the Czech environment.

Keywords:
General-Food Craving Questionnaire-Trait – test standardization – test-retest reliability


Autoři: I. Klimešová ;  M. Elfmark
Působiště autorů: Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci ;  Katedra přírodních věd v kinantropologii ;  Vedoucí: prof. RNDr. Miroslav Janura, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2015; 95(6): 280-282
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Dotazník hodnocení intenzity chuti po jídle umožňuje posouzení alimentárního chování jedince. Extrémní stravovací vzorce jsou typické pro osoby s poruchami příjmu potravy, z toho důvodu může být dostupnost vhodného nástroje pro měření intenzity bažení po jídle významným faktorem pro diagnostiku i stanovení vhodného postupu léčby poruch výživy. Cílem naší studie bylo ověřit reliabilitu české verze dotazníku General-Food Craving Questionnaire-Trait (G-FCQ-T), který byl do češtiny přeložen M. Světlákem a M. Černíkem. Pro ověření stability dotazníku v čase byl použit třítýdenní časový odstup testu a retestu, stejný jako aplikovali autoři originálního dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen 391 vysokoškolskými studenty (157 mužů a 234 žen) ve věku 18–21 let. Analýza dat prokázala velmi dobrou vnitřní konzistenci dotazníku, Cronbachův koeficient alfa pro hrubé skóre činil 0,93, a dobrou míru stability v čase, test-retestová reliabilita po 3 týdnech byla 0,82. Česká verze dotazníku G-FCQ-T má tedy velice dobrou stabilitu v čase i vnitřní konzistenci. Dotazník je vhodný pro použití v českém prostředí ve výzkumu i v klinické praxi.

Klíčová slova:
dotazník bažení po jídle – ověření reliability – standardizace dotazníku – test-retest

ÚVOD

Ačkoliv je příjem potravy jednou ze základních lidských potřeb, člověk nejí pouze kvůli pocitu hladu. Jídlo může fungovat i jako způsob odměny nebo kompenzace stresu. Pociťování neodolatelné chuti po jídle, její intenzita a frekvence nám udává, jak je jídlo a příjem potravy pro jedince důležité. Silná touha po jídle může mít až charakter závislosti a vést k poruchám příjmu potravy. Lineární vtah mezi intenzitou bažení po jídle a excesivními stravovacími vzorci byl prokázán mnoha studiemi (1–3). Papežová (4) uvádí, že ve 40–70 % je obezita spojena s poruchami příjmu potravy, z nichž se nejčastěji u pacientů vyskytuje psychogenní přejídání (v 53,6 %) nebo mentální bulimie (v 20,6 %).

I když konstantně vysoká míra intenzity bažení po jídle je popisována zejména u patologických stavů, výzkumy prokazují, že alespoň občas pociťuje neodolatelnou touhu po jídle téměř každý dospělý (5, 6).

Intenzivní touhu po jídle můžeme vůlí ovlivnit a ne vždy musí znamenat následnou zvýšenou konzumaci jídla, měření míry intenzity bažení po jídle a frekvence pociťované intenzivní touhy po jídle však může být důležitým nástrojem diagnostiky poruch příjmu potravy. Z tohoto důvodu se v poslední době celá řada výzkumů věnuje zkoumání intenzity bažení po jídle a hledání validních nástrojů pro její hodnocení a sledování změn. Pro naši studii vybraný dotazník General-Food Craving Questionnaire-Trait (G-FCQ-T) je považován za ucelený a validní nástroj, který existuje v mnoha jazykových mutacích (angličtině, holandštině, španělštině, korejštině a němčině). Modifikovaná verze G-FCQ-T holandských autorů I. M. Nijs, I. H. Franken a O. Muris (7) byla přeložena do češtiny M. Světlákem a M. Černíkem v roce 2010 (8). Cílem naší studie bylo přispět ke standardizaci české verze dotazníku otestováním jeho specifické a generické reliability. Ověřením reliability české verze dotazníku G-FCQ-T v čase se v České republice dosud nikdo nezabýval.

METODIKA

Ověření reliability české verze dotazníku bylo provedeno metodou opakovaného měření. Dotazník byl testován na vysokoškolských studentech Univerzity Palackého v Olomouci. Osloveno bylo 425 studentů a všichni studenti souhlasili se zapojením do studie. Studenti po seznámení s projektem a všemi jeho náležitostmi podepsali informovaný souhlas se studií, vyplnili předložený dotazník bažení po jídle (G-FCQ-T ) a absolvovali antropometrická měření. Opakovaná distribuce dotazníku G-FCQ-T byla provedena s třítýdenním odstupem. Použili jsme stejný časový odstup testu a re-testu jako autoři originálního dotazníku při ověřování jeho reliability. Na kontrolní šetření se 34 studentů nedostavilo, proto byli ze studie vyřazeni, a konečný soubor tvořilo 391 studentů. Výzkum byl schválen Etickou komisí FTK UP v Olomouci.

