Důležití původci nozokomiálních nákaz


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 61, 2009, No. 2, s. 94-95.
Kategorie: Zprávy

Clostridium difficile podílející se na nozokomiální diarrhoe bylo poprvé popsáno v roce 1978 po antimikrobiální terapii. Výskyt těchto terapií navozovaných nozokomiálních infekcí byl prokázán po aplikaci clindamycinu, cefalosporinů a fluorochinolinů. Postižení trpěli lehkými průjmy, byly však zaznamenány i případy těžké končící pseudomembranózní kolitidou, toxickým megakolon a dokonce smrtí. Finančně se náklady na tyto komplikace odhadují na 3–10 tisíc US dolarů. Clostridium difficile je sporulující anaerob, grampozitivní, tyčkovitého tvaru. U 20 % lidí je součástí fyziologické střevní flóry. Některé kmeny tvoří toxiny. V roce 2003 byly v Kanadě v průběhu dramatického nárůstu počtu případů, dokonce u mladých osob dříve antibakteriálně neléčených, izolovány nové hypervirulentní kmeny s vysokou produkcí toxinu, které se pak rozšířily do USA, Evropy i Asie. Výskyt průjmových onemocnění u pacientů je třeba vždy pečlivě ověřovat. S ohledem na možnost výskytu toxického Clostridium difficile a zvolení vhodného antibiotika je nutno, kromě orientačního vyšetření, potvrdit či vyvrátit podezření i 2–3 dny trvajícím podrobnějším mikrobiologickým šetřením.

Pseudomonas je téměř všudypřítomná: v půdě, ve vodě, v rostlinách i živých organismech. Nejčastěji se nepočítá mezi patogeny, ale některé druhy, např. Pseudomonas aeruginosa, se jako patogenní mohou uplatnit u osob se sníženou imuinitou. Spolu s Pseudomonasmaltophilia patří mezi možné vyvolavatele infekcí u člověka. U nemocných se Pseudomonas vyskytuje v celém těle, často v močových cestách, v cestách dýchacích, v krvi i v ranách. Jejímu širokému rozšíření nasvědčují i její nálezy v kosmetických přípravcích, léčivech, dezinfekciích a v mnoha poživatinách. Pseudomonas se pohybuje pomocí polárních bičíků, její tvar je kulatý, je aerobní, gramnegativní. Některé druhy jsou chladomilné, nalézáme je v chladničkách na mase, rybách, mořských plodech a mléčných produktech. Na krevním agaru způsobuje hemolýzu. Některé druhy mohou růst i za anaerobních podmínek, jako např. Pseudomonas aeruginosa, Stutzeri denitrificans. Některé druhy produkují barevné pigmenty. Tyto různé vlastnosti umožňují poměrně rychlé a spolehlivé rozlišování jednotlivých druhů, a tak i možnost předpovědi očekávaných reakcí u hostitele.

Yersinie se nejčastěji vyskytují jako přídatný nález bez popsatelného vlivu na prostředí či hostitele. Vyskytují se v řadě typických druhů, líšících se mnoha histobiochemickými vlastnostmi, a některé z nich mohou být i vyvolavateli onemocnění. Mezi nejzávažnější z těchto původců onemocnění patří Yersinia pestis přenášená krysí blechou a vyvolávající různé formy moru. Jiné mohou vyvolávat lehčí formy necharakteristických onemocnění se zažívacími obtížemi a celkovými projevy. Mohou tedy být původci nozokomiálních nákaz, a ani onemocnění personálu jako nemoc z povolání nelze vyloučit. Yersinia má kulovitý tvar, je gramnegativní, anae-robní. Patří mezi mikroby psychrofilní, přežívá a množí se i při teplotě 0–4 °C, např. na potravinách. Naopak jiné Yersinie jsou odolné vůči teplu. Yersinie nalézáme v přírodě nejen u vepřů, hlodavců (králíků), ovcí, koní, skotu, ale i u psů a koček. Nejčastěji vyvolává patologické změny u člověka Yersinia enterocolitica. Člověk se nakazí požitím kontaminované nebo nedostatečně tepelně opracované potraviny, nepasterizovaného mléka či kontaminované vody. K infekci může dojít i stykem s nemocnými zvířaty a jejich exkrementy nebo přenosem blechami.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.


Zdroje

VONBERG, R. P. Clostridium difficile, a challenge for hospitals. Int. Hosp. Eq. Sol., 2009, 34, č. 7, s. 5–7; Hosp. Hyg Clostridium difficile test not accurate. Int. Hosp. Eq. Sol., 2009, 34, č. 7, s. 8; SIEGRIST, I. Detection, verification, differentiation and cultivatiion of Pseudomonas species. Analytix, 2007, 2, č. 5, s. 14–15; SIEGRIST, I. Detection, identification, differentiation and cultivatiion of Yersinia species. Analytix, 2007, 2, č. 5, s. 10; NAUŠ, A. Nebezpečí nozokomiální infekce. Pracov. Lék., 2008, 60, č. 4, s. 181.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 2

2009 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se