Kvalita života pacientů se závratí


Quality of life in patients with vertigo

Objective:
The objective of the work was to compare quality of life of the respondents with or without vertigo (with chronic occupational disease) and to compare the data with a population standard using standard questionnaires.

Method:
The respondents at the age of 18 to 65 years were divided into three groups – a group of patients with vertigo, another group without vertigo and a group of healthy individuals. The group of patients with vertigo encompassed 54 patients, 42 women and 12 men. The group of patients with vertigo, who suffered from chronic occupational diseases, included 24 probands, 14 of them being women and 10 men. The group of healthy individuals encompassed 308 probands. The research was made by means of an anonymous questionnaire survey. The questionnaire WHOQOL – BREF of the World Health Organization consisting of 26 questions altogether was used to evaluate the quality of life. In order to compare the results reached with a healthy population, the authors used a population standard (a common population) adopted from the User’s (Instruction) Manual for the WHOQOL questionnaire. For the determination of handicap associated with vertigo symptoms the authors used the Dizziness handicap inventory questionnaire (DHI) which includes 25 items and 3 reaction levels. It evaluates the impact of vestibular disorder on the patient’s personality with respect to physical, psychical and emotional aspects in common daily activities.

Results:
The respondents with vertigo displayed a lower score in the “Physical health” domain as compared with respondents without vertigo and with the population standard. The “Living out” domain was evaluated by the respondents without vertigo in a similar way as the healthy population. The “Social Relations” domain was evaluated as the best by the respondents without vertigo. The “Environment” domain was evaluated as the best by the respondents without vertigo. The respondents who suffered from vertigo reported deteriorated quality of life as compared with respondents without vertigo and the common population. The matter of satisfaction with health was considered worst by respondents with vertigo as compared with the control group of respondents without vertigo and the control group of healthy probands. In addition to quality of life, the 54 respondents with vertigo also evaluated the DHI questionnaire, which is concerned with complaints the respondents experience in emotional, physical and psychical area. As many as 78% pf patients with balance disorders in the DHI questionnaire had no handicap in the emotional area. A light handicap was recorded in 22% of respondents. Vertigo represents a disadvantage for the patients and negatively influences the psychical area as well. Twenty four percent of our respondents experienced this kind of handicap. They considered their physical handicap as light in 37%, medium in 24% and severe is 13% and it 26% of the patients with vertigo suppose this handicap could become manifested in further course of the disease.

Conclusion:
The DHI questionnaire appears to be a suitable tool for the determination of severity of vertigo and its perception by the patients. It makes it possible to objectify the otherwise impalpable and hardly quantifiable subjective perception of vertigo. In this way the questionnaire may become a useful supplementary tool to objective methods of examination, diagnostics, therapy and a long-term follow-up of patients with vertigo.

Keywords:
vertigo – quality of life – WHOQOL – BREF – Dizziness handicap inventory (DHI)


Autoři: Vyskotová Jana 1;  Mrázková Eva 2,3;  Sachová Petra 2;  Richterová Kateřina 2;  Baarová Šárka 3;  Bužgová Radka 4;  Hajduková Zdeňka 3
Působiště autorů: Katedra rehabilitace vedoucí doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. 1;  Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Lékařská fakulta Ostravské univerzity vedoucí prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc. 2;  Klinika pracovního a preventivního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava přednosta MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph. D. 3;  Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta Ostravské univerzity vedoucí doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph. D. 4
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 65, 2013, No. 1-2, s. 25-31.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Porovnat pomocí standardizovaných dotazníků kvalitu života respondentů se závratí a bez závrati (s chronickou nemocí z povolání) a srovnat s populační normou.

Metoda:
Respondenti od 18 do 65 let byli rozděleni do tří skupin – soubor pacientů se závratí, soubor pacientů bez závratí a soubor zdravých jedinců. Soubor pacientů se závratěmi tvořilo 54 pacientů, z toho 42 žen a 12 mužů. Soubor pacientů bez závrati, kteří trpěli chronickými nemocemi z povolání, tvořilo 24 probandů, z toho 14 žen a 10 mužů. Soubor zdravých jedinců tvořilo 308 probandů. Výzkum byl proveden pomocí anonymního dotazníkového šetření. Pro hodnocení kvality života byl využit Dotazník kvality života Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF, který obsahuje celkem 26 otázek. Pro srovnání dosažených výsledků se zdravou populací jsou použity populační normy (běžná populace) převzaté z Příručky pro uživatele dotazníku WHOQOL. Ke stanovení handicapu, který je spojen s příznaky závratí, byl využit dotazník Dizziness handicap inventory (DHI), který má 25 položek a 3 reakční úrovně. Hodnotí dopady vestibulární poruchy na pacientovu osobnost po stránce fyzické, psychické a emoční při běžných denních aktivitách.