Charakteristika výzkumného souboru

Výzkumný soubor byl tvořen 391 studenty (157 mužů a 234 žen) Univerzity Palackého v Olomouci, z toho 182 studentů bylo z Fakulty tělesné kultury a 209 studentů bylo z Lékařské fakulty. Průměrný věk zkoumaného souboru byl 20,46 ± 1,34 let. Dle standardů WHO spadalo 20 studentů do kategorie osob s podváhou (5 %; BMI < 18,49 kg/m2), 324 studentů do kategorie osob s normální hmotností (83 %; BMI 18,5 až24,99 kg/m2), 43 studentů do kategorie osob s nadváhou (11 %; BMI ≥ 25 kg/m2) a čtyři studenti byli zařazeni do kategorie osob s obezitou (1 %; BMI > 30 kg/m2).

Charakteristika dotazníku

Pro účely našeho výzkumu jsme použili českou verzi dotazníku G-FCQ-T I. M. Nijs, I. H. Franken a O. Muris (7), který hodnotí intenzitu bažení po jídle, která byla publikována M. Světlákem a M. Černíkem (8). Dotazník G-FCQ-T se skládá z 21 otázek, které jsou koncipovány tak, že jejich souhrn vytváří čtyři subškály:

  1. zaujatost jídlem (otázky 1–6)
  2. ztráta kontroly (otázky 7–12)
  3. pozitivní očekávání (otázky 13–17)
  4. emoční bažení (otázky 18–21)

Odpovědi na jednotlivé otázky jsou zaznamenávány na Likertově šestibodové škále (1 bod – nikdy, netýká se mě to; 2 body – zřídkakdy; 3 body – někdy; 4 body – často; 5 bodů – téměř vždycky; 6 bodů – vždycky), kde vyšší hodnota vyjadřuje vyšší míru bažení po jídle. Hodnotí se celkové skóre dosažených bodů i jednotlivé subškály dotazníku. Minimální hrubé skóre je 21 bodů, maximální je 126 bodů.

Charakteristika antropometrických měření

Měření hodnot tělesné hmotnosti a výšky proběhlo pomocí elektronické lékařské váhy s výškoměrem Tanita WB-3000 v kinantropometrické laboratoři Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého za standardních podmínek. BMI byl vypočítán pomocí vzorce: BMI = hmotnost (kg)/výška (m2). Toto měření probandi podstoupili pouze na začátku experimentu.

Metodika statistického zpracování dat

Pro každý sledovaný parametr byly vypočítány základní statistické veličiny (aritmetický průměr, směrodatná odchylka a medián).

Ověření stability české verze dotazníku G-FCQ-T v čase bylo hodnoceno Spearmanovou korelací výsledků test-retest. Jako akceptovatelné minimum jsme stanovili hodnotu r = 0,70.

Vnitřní konzistence hrubého skóre i jednotlivých subškál byla zjištěna pomocí Cronbachova koeficientu vnitřní konzistence, jako akceptovatelné minimum jsme stanovili hodnotu α = 0,80. Koeficient alfa nabývá hodnot 0 až 1 (respektive se k jedničce pouze limitně blíží). Krajní hodnota 0 znamená, že jednotlivé položky (subškály) jsou vzájemně absolutně nekorelované, naopak krajní hodnota 1 znamená, že jednotlivé položky jsou absolutně korelované. V praxi již obvykle hodnoty α kolem 0,80 (či samozřejmě vyšší) naznačují, že všechny položky vykazují vysoký stupeň shody v tom smyslu, že jsou analogickými mírami téhož společného.

Hladinu významnosti α jsme stanovili na úrovni 0,05. Ke statistickému zpracování výsledků byl použitý počítačový program firmy StatSoft CR s r.o. STATISTICA (softwarový systém pro analýzu dat), verze 12.0.

VÝSLEDKY

Z výsledků uvedených v tabulce 1 je patrné, že dotazník je stabilní v čase. Retestová reliabilita byla u hrubého skóre i ve čtyřech jeho subškálách vyšší než 0,7. Korelace dosažených bodů v celkovém hrubém skóre dotazníku i jeho jednotlivých faktorech prvního a druhého sběru byla statisticky významná (p < 0,001). Analýza dat tedy prokázala, že výsledky intenzity bažení po jídle hodnocené dotazníkem G-FCQ-T vykazují dobrou míru reliability, jsou tedy stabilní v čase.

Tab. 1. Retestová reliabilita dotazníku G-FCQ-T (n = 391)
Retestová reliabilita dotazníku G-FCQ-T (n = 391)
R – Spearmanův korelační koeficient, p – hladina statistické významnosti

Dalším úkolem, na který jsme se zaměřili, bylo zhodnocení dosažení průměrných hodnot intenzity cravingu – získaného hrubého skóre a jednotlivých subškál. Současně byla testována vnitřní konzistence dat pro jednotlivé škály a pro dotazník jako celek (tab. 2).

