Význam screeningových dotazníků v detekci závažnosti obstrukční spánkové apnoe


The importance of screening questionnaires in detecting the severity of obstructive sleep apnea

Introduction: The aim of this study is to compare the importance of screening questionnaires and risk factors in detecting the severity of obstructive sleep apnea (OSA). Methods: The study included 47 patients with suspected OSA. The patients completed 5 screening questionnaires – the Epworth Sleepiness Scale (ESS), the STOP BANG questionnaire, the STOP questionnaire, the Berlin questionnaire (BQ) and the Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI). Subsequently, they were examined by the limited polygraphy. AHI (number of apneas/ hypopneas per 1 hour), t90 desaturation (percentage of sleep time spent in desaturations below 90%) and ODI (number of desaturations ≥ 3% within 1 hour) were compared with questionnaire scores and selected risk factors for OSA (BMI, male gender, hypertension, age, neck circumference, abdominal circumference and abdominal/ hip circumference ratio). Results: The achieved score of any of the monitored questionnaires does not correlate with the value of AHI. BQ, STOP and STOP BANG questionnaires have the relatively highest sensitivity for OSA detection, while the sensitivity of PSQI and ESS is low. The correlation of the ESS, STOP BANG and BQ scores with the t90 desaturation, as well as the ESS and STOP BANG scores with the ODI is statistically signifi cant. The relationship of any of the selected risk factors with the AHI value has not been demonstrated. Desaturation values of t90 and ODI correlated best with BMI, neck circumference and abdominal/ hip circumference ratio. Conclusion: None of the monitored questionnaires is suitable for determining the severity of OSA, it is always necessary to perform a polygraphic or polysomnographic examination of sleep. BQ and STOPBANG are relatively most suitable for OSA screening. They both have high sensitivity and, at the same time, their score correlates with the value of nocturnal hypoxemia. Parameters measuring nocturnal hypoxemia (t90 desaturation, ODI) correlate better with risk factors than AHI. The most important parameters associated with hypoxemia are BMI, neck circumference and abdominal/ hip circumference ratio and it is appropriate to include them in the screening for OSA.

Keywords:

obstructive sleep apnea – Berlin questionnaire – STOP-Bang questionnaire – STOP questionnaire – Epworth sleepiness scale – Pittsburgh Sleep Quality Index


Autoři: Solecká Š. 1,2;  Betka J. 3;  Matler K. 1;  Tomášková H. 2
Působiště autorů: Otorinolaryngologické oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace 1;  Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF Ostravské univerzity, Ostrava 2;  Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, Praha 3
Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 70, 2021, No. 2, pp. 75-81.
Kategorie: Původní práce
doi: 10.48095/ccorl202175

Souhrn

Úvod: Cílem práce je srovnání významu screeningových dotazníků a rizikových faktorů při detekci závažnosti obstrukční spánkové apnoe. Metodika: Do studie bylo zařazeno 47 pacientů s podezřením na OSA. Pacienti vyplnili 5 screeningových dotazníků – Epworthskou škálu spavosti (ESS), dotazník STOP BANG, dotazník STOP, Berlínský dotazník (BD) a Pittsburský dotazník (PD). Následně byli vyšetřeni limitovanou polygrafií. Hodnoty AHI (počet apnoí/ hypopnoí za 1 hodinu), desaturace t90 (doba spánku v procentech strávená v desaturacích pod 90 %) a ODI (počet desaturací ≥ 3 % během 1 hodiny) byly porovnány se skóre dotazníků a vybranými rizikovými faktory pro OSA (BMI, mužské pohlaví, hypertenze, věk, obvod krku, obvod břicha a poměr obvodu břicha/ boků). Výsledky: Dosažené skóre žádného ze sledovaných dotazníků nekoreluje s hodnotou AHI. Relativně nejvyšší senzitivitu v souboru pro detekci OSA mají BD, STOP a STOPBANG dotazníky, naopak PD a ESS mají senzitivitu nízkou. Statisticky významná je korelace skóre dotazníků ESS, STOP BANG a BD s desaturací t90, dále dotazníků ESS a STOP BANG s ODI. Nebyl prokázán vztah žádného z vybraných rizikových faktorů s hodnotou AHI. Hodnoty desaturace t90 a ODI nejlépe korelovaly s BMI, obvodem krku a poměrem obvodu břicha/ boků. Závěr: Žádný ze sledovaných dotazníků není vhodný k určení závažnosti OSA, vždy je nutné provést polygrafi cké či polysomnografi cké vyšetření spánku. Pro screening OSA jsou relativně vhodné BD, STOPBANG, které mají vysokou senzitivitu a zároveň jejich skóre koreluje s hodnotou noční hypoxemie. Parametry měřící noční hypoxemii (desaturace t90, ODI) lépe korelují s rizikovými faktory než hodnota AHI. Nejdůležitějšími parametry spojenými s hypoxemií jsou BMI, obvod krku a poměr obvodu břicho/ boky, a je proto vhodné je do screeningu pro OSA zahrnout.