Výsledky:
Respondenti se závratí vykazovali nižší skóre v doméně „Fyzické zdraví“ ve srovnání s respondenty bez závratí a s populační normou. Doménu „Prožívání“ hodnotili respondenti se závratí podobně jako zdravá populace. Dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe. Doménu „Sociální vztahy“ hodnotili nejlépe dotázaní respondenti bez závratí. Při hodnocení domény „Prostředí“ dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe. Respondenti, kteří trpěli závratí, udávali horší kvalitu života, ve srovnání s respondenty bez závratí a běžnou populací. Otázku spokojenosti se zdravím nejhůře hodnotili respondenti se závratěmi, ve srovnání s kontrolní skupinou respondentů bez závratí a kontrolní skupinou zdravých probandů. U 54 respondentů se závratí byl hodnocen kromě kvality života i dotazník DHI, který udává, jaké mají respondenti obtíže v emoční, fyzické a psychické oblasti. 78 % nemocných s poruchou rovnováhy v DHI dotazníku nemělo handicap v emoční oblasti. Lehký handicap byl zaznamenán u 22 % respondentů. Závrať nemocné znevýhodňuje a negativně ovlivňuje i v oblasti psychiky. U našich respondentů byl tento handicap ve 24 %. Svůj fyzický handicap si jako lehký uvědomovalo 37 %, jako střední 24 % a jako těžký 13 % a u 26 % nemocných se závratí se tento handicap v dalším průběhu nemoci může objevit.

Závěr:
Dotazník DHI se jeví jako vhodný nástroj pro určení míry závažnosti závrati, jejího vnímání pacienty. Dovoluje nám objektivizovat jinak neuchopitelný a neměřitelný subjektivní pocit závrati. Tak se tento dotazník může stát užitečným doplňkovým nástrojem k objektivním vyšetřovacím metodám diagnostiky, léčby a dlouhodobého sledování pacientů se závratí.

Klíčová slova:
závrať – kvalita života – WHOQOL – BREF, Dizziness handicap inventory (DHI)

Úvod

Kvalita života je důležitým fenoménem moderní společnosti. Je sledovaným parametrem ve zdravotnické i sociální sféře. Zahrnuje prožívání fyzické, psychické i společenské. Toto prožívání mohou ovlivňovat zdravotní potíže, způsob jejich léčení, vnímání a akceptování této léčby i problémů spojených s nemocí samotným pacien­tem a jeho okolím. U pacientů s chronickými chorobami závisí kvalita života do určité míry na intenzitě a trvání onemocnění, na případných komplikacích. Je významně ovlivňována aktuálním psychickým stavem nebo sociální oporou.

Tento příspěvek je zaměřen na kvalitu života pacientů trpících závratí. Tento příznak je průvodním jevem mnoha onemocnění. Závratí se označuje vjem porušené rovnováhy a orientace v prostoru, pocit rotace nebo nejistoty [1, 2]. Po bolestech hlavy je nejčastějším symptomem, který přivede nemocného k lékaři [7]. Nejčastěji bývá závrať chápána jako hlavní příznak vestibulárních poruch a nese s sebou řadu omezení pro pacienta jak po stránce fyzické, tak psychické. Brání provádění běžných denních činností, koníčků, přináší těžkosti i ve společenském životě. Pacienti nemohou jít sami ven, mívají potíže v práci, trápí je různé psychosociální problémy, nemohou se účastnit volnočasových aktivit, cítí se společensky izolováni. Přestávají si důvěřovat, hůře se adaptují na náhlé změny.

Cílem terapie u těchto pacientů je správně naplánovat sled léčebně preventivních činností tak, abychom pomohli nemocnému co nejdříve se vrátit do běžného života na pokud možno stejné úrovni jako před vznikem závratí. K naplnění tohoto cíle je mimo jiné užitečné zjištění subjektivního vnímání vlivu daného onemocnění na život konkrétního pacienta. Kvalita života souvisí s žebříčkem hodnot každého jedince. Jednotlivé oblasti kvality života se mohou lišit v preferencích sledovaného jedince v průběhu času a prožívaných situací. To, co jedinec považuje za důležité, je-li např. před operací, může být zcela odlišné od toho, co pro něj bude prvořadé po operaci [6]. Zjištěné názory nám mohou pomoci zvolit vhodný a přiměřený přístup ke každému konkrétnímu pacientovi. Tak lze lépe mezi sebou navázat důvěryhodný vztah, ve kterém pacient lépe akceptuje naše doporučení, a společně můžeme nastavit vhodnou léčebnou strategii.

