Srovnání rizika z kouření cigaret a vodní dýmky


Comparison of risks from smoking cigarettes and water pipe

Problem of smoking tobacco products is still discussed topic. It is not only health but also social problem. At present water pipe, apart of cigarette smoking, is very popular among young people. Content of toxic substances presented at the cover of tobacco blends miss leading and real content maybe multiply higher than limit permitted for cigarettes. Because the age of starting smokers is very low and popularity of water pipe smoking is very high among young people, preventive programmes primarily at schools should be launched to support healthy behaviour without smoking.

Keywords:
tobacco – smoking – water pipe


Autoři: J. Povová 1;  A. Dalecká 1;  L. Hývnarová 2;  H. Tomášková 1;  P. Ambroz 1;  K. Vařechová 1,3;  V. Janout 1
Působiště autorů: Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF Ostravské univerzity v Ostravě, Vedoucí: prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc. 1;  Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum zdravotnických služeb oddělení fyziologie a psychologie práce Vedoucí: MUDr. Hana Lehocká, Ph. D. 2;  Stipendista města Ostravy 3
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2015; 95(3): 127-130
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Problematika kouření tabákových výrobků je v současné době stále velmi diskutované téma. Nejedná se pouze o zdravotnický, ale i celospolečenský problém. Kromě kouření cigaret je v současnosti zejména u mladé populace velmi oblíbené kouření vodní dýmky. Obsahy toxických látek jsou na obalech tabákových směsí zavádějící a jejich skutečný obsah může ve skutečnosti několikanásobně překračovat povolené limitní hodnoty stanovené pro cigarety. Vzhledem k nízkému věku začínajících kuřáků a popularitě kouření vodní dýmky zejména u mladých lidí by měly být státem podporovány preventivní programy, které by v rámci školní výuky podporovaly děti ve zdravém životním stylu a odrazovaly je od kouření a jiných rizikových forem chování.

Klíčová slova:
tabák – kouření – vodní dýmka

ÚVOD

Kuřáctví jako masově rozšířený návyk patří mezi nejzávažnější zdravotní rizika chronických nemocí hromadného výskytu. Nejčastěji se jedná o onemocnění srdce a cév, je však prokázána také souvislost s řadou onkologických onemocnění, jako je rakovina plic. Kouření často způsobuje také chronická nekarcinogenní onemocnění, mezi která se řadí chronická bronchitida a emfyzém (2). V důsledku nemocí způsobených kouřením zemře polovina kuřáků. Citlivost k látkám obsaženým v tabákovém kouři je přitom velmi individuální. Celosvětově ročně zemřou v důsledku požívání tabáku 3 miliony osob (2). V České republice umírá ročně přes 20 000 osob (16). Osmdesát procent všech kuřáků začalo kouřit před dovršením 18 let, většinou začínají kouřit ještě v dětském věku od 11 do 14 let. Tato čísla jsou o to více alarmující, protože kouření je preventabilní rizikový faktor.

Kouření je činnost, při které dochází ke vdechování spalovaného tabákového kouře, který následně putuje až do plic a zpět se vypouští ústy nebo nosem. Kouření v současnosti není spojeno pouze s kouřením cigaret, ale velmi oblíbené jsou i jiné alternativy užívání tabáku, jako například kouření vodní dýmky.

V devadesátých letech 20. století došlo k výraznému rozšíření kouření vodní dýmky zejména mezi mladou generací. Vodní dýmka je známá více než 400 let, avšak donedávna byla uctívána spíše muži v zemích Orientu. Dnes má již vodní dýmku mnoho lidí doma. Rovněž roste počet čajoven, které jsou ke kouření vodní dýmky využívány. Mnoho lidí si myslí, že vodní dýmka je neškodná. I rodiče tolerují svým dětem kouření vodní dýmky, je to pro ně přijatelnější va-rianta, než aby jejich děti kouřily cigarety. O vodní dýmce se traduje mnoho mýtů, objektivně podložených dat je stále málo. Problematika kouření vodní dýmky je v současnosti předmětem studií.

HISTORIE KOUŘENÍ

Kouření vzniklo v Americe, jeho historie je velmi stará. Bylo vyvinuto z náboženských kultů indiánů, kteří vdechovali kouř z tabákových listů při rozdmychávání svatých ohňů (3). Za první kuřáky tabáku považujeme kmen Huronů. Tabák považovali za jednu z nejdůležitějších plodin. I u nich bylo kouření tabáku rovněž spojeno s náboženským obřadem (1). Indiáni používali tabák nejen ke kouření, ale i k léčení. Listy tabáku se přikládaly ve formě obkladu nebo pasty k léčbě vředů na kůži (1).

