Autoři: B. Friedecký Působiště autorů: Ústav klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vyšlo v časopise: Klin. Biochem. Metab., 28, 2020, No. 2, p. 46-47 Kategorie: Dopis redakci
Vážená redakce,
Vzhledem k okolnostem, které by samy o sobě stály za diskusi, se zatím laboratořím klinické biochemie nedostalo významné šance zasáhnout do diagnostiky COVID-19. Nicméně tato nemoc je doprovázena řadou velmi významných změn u řady rutinních analytů biochemických, hematologických, koagulačních a markerů zánětu. Tato práce se pokusí charakter těchto změn velmi stručně shrnout. Jako hlavního zdroje údajů je použito dvou dílčích prací italských a kanadských autorů [1, 2] a jedné metaanalytické studie anglo-italského kolektivu [3]. Studie [1, 2] referují hlavně o diferencích mezi pacienty s pozitivitou a negativitou na přítomnost viru SARS-CoV-2, metaanalytická práce je soustředěna na možnosti rutinních analytů přispět k diferenciaci výsledků ve skupinách podle stupně intenzity (severity) choroby a na schopnost prognózy fatálních stavů, končících úmrtím. Metaanalytická práce je založena převážně na datech čínských a singapurských autorů. Práce Italů [1] shrnuje data vlastní laboratoře, práce kanadských autorů má kompilační charakter a připomíná možnosti standardních preanalytických chyb a nedostatečné analytické harmonizace měření. Výsledky mohou mít významnou informační a orientační cenu pro další fáze činnosti rutinních labo-ratoří a budou v blízké budoucnosti nepochybně velmi rozšířeny a zpřesněny. Dosavadní znalosti o změnách rutinních analytů u pacientů s COVID-19 jsou shrnuty do Tabulky 1. V tabulce jsou uvedená jen data testovaná standardními metodami detekce statistické významnosti hodnot jejich diferencí.
Tab. 1. Changes of routine analytes in patiens with COVID-19 *) group COVID PCR negative vs COVID PCR positive **) group severe COVID-19 survivors vs severe COVID-19 group non.survivors
Výsledky budou zcela jistě časem upřesňované, zejména tam, kde mají kontroverzní charakter, tedy zejména u hematologických nálezů. Studií s dokonalejším designem se jistě brzy dočkáme, zejména pak studií s mnohem exaktněji definovanými kohortami probandů. Problém s nedostatečnou definicí kohort, na jejichž datech jsou založeny údaje Tabulky 1, je z dat hematologických změn více než zřejmý.
Pokud chceme využít změn rutinních analytů k prognóze pacientů s COVID-19, zdají se být rozumné závěry skupiny autorů již zmíněné metaanalýzy [3].
Autor prohlašuje, že v souvislosti se vznikem a publikací článku není ve střetu zájmů a publikace nebyla podpořena žádnou farmaceutickou nebo diagnostickou firmou.
Do redakce došlo 22. 4. 2020
Adresa pro korespondenci:
RNDr. Bedřich Friedecký Ph.D.
Střelničná 1680
182 00 Praha 8
e-mail: friedecky@sekk.cz
1. Ferrari, D., Motta, D., Steollo, M. a spol. Routine blood tests as a potencial diagnostic tool for COVID-19. Clin. Chem. Lab. Med., 2020, http://dio.org/10.1515/cclm-2020-0398
2. Kavsak, P., de Witt, K., Worster, A. Clinical chemistry tests for patiens with COVID-19: important caveats for interpretation. Clin. Chem. Lab. Med., 2020, doi:10.1515/cclm-2020-0436.
3. Henry, B. M., Yang, V., Zhang, C. a spol. Hematologic biochemical and immunobiomarker abnormalities associated with severe ilness and mortality in coronavirus dinase/COVID-19). Clin. Chem. Lab. Med., 2020, doi:10.1515/cclm-2020-0369
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
