Opustila nás paní docentka MUDr. Jana Vejlupková, CSc.


Autoři: prof. MUDr. Pelclová Daniela, CSc.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 72, 2020, No. 1-2, s. 32.
Kategorie: Osobní zprávy

Čtenářům časopisu Pracovní lékařství sdělujeme smutnou zprávu, že dne 8. 6. 2020 ve věku 87 let zemřela jedna z nejvýznamnějších představitelek oboru nemoci z povolání a pracovní lékařství.

Paní MUDr. Jana Pazderová-Vejlupková pracovala od roku 1961 jako sekundární lékařka na klinice nemocí z povolání pod vedením zakladatele oboru profesora MUDr. Jaroslava Teisingera, DrSc., a od roku 1968 již vyučovala studenty medicíny jako odborná asistentka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V 70. a 80. letech minulého století publikovala kromě řady článků v časopise Pracovní lékařství také v zahraničních časopisech, především o zdravotní problematice mikrovln a radiovln a o intoxikaci 2,3,7,8-tetrachlórdibenzo-p-dioxinem. Právě její článek v časopisu Archives of Environmental Health z roku 1981 o této chronické profesní intoxikaci v české chemické továrně je dosud citován ve světové literatuře (k dnešku 109krát). Svou disertační práci pro titul kandidáta věd s názvem „Vliv elektromagnetického záření na zdraví člověka a krvetvorbu krys“ však z politických důvodů mohla obhájit až v roce 1980, habilitovala v roce 1989.

Po sametové revoluci vykonávala řadu odborně organizačních funkcí v souvislosti s preventivními kroky vlády pro redukci expozice černouhelnému prachu a s přestavbou oboru. Byla předsedkyní Sekce nemocí z povolání Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP a předsedkyní Oborové rady pracovního lékařství České lékařské komory. Po řadu let vedla celostátní konzultační porady pro nemoci z povolání, které v Československu zavedl již profesor Teisinger. Zde odborníci pro nemoci z povolání za účasti hygieniků práce prezentovali a konzultovali své případy složitých nebo méně obvyklých poškození z práce. Další specialisté zde vyjadřovali své odborné názory k diagnostice a kauzalitě a také formou přednášek přibližovali problematiku blízkých oborů, například ortopedie, otorhinolaryngologie, pneumologie i toxikologie. Spolupráce se zahraničím se po letech izolace teprve začínala obnovovat, aktivní účast na evropských a světových kongresech, například International Congress of Occupational Health (ICOH), zdaleka nebyla běžná a konzultační porady byly v té době klíčové pro rozvoj pracovního lékařství a prevenci nemocí z povolání. Paní docentka vykonala obrovské množství pro rozvoj tohoto oboru a pro sjednocení kritérií pro hlášení nemocí z povolání. Ve funkci poradkyně ministra zdravotnictví a předsedkyně Poradního sboru pro nemoci z povolání ministra zdravotnictví navíc spolupracovala při přípravě řady právních norem v oboru nemoci z povolání.

V letech 1991–1995 byla přednostkou kliniky nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, přitom byla stále aktivní v mnoha odborných funkcích. Ve spolupráci s odborníky z celé republiky vydala v roce 1995 skripta „Nemoci z povolání“.

Za celoživotní zásluhy o rozvoj oboru jí byla udělena v roce 1998 Pamětní medaile 1. LF UK u příležitosti 650. výročí založení Univerzity Karlovy.

Práci docentky na klinice nemocí z povolání (v té době již s názvem klinika pracovního lékařství) vykonávala až do roku 2004 a své vysoké odborné znalosti a zkušenosti využívala při zkoušení studentů z předmětu nemoci z povolání na 1. LF UK a při státních zkouškách z vnitřního lékařství na 2. LF UK.

Byla členkou redakční rady časopisu Praktický lékař, zabývala se historií oboru nemoci z povolání a pracovní lékařství a má neocenitelné zásluhy o uchování vzácných historických údajů ze začátků a rozvoje oboru. Snad jí bylo osudné to, že se narodila právě v roce založení první ambulantní poradny pro nemoci z povolání.

Ke 100. výročí narození zakladatele oboru profesora Teisingera vydala v roce 2005 monografii o jeho životě a práci, nazvanou „Profesor Jaroslav Teisinger a historie českého pracovního lékařství“, protože na tohoto svého váženého, přísného, avšak milovaného učitele často a ráda vzpomínala. O zachování zásad a vysoké odborné úrovně své kliniky také vždy usilovala. Měla dobrý vztah k opakovaně hospitalizovaným pacientům kliniky s pneumokoniózami i dalšími chronickými nevyléčitelnými nemocemi a zasazovala se o spravedlivé odškodnění všech pacientů s nemocemi z povolání. Ve své knize, na níž spolupracovala se všemi kolegy a pamětníky, uchovala pro budoucí generace všechny významné události tak, jak je prožívali odborníci tohoto náročného, ale zajímavého oboru, měnícího se s časem v důsledku nových technologií, ale zejména díky účinným preventivním krokům.

Čest její památce.

Za kliniku

prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc.


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se