Do Evropy se kouření dostalo po objevu nového světadílu (5). Jak rozkvétal obchod mezi národy a kontinenty, kouření tabáku se tak rozšířilo do Evropy, Asie, Afriky a Austrálie (8). Objevení první cigarety tak, jak ji známe dnes, přisuzujeme egyptskému dělostřelectvu (23). Na začátku 20. století již bylo na výběr z více než 160 značek cigaret. Agresivní a efektivní reklama tabákového průmyslu přispěla k rozšíření kouření cigaret po celém světě (11).

Teorie o původu vodní dýmky se různí. Dle historiků je Egypt místem, kde dnešní tradice vodní dýmky zapustila kořeny nejhlouběji. Avšak původně kouření pochází z Indie, kde se vodní dýmce říkalo hookah. V západní a střední Evropě a Americe se dostala dýmka do širšího povědomí veřejnosti koncem 19. a počátkem 20. století. V této době nechyběla v žádném orientálním salonku evropských dam. S nástupem módy cigaret a rychlého životního stylu se na dýmku zapomnělo. V roce 1919 se vykouřilo více tabáku v cigaretách než v dýmkách (3, 24).

SLOŽENÍ TABÁKOVÉHO KOUŘE A KOUŘE Z VODNÍ DÝMKY

Tabákový kouř je neustálé měnící se směs látek. Jedná se o komplexní směs cca 4000 organických a anorganických látek. Obsahuje přibližně 100 karcinogenů (43 prokázaných karcinogenů, 60 kokancerogenů), jako jsou benzo-a-pyren, arzen, vinylchlorid, benzantracen a další. Tabákový kouř však obsahuje i mutageny, alergeny, toxické látky (amoniak, formaldehyd) a aditiva (2, 18). Cigaretový kouř je zdrojem volných kyslíkových radikálů, které poškozují biomolekuly, jako jsou nenasycené mastné kyseliny (16).

Mezi plynné látky obsažené v kouři patří oxid uhelnatý a uhličitý, kyanidy, oxidy dusíku, kyanovodík, prchavé uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, ketony a další (8).

Mezi pevné látky obsažené v kouři patří zejména nikotin a další alkaloidy, aromatické aminy, alkany a alkeny, benzeny, polyaromatické uhlovodíky, dioxiny a další (8).

Dle IARC je cigaretový kouř řazen do skupiny 1, mezi tzv. prokázané karcinogeny pro člověka (14).

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH ŠKODLIVIN

Na obalech ovoněných tabáků do vodních dýmek jsou velmi často uváděny nepravdivé údaje o množství obsaženého nikotinu a dehtu. Často se na baleních uvádí 0 % dehtu a 0,5 % nikotinu, což vzbuzuje dojem malé (jestli vůbec nějaké) škodlivosti. Je však již dlouhou dobu prokázáno, že kouření vodních dýmek nepatří mezi „zdravé“ kouření a není méně škodlivé než kouření cigaret (19).

