V následujícím textu přinášíme zajímavé postřehy k praktickému použití inosin pranobexu (Isoprinosine) v imunoterapii pacientů s infekcemi HPV či EBV, včetně ilustrativní kazuistiky.
Condylomata acuminata (genitální bradavice), vznikající na základě infekce lidským papilomavirem (HPV), jsou nepříjemnou diagnózou, jejíž úspěšná léčba často vyžaduje mezioborovou spolupráci. Ke klinickému imunologovi nezřídka přicházejí ženy, které k vyšetření a systémové podpůrné léčbě deleguje gynekolog.
V případě narušení buněčné imunity je indikována imunoterapie, u genitálních bradavic je velice vhodný inosin pranobex. Kondylomata jsou jednou ze základních indikací uvedených v SPC tohoto přípravku, ale aby byla léčba dostatečně účinná, musí mít náležitou délku, což v některých případech znamená i měsíce.
Pro zajištění správné délky léčby je nutné propojení specialistů, které však často chybí, a imunologická intervence proto nemusí být dostatečně účinná. Nedostatečná je rovněž zpětná vazba pro imunologa, který nemá přehled o tom, jak se vyvíjí lokální nález. Živá komunikace mezi lékaři by vyřešila řadu problémů.
Gynekologické sledování žen s kondylomaty by se pak nemělo zastavit ve chvíli vyřešení subjektivních obtíží, důležitá je i následná prevence karcinomu cervixu. Lékaři to samozřejmě vědí, ale důležité je upozornit na to také pacientky.
Další indikací v rámci terapie inosin pranobexem je infekce virem Epsteina a Barrové (EBV). Zajímavá je pak v tomto kontextu kazuistika 29letého pacienta, který v odstupu 9 let prodělal dvě akutní infekce EBV. První infekce měla charakter akutní tonzilitidy a její etiologie nebyla hned rozpoznána. Trojí empirická antibiotická léčba selhala a teprve s odstupem byla diagnostikována EBV. Po této infekci se u pacienta rozvinuly příznaky únavového syndromu, nechutenství, bylo také patrné zvýšení jaterních transamináz. Tyto příznaky přetrvávaly bez zlepšení po dobu 3 let.
Po 6 letech pak přišla další infekce. Tu provázely vysoké horečky a akutní tonzilitida, ani tentokrát ovšem nebylo v první době provedeno mikrobiologické vyšetření. Teprve po dvojím selhání empirické antibiotické léčby bylo provedeno důkladné vyšetření, které ukázalo velmi vysoký titr anti-EBNA IgG protilátek (> 600 000 U/ml), zvýšené byly ovšem také IgM protilátky a jaterní transaminázy. Pacient byl indikován k imunoterapii inosin pranobexem, která byla velmi úspěšná. Během 3 měsíců odezněly všechny příznaky, akutní i chronické, únavnost a slabost se vracely pouze ojediněle. Pacient přešel na udržovací léčbu přenosovým faktorem a hepatoprotektivy.
(pez)
Zdroje:
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