Tab. 2. Ověření vnitřní konzistence dotazníku G-FCQ-T (n = 391)
Ověření vnitřní konzistence dotazníku G-FCQ-T (n = 391)
M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, α – Cronbachovo α

Rozsah bodů, které je možné v dotazníku dosáhnout je 21–126 bodů. V našem výzkumném souboru se tyto hodnoty pohybovaly v rozmezí 22–116 bodů. Průměrná hodnota hrubého skóre byla 57,04 ± 15,62 bodů. Rozložení hodnot dosaženého hrubého skóre téměř odpovídalo normálnímu rozložení dat hodnocených dle Gaussovy křivky (obr. 1). Statistická analýza prokázala, že dotazník má velmi dobrou vnitřní konzistenci, kdy Cronbachovo α = 0,93. Vnitřní konzistence jednotlivých subškál se pohybovala v hodnotách α = 0,82–0,90.

Rozložení hodnot celkového skóre dotazníku G-FCQ-T (n = 391)
Obr. 1. Rozložení hodnot celkového skóre dotazníku G-FCQ-T (n = 391)

DISKUZE

Průměrné dosažené hodnoty hrubého skóre dotazníku byly u našeho výzkumného souboru srovnatelné s výsledky M. Světláka a M. Černíka (8), jejichž soubor byl rovněž tvořen vysokoškolskými studenty – průměrné hrubé skóre zde bylo uvedeno 54,9 ± 16,5 bodů. Analýza dat prokázala velmi uspokojivou vnitřní konzistenci dotazníku – Cronbachovo α = 0,93, což je v souladu s uvedenou studií Světláka a Černíka (8), kde Cronbachovo α = 0,91 nebo s originální prací I. M. Nijs, I. H. Franken a O. Muris (7), kdy autoři uvádějí hodnoty Cronbachovo α = 0,94 pro hrubé skóre a rozmezí α 0,72–0,87 pro jednotlivé subškály.

Výsledky našeho šetření potvrdily ještě těsnější vztahy mezi testem a re-testem, než jsou uvedeny v hodnocení originální verze dotazníku, kdy I. M. Nijs, I. H. Franken a O. Muris (7) popisují korelaci hodnot r = 0,79 u hrubého skóre a u subškál se korelace pohybovaly v hodnotách r = 0,62–0,78. Je potěšující, že naše výsledky získané srovnáním test-retest téměř 400 studentů vykazovaly těsnější korelaci ve srovnání s testem reliability I. M. Nijs, I. H. Franken a O. Muris (7), jejichž výzkumný soubor pro test-retest tvořilo pouze 50 vysokoškolských studentů. Touto analýzou byla prokázána dobrá reliabilita české verze dotazníku G-FCQ-T.

Hlavním limitem studie je, že nebyl použit náhodný vzorek probandů, ale jednalo se o zdravé vysokoškoláky, jejichž hmotnost byla v drtivé většině normální.

ZÁVĚR

Samotné bažení po jídle není pro život jedince v podstatě nijak nebezpečné, jeho vystupňování je však často spojené s obezitou, záchvatovým přejídáním nebo jinými poruchami příjmu potravy. Měření intenzity bažení po jídle může být využito nejen ve výzkumu, ale i v klinické praxi pro diagnostiku i efektivnější stanovení odpovídající léčby pacienta.

Na základě získaných dat z dotazníkového šetření se ukázalo, že dotazník vykazuje dobrou míru reliability, potvrdila se velmi uspokojivá vnitřní konzistence dotazníku a vysoká stabilita v čase.

Protože zatím neexistují populační normy bažení po jídle, je zatím dotazník v českém prostředí využíván pouze ve výzkumu. Pro využití tohoto validního nástroje i v klinické praxi bude nutné vytvoření populačních norem, na což se chceme v další práci zaměřit.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Iva Klimešová, Ph.D.

Fakulta tělesné kultury UP

Katedra přírodních věd v kinantropologii

tř. Míru 117, 771 11 Olomouc

e-mail: iva.klimesova@upol.cz


Zdroje

1. Chao A, Grilo CM, White MA, Sinha R. Food cravings, food intake, and weight status in a community-based sample. Eat Behav 2014; 15: 478–482.

2. Franken IH, Muris P. Individual differences in reward sensitivity are related to food craving and relative body weight in healthy women. Appetite 2005; 45: 198–201.

3. Cepeda-Benito A, Fernandez MC, Moreno S. Relationship of gender and eating disorder symptoms to reported cravings for food: Construct validation of state and trait craving questionnaires in Spanish. Appetite 2003; 40: 47–54.

4. Papežová H. Spektrum poruch příjmu potravy: interdisciplinární přístup. Praha: Grada Publishing 2010.

5. Pelchat ML. Food cravings in young and elderly adults. Appetite 1997; 28: 103–113.

6. Weingarten HP, Elston D. Food cravings in a college population. Appetite 1991; 17: 167–175.

7. Nijs IM, Franken IH, Muris P. The modified Trait and State Food-Cravings Questionnaires: development and validation of a general index of food craving. Appetite 2007; 49: 38–46.

8. Světlák M, Černík M. Bažení po jídle: Dotazník neodolatelné chuti k jídlu. Prakt. Lék. 2010; 90(1): 44–47.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 6

2015 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se