Současně je velmi potřebné získat obecnější přehled o tom, jak hodnotí svou osobní kvalitu života jednotlivé skupiny pacientů a porovnat je s pocity a názory zdravé populace. Získáváme tím argumenty pro zdůvodnění potřebnosti našich zvolených postupů a stanovení určitých algoritmů léčby pacientů se závratí.

Cílem tohoto příspěvku bylo porovnat pomocí standardizovaných dotazníků kvalitu života respondentů se závratí a bez závrati (s chronickou nemocí z povolání) a srovnat s populační normou.

METODIKA

Pilotní studie probíhala v říjnu až únoru 2011/2012 v Centru pro poruchy sluchu a rovnováhy v Ostravě-Porubě a na Klinice pracovního a preventivního lékařství FNO v Ostravě-Porubě.

Této studie se zúčastnilo celkem 386 probandů. Hlavními kritérii pro zařazení do pilotní studie bylo dosažení plnoletosti, věk do 65 let a souhlas s vyplněním dotazníku. Bylo náhodně rozdáno 82 dotazníků vždy třetímu pacientovi v pořadí v každém vyšetřovacím dni. Z 82 oslovených pacientů vyšetřených v Centru v Ostravě-Porubě a na Klinice pracovního a preventivního lékařství FNO v Ostravě-Porubě vrátilo vyplněný dotazník 78 respondentů. Jeden pacient odmítl odevzdat dotazník z důvodu, že se jeho stav neustále mění, tři pacienti neodevzdali dotazník vůbec a 11 dotazníků muselo být vyřazeno z důvodu věku dotazovaných, byli starší 65 let. Průzkumu se zúčastnilo 56 žen a 22 mužů. Respondenti se závratěmi odpovídali na oba dotazníky. Respondenti bez závratí odpovídali jen na dotazník WHOQOL – BREF. Jednalo se o 14 žen a 10 mužů.

Respondenti byli rozděleni do tří skupin – soubor pacientů se závratí, soubor pacientů bez závratí a soubor zdravých jedinců. Soubor pacientů se závratěmi tvořilo 54 pacientů, z toho 42 žen a 12 mužů, kteří byli vyšetřeni v Centru pro poruchy sluchu a rovnováhy v Ostravě-Porubě. Soubor pacientů bez závrati, kteří trpěli chronickými nemocemi z povolání, tvořilo 24 probandů, z toho 14 žen a 10 mužů, kteří byli vyšetřeni na Klinice pracovního a preventivního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě. Soubor zdravých jedinců tvořilo 308 probandů.

Výzkum byl proveden pomocí anonymního dotazníkového šetření. Dotazníky WHOQOL pokrývají všechny oblasti lidského života, ale nezaměřují se na specifické problémy, které souvisejí s nemocí [3]. Pro hodnocení kvality života byl využit Dotazník kvality života Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF, který obsahuje celkem 26 otázek. 24 otázek se týká 4 oblastí (fyzické zdraví, prožívání, prostředí, sociální vztahy), dvě samostatné otázky se týkají spokojenosti s kvalitou života a spokojenosti se zdravotním stavem. Výsledky dotazníku WHOQOL – BREF se vyjadřují jako doménové skóre, které představují průměrný hrubý skór spočítaný z příslušných položek včetně transformace na škálu od 4 do 20 a hodnoty odpovědí dvou samostatných položek, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav [3]. Vyšší skóre znamená lepší kvalitu života.

Skóre jsou průměrnými součty sečtenými z jednotlivých výsledků odpovědí. Pro výpočty jsou použity aritmetické průměry, maximální a minimální hodnoty. Pro vytvoření hrubých skóre domén a jejich transformaci na hodnotu 4–20 je použita metodika od Dragomirecké [3].