Kuřáci vodních dýmek nemají o výskytu oxidu uhelnatého velké povědomí. Přitom, pokud se srovnává poměr nikotinu a oxidu uhelnatého v cigaretách (1 : 16) a vodních dýmkách (1 : 50), při užívání vodních dýmek kuřáci přijmou několikanásobné množství oxidu uhelnatého a po seanci mají oproti nekuřákům vysoké hodnoty karboxyhemoglobinu. Oxid uhelnatý vzniká při hoření uhlíku a doutnání tabáku ve vodní dýmce. Spotřeba uhlíku je přibližně 4,5–5,2 g. Záleží však na povrchu a umístění uhlíku, délce seance, typu skleněné vázy a na režimu kouření. Množství oxidu uhelnatého dále závisí na velikosti vodní dýmky, menší vodní dýmka dává 3–4krát vyšší hodnoty oxidu uhelnatého než vodní dýmka velká (20). Množství dehtu při jedné seanci vodní dýmky je o jeden až dva řády větší při kouření vodní dýmky než při kouření cigaret. Obsah dehtu při kouření vodní dýmky je úzce spjatý s použitím různých uhlíků, kde jsou dostupné na trhu. Francouzská studie ukázala, že při užití právě „rychlého“ samozápalného uhlíku bylo změřeno 32krát větší množství dehtu a 17krát vyšší obsah oxidu uhelnatého, než je evropský limit pro tyto látky v cigaretě. Při použití přírodního uhlíku byl změřen 102krát překročený evropský limit pro dehet a 52krát vyšší obsah oxidu uhelnatého oproti limitům v cigaretě (19). Dehet je svým složením jiný než cigaretový vzhledem k tomu, že ke spalování tabáku dochází při jiných teplotách. U cigaret to je cca 900 °C, u vodní dýmky cca 450 °C. U vodních dýmek dochází spíše k destilaci, u cigaret k pyrolýze a spalování uhlíku. Při pyrolýze pravděpodobně dochází ke vzniku účinnějších sloučenin ke vzniku karcinogeneze (20). Ochlazený kouř z vodní dýmky se však může dostat hlouběji do plic, a způsobit tak vážná poškození (21). V kouři vodní dýmky se objevují i těžké kovy, a to v hodnotách vyšších než v kouři z cigaret. Jedná se o arzen, nikl, kobalt, chrom a olovo (20). Nikotin se sice částečně odfiltruje díky vodě, ale i tak se dostává do našeho těla v množství cca 2 mg (16). Nikotin je bezbarvý alkaloid, který se velmi snadno dostává do krevního oběhu. Působí zejména v mozku, a to díky jeho schopnosti přestupu přes hematoencefalickou bariéru, kde se váže na acetylcholinové receptory, což způsobí vyplavení katecholaminů z nukleus acumbens. Mezi takové katecholaminy patří zejména adrenalin, který způsobuje zvýšení srdeční frekvence, zvýšení srdečního výkonu, vazokonstrikci, bronchokonstrikci a celkově připravuje organismus na zátěž (16).

ÚČINKY KOUŘENÍ NA ZDRAVÍ

V počátku kouření cigaret se lidé domnívali, že kouření má blahodárný účinek na zdraví. Dnes je již škodlivý účinek u kouření cigaret prokázán. I vodní dýmka byla donedávna považovaná za výbornou náhradu kouření cigaret. Kaž-dou hodinu zemře na Zemi na následky kouření 560 lidí, tj.13 440 osob za den. V České republice v důsledku kouření zemře 65 lidí denně. Lidské zdraví není to jediné, co je kuřáctvím ohroženo. Kuřáctví má velký dopad na ekonomiku. Náklady na léčbu jsou obrovské (6, 22).

ÚČINKY KOUŘENÍ CIGARET NA ZDRAVÍ

S kouřením souvisejí závažné choroby ústrojí dýchacího (rakovina plic a hrtanu, chronický zánět průdušek, rozedma plic), srdce a cév (ischemická choroba srdeční, poruchy prokrvení mozku a periferních cév), ústrojí trávicího (rakovina rtu, dutiny ústní, jícnu a slinivky břišní, vředová choroba žaludku a dvanáctníku) a ústrojí vyměšovacího (rakovina a jiné nádory močového měchýře). Kouření těhotných žen může mít za následek zpomalení vývoje plodu, které se projeví sníženou porodní hmotností, předčasným porodem i zvýšeným rizikem úmrtnosti novorozence. Kouření i pobyt v zakouřeném prostředí může vyvolat projevy alergie (13).

ÚČINKY KOUŘENÍ VODNÍ DÝMKY NA ZDRAVÍ

Provedené studie o účincích vodní dýmky prokázaly spojitost s rakovinou dýchacích cest, jícnu a žaludku. Z nemaligních onemocnění snižuje plicní funkci. Zvýšené riziko přenosu infekčních onemocnění je spojeno se sdílením jednoho náustku s více kuřáky, ale také i příprava dýmky a tabáku. Vyšší riziko přenosu infekcí hrozí nejen u běžných dýchacích onemocnění, ale také tuberkulózy, potencionální nákaza hepatitidy, herpes simplex, Helicobacter pylori či HIV. Je zde i riziko nižší porodní hmotnosti novorozenců u kuřaček vodní dýmky, které je přibližně stejně velké jako u kuřaček cigaret. Tyto děti mívají většinou nízké poporodní Apgarovo skóre (7, 10, 20).

Expozice radioaktivním prvkům je u denních kuřáků vodních dýmek vyšší než u kuřáků cigaret (7).

