Kudy dál

V době, kdy píšu tento úvodník, se celá republika v parlamentních volbách rozhoduje, kudy povede naše další cesta. Shodou okolností jsme nedávno řešili tuto otázku také v případě časopisu Hojení ran.

V rámci jednání výboru České společnosti pro léčbu rány, která je odborným partnerem našeho časopisu, jsem měl možnost předložit analýzu současného stavu a představy o perspektivách našeho časopisu.

Domnívám se, že za sedm let existence časopis dokázal mnohé. Hojení ran má rozsáhlé (a stále rostoucí) spektrum čtenářů, lékařů i sester, které se zajímají o problematiku hojení ran. Podařilo se nám získat řadu kvalitních autorů a vybudovat funkční recenzní řízení pro zajištění kvality příspěvků. Časopis je indexován v Bibliographia medica Čechoslovaca a zařazen na Seznam recenzovaných časopisů Rady pro výzkum a vývoj (nezbytná to podmínka pro uznání publikace pro účely grantů). Posledním úspěchem je úplná digitalizace časopisu ve spolupráci se společností Meditorial pro zveřejnění plných textů v rámci webových stran Prolekare.cz a tím i přebírání obsahu do řady citačních databází. Pravidelně jej prezentujeme na řadě odborných akcí pro lékaře i sestry a jsme mediálním partnerem odborných konferencí. Především však, domnívám se, je obsah časopisu plný zajímavých textů.

Jsou ale i oblasti, ve kterých se časopisu nedaří. Jde především o finance. Tak jako všechny specializované medicínské časopisy potřebuje i Hojení ran financování z více zdrojů. Samotné předplatné nestačí, a proto časopis publikuje i inzerci. Získat grant je totiž pro soukromého vydavatele jen velmi obtížné. Nicméně ekonomická krize dopadla i na potenciální inzerenty našeho časopisu –⁠ výrobce a distributory prostředků a léků určených k hojení ran. Ti se v mnoha případech potácejí v ekonomických problémech a na inzerci v odborných časopisech jim nezbývají peníze nebo jsou jejich rozpočty velmi omezeny.

Redakce a vydavatelství, po konzultaci s redakční radou, zavedlo řadu úsporných opatření a snížilo provozní náklady časopisu, např. tiskové a distribuční výdaje, autorské honoráře a další. Úspory samy však nestačí.

Myslím, že z jednání výboru mohu prezentovat shodu na tom, že ani redakce časopisu, ani redakční rada a Výbor ČSLR nemá zájem na snížení odborné úrovně časopisu a publikaci PR. Shodli jsme se naopak na tom, že se pokusíme zvýšit odbornou prestiž časopisu a začneme pracovat na projektu zařazení našeho časopisu do některé z mezinárodních citačních databází a perspektivně i získání impakt faktoru. Jde o velmi ambiciózní projekt, který si vyžádá delší čas.

Pevně věřím, že, spolu s důslednou podporou naší činnosti výborem ČSLR, je to cesta, jak zvýšit zájem inzerentů o inzerci v našem časopise a že inzerenti toto naše úsilí neoslyší. Jinou alternativou je totiž pozastavení vydávání časopisu až do doby po ekonomické krizi, a to bychom pochopitelně činili jen velmi neradi.

Karel Vízner

šéfredaktor

Spolu s tímto číslem dostáváte do rukou suplementum č. 2 věnované tématice popálenin. Krom několika redakčních článků (zpráva z kongresu, kapitoly z historie, vzpomínka na prof. Radanu Königovou) jsou jeho dominantním obsahem abstrakta prací z 18. konference Společnosti popáleninové medicíny, jíž byl náš časopis mediálním partnerem. Rád bych na tomto místě poděkoval organizátorům akce, především prim. MUDr. Ludomíru Brožovi z Kliniky popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady v Praze, za spolupráci a pomoc při vydání tohoto suplementa.