Pro srovnání dosažených výsledků se zdravou populací jsou použity populační normy (běžná populace) převzaté z Příručky pro uživatele dotazníku WHOQOL [3]. Zdraví hodnotí bolest, závislost na lékařské péči, únavu, pohyblivost, spánek, každodenní a pracovní činnosti; otázky v doméně prožívání (duševní zdraví) jsou zaměřeny na potěšení ze života, smysl života, schopnost soustředění, spokojenost se sebou a na negativní pocity; v doméně sociálních vztahů jsou hodnoceny osobní vztahy, sexuální život, podpora.

Ke stanovení handicapu, který je spojen s příznaky závratí, byl využit dotazník Dizziness handicap inventory (DHI), který má 25 položek a 3 reakční úrovně [5]. Tento dotazník hodnotí dopady vestibulární poruchy na pacientovu osobnost po stránce fyzické, psychické a emoční při běžných denních aktivitách. Odpovědi jsou hodnoceny bodovou škálou 0–100 bodů, kde 100 bodů znamená nejhorší výsledek z hlediska dopadu handicapu závratě na pacientovu osobnost. Výsledek nad 60 bodů značí vážné závratě a vyšší riziko pádů, 31–60 bodů znamená závratě střední intenzity a 30 a méně bodů se považuje za mírnou závrať [8].

Respondenti se závratěmi odpovídali na oba dotazníky, respondenti bez závratí a zdraví lidé odpovídali jen na dotazník WHOQOL – BREF. Pro tento výzkum byla použita popisná statistika včetně průměru, směrodatné odchylky, minimální a maximální hodnoty.

VÝSLEDKY

Výsledky dotazníku WHOQOL – BREF jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Z výsledků vyplývá, že respondenti se závratí vykazovali nižší skóre v doméně „Fyzické zdraví“ (9,75) ve srovnání s respondenty bez závratí (11,95) a s populační normou (15,55). Doménu „Prožívání“ hodnotili respondenti se závratí na skóre 14,67, podobně jako zdravá populace (14,78). Dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe (16,67). Doménu „Sociální vztahy“ hodnotili nejlépe dotázaní respondenti bez závratí. Při hodnocení domény „Prostředí“ byla skóre u zdravých lidí 13,3, u respondentů bez závrati 14,4 a respondentů se závratí 13,95. Dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe.

Tab. 1. Výsledky dotazníku WHOQOL–BREF: průměrné skóre jednotlivých položek a domén WHOQOL-BREF u sledovaných skupin pacientů a běžné populace
Výsledky dotazníku WHOQOL–BREF: průměrné skóre jednotlivých položek a domén WHOQOL-BREF u sledovaných skupin pacientů a běžné populace
* Dragomírecká, Bartoňová, 2006; SD - směrodatná odchylka

Tab. 2. Průměrné skóry domén WHOQOL-BREF: hodnocení u sledovaných skupin pacientů a běžné populace
Průměrné skóry domén WHOQOL-BREF: hodnocení u sledovaných skupin pacientů a běžné populace
* Dragomírecká, Bartoňová, 2006

Respondenti, kteří trpěli závratí, udávali horší kvalitu života (skóre 3,54), ve srovnání s respondenty bez závratí (skóre 3,79) a běžné populaci (skóre 3,82). Otázku spokojenosti se zdravím nejhůře hodnotili respondenti se závratěmi (skóre 2,94), ve srovnání s kontrolní skupinou respondentů bez závratí (skóre 3,75) a kontrolní skupinou zdravých probandů (skóre 3,68) – viz tabulky 1 a 2. U 54 respondentů se závratí byl hodnocen kromě kvality života i dotazník DHI, který udává, jaké mají respondenti obtíže v emoční, fyzické a psychické oblasti (graf 1). V emoční oblasti pociťuje 22 % pacientů se závratěmi lehký handicap z důvodu závratí, 78 % pacientů nepociťuje žádný handicap. Větší handicap se u respondentů v našem souboru nevyskytoval.

Výsledky dotazníku DHI
Graf 1. Výsledky dotazníku DHI

Lehký psychický handicap z důvodu závratí pociťuje 24 % pacientů. U 39 % respondentů se bodové hodnocení pohybovalo mezi 10–15 body a je potřeba je v této oblasti dále sledovat. 24 % pacientů nepociťuje v psychické oblasti kvůli závratím žádný handicap.

V oblasti fyzického handicapu dosáhlo 26 % respondentů skóre 10–15 bodů, při kterém se ještě nejednalo o handicap, ale bude nutné dále tyto respondenty sledovat. Lehký handicap ve fyzické oblasti pociťovalo 37 % pacientů, 24 % pacientů pociťovalo střední handicap. Těžký handicap udává 13 % respondentů se závratí. Pouze 10 % respondentů nepovažovalo svůj fyzický stav za handicap.