Klíčová slova:

obstrukční spánková apnoe – Berlínský dotazník – dotazník STOP-Bang – dotazník STOP – Epworthská škála spavosti – Pittsburský dotazník

Úvod

Syndrom obstrukční spánkové apnoe je soubor příznaků a chorobných stavů, které vznikají na základě opakovaných apnoických pauz a/ nebo hypopnoí během spánku. Obstrukční spánková apnoe (OSA) patří mezi jednu z nejčastějších poruch dýchání ve spánku a je nejčastější příčinou denní spavosti [1]. Neléčená OSA s sebou přináší mnohá rizika ovlivňující morbiditu a mortalitu pacientů. Závažnost OSA je určována hodnotou AHI (apnoe/ hypopnoe index – počet apnoí/ hypopnoí na hodinu) a je rozdělena do tří stupňů. Pro dospělou populaci je lehký stupeň v rozmezí AHI 5–15 (při současné přítomnosti subjektivních obtíží), střední podle AHI 15–30, těžký podle AHI nad 30 [1]. Výskyt OSA v poslední době postupně narůstá. Podle dat z Wisconsin Sleeping Study vzrostla prevalence středně těžké a těžké OSA v USA za posledních 20 let u mužů ve věku mezi 30 a 70 lety z 8,8 % na 13 % a u žen ve věku mezi 30 a 70 lety z 3,9 % na 5,6 % [2].

Screeningových metod pro OSA je několik a můžeme je rozdělit na dotazníkové, přístrojové a fyzikální (biometrické, morfometrické). V České republice jsou pro záchyt OSA využívány dotazníky a v poslední době také stále častěji screeningové přístroje. Plošný screening OSA není v České republice zaveden. Základním vyšetřením pro diagnostiku OSA je celonoční monitorace spánku pomocí limitované polygrafie nebo polysomnografie [1]. Na základě těchto vyšetření je možné určit závažnost syndrom spánkové apnoe a rozlišit obstrukční, centrální a smíšenou formu nemoci.

Cíl práce

Cílem práce je zjistit, zda výsledky nejčastěji používaných screeningových dotazníků pro OSA korelují s výskytem OSA a se stupněm její závažnosti podle hodnoty AHI. Práce si klade za cíl porovnat také další parametry, jako je desaturace t90 a ODI, s hodnotami skóre dotazníků a ně kte rými vybranými rizikovými faktory pro OSA.

