Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2014

A total of 1,250 cases of occupation-related diseases in 1,065 workers were reported in the Czech Republic in 2014. Of these, 1,214 were occupational diseases and 36 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 28.3 cases per 100,000 health insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (397 cases, i.e. 31.8%). Most of the recognized cases occurred in the “mining and quarrying” economic sector (246 cases, i.e. 19.7%). Carpal tunnel syndrome (310 cases, i.e. 25.5%) and contact allergic dermatitis (147 cases, i.e. 12.1%) were the most frequently reported occupational diseases. Among the cases reported as endangerment by an occupational disease, the carpal tunnel syndrome predominated (24 cases, i.e. 66.7%).

Keywords:
occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – trends by occupational disease


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  M. Voříšková 1;  D. Havlová 1
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha Přednosta: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2015; 95(3): 115-122
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2014 bylo v České republice u 1065 pracovníků hlášeno celkem 1250 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1214 nemocí z povolání a 36 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 28,3 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (397, tj. 31,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (246, tj. 19,7 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (310, tj. 25,5 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (147, tj. 12,1 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2014 také dominoval syndrom karpálního tunelu (24, tj. 66,7 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

V článku předkládáme čtenářům statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2014.

VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ

V roce 2014 bylo u 1065 pracovníků (598 mužů a 467 žen) diagnostikováno celkem 1250 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1214 nemocí z povolání a 36 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 28,3 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2014 (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2005–2014
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2005–2014
*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2014

U 163 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji (85 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Ve srovnání s rokem 2013 (1) vzrostl v roce 2014 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 208, tj. o 20,0 % případů. Incidence profesionálních onemocnění vzrostla o 4,7 případů na 100 000 pojištěnců v civilním sektoru.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2014 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 552, tj. 44,2 % případů (tab. 2). Největší nárůst proti roku 2013 – o 92 případů – byl zaznamenán u přenosných a parazitárních onemocnění (kapitola V). V dalších kapitolách seznamu nemocí z povolání počty hlášených profesionálních onemocnění vzrostly o jeden až 58 případů.

Nejčastěji byla hlášena profesionální onemocnění z kraje Moravskoslezského – celkem 397, tj. 31,8 % případů. Nárůst počtu případů proti roku 2013 byl zaznamenán v devíti krajích, největší v kraji Moravskoslezském (o 98 případů). V dalších krajích počet hlášených případů klesl. Největší pokles byl pozorován v kraji Vysočina (o 20 případů). U devíti pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 29 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (tab. 2).

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
II – nemoci způsobené fyzikálními faktory III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice IV – nemoci kožní V – nemoci přenosné a parazitární VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2014 nejčastěji vznikala profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ_NACE B05-09 – celkem 246, tj. 19,7 % případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86-88 – celkem 224 případů) a odvětví „výroba motorových vozidel“ (CZ_NACE C29 – celkem 146 případů). V dalších 44 odvětvích bylo profe-sionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1–114 případů).

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (157 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (171 případů, z toho scabies 79krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 38krát, nemoci z přetěžování končetin 10krát (z toho tendosynovitida flexorů nebo extenzorů zápěstí a předloktí 4krát, syndrom karpálního tunelu 3krát, epikondylitida pažní kosti 2krát a artróza zápěstí jednou), asthma bronchiale 3krát a alergická rinitida 2krát.

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (105 případů), alergická onemocnění plic (celkem 19 případů, z toho u 15 osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů) a profesionální dermatózy (12 případů).

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2014 chemické látky způsobily šest akutních intoxikací (2krát intoxikaci oxidem uhelnatým, jednou podráždění dýchacích cest a plic chlórem, jednou akutní konjunktivitidu po expozici směsí chemických látek, jednou intoxikaci olovem a jednou horečku svářečů) a tři chronické intoxikace (jednu po expozici olovem, jednu po expozici uhlovodíkům a jednu chronickou konjunktivitidu po expozici směsí chemických látek).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2014 celkem 520 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2014
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2014
m – měsíce, d – dny

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem osm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1952–1984. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 32 let, nejdelší 61 let a medián byl 54,5 roku.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 17 osob, které pracovaly v deseti v různých odvětvích ekonomické činnosti. Z jednotlivých profesí byli nejčastěji zastoupeni zámečníci (7krát).

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2014 celkem 154 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován celkem 29krát. Onemocněli zejména zámečníci (8krát), brusiči kovů (6krát) a svářeči (5krát). V dalších profesích (kameník, instalatér, řidič, autoklempíř a stavební dělník) bylo zjištěno onemocnění cév z vibrací 2krát.

Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo celkem 115krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 108krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 7krát. Onemocněli zejména zámečníci (22krát), horníci (22krát), svářeči (10krát) a brusiči kovů (9krát). V dalších 32 profesích byl postižen jeden až pět pracovníků.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny celkem 10krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 9krát a rhizartróza v jednom případě. Postiženi byli horníci, důlní zámečníci, tuneláři (po dvou případech) a dále jeden stavební dělník, kameník, lesní dělník a pracovník obsluhující zařízení na hutní zpracování kovů.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II. 9 až II. 11) bylo v roce 2014 hlášeno celkem 341 případů, což bylo o 51 případů více než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo v roce 2014 diagnostikováno celkem 125 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (31krát) a lesní dělníci (8krát). V dalších 45 profesích onemocněl jeden až pět pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 46krát, ve 37 případech šlo o epikondylitidu radiální a v devíti případech o epikondylitidu ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 33krát, z toho rhizartróza 16krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 7krát, artróza loktů 6krát, artróza akromioklavikulárního kloubu a artróza kolenního kloubu (po dvou případech).

Skákavý prst byl diagnostikován 22krát, Morbus de Quervain 8krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů prstů a předloktí (7krát), impingement syndrom (6krát), adhezivní kapsulitida 2krát a jiná entézopatie jednou.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno v roce 2014 celkem 209 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 202krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 7krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (71krát), šičky (11krát), svářeči (10krát). V dalších 57 profesích onemocněl jeden až šest pracovníků.

Bursitida z tlaku v oblasti ramene (položka II. 11) se v roce 2014 vyskytla u pěti osob celkem 7krát. Onemocněl horník, třídič nakládky, skladnice, prodavačka potravinářského zboží a obsluha stroje pro výrobu skla.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2014 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 273 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2014
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2014
m – měsíce, d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly v roce 2014 diagnostikovány u 166 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (121 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (150 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (9 případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až tři pracovníci.

V roce 2014 bylo hlášeno celkem 23 onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2).

Azbestóza vznikla u tří pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1954–1993.

Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u čtyř pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1956–2004.

Mezoteliom pohrudnice (5krát) nebo mezoteliom pobřiš-nice (jednou) vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1959–2013 (doba latence byla 7–55 let, medián byl 38,5 roku).

Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou vznikla u deseti pracovníků exponovaných azbestu v le-tech 1951–1998. Zde byla doba latence 29–62 let, medián byl 47 let.

Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) byla diagnostikovaná u jednoho pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům v letech 1978–2014.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2014 hlášena u osmi osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě urano-vých rud v letech 1947–1983. U rakoviny plic byla nej-kratší doba latence 53 let, nejdelší 67 let, medián byl 60,5 roku.

Rakovina plic z koksárenských plynů (položka III. 7) byla v roce 2014 diagnostikována u jednoho zámečníka na koksovně, který byl exponován uvedené noxe v letech 1988–2013.

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u pěti pracovníků při výrobě motorových vozidel. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 5krát a sladovnická plíce jednou.

Profesionální asthma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích vznikly v roce 2014 celkem 56krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 40krát a alergická rinitida (evidenční kód III. 1.2) byla diagnostikována 16krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (15 případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (osm případů). Největší zastoupení měli montážní dělníci (22krát) a pekaři-cukráři (8krát). V 58,9 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až osm nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty a lepidla (jedenáct a šest případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (čtyři případy). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2014 diagnostikována u sedmi pracovníků, kteří byli exponování uvedené noxe v letech 1947–1992. Doba latence byla v rozsahu 41–66 let, medián byl 55 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2014 diagnostikováno celkem 179 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 147krát, iritační dermatitida 30krát, akné způsobená olejovitými látkami a Quinckeho edém po jednom případě. Onemocněli zejména montážní pracovníci (38krát), pracovníci při obsluze obráběcích strojů (27krát), zdravotní sestry (17krát) a uklízečky (11krát). V dalších 49 profesích onemocněl jeden až sedm pracovníků. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty. Latex v roce 2014 způsobil onemocnění u pěti pracovníků (tab. 5).

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2014, rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2014, rozdělení podle vyvolávajících nox
Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2014 bylo hlášeno celkem 230 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6).