DISKUSE

Pro naše pilotní šetření jsme využili dva ve světě běžně používané dotazníky. První dotazník je standardizovaný s jazykovou úpravou do češtiny, zatímco DHI je standardizovaný pro anglicky mluvící země, ale nemá zatím jazykovou úpravu v češtině.

Naší pilotní studie se zúčastnilo více žen než mužů se závratí a více pacientů se závratí než s chronickými nemocemi. Vysvětlujeme si to tak, že pacienti s chronickým onemocněním byli méně motivovaní k odpovědím na dotazník, a rovněž tak muži oproti ženám. Jak vyplývá z našeho pilotního šetření z tabulky 2, jsou pacienti s chronickým onemocněním spokojenější s kvalitou života oproti pacientům s vertigem. Důvodů pro tento jev je více. U pacientů s chronickou nemocí to může být dáno tím, že se častěji jedná o jedince manuálně pracující, s nižšími nároky jak v oblasti ekonomické, tak sociální. Bylo by zajímavé tento fenomén dále sledovat. Nejhůře svou nemoc prožívali pacienti se závratí. Z analýzy dotazníku WHOQOL – BREF vyplývá, že pacienti se závratí velmi špatně vnímají svůj fyzický stav oproti pacientům bez závratí. Obě tyto skupiny hodnotí své fyzické zdraví hůře než zdraví lidé. Naše kontrolní skupina respondentů bez závratí trpěla různými chronickými onemocněními v souvislosti s pracovním procesem a byla jim přiznána nemoc z povolání. Naše výsledky potvrzují, že kvalita života u pacientů s chronickými chorobami je do určité míry závislá na intenzitě a trvání onemocnění a rovněž na případných komplikacích. Zároveň je významně ovlivňována psychickými a sociálními faktory, jako je aktuální psychický stav nebo sociální opora [4].

U dotazovaných pacientů se závratěmi ovlivňují závratě negativně subjektivní vnímání kvality života ve vztahu k jejich fyzickému zdraví. Pacienti bez závratí lépe posuzovali kvalitu svého života v doméně fyzického zdraví než pacienti se závratěmi, ale hůře než zdravá populace. Projevilo se zde dlouhodobé trvání jejich nemoci z povolání, ovlivňující fyzický výkon.

V doméně prožívání byla nepatrně snížená úroveň kvality života u pacientů se závratěmi oproti skupině zdravých lidí. Naopak u pacientů s chronickými nemocemi byla hodnocena vyšší kvalita života. V sociálních vztazích pociťují lepší kvalitu života pacienti bez závratí.

Z výsledků vyplývá, že kvalita života je u pacientů se závratěmi horší. Tito pacienti jsou méně spokojeni se zdravím. Je to dáno tím, že porucha rovnováhy s sebou nese různá omezení v běžném životě, která se odrážejí v subjektivním hodnocení.

Šetření ukázalo, že v oblasti prožívání nemoci nejlépe svůj stav hodnotil soubor pacientů s přiznanou nemocí z povolání.

Stejný fenomén jsme zaznamenali v oblasti sociálních vztahů. Opět nejlépe svůj stav hodnotili pacienti bez závratí, dokonce lépe než zdraví lidé. Nejhůře tyto vztahy hodnotili pacienti se závratí. Je to dáno tím, že pacienti bez závratí trpí sice chronickým onemocněním, které je omezuje v běžných aktivitách, ale vzhledem k délce trvání chronické nemoci se zřejmě již adaptovali na nový způsob života. Přitom se nemusely vyhrotit jejich vztahy s rodinnými příslušníky a přáteli. Velmi často díky své nemoci vzbuzují soucit a zájem svého okolí, které je může emočně podporovat a tím saturovat jejich potřeby.

Stejné hodnocení jako v oblasti sociálních vztahů je hodnocení prostředí u nemocných bez závratí a zdravých lidí, ale horší je vnímání těchto aspektů pacienty se závratí, pro které je primárním zájmem zbavit se své závrati, vyléčit se, vrátit se k původnímu způsobu života. Ostatní aspekty jdou pravděpodobně stranou.

Potvrzuje se, že výše jmenované tři fenomény – prožívání, sociální vztahy a prostředí – spolu velmi těsně souvisí. Tyto vztahy bychom rádi dále sledovali a zpracovali pomocí faktorové analýzy.