Metodika

Popis souboru

Do prospektivní studie byl zahrnut soubor 81 pacientů, kteří v období od 6/ 2016 do 4/ 2017 byli vyšetřeni v poradně pro chrápání a poruchy dýchání ve spánku na ORL oddělení v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Pacienti byli nejčastěji odesláni praktickým lékařem, kardiologem, jiným ORL lékařem nebo přicházejí na prosbu partnera z důvodu obtěžujícího chrápání a/ nebo pozorovaných apnoických pauz. U všech pacientů bylo podle anamnestických údajů podezření na zvýšené riziko výskytu OSA, žádný z pacientů nebyl pro OSA v minulosti léčen. Každý pacient samostatně vyplnil 5 screeningových dotazníků pro OSA a následně mu bylo doporučeno vyšetření limitovanou polygrafií na neurologickém oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Na vyšetření limitovanou polygrafií se dostavilo 58 pacientů (15 žen, 43 mužů). Ze souboru bylo vyřazeno 9 pacientů s centrálním syndromem spánkové apnoe zjištěného podle výsledků limitované polygrafie, 1 pacient s těžkým srdečním selháním a 1 pacient s hypoventilačním syndromem při mukoviscidóze. Do sledované skupiny bylo zařazeno 47 pacientů – 35 mužů (74 %) a 12 (26 %) žen. Věkový průměr pacientů byl 53 let. Nejmladšímu bylo 20 let, nejstaršímu 73 let.

Screeningové dotazníky byly vybrány na základě údajů v odborné literatuře a na základě informací o používaných screeningových dotaznících pro OSA z lůžkových ORL odděleních v České republice.

Použité screeningové dotazníky

Epworthská škála spavosti (ESS) [3]

ESS byla vyvinuta a validována Johnsem jako jednoduchý nástroj, který umožňuje posouzení zvýšené denní spavosti. ESS se skládá z osmi položek, které uvádějí různé denní situace, u nichž nemocný hodnotí pomocí škály 0–3 pravděpodobnost usnutí či dřímání. Celkové skóre představuje součet jednotlivých odpovědí, a pohybuje se tedy v rozsahu 0–24. Zvýšená denní spavost a větší pravděpodobnost pro výskyt OSA je konstatována u pacientů s AHI ≥ 10.

Dotazník STOP BANG [4]

Dotazník STOP BANG byl vyvinut Chungem et al. jako screeningový dotazník pro OSA. Obsahuje 8 otázek týkajících se chrápání, únavy během dne, apnoických pauz během spánku, vysokého krevního tlaku, BMI, věku, obvodu krku a pohlaví. Za každou otázku je možné získat 0–1 bod. Celkové skóre představuje součet jednotlivých odpovědí, a pohybuje se tedy v rozsahu 0–8. Nízké riziko obstrukční spánkové apnoe (OSA) je pro skóre 0–2 body, střední riziko OSA pro skóre 3–4, vysoké riziko OSA pro skóre 5–8, nebo skóre 2 u prvních 4 otázek + BMI > 35 kg/ m2, nebo skóre 2 u prvních 4 otázek + obvod krku (43 cm u mužů, 41 cm u žen), nebo skóre 2 u prvních 4 otázek + pohlaví muž.

Dotazník STOP [4]

Dotazník STOP je jednodušší verze dotazníku STOP BANG. Obsahuje 4 otázky týkající se chrápání, únavy během dne, apnoických pauz během spánku a vysokého krevního tlaku. Za každou otázku je možné získat 0–1 bod. Celkové skóre představuje součet jednotlivých odpovědí, a pohybuje se tedy v rozsahu 0–4. Vysoké riziko OSA je pro skóre ≥ 2.

Berlínský dotazník (BD) [5]

Berlínský dotazník byl vyvinut německými lékaři v roce 1996 jako screeningový dotazník pro OSA. Obsahuje 10 otázek, které jsou rozděleny do 3 kategorií. V první kategorii je 5 otázek týkající se chrápání a zástav dechu během spánku. V druhé kategorii jsou 3 otázky týkající se zvýšené denní únavnosti a spavosti. V poslední, třetí kategorii je otázka týkající se hypertenze a hodnoty BMI. Každá kategorie je hodnocena zvlášť, celkové skóre je vypočteno jako součet bodů za každou kategorii a pohybuje se v rozsahu 0–3. Riziko OSA je pro skóre ≥ 2.