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2014
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2014

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno celkem 179 případů. Tato onemocnění vznikala nejčastěji v kraji Ústeckém a Moravskoslezském (79 a 28 případů). Ve 170 případech, tj. v 95,0 %, onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Svrab byl zjištěn celkem 84krát. Onemocnělo pět pracovnic ze školství a 79 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postižené zdravotní sestry (33 případů), dále pracovníci sociální péče (28 případů), sanitáři-ošetřovatelé (16 případů), po jenom případě lékař a uklízečka. Nejčastěji onemocněli pracovníci z Domovů pro seniory (21 případů), z plicního oddělení (12 případů) a z interní JIP (osm případů).

Spalničkami onemocnělo 34 zdravotních sester, sedm lékařů a sedm pracovníků sociálních služeb, dále pět uklízečů, tři radiologičtí asistenti, sanitáři, administrativní pracovnice, poštovní manipulantky (po dvou případech), fyzioterapeut, provozní pracovník a kuchař (po jednom případě). Uvedení pracovníci pracovali zejména na infekčním oddělení (12 případů), na dětských odděleních (jedenáct případů) a v Domovech sociální péče (devět případů). Celkem 50 postižených osob bylo v předchozích letech kompletně očkováno proti spalničkám, tři osoby byly očkovány částečně a u zbylých osob nebyl údaj o očkování v hlášenkách uveden.

Dermatitida z roztočů vznikla u sedmi pracovníků v Domově pro seniory.

Dávivý kašel byl diagnostikován u tří dětských sester, u dvou lékařů, u jedné fyzioterapeutky a u jednoho učitele obchodní akademie.

Ze čtyř případů virových hepatitid hlášených v roce 2014 byla akutní hepatitida A zastoupena jednou a akutní hepatitida E 3krát. Onemocněl řidič červeného kříže, sanitářka na LDN, zdravotní sestra na kardiochirurgii a jeden lékař.

Tuberkulóza plic byla diagnostikována u uklízečky na plicním oddělení, u zdravotní setry na interním oddělení a u dokumentační pracovnice na psychiatrickém oddělení.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2014 diagnostikováno celkem 22 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a virová encefalitida přenášena klíšťaty.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2014 hlášeno celkem 29 onemocnění. Onemocněli vojáci z povolání (20krát), diplomati (6krát), manažéři (2krát) a jeden projektant.

Malárie byla diagnostikována 6krát (v Nigérii 3krát, v Mali 2krát, v Kongu jednou). Giardiózou se nakazilo pět pracovníků v Mali a jeden v Afghánistánu. Kampylobakterová enteritida vznikla po dvou případech v Mali a v Afghánistánu a jednou v Keňské republice. Horečka dengue byla diagnostikována u pracovníků v Indii, v Afghánistánu, v Malajsii a na Maledivách. Bacilární úplavice vznikla jednou na Mali a jednou v Afghánistánu. Salmonelózou onemocněl pracovník na Mali. Břišní tyfus byl diagnostikován v Indii, chlamydiová konjunktivitida v Afghánistánu, plané neštovice v Egyptě, askarióza v Libyi a akutní hepatitida A v Pákistánu.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2014 byla diagnostikována hyperkinetická dysfonie a uzlíky na hlasivkách u 28leté operátorky call centra v bance po 7 letech práce. Uzlíky na hlasivkách vznikly také u 41leté učitelky střední školy, která byla rovněž exponovaná nadměrné hlasové zátěži celkem 7 let.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2014 bylo diagnostikováno celkem 36 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2014
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2014
d – dny

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (17, tj. 47,2 % případů). V dalších sedmi krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až šesti případech.

Postiženi byli především pracovníci při „těžbě a dobývaní černého uhlí“ a pracovníci v odvětví „výroba motorových vozidel“(po sedmi případech) a pracovníci v odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“(6 případů). V dalších 12 odvětvích onemocněl jeden až tři pracovníci.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 14 a 10 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 24 případech.

ZÁVĚR

V roce 2014 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění až o 20,0 % případů. V absolutních počtech byl největší nárůst zaznamenán zejména u spalniček, přestože byla většina nemocných osob v předchozích letech kompletně očkována. Menší vzestup onemocnění byl také u svrabu, u nemocí z přetěžování končetin, u pneumokonióz uhlokopů, alergických onemocnění plic a horních cest dýchacích a u nádorů z azbestu. Přes výše uvedené skutečnosti, nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2014 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012 a P28/1LF/6.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2013. Prakt. Lék. 2014; 94(6): 264–270.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2015 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se