Analýza výsledků DHI dotazníku naznačuje, jak pacienti se závratěmi vnímají své znevýhodnění v oblasti emoční, psychické a fyzické.

Hodnocení emočního vnímání nemoci ukázalo, že 78 % respondentů v této oblasti nepociťuje žádný handicap. Zbytek (22 % respondentů) pociťuje lehký handicap. Psychický handicap udává 24 % respondentů a u 39 % nemocných se závratí je potřeba se dále psychické oblasti věnovat, sledovat ji, zda se jejich psychický stav výrazně nezhoršuje. Respondenti se závratí nejhůře vnímali svůj fyzický handicap – jako lehký jej hodnotilo 37 % pacientů, jako střední 24 % a jako těžký 13 %. U 26 % nemocných se závratí se tento handicap v průběhu nemoci může objevit. Naše výsledky potvrzují, že ačkoliv je závrať zřídka život ohrožující, je vysilující a významně ovlivňuje kvalitu života. Člověk trpící závratěmi je znevýhodněn v porovnání s druhými lidmi ve vztahu k dosažení určitého životního cíle. Má relativně sníženou schopnost provádět běžné životní úkony, a to jak v zaměstnání, tak v civilním životě. Jeho závrať ho činí neschopným po psychické i fyzické stránce. Je pro něj překážkou k dosažení cíle, který je pro něj vysoce ceněn [7].

ZÁVĚR

Víc jak dvě třetiny (78 %) nemocných s poruchou rovnováhy v DHI dotazníku nemělo handicap v emoční oblasti. Lehký handicap byl zaznamenán u téměř čtvrtiny (22 %) respondentů. Závrať nemocné znevýhodňuje a negativně ovlivňuje i v oblasti psychiky. V našem souboru pacientů byl zaznamenán tento handicap u 24 % nemocných a podle DHI dotazníku je potřeba se dále psychické oblasti u 39 % nemocných věnovat, protože je u nich riziko, že by se jejich psychický stav mohl zhoršit. Vnímání poruchy rovnováhy významně ovlivňuje kvalitu života, zejména po fyzické stránce. Svůj fyzický handicap si jako lehký uvědomovalo 37 %, jako střední 24 % a jako těžký 13 % a u 26 % nemocných se závratí se tento handicap v dalším průběhu nemoci může objevit.

Dotazník DHI se jeví jako vhodný nástroj pro určení míry závažnosti závrati, jejího vnímání pacienty. Dovoluje nám objektivizovat jinak neuchopitelný a neměřitelný subjektivní pocit závrati. Tak se tento dotazník může stát užitečným doplňkovým nástrojem k objektivním vyšetřovacím metodám diagnostiky, léčby a dlouhodobého sledování jednotlivých pacientů se závratí.

Do redakce došlo dne 4. 4. 2013.

Do tisku přijato dne 25. 4. 2013.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Jana Vyskotová, Ph.D.

Katedra rehabilitace LF OU

Syllabova 19

703 00 Ostrava-Zábřeh

e-mail: jana.vyskotova@osu.cz


Zdroje

1. Ambler, Z., Jeřábek, J. Diferenciální diagnostika závratí. Praha: Triton, 2001.

2. Černý, R., Jeřábek, J., Bojar, M. Vertigo a poruchy rovnováhy v ordinaci praktického lékaře I. Bulletin sdružení praktických lékařů ČR, 2008, 5, s. 31–43.

3. Dragomirecká, E., Bartoňová, J. Příručka pro uživatele české verze dotazníku kvality života Světové zdravotnické organizace. Praha: Psychiatrické centrum, 2006.

4. Gurková, E. Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada, 2011.

5. Jacobson, G. P., Newman, C. W. The development of the Dizziness Handicap Inventory. Arch. Otolaryngol. Head Neck Surg., 1990,116, s. 424–427.

6. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009.

7. Novotný, M. Vertigo. Postgraduální medicína, 2007, 9 (8), s. 946–951.

8. Patatas, O. H. G., Gananca, C. F., Gananca, F. F. Quality of life of individuals submitted to vestibular rehabilitation. Braz. J. Otorhinolaryngol., (Impr.) [online]. 2009, 75 (3), s. 387–394. ISSN 1808-8694. Dostupný z www:

http://dx.doi.org/10.1590/S1808-86942009000300014.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1-2

2013 Číslo 1-2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se