Pittsburský dotazník (PD) [6]

Pittsburský dotazník nebyl původně určen ke screeningu OSA, zaměřuje se na kvalitu spánku (latence usnutí, trvání spánku, efektivita spánku, přerušování spánku, užití léků k navození spánku a denní dysfunkci v souvislosti s nekvalitním spánkem). Obsahuje 10 otázek, které jsou rozděleny do 7 kategorií. Každá kategorie je hodnocena zvlášť od 0 do 3 bodů, celkové skóre je vypočteno jako součet bodů za každou kategorii a pohybuje se v rozsahu 0–21. Slabá kvalita spánku, která je předpokládána také u pacientů s OSA, je konstatována pro skóre > 5. Skóre dotazníků bylo vypočítané podle metodiky jednotlivých dotazníků. Na základě údajů ze screeningových dotazníků byly určeny hodnoty a přítomnost ně kte rých rizikových faktorů pro OSA. Sledované rizikové faktory: hodnota BMI; BMI nad 30; BMI nad 35; věk; hypertenze; obvod krku; obvod břicha; poměr obvod břicha/ obvod boků; mužské pohlaví.

Vyšetření spánku

Vyšetření spánku bylo prováděno za celonoční monitorace během hospitali- dozace na neurologickém oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku přístrojem Miniscreen plus (dodavatel Saegeling Medizintechnik). Při tomto vyšetření byly zaznamenány základní parametry: proudění vzduchu, chrápání, saturace krve kyslíkem, respirační pohyby hrudníku a břicha, poloha a tepová frekvence. Na základě vyšetření limitovanou polygrafií byly určeny hodnoty AHI, desaturace t90 a ODI (tab. 1). Hodnoty byly porovnány a statisticky zpracovány. Skóre dotazníků bylo porovnáno s hodnotami AHI, desaturace t90 a ODI. Hodnoty AHI, desaturace t90 a ODI byly porovnány s předpokládanými rizikovými faktory – BMI, věk, obvod krku v cm, obvod břicha v cm, poměr obvodu břicha/ boků, přítomnost hypertenze, BMI nad 30 a BMI nad 35. Byla vypočítána senzitivita dotazníků.

Tab. 1. Sledované parametry získané při vyšetření limitovanou polygrafií.
Tab. 1. Monitored parameters obtained during examination by limited printing.
Sledované parametry získané při vyšetření limitovanou polygrafií.<br>
Tab. 1. Monitored parameters obtained during examination by limited
printing.

Statistické zpracování

Pro popis dat byla použita základní popisná statistika (frekvenční tabulky, aritmetický průměr, medián, směrodatná odchylka, min. a max. hodnota). Korelace mezi výsledky dotazníků byla vyhodnocena pomocí Spearmanova korelačního koefi cientu. Pro další vyhodnocení sledovaných parametrů byl použit neparametrický Wilcoxonův (Mannův-Whitneyho) test pro dva výběry. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti p ≤ 0,05. Pro statistické zpracování byl použit pro program Stata verze 13.

Výsledky

Porovnání skóre screeningových dotazníků s AHI, desaturací t90 a ODI

Hodnoty AHI, desaturace t90 a ODI byly porovnány se skóre jednotlivých do- tazníků. Vyhodnocení bylo provedeno Spearmanovým korelačním koeficientem rs. Hodnota AHI nekoreluje se skóre žádného z uvedených dotazníků. Korelace hodnoty desaturace t90 koreluje se skóre dotazníků ESS, STOP BANG a BD. Hodnota ODI koreluje se skóre dotazníků ESS a STOP BANG (tab. 2).

Tab. 2. Porovnání hodnoty skóre screeningových dotazníků s AHI, desaturací t90 a ODI.
Tab. 2. Comparison of the value of the score of screening questionnaires with AHI, t90 desaturation and ODI.
Porovnání hodnoty skóre screeningových dotazníků s AHI, desaturací t90 a ODI.<br>
Tab. 2. Comparison of the value of the score of screening questionnaires with AHI, t90 desaturation and ODI.

