Jak se mění výsledky biochemických, hematologických, koagulačních a zánětlivých markerů u COVID-19?

Vážená redakce,

Vzhledem k okolnostem, které by samy o sobě stály za diskusi, se zatím laboratořím klinické biochemie nedostalo významné šance zasáhnout do diagnostiky COVID-19. Nicméně tato nemoc je doprovázena řadou velmi významných změn u řady rutinních analytů biochemických, hematologických, koagulačních a markerů zánětu. Tato práce se pokusí charakter těchto změn velmi stručně shrnout. Jako hlavního zdroje údajů je použito dvou dílčích prací italských a kanadských autorů [1, 2] a jedné metaanalytické studie anglo-italského kolektivu [3]. Studie [1, 2] referují hlavně o diferencích mezi pacienty s pozitivitou a negativitou na přítomnost viru SARS-CoV-2, metaanalytická práce je soustředěna na možnosti rutinních analytů přispět k diferenciaci výsledků ve skupinách podle stupně intenzity (severity) choroby a na schopnost prognózy fatálních stavů, končících úmrtím. Metaanalytická práce je založena převážně na datech čínských a singapurských autorů. Práce Italů [1] shrnuje data vlastní laboratoře, práce kanadských autorů má kompilační charakter a připomíná možnosti standardních preanalytických chyb a nedostatečné analytické harmonizace měření. Výsledky mohou mít významnou informační a orientační cenu pro další fáze činnosti rutinních labo-ratoří a budou v blízké budoucnosti nepochybně velmi rozšířeny a zpřesněny. Dosavadní znalosti o změnách rutinních analytů u pacientů s COVID-19 jsou shrnuty do Tabulky 1. V tabulce jsou uvedená jen data testovaná standardními metodami detekce statistické významnosti hodnot jejich diferencí.

Výsledky budou zcela jistě časem upřesňované, zejména tam, kde mají kontroverzní charakter, tedy zejména u hematologických nálezů. Studií s dokonalejším designem se jistě brzy dočkáme, zejména pak studií s mnohem exaktněji definovanými kohortami probandů. Problém s nedostatečnou definicí kohort, na jejichž datech jsou založeny údaje Tabulky 1, je z dat hematologických změn více než zřejmý.

Pokud chceme využít změn rutinních analytů k prognóze pacientů s COVID-19, zdají se být rozumné závěry skupiny autorů již zmíněné metaanalýzy [3].

• Monitoring kompletního krevního obrazu.
• Sledování IL-6 k detekci případné „interleukinové bouře“.
• Sledování prokalcitoninu k případné detekci sekundární bakteriologické infekce.
• Systematické monitorování parametrů ABR je samozřejmostí.
• Za velmi informativní jsou považovány změny u D-dimerů.

Autor prohlašuje, že v souvislosti se vznikem a publikací článku není ve střetu zájmů a publikace nebyla podpořena žádnou farmaceutickou nebo diagnostickou firmou.

Do redakce došlo 22. 4. 2020

Adresa pro korespondenci:

RNDr. Bedřich Friedecký Ph.D.

Střelničná 1680

182 00 Praha 8

e-mail: friedecky@sekk.cz