ZÁVISLOST

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje kouření za návykové a vyvolávající závislost. Podle WHO lze drogovou závislost (toxikomanii) charakterizovat jako psychický a fyzický stav typický změnami chování a dalšími reakcemi, které vždy zahrnují nutkavou potřebu užívat drogu opakovaně pro jejich účinky, a dále také proto, aby se zabránilo vzniku nepříjemných stavů vznikajících při nepřítomnosti drogy v organismu. Pod pojmem „drogy“ se zde myslí látky, jejichž užití je úzce spojeno s rizikem vzniku závislosti. Mezi drogy patří alkohol, marihuana, tvrdé drogy (kokain, heroin), léky, ale také nikotin obsažený v tabáku (4, 16, 25).

Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí se závislost na tabáku označuje diagnózou F17 (12). Kouření je hlavně naučené chování. Závislost na tabáku můžeme rozdělit na psychosociální a fyzickou.

Nejprve nastupuje psychosociální závislost, ta je spojena se závislosti na cigaretě. Při této závislosti se uplatňují zejména kuřákovy pocity při kouření cigarety v určitých situacích. Kuřáci se upínají k cigaretě při prožívání různých emočních situací. Může se jednat o situace stresové, ale také o příjemné situace strávené s přáteli. Tato závislost by neměla být podceňována, jelikož je spojena s naučenými rituály, kterých se těžko zbavuje (např. kouření cigarety při pití ranní kávy) (15).

Následuje fyzická závislost, která je pevně spjata s nikotinem (8). Fyzická závislost se vyvíjí postupně, většinou nastává do 2 let od začátku kouření. Nikotin se váže na acetylcholinové receptory v mozku a jeho působení závisí zejména na podané dávce. Působí tedy jako sympatiko- a parasympatikomimetikum. Menší dávky nikotinu způsobují spíš soustředění, zatímco vyšší dávky způsobují spíš uklidnění. V mozku se také nachází specifické nikotinové receptory. U kuřáků se počet těchto receptorů množí, což má za následek vznik abstinenčních příznaků po přerušení užívání (2, 9).

Vzhledem k přítomnosti tabáku/nikotinu při kouření vodní dýmky lze očekávat možnost vytvoření fyzické závislosti na nikotinu i při užívání pouze vodní dýmky (17, 24).

Obsah nikotinu z jedné seance je okolo 2 mg, to odpovídá jedné vykouřené cigaretě. Taková míra nikotinu stačí při pravidelném používání k vytvoření závislosti. Především u mladistvých, kterým stačí tato dávka 2krát týdně. Bohužel často nastává situace, že jim již tato dávka nestačí, zvyšují ji a dříve nebo později nepohrdnou ani cigaretou. Velká dávka nikotinu se tedy při kouření vodní dýmky do těla nedostává, ale i to může stačit k vytvoření závislosti. Kuřák vodní dýmky si může regulovat příjem nikotinu intenzitou kouření, a tím pádem šlukovat intenzivněji (20).

ZÁVĚR

Problematika kouření tabákových výrobků je v současné době stále velmi diskutované téma. Nejedná se pouze o zdravotnický problém, ale o celospolečenský. Jedná se o rozsáhlý konflikt mezi zdravotnickými organizacemi a tabákovým průmyslem, díky kterému ročně přibývá onemocnění způsobených kouřením cigaret, zároveň je však nepostradatelným determinantem ovlivňující hrubý domácí produkt každého státu.

Kromě kouření cigaret je v současnosti zejména u mladé populace velmi oblíbené kouření vodní dýmky. Tito mladí lidé považují kouření vodní dýmky za „zdravější“ příjemnou alternativu, kterou lze uplatňovat při setkání s přáteli nebo jako relaxaci v čajovně. Málokterý kuřák vodní dýmky si však uvědomuje závažné zdravotní riziko, kterému je při seanci vystavován. Obsahy toxických látek jsou na obalech tabákových směsí zavádějící a jejich skutečný obsah může ve skutečnosti několikanásobně překračovat povolené limitní hodnoty stanovené pro cigarety.

V současné době se neustále snižuje věk začátku kuřáckého života. Téměř 80 % všech kuřáků začalo kouřit ještě před dovršením 18 let, nejčastěji již v období 11–14 let. Právě z tohoto důvodu by se prevence měla soustředit již na druhý stupeň základní školy. Mládež si v tomto věku ještě plně neuvě+domuje následky spojené se vznikem závislosti na nikotinu, a je tedy jednoznačným cílem tabákového průmyslu. Tyto firmy potřebují získávat zákazníky nové, aby zapl-ňovali místa po kuřácích, kteří již na následky kouření zemřeli.