Porovnání AHI, desaturace t90 a ODI s předpokládanými rizikovými faktory

Hodnoty AHI, desaturace t90 a ODI byly porovnány s některými předpokládanými rizikovými faktory (BMI, věk, obvod krku, obvod břicha a poměr břicho/ boky). Vyhodnocení bylo provedeno Spearmanovým korelačním koeficientem rs. Hodnota AHI nekoreluje se zvyšujícími se hodnotami žádných sledovaných rizikových faktorů. Hodnota desaturace t90 koreluje se všemi sledovanými rizikovými faktory (0,4406; 0,3447; 0,4997; 0,4243, resp. 0,4464). Nejlépe koreluje s hodnotou obvodu krku, nejméně s věkem. Hodnota ODI koreluje s BMI, obvodem krku a poměrem břicho/ boky (0,3223; 0,4712; 0,3550), s věkem ani obvodem břicha nekoreluje (tab. 3).

Tab. 3. Porovnání AHI, desaturace t90 a ODI s BMI, věkem, obvodem krku, obvodem břicha a poměrem břicho/boky.
Tab. 3. Comparison of AHI, t90 and ODI desaturation with BMI, age, neck circumference, abdominal circumference and abdomen/hip ratio.
Porovnání AHI, desaturace t90 a ODI s BMI, věkem, obvodem krku,
obvodem břicha a poměrem břicho/boky.<br>
Tab. 3. Comparison of AHI, t90 and ODI desaturation with BMI, age, neck circumference,
abdominal circumference and abdomen/hip ratio.

Přítomnost hypertenze, BMI nad 30, BMI nad 35 a mužského pohlaví byla porovnána s hodnotou AHI, desaturace t90 a ODI. Pro výpočet byl použit test Wilcoxon rank-sum (Mannův-Whitneyho) test pro dva výběry. Podle výsledků nebyla zjištěna statisticky významná korelace výskytu BMI nad 30, BMI nad 35, hypertenze ani mužského pohlaví s hodnotou AHI a ODI. Statisticky významná byla pouze korelace hodnota desaturace t90 s BMI nad 35 (tab. 4–6).

Tab. 4. Porovnání AHI s výskytem BMI nad 30, BMI nad 35, hypertenze a mužského pohlaví.
Tab. 4. Comparison of AHI with BMI over 30, BMI over 35, hypertension and male gender.
Porovnání AHI s výskytem BMI nad 30, BMI nad 35, hypertenze a mužského pohlaví.<br>
Tab. 4. Comparison of AHI with BMI over 30, BMI over 35, hypertension and male gender.

Tab. 5. Porovnání desaturace t90 s výskytem BMI nad 30, BMI nad 35, hypertenze a mužského pohlaví.
Tab. 5. Comparison of t90 desaturation with the incidence of BMI over 30, BMI over 35, hypertension and male gender.
Porovnání desaturace t90 s výskytem BMI nad 30, BMI nad 35, hypertenze a mužského pohlaví.<br>
Tab. 5. Comparison of t90 desaturation with the incidence of BMI over 30, BMI over 35, hypertension and male gender.

Tab. 6. Porovnání ODI s výskytem BMI nad 30, BMI nad 35, hypertenze a mužského pohlaví.
Tab. 6. Comparison of ODI with the incidence of BMI over 30, BMI over 35, hypertension and male gender.
Porovnání ODI s výskytem BMI nad 30, BMI nad 35, hypertenze a mužského pohlaví.<br>
Tab. 6. Comparison of ODI with the incidence of BMI over 30, BMI over 35, hypertension and male gender.

Porovnání senzitivity screeningových dotazníků

Největší senzitivitu pro screening OSA (AHI nad 5) měly dotazníky BD, STOP a STOP BANG (79 %, 77 %, 72 %). ESS a PD měly senzitivitu nízkou (39 %, 46 %) (tab. 7).

Tab. 7. Senzitivita screeningových dotazníků.
Tab. 7. Sensitivity of screening questionnaires.
Senzitivita screeningových dotazníků.<br>
Tab. 7. Sensitivity of screening questionnaires.

Diskuze

Nejčastěji používaný dotazník ve spánkové medicíně – Epworthská škála spavosti – nebyl původně vyvinut jako screeningový dotazník pro OSA. Zabývá se pouze jedním z předpokládaných rizikových faktorů OSA – zvýšenou denní spavostí. Jeho výhodou je srozumitelnost a jednoduché vyhodnocení, nicméně ESS nekoreluje s hodnotou AHI, statisticky významně avšak koreluje s desaturací t90 a ODI (0,2933; 03173, resp. 0,3399). Korelaci noční hypoxemie a zvýšené denní spavosti u pacientů s OSA popisují ve své studii i Mediano et al. Prokázali, že pacienti se zvýšenou denní spavostí mají horší noční krevní saturaci kyslíkem a delší apnoické pauzy v porovnání s pacienty bez zvýšené denní spavosti i přesto, že AHI, RDI (arousal indices) ani architektura spánku se v těchto skupinách signifi kantně nelišily [7]. Senzitivita ESS pro OSA (AHI nad 5) byla podle metaanalýzy roku 2016 54 %, specificita 65 % [8].

Z výsledků práce vyplývá senzitivita ESS pro OSA 39 %, dotazník tedy pro nízkou senzitivitu není vhodný ke screeningu OSA. Specificita určena nebyla u žádného ze sledovaných dotazníků vzhledem k malému počtu pacientů bez OSA (1/ 47 pacientů). Nízký počet pacientů bez OSA byl ovlivněn složením cílové skupiny, do které byli zařazeni pacienti z poradny pro poruchy dýchání ve spánku a chrápání, kteří měli ve většině případů zástavy dechu během spánku již v anamnéze.

Dotazník STOP BANG byl vyvinut pro screening OSA a je v zahraničí hojně používán. Je srozumitelný a vyhodnocení je velmi rychlé. Skóre dotazníku STOP BANG nekoreluje s hodnotou AHI, statisticky významně koreluje s desaturací t90 a ODI (0,1966; 0,5602, resp. 0,3697). Podle metaanalýzy z roku 2016 má vysokou senzitivitu (88 %), specifi cita je ale nízká (42 %) [8]. Z výsledků naší práce byla zjištěna senzitivita dotazníku STOP BANG pro OSA 72 %.

Dotazník STOP obsahuje první 4 otázky z dotazníku STOP BANG. Skóre dotazníku STOP nekoreluje s hodnotou AHI, desaturací t90 ani ODI (0,0431; 0,1749, resp. 0,0727). Podle metaanalýzy z roku 2016 má senzitivitu 87 %, specifi - citu 42 % [8]. Z výsledků naší práce byla zjištěna senzitivita dotazníku STOP pro OSA 77 %.

V systematickém přehledovém článku Abrishami et al. doporučují používání dotazníků STOP BANG a STOP pro jejich vysoce kvalitní metodologii a přesné výsledky, ačkoliv senzitivita a specifi cita nejsou jednoznačně větší v porovnání s jinými dotazníky [9]. Dotazník STOP BANG a STOP jsou i podle výsledků této práce relativně vhodným screeningovým nástrojem v porovnání s jinými dotazníky.

Berlínský dotazník (BD), který byl vyvinut jako screeningový dotazník pro OSA, není v ČR příliš rozšířen. Vyhodnocení dotazníku je delší v porovnání s dotazníky ESS, STOP BANG a STOP. Skóre BD nekoreluje s hodnotou AHI ani ODI, statisticky významná je korelace s desaturací t90 (0,1277; 0,2746; resp. 0,3560). Podle metaanalýzy z roku 2016 má senzitivitu 76 %, specifi citu 59 % [8]. Z výsledků této práce byla zjištěna senzitivita BD pro OSA 79 %. Vzhledem k uspokojivé senzitivitě se BD jeví jako vhodný nástroj pro screening OSA.

Pittsburský dotazník je jedním z nejčastěji používaných spánkových dotazníků v zahraničí. Nebyl vyvinut pro screening OSA, ale ke zjištění kvality spánku. Vyplnění a vyhodnocení dotazníků je složité a zdlouhavé. Skóre PD nekoreluje s hodnotou AHI, desaturace t90 ani ODI (–0,2559; –0,0313; resp. –0,1919). Obdobné výsledky jsou prezentovány i v jiných pracích [10]. PD má vztah spíše k psychologickým příznakům a koreluje s výskytem deprese, úzkosti nebo stresu [11, 12]. Pro screening OSA je PD nevhodný. Senzitivita Pittsburského dotazníku pro screening OSA byla podle studie Scarlata et al. pouze 37,8 %, specifi cita 76,1 % [13]. V naší práci byla zjištěna senzitivita PD pro OSA 46 %.