Vzhledem k nízkému věku začínajících kuřáků a popularitě kouření vodní dýmky zejména u mladých lidí by měly být státem podporovány preventivní programy, které by v rámci školní výuky podporovaly děti ve zdravém životním stylu a odrazovaly je od kouření a jiných rizikových forem chování.

Velmi důležitým článkem se v této chvíli jeví nastupující generace lékařů, tedy studentů a absolventů lékařských fakult. Jejich znalosti problematiky a osobní příklad by mohly být důležitou součástí zdravotní výchovy populace.

Práce byla podpořena grantem SGS18/LF/2014.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Jana Povová, Ph.D

Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví

Syllabova 19, 703 00 Ostrava-Zábřeh

e-mail: jana.povova


Zdroje

1. Bártová J. Tabák, kouření a zdraví. Sanquis 2000; 5: 43–47.

2. Bencko V. Hygiena: učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2 vydání. Praha: Karolinum 1998; 155–168.

3. Dobrovský P. Bublám, bubláš, bubláme. Lidé a země 2005; 54(9): 72–74.

4. Fišerová M. Historie, příčiny a léčení drogových závislostí. Postgrad. medicína 2000; 2 (3): 288–298.

5. Gilman Sander L. Příběh kouře: člověk a kouření od úsvitu dějin až po současnost. Praha: Dybbuk 2006.

6. Hrubá D. 4. Evropská konference kouření nebo zdraví. Hygiena 2008; 53(1): 30–31.

7. Hrubá D. Radiologické nebezpečí při kouření vodní dýmky: hodnocení aktivity koncentrací a dávky. Hygiena 2009; 54(2): 70.

8. Kozák J, Pfeifer I, Richter J. Rizikový faktor kouření. Praha: KPK Praha 1993.

9. Králíková E, Kozák JT. Jak přestat kouřit. Praha: Maxdorf 2003.

10. Králíková E. Vodní dýmka: nebezpečný módní trend našich adolescentů. Čes-slov. Pediat. 2005; 60(12): 696–699.

11. Ludvíková V, Vitárová-Vránková K. Cigaretový dým: od vůně ke smradu. Týden 2005; 12(9): 40–45.

12. Nešpor K. Návykové chování a závislost. Praha: Portál 2003; 14.

13. Novák M. O kouření. Praha: Avicenum 1980.

14. Provazník K, a kol. Manuál prevence v lékařské praxi, díl 1; 10. Národní program zdraví. Praha: Fortuna 2003, 2004.

15. Tyler A. Drogy v ulicích. Další tabákové výrobky. Praha: IŽ 2000; 345.

16. Vítková L. Závislost na kouření a vliv kouření na lidské zdraví. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta 2007.

17. BezCigaret.cz [online] c2011 [cit. 2014 -11-20]. Závislost. Dostupné na: http://www.bezcigaret.cz/zavislost

18. Česká koalice proti kouření [online] 2010 [cit. 2014-11-20]. Složení tabákového kouře. Dostupné na: http://www.dokurte.cz/?stranka=slozeni_tabakoveho_koure&typ=sablony

19. Ježková M. Státní zdravotní ústav [online] c2007 [cit. 2014-11-24]. Vodní dýmka – sladký kouř pro mladé? Dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/koureni/vodni_dymka_feb10/sladky_kour_pro_mlade.pdf.

20. Ježková M. Kuřákova plíce [online] c2003 [cit. 2014-11-24]. Detailní informace o vodní dýmce. Dostupné na: http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/kurak-a-koureni/vodni-dymka/69-detailni-informace-o-vodni-dymce.html

21. Novinky.cz [online] 9. 7. 2008 [cit. 2014-11-24]. Vodní dýmka – větší zlo než cigarety. Dostupné na: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/144511-vodni-dymka-vetsi-zlo-nez-cigarety.html

22. Odvykaní-kouření.cz [online] c2011 [cit. 2014-11-20]. Kouření v číslech. Dostupné na: http://www.champix.cz/koureni-v-cislech

23. Paipo [online] c2007 [cit. 2014-11-20]. Historie kouření. Dostupné na: www.mypaipo.eu

24. Vodní dýmky [online] c2006-2011 [cit. 2014-11-20]. Vznik a historie vodní dýmky. Dostupné na: http://vodni.dymky.aladin-shop.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=75&Itemid=84

25. WHO. Duševní poruchy a poruchy chování: popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vydání. Praha: Psychiatrické centrum 2000; 60-62. Mezinárodní klasifikace nemocí.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2015 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se