Žádný ze sledovaných dotazníků nekoreluje s hodnotou AHI a nejsou proto vhodné k určení závažnosti obstrukční spánkové apnoe. Statisticky významná je korelace dotazníku ESS, STOP BANG a BD s hodnotou desturace t90 (0,3173; 0,5602, resp. 0,3560) a korelace ESS a STOP BANG s hodnotou ODI (0,3399, resp. 0,3697).

Zvýšené BMI, hypertenze, věk, mužské pohlaví, obvod krku, obvod břicha a poměr obvodu břicha/ boků jsou v četných pracích uváděny jako rizikové faktory pro OSA. Ve screeningových dotaznících jsou otázky na tyto rizikové faktory zahrnuty, jejich přítomnost zvyšuje skóre, a tím i pravděpodobnost OSA. V ně kterých studiích byla prokázána souvislost mezi zvýšeným BMI, věkem, poměrem obvodu břicha/ boky, přítomností hypertenze a AHI [14, 15]. V naší práci se neprokázal vztah AHI k žádnému ze sledovaných rizikových faktorů. Ně kte ré rizikové faktory korelovaly s desaturací t90 (BMI, věk, obvod krku, obvod břicha, poměr obvodu břicha/ boků a BMI nad 35) a ODI (BMI, obvod krku a poměr obvodu břicha/ boků). Žádný z uvedených rizikových faktorů není samostatně vhodný pro screening OSA, pouze jejich kombinace může zvyšovat možnost zachycení OSA. Nejdůležitějšími parametry jsou BMI, obvod krku a poměr obvodu břicho/ boky.

Závěr

Hodnoty skóre žádného ze sledovaných screeningových dotazníků nekorelují s hodnotou AHI, proto závažnost OSA nelze predikovat na základě screeningového dotazníku a je nadále nutné při podezření na OSA provést celonoční spánkovou monitoraci. Pro screening OSA je relativně vhodný Berlínský dotazník a dotazník STOP BANG, které mají vysokou senzitivitu a zároveň jejich skóre koreluje s hodnotou noční hypoxemie. Parametry měřící noční hypoxemii (desaturace t90, ODI) lépe korelují s rizikovými faktory než hodnota AHI. Nejdůležitějšími parametry jsou BMI, obvod krku a poměr obvodu břicho/ boky, a je proto vhodné je do screeningu pro OSA zahrnout. K vytvoření dia gnózy OSA je nutný komplexní diferenciálnědia gnostický přístup. Nedílnou součástí je posouzení možnosti přítomnosti též jiných typů poruch spánku, které se mohou vyskytovat společně s OSA. Dotazníky jsou pouze pomocnou dia gnostickou metodou patřící do komplexu diferenciálnědiagnostického procesu.

Prohlášení o střetu zájmu

Autorka práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.

Přijato k recenzi: 26. 8. 2020

Přijato do tisku: 27. 1. 2021

MUDr. Šárka Solecká

Nemocnice ve Frýdku-Místku,

příspěvková organizace

El. Krásnohorské 321

738 01 Frýdek-Místek

sarkasolecka@gmail.com


Zdroje

1. Klozar J, Plzák J, Ondrová M et al. Doporučený postup u dospělých pacientů s poruchami dýchání ve spánku. Otorinolaryngol Foniatr 2016; 62(4): 243–246.

2. Peppard PE, Young T, Barnet JH et al. Increased prevalence of sleep-disordered breathing in adults. Am J Epidemiol 2013; 177(9): 1006–1014. Doi: 10.1093/ aje/ kws342.

3. Johns MW. A new method for measuring daytime sleepiness: the Epworth sleepiness scale. Sleep 1991; 14(6): 540–545. Doi: 10.1093/ sleep/ 14.6.540.

4. Chung F, Yegneswaran B, Liao P et al. STOP questionnaire: a tool to screen patients for obstructive sleep apnea. Anesthesiology 2008; 108(5): 812–821. Doi: 10.1097/ ALN.0b013e3 1816d83e4.

5. Netzer NC, Stoohs RA, Netzer CM et al. Using the Berlin Questionnaire to identify patients at risk for the sleep apnea syndrome. Ann Intern Med 1999; 131(7): 485–491. Doi: 10.7326/ 0003- 4819-131-7-199910050-00002.

6. Buysse DJ, Reynolds CF 3rd, Monk TH et al. The Pittsburgh Sleep Quality Index: a new instrument for psychiatric practice and research. Psychiatry Res 1989; 28(2): 193–213. Doi: 10.1016/ 0165-1781(89)90047-4.

7. Mediano O, Barcelo A, de la Pena M et al. Daytime sleepiness and polysomnographic variables in sleep apnoea patients. Eur Respir J 2007; 30(1): 110–113. Doi: 10.1183/ 09031936.00009506.

8. Chiu HY, Chen PY, Chuang LP et al. Diagnostic accuracy of the Berlin questionnaire, STOP- -BANG, STOP, and Epworth sleepiness scale in detecting obstructive sleep apnea: A bivariate meta-analysis. Sleep Med Rev 2017; 36: 57–70. Doi: 10.1016/ j.smrv.2016.10.004.,

9. Abrishami A, Khajehdehi A, Chung F. A systematic review of screening questionnaires for obstructive sleep apnea. Can J Anaesth 2010; 57(5): 423–438. Doi: 10.1007/ s12630-010- 9280-x.

10. Kezirian EJ, Harrison SL, Ancoli-Israel S et al. Behavioral correlates of sleep-disordered breathing in older men. Sleep 2009; 32(2): 253–261. Doi: 10.1093/ sleep/ 32.2.253.

11. Buysse DJ, Hall ML, Strollo PJ et al. Relationships between the Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI), Epworth Sleepiness Scale (ESS), and clinical/ polysomnographic measures in a community sample. J Clin Sleep Med 2008; 4(6): 563–571.

12. Carpenter JS, Andrykowski MA. Psychometric evaluation of the Pittsburgh Sleep Quality Index. J Psychosom Res 1998; 45(1): 5–13. Doi: 10.1016/ s0022-3999(97)00298-5.

13. Scarlata S, Pedone C, Curcio G et al. Pre-polysomnographic assessment using the Pittsburgh Sleep Quality Index questionnaire is not useful in identifying people at higher risk for obstructive sleep apnea. J Med Screen 2013; 20(4): 220–226. Doi: 10.1177/ 0969141313511591.

14. Lavie P, Herer P, Hoff stein V. Obstructive sleep apnoea syndrome as a risk factor for hypertension: population study. Br Med J 2000; 320(7233): 479–482. Doi: 10.1136/ bmj.320.7233.479.

15. Deng X, Gu W, Li Y et al. Age-group-specific associations between the severity of obstructive sleep apnea and relevant risk factors in male and female patients. PLoS One 2014; 9(9): e107380. Doi: 10.1371/ journal.pone.0107380.

Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 2

2021 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

hyperpigmentace úvodní foto kurz
Efektivní snižování hyperpigmentace − od výzkumu k inovacím pro praxi
nový kurz
Autoři: dr. Ludger Kolbe, dr. Thierry Passeron, MD, PhD

Postavení moxonidinu a indapamidu v léčbě hypertenze
Autoři: MUDr. Jan Vachek

Magnetická rezonance a diagnostika axiálních spondyloartritid - Virtuální trénink
Autoři: MUDr. Leona Procházková, Ph.D., MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Vladimír Červeňák, MUDr. Eva Korčáková, Ph.D.

Hybridní zubní náhrady – přežitek nebo perspektiva v moderní protetické péči?

Následná péče po prodělaném